Poslanci neměli s radarem všech pět pohromadě

Juraj Thoma

27.06.2008, Lidové noviny

Je to silné tvrzení, ale nemohu si pomoci - domnívám se, že když poslanci na své středeční schůzi odebrali obecním policiím pravomoc měřit rychlost, nemohli být při smyslech. O to více mne mrzí, že úpravu zákona podpořili i mí straničtí kolegové z ODS, a hlavně ministr dopravy.
Právě jeho resort totiž v roce 2004 (ještě za ministra Šimonovského) zpracoval Národní strategii bezpečnosti silničního provozu, kterou schválila vláda. Dokument obcím přímo ukládá povinnost pomocí mobilních radarů a stacionárních kamer měřit rychlosti v obcích, přičemž jedním z výkonných orgánů, které to mají zajistit, má být městská policie. Už i proto je rozhodnutí poslanců nesmyslné a vrací nás o několik let zpět.

Pravomoc měřit rychlost mají obecní policie poslední dva roky a o nějakém obohacování městských rozpočtů nelze vůbec mluvit. Naopak, za tu dobu města i obce investovaly nemalé částky do pořízení mobilních měřicích zařízení.

Nejde však jen o to, že kvůli rozhodnutí poslanců půjde o vyhozené peníze.

Díky možnosti měřit rychlost získaly obecní policie silný nástroj ke zvyšování bezpečnosti dopravy ve městech. A města zároveň s tím často jedinou páku, jak přinutit nezodpovědné řidiče zpomalit - na některé řidiče prostě nic jiného než represe neplatí. Pro velká města je měření rychlosti jejich strážnickými sbory důležité už z toho důvodu, že Policie České republiky se soustředí na měření rychlosti převážně na silnicích mimo obec nebo na průtazích obcemi menšími a navíc - ve městech to sama ani nemůže reálně zvládnout.

Obohacování rozpočtu vybíráním pokut? Hloupost. Měření rychlosti městskou policií má výrazný preventivní dopad, pouhé spatření uniformovaného strážníka s radarem v ruce přinutí řidiče zpomalit. V Českých Budějovicích toho využíváme především u škol, přechodů pro chodce, domovů důchodců nebo v historickém centru města se spoustou pěších a cyklistů. Nešvar, že si strážníci usnadňovali práci "chytáním" řidičů na přehledných výpadovkách těsně před výjezdem z města, což mělo nulový preventivní dopad a jen to zbytečně vyvolávalo zlou krev, zmizel a této "kratochvíli" se naše městská policie již nevěnuje. Úplnou hloupostí je tvrzení, že měření a vybírání pokut je prostředkem k obohacování městského rozpočtu. Přestože je naprosto nesmyslné, bývá argumentem pro kritiky této pravomoci městské policie (někteří to dokonce nazývají skrytým výběrem daní). Když něco takového někdo vypustí z úst, a to dokonce na půdě Poslanecké sněmovny, jako pan poslanec Jeroným Tejc, je zřejmé jedno - vůbec neví, o čem mluví, a netuší, v jakých relacích se výběry pokut za rychlost a rozpočty obcí pohybují. Podíl vybraných pokut na příjmové části rozpočtů měst a obcí totiž představuje pouhé a nepatrné zlomky procent.

Například Městská policie České Budějovice se svým jediným radarem loni řešila 142 překročení rychlosti - při nárazových preventivních akcích, radar není v permanenci. Celkový objem pokut za tento přestupek se tak pohybuje v řádech desetitisíců. To dvoumiliardový rozpočet města opravdu nijak výrazně neobohacuje a z těchto čísel je zřejmé, že účelem měření rychlosti ani nemůže být nic jiného než prevence a zvyšování bezpečnosti silničního provozu.

Bezpečnostní přínos Stejně tak neznamenají finanční přínos ani další pokuty za jiné přestupky - loni naše městská policie "obohatila" městský rozpočet pokutami v souhrnné výši jednoho milionu korun, zatímco výdaje na její provoz činily 52 miliony. Finanční "přínos" městské policie pro městskou pokladnu byl tedy minus 51 milion korun. Obdobně jsou na tom i další města a obce. Žádná městská ani obecní policie není pro svého zřizovatele nástrojem k naplňování městského či obecního rozpočtu. Bezpochyby však znamená bezpečnostní přínos, a proto jsou také obecní policie zřizovány.

Rozhodnutí poslanců bude také mimo jiné znamenat, že Policie České republiky by měla nakoupit nové radary, auta a přijmout další policisty, aby mohla před nezodpovědnými řidiči ochránit obyvatele měst místo obecních policií.

Věřím, že Senát, který se touto úpravou bude ještě zabývat, vrátí zákon zpět do sněmovny a že poslanci, kteří tuto změnu prosadili, mezitím dostanou rozum a svůj postoj napodruhé přehodnotí.