Ivan Fuksa: Když ministr financí odpouští daně...

Když ministr financí odpouští daně...

Ivan Fuksa

19.11.2008, Hospodářské noviny

Čas od času se ve sdělovacích prostředcích objeví informace, že ministr financí někomu prominul či neprominul daň. Nejznámějším medializovaným případem byla loňská »kauza« exministr Sobotka - hoteliér Dvořák.

Poctivému daňovému poplatníkovi nezbývá nic jiného než si zanadávat, že zrovna on není tím šťastným. Táže se, proč vlastně má mít ministr takovéto pravomoci, jako by pozůstalé z dob monarchie. A má naprostou pravdu. Navrhovaný nový daňový řád proto institut prominutí ministrem výrazně omezuje.

Novinky, které potěší

Dnes může ministr rozhodovat ad hoc, tedy dle svého uvážení pro jednotlivé subjekty. Napříště by se však mělo prominutí vztahovat na celý okruh subjektů, které splňují zákonem dané podmínky. Ty mohou být pouze dvě - nesrovnalosti v daňových předpisech a mimořádné události, zejména živelní pohromy, kdy je použití institutu z pochopitelných důvodů opodstatněné. V současnosti se navíc o okolnosti prominutí daně -ani o kritériích, proč tak bylo rozhodnuto - nemůže nic zveřejňovat. To nepřispívá k transparentnosti veřejných financí. I na tento problém nový daňový řád reaguje. Navrhuje se totiž, aby každé rozhodnutí ministra bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji. Předejde se tak pochybnostem o zneužívání institutu prominutí.

Kromě úpravy promíjení daně ministrem přináší nový daňový řád také další novinky, které potěší především podnikatele. Jedná se například o posunutí splatnosti daně, která byla stanovena nad rámec tvrzení poplatníka, až po rozhodnutí o odvolání. Nyní musí poplatník zaplatit vyměřenou daň, i když s její výší nesouhlasí a chce se odvolat. Nový zákon také zkracuje na polovinu lhůtu, po jejímž uplynutí se lze bránit proti nečinnosti finančního úřadu. Každé rozhodnutí finančního úřadu musí být odůvodněno. A konečně dojde i k větší elektronizaci daňové správy.

Jinak, nefeudálně

Ministr není feudál a široké pravomoci při promíjení daně do demokratického systému nepatří. Jejich omezení představuje další krok na obtížné cestě daňové reformy a zprůhlednění hospodaření státu.