Studio STOP o koncesionářských poplatcích - přepis pořadu z 26.2.2004

Český rozhlas 6, 26.02.2004 22:10-23:00: Studio STOP o mediálních zákonech, koncesionářských poplatcích, o dění ve Sněmovně a komunální politice

Moderátor (Jana Šmídová):
Současná témata, otázky, problémy, Studio STOP. Příjemný večer vážení posluchači. Máte naladěn Český rozhlas 6 a diskusní pořad Studio STOP od jehož mikrofonu vás vítají Jana Šmídová.

Moderátor (Petr Holub):
A Petr Holub.

Moderátor (Jana Šmídová):
Jako každý čtvrtek i dnes jsme pozvali do Studia STOP osobnost, která má co říci a jejíž názory mohou zajímat i vás. Naše posluchače. Vítám nezávislou poslankyni, zvolenou na kandidátce Unie svobody-DEU Táňu Fišerovou. Dobrý večer, paní Fišerová.

Host (Táňa Fišerová):
Hezký večer.

Moderátor (Jana Šmídová):
A než se pustíme do debaty, dostane slovo ministr kultury Pavel Dostál, jehož slova předznamenávají úvodní slova naší debaty.

Host (Pavel Dostál):
Jak Zemanova vláda, tak vláda Vladimíra Špidly význam existence veřejnoprávních médií pro společnost deklarovala a dokonce ve vládním prohlášení ze srpna roku 2002 se stanoví že, a to cituji, jejím cílem je nezávislost médií na politických stranách a orgánech státu. Vláda dále konstatovala, že zhodnotí dosavadní působení elektronických sdělovacích prostředků, včetně jejich Rad, s důrazem na požadavek nestrannosti a vyváženosti a navrhne změny zákonů o veřejnoprávních sdělovacích prostředcích. Jelikož pod Ministerstvo kultury padá mediální legislativa, tak vláda mě uložila, abych připravil novelu zákona o České televizi, novelu zákona o Českém rozhlase, novelu zákona o koncesionářských poplatcích, neboť usoudila, že jedině kombinace silně finančně zajištěných veřejnoprávních médií, kde je také zajištěna jejich maximální nezávislost, je možno plnit beze zbytku dobře veřejnou službu.

Moderátor (Jana Šmídová):
Tolik ministr kultury Pavel Dostál.

Moderátor (Petr Holub):
Ministr kultury připomněl část vládního prohlášení, jež explicitně vyjádřilo postavení a důležitost veřejnoprávních médií. V tuto chvíli se ovšem v Poslanecké sněmovně již poněkolikáté rozhoduje o zvýšení koncesionářských poplatků pro televizi a rozhlas. Paní poslankyně, proč je rozhodování stále tak komplikované?

Host (Táňa Fišerová):
Já se také tak ptám a divím se dost často, ale řekla bych, že ta odpověď je nasnadě. Většina poslanců má něco proti řekla bych tedy spíše České televizi, nemá pocit, že má pro to zvednout ruku.

Moderátor (Jana Šmídová):
Nejsou to jenom opoziční poslanci, takže se musím ptát, takže vlastně koaliční strany neplní vládní prohlášení, protože obě dobře víme, že odpůrce má specielně Česká televize i v řadách koaličních stran.

Host (Táňa Fišerová):
No právě, tak všichni jsme hlasovali pro to prohlášení vlády programové a já se taky ptám někdy. Možná, že jsme zrovna mrkli nebo, že jsme nebyli úplně přítomní duchem. Člověk by se měl držet aspoň v nějakých bodech toho, co schvaluje. Já nevím, já si myslím, že těch důvodů je samozřejmě mnoho, přesto všechno si myslím, že ti, kteří nechtějí zvednout ruku po poplatky a jejich navýšení, nedoceňují možná co by to znamenalo pro tu naši budoucnost. Oni zřejmě zčásti ulpěli na nějakých detailech, které já docela i chápu, že někoho můžou naštvat některé drobnosti, některý pořady. Konec konců já taky ne všecko vždycky beru jako bych říkala to je úžasný. Ale to přece není důvod pro to nezvednout televizi poplatky a vlastně zadusit její budoucnost. To opravdu nechápu.

Moderátor (Petr Holub):
Ale možná je to celé v principu špatně. Že politici, kteří nakonec mají být terčem kritiky médií, tak mají o těchto médiích rozhodovat. Myslíte si, že se tento blok podaří překonat této vládní garnituře?

Host (Táňa Fišerová):
Já skoro se ostýchám říct, že se za to i modlím, protože někdy mám pocit, že jenom vyšší moc nás může zachránit. Ono je to opravdu tak, že zřejmě média jsou pod tlakem politiků nejen u nás. My přece nejsme žádný ostrůvek v moři, děje se to všude. A u nás to má jenom to zabarvení našich poměrů. Takže zřejmě je mediální sféra přesně tou oblastí, které se politika nechce vzdát.

Moderátor (Petr Holub):
A je to tedy i případ všech těch komplikovaných hlasování teď ve Sněmovně?

Host (Táňa Fišerová):
Do jisté míry ano a nezapomeňme také odkud to jde, že jo, je to síla komerčních médií, v tomto případě tedy elektronických, které si nepřejí příliš, aby měly vedle sebe silnou konkurenci veřejnoprávní televize a to po žádné stránce, ani programově, protože by jim ubírala sledovanost, ani finančně, protože by jim ubírala z koláče reklamy.

Moderátor (Petr Holub):
Vládní poslanci se nejen nechtějí vzdát svých pravomocí, svého vlivu na veřejnoprávní média, ještě jsou podněcovány ze strany komerčních médií, je tomu tak.

Host (Táňa Fišerová):
Řekla bych, že ten vliv tam nějaký bude a zdá se, že silnější, než bych si já dovedla představit, protože jinak skutečně nechápu, že by se vážněji měla Sněmovna zabývat myšlenkou na skončení reklamy v České televizi. A musím říct, že lidi tomu moc nerozumějí, protože vždycky znovu se vrací takovej ten v podstatě ten hrozně naivní pohled. Proč bych se měl dívat u večerních zpráv na reklamy, když já chci mít pokoj. To přece není argument vhodný především politiků. Protože politik musí vědět víc než normální lidi. I lidem by se mělo vysvětlovat o co jde. Že nejde pouze o tohle.

Moderátor (Jana Šmídová):
Tam je tedy zajímavé zjištění, že určitý vliv těch komerčních televizí i na vládní poslance existuje. Dá se nějak rozklíčovat ten vliv, zda jde o peníze?

Host (Táňa Fišerová):
Ono se teď mluví dost často o tom klientelismu. Že jde o nějaké snad úplatky, hlavně to nikdy nezjistíte, tohle je tak křehká půda, že nemá cenu se vůbec o tom bavit a já bych se taky nechtěla dopouštět nějakých obvinění, žádný důkaz nikdo nikdy nemá. Ale spíš je to ten vliv, ta domluva, někde s někým. Já ale stále tvrdím, že je to hrozně nebezpečné, protože ono se zdá, že teď se domluvím s nějakými majiteli komerčních televizí, ale oni jakmile tu moc dostanou, tak zítra se domluví s někým jiným. Žádný politik se přece nemůže spolehnout na to, že dnešní domluva bude platit pro všechna léta budoucí.

Moderátor (Petr Holub):
Myslíte si, že ty domluvy jsou jenom mezi jednotlivými politiky a řekněme jednotlivými lidmi z komerčních televizí nebo ty dohody jdou mezi těmi televizemi a politickými stranami? Některé schůzky šéfů stran s Vladimírem Železným tomu nasvědčovaly.

Host (Táňa Fišerová):
Stačí se podívat, kdo je zván třeba do televize NOVA na ty diskusní pořady Jany Bobošíkové. To je jednoznačné. Tam převažují jednoznačně poslanci a politici z ODS a KSČM. Takže řekla bych, že ty dohody tady nějaké určitě byly a jsou a jsou i viditelné pro toho, kdo to vidět chce.

Moderátor (Jana Šmídová):
V tuto chvíli se má jednat o koaličním návrhu, který předpokládá postupné zvyšování televizních poplatků a redukce reklamy s tím, že do roku 2010 by televize již reklamu neměla vůbec a poplatek by činil zhruba 150 korun. Vy jste už o tom, paní poslankyně, částečně hovořila. Než však dostanete slova, poslechněme si názor poslance ODS, místopředsedy Sněmovny a člena tak zvané mediální komise Ivana Langera, s nímž na vlnách Českého rozhlasu 6 hovořil Lukáš Landa a Jindřich Šídlo.

Host (Ivan Langer):
Ten návrh obsahuje z mého osobního pohledu dobré, ale i špatné věci. Tou dobrou věcí je přechod na postupný přechod na tak zvaný čistý model financování elektronických médií, tedy že veřejnoprávní právní média, a to jak Česká televize tak i Český rozhlas by byly financovány výhradně a pouze z koncesionářských poplatků, soukromá média výhradně z reklamy. Nicméně to špatné vidím zejména v tom jednorázovém navýšení koncesionářského poplatku již v letošním roce a to druhé špatné vidím v té samotné navrhované výši koncesionářských poplatků, o které jsem přesvědčen na základě propočtů, že neodpovídá tomu ponížení respektive úplnému zániku reklamy.

Moderátor (Lukáš Landa):
Z jakých propočtů vycházíte?

Host (Ivan Langer):
Vycházím z jednoduchých počtů, které říkají, v České republice máme 4,5 milionu domácností, teda půl milionu tu máme právnických osob, které podléhají placení koncesionářského poplatku a pokud to spojíte s navrhovaným zpřísněním výběru koncesionářských poplatků a dalšími příjmy, které mají veřejnoprávní instituce jako rozhlas a televize, potom ta celková navrhovaná výše financí, se kterými by měla hospodařit Česká televize je neskutečně, řekl bych dramaticky vyšší než je tomu dosud.

Moderátor (Jindřich Šídlo):
Televizní poplatek se naposledy zvedal v roce 1997, z 50 na 75 korun. Teď se 7 let s ním nic nedělo, jaká by tedy podle vás byla ta odpovídající výše?

Host (Ivan Langer):
Teď neumím říct přesně jaká výše poplatků by měla být, nicméně říkáme, že v tuto chvíli probíhá v České televizi, zejména, velmi zásadní změna jejího fungování. Já osobně jsem navrhoval další konkrétní náměty, kde by Česká televize mohla ještě uspořit, aniž by musela škrtat v oblasti výroby. Jsou to poplatky, které platí za přenos televizního signálu. Jsou to poplatky, které platí České poště za výběr koncesionářských poplatků, jsou to věci, které souvisejí s provizí za reklamy, jsou to věci, které souvisejí také mzdovým zajištěním nebo tou částí rozpočtu, která jde na mzdy, tedy jinými slovy příliš velký počet lidí, kteří v České televizi pracují.

Moderátor (Jindřich Šídlo):
Co na ty vaše návrhy říkal generální ředitel České televize pan Janeček? On ten váš návrh v médiích označil jako likvidační.

Host (Ivan Langer):
Já bych odlišil jeho reakci na tyto mé konkrétní podmínky, které jsem říkal. Tady jsem se setkal se vstřícnou reakcí a samozřejmě s upozorněním, že tyto změny jsou možné, tyto úspory jsou možné, nicméně není jich možné dosáhnout ze dne na den. Proto jsme také dodávali, že chceme vidět výsledky restrukturalizace České televize do konce tohoto roku a od nového roku můžeme přejít na ten postupný přechod na čistý model financování a pokud by se v závěru tohoto roku ukázalo, že Česká televize opravdu již není schopna dalších úspor, potom se pojďme bavit o jednorázovém navýšení koncesionářského poplatku.

Moderátor (Jindřich Šídlo):
Nehrozí to, v řeči bojoval o to poslanec Kopal z ČSSD, že do té doby ta televize vulgárně řečeno chcípne?

Host (Ivan Langer):
Nemyslím si to. Tou kombinací například přísnějšího výběru vnitřních úspor, nikoliv v té výrobní oblasti, kombinací s zbytečným podle mého názoru přesunem daně z přidané hodnoty za přenos televizního a radiového signálu z 5 na 19 procent by bylo možné dospět k tomu, aby Česká televize hospodařila rozumně i do konce roku a stále měla motivaci nějaké úspory a nějakou racionalizaci dělat. Teď se obávám, že pokud ten poplatek zvýšíme v půlce roku hned na 100 korun, tak to povede k absolutní ztrátě motivace ty změny dotáhnout do konce.

Moderátor (Jana Šmídová):
Soudí Ivan Langer z ODS. A Ivan Langer, jak jsme slyšeli, vládní návrh nepodpoří. Pokud víme, paní poslankyně, pro tuto verzi, o níž jsme hovořili, jste nechtěla hlasovat ani vy. Přitom jste stabilní zastánkyní veřejnoprávních médií a častokrát jste vystoupila na jejich podporu a plédovala pro jejich dostatečné finanční zabezpečení. Proč jste změnila názor, nebo se spíš zeptám jinak, jaký ten názor je v tuto chvíli?

Host (Táňa Fišerová):
Já jsem nezměnila názor, pokud jde o nutnost navýšení poplatků, protože znova říkám, je to valorizace, a od roku 97 ta televize více méně přišla téměř by se dalo jaksi metaforicky říct o jeden svůj roční rozpočet, kolem 4 miliard. To se samozřejmě někde musí odrazit, protože přece jenom více vidím dovnitř, tak že dnes už je zastavena výroba spousty věcí, vysílání spousty pořadů, že dnes už je opravdu televize tak vážně ohrožena, že skutečně má nastartováno ke svému zániku a žádný další odklad není možný. Pokud jde o ten návrh, který se objevil vlastně den před zahájením pléna, ačkoliv vlastně předtím ve hře nebyl, to jest navýšení poplatku a snižování reklamy až do roku 2010 skokově, pro ten já nejsem ze zcela zásadních důvodů. Samozřejmě, že pokud jde o poplatky, dalo by se říct, že Česká televize může žít bez reklamy, pokud ovšem vzrostou na takovou výši, aby Česká televize mohla plnit to poslání veřejné služby a současně je tady také ve hře digitalizace a pokud nechceme Českou televizi úplně vyhodit ze hry, což rozhodně nechceme, neboť ona by měla být tahounem digitalizace, tak to taky něco stojí. To znamená, že tímto rozhodnutím bychom rozhodli, že občan této země zaplatí digitalizaci a zaplatí výrobu. Což není málo. A je to, řekla bych zejména v době reformy veřejných financí, velmi odvážné hodit to všechno na občana. Navíc si myslím, že to není dost dobře propočítáno. Já nesouhlasím s tím, co říká Ivan Langer, že vlastně je to moc, naopak je to málo. Já myslím, že už do dvou let by lidé museli platit kolem 100 já nevím 70 korun jestli ne ještě ne víc. Takže ne v roce 2010. A pokud jde o tu další věc. Reklama a její zmizení z veřejnoprávní televize. To by znamenalo, že tady vznikne monopol a protože NOVA a Prima jsou, vlastně neví, kdo je jejich majitel, stále se to ještě jaksi trošku neví, ale ví se, že jsou v lecčems propojeny, takže tyto dvě televize spolknou celý ten reklamní koláč, to je kolem 9 miliard, to znamená, že ony budou diktovat ceny zboží, protože to, že si lidé stále myslí, že oni neplatí komerční televize, je prostě hluboký omyl. Oni je platí v ceně zboží. A to stoupne v okamžiku, kdy tento monopol navýší reklamu a lidé budou platit mnohem víc. Čili oni to budou platit dvakrát. V poplatcích, které budou nesmírně vysoké a bude je platit každý a ještě v ceně zboží. No tak to je jedna věc zcela nepřijatelná, to přece na to vážně nemůžu kývnout a druhá věc je ta, že s oslabením veřejnoprávní televize se zvýší význam komerčních televizí a jejich sledovat a oni budou mít v ruce vlastně i ty politiky. Protože budou mít naprostou moc dělat co chtějí. To přece nemůže vážně žádný politik v demokratické zemi schválit. Pro mě je to tak jaksi nepřijatelný scénář, že v tuto chvíli, když se mi dá nůž na krk, tak volím toto řešení, tedy ne. I za tu cenu, že to bude mít velmi nedobré důsledky pro Českou televizi.

Moderátor (Jana Šmídová):
Jsme řekli, je to návrh koalice, nebo části koalice, možná jste jediná nebo jedna z mála, kdo se chce vzepřít.

Host (Táňa Fišerová):
Ano, já jsem jednu chvíli byla jediná, potom se ukázalo, že také Vladimír Laštůvka ze sociální demokracie to chápe stejně jako já, ale myslím, že v tuto chvíli se už obrací situace a že koaliční poslanci začínají od tohoto návrhu couvat a že se vracejí zpátky do hry ty možnosti, které tam od začátku byly a já věřím, že nakonec opravdu zvítězí zdravý rozum a že budeme hlasovat pro ta druhá řešení.

Moderátor (Petr Holub):
Mě přijde velice zajímavé, co jste říkala o tom monopolu na televizní reklamu, kterou by dostala jedna mediální skupina. To si vaši kolegové ve Sněmovně neuvědomují, že něco takového nastane. To elementární ekonomické poučky říkají, že to vždycky uškodí všem, kromě těm monopolistů.

Host (Táňa Fišerová):
A uvědomují, ovšem oni argumentují digitalizací a říkají, digitalizace ten monopol rozpustí, protože vlastně v tu dobu, v roce 2010, už tu bude digitalizace. Jenomže, v tom je právě ten háček. Digitalizace tady bude v okamžiku, kdy si 90 procent občanů koupí tu malou krabičku v ceně tak 3 až 5 tisíc a nebo televizor, přístroj, který bude přijímat digitalizaci. A to neudělají, dokud ta digitalizace nebude tak výhodná pro ně. A to jsou ty přídavné služby hlavně, protože to, že bude vysílat se analogově a digitálně, bude trošku kvalitnější obraz, to ještě vůbec není důvod, proč by si to lidi měli koupit. Ten důvod začne, až to bude propojený počítač s televizí, až si tam dáte ty audio různý, překlady, prostě až to bude pro lidi tak zajímavý, stejně jako mobil, že to všichni koupí. A to může udělat Česká televize. A v zájmu komerčních bude, samozřejmě, tohle nedělat. Takže se může stát, že ještě v roce 2015 tady nebude digitalizace, aspoň v tom smyslu, jak o ní mluvíme. Jaký mocný vysílatel vstoupí na trh, aby konkuroval NOVĚ a Primě? Protože inzerenti dávají reklamy tam, kde je sledovanost. Těmto dvěma televizím čím může někdo nový konkurovat, aby byla taková sledovanost, že budou skutečně partnery? A navíc si mohou kupovat kanály jako dceřinné společnosti, takže oni stále mohou držet ten monopol.

Moderátor (Petr Holub):
To, co říkáte, to se zdá úplně samozřejmé, tam člověka napadne až taková tvrdá otázka. Ti vaši kolegové jsou hloupí nebo podplacení?

Host (Táňa Fišerová):
Na to nechci odpovídat, já to nevím, ale skutečně oni argumentují tím, že věří, že digitalizace bude, ale já říkám, tady je nutná předběžná opatrnost.

Moderátor (Jana Šmídová):
Televize tvrdí a nakonec i rozhlas není v dobré situaci, že pokud se poplatky nezvýší právě teď a nerozhodne o tom Sněmovna na této schůzky, budou mít obě média velmi těžké časy. Jaký vývoj předpokládáte teď v tom krátkodobém časovém horizontu? Rozhodne Sněmovna o poplatcích a zvýší je?

Host (Táňa Fišerová):
Chci tomu věřit, jako něčemu člověk věřit musí, protože já si nechci představit ten scénář, že my vyjdeme po hlasování a zjistí se, že jsme je nezvýšili. Samozřejmě v tu chvíli se budou hledat krizové možnosti, jako rychle poslanecký zákon, ale projde?, když to neprošlo teď, nebo bude muset vláda něco udělat, protože se mi nechce věřit, že by vláda nechala neřešenou tu situaci, ale jak víme v pokladně toho moc není a kolik peněz může dát ze státního rozpočtu. Navíc dávat ze státního rozpočtu nechceme, protože televize nemá být závislá na státním rozpočtu.

Moderátor (Jana Šmídová):
Nejde však jenom poplatky, ale i o nový mediální zákon, který by například změnil volbu Rad veřejnoprávních médií. Slovo má opět ministr kultury Pavel Dostál.

Redaktor (Pavel Dostál):
Radu by mělo volit několik subjektů, to jest Poslanecká sněmovna, Senát a jmenovat třetinu Rady buď premiér nebo prezident republiky. Kdybyste se mě zeptali proč, tak vám sdělím, že to je právě pro tu neodvolatelnost. Šlo totiž o to, aby Rada nešla odvolat jako celek. Tak, jak Poslanecká sněmovna to v minulosti opakovaně udělala. Proto část Sněmovna, část Senát a část prezident. Po diskusi byl premiér změněn na prezidenta nebo respektive bude změněn na prezidenta pozměňovacím návrhem, neboť se vyskytla kritika, že sociální demokracie chce takhle zasahovat do jmenování Rady se svými příznivci, že by prostě teoreticky premiér mohl jmenovat příznivce sociální demokracie. Současně s tím byl připravován zákon, který měl posílit financování televize. Říkám to proto, že oba dva tyto návrhy narazily při projednávání, tedy jak ve výboře, tak v mediální komisi, které jsou garantem obou zákonů, na rozhodný odpor, promiňte já tomu říkám mediální národní fronta, komunistické strany a ODS. Je pravdou, že každá z těchto politických stran to zdůvodňuje něčím jiným, ale ve výsledku je to stejné. Obě strany chtějí zachovat status quo, to jest, aby to byla pouze Sněmovna, která volí členy Rady, nepřistupuje na náš návrh ztížení odvolatelnosti generálního ředitele. Vypadá to tak, že zákon nepodpoří rozhodný počet poslanců, protože upřímně řečeno i v řadách koalice je několik poslanců, kteří se domnívají, že Poslanecká sněmovna je onen orgán, který by měl rozhodovat o tom, kdo tedy v Radě bude či nebude. Takováto situace bude znamenat, že bude vlastně zakonzervován stav, který je a že teoreticky je možné, prosím vás, teoreticky je možné, že některá z politických stran se rozhodne spojit s jinou politickou stranou a vyvolat hlasování o odvolání Rady ve Sněmovně. A nastane opět čili ona situace, že zase bude volena Rada tím způsobem, který je v současném zákoně.

Moderátor (Jana Šmídová):
Podotýká ministr kultury Pavel Dostál.

Moderátor (Petr Holub):
Návrh zákona byl prozatím ministrem Dostálem stažen. Paní Fišerová, myslíte si, že má tento zákon vůbec nějakou šanci?

Host (Táňa Fišerová):
Zase říkám, doufám, že ano. Ve Sněmovně tam opravdu se to nedá spočítat dopředu, protože nemůžete obejít 101 poslanců a nikdy nevíte, kdo se vzepře. Já stále chci věřit, že je tu nějaká naděje, že to budou moji kolegové chápat, proč je to dobře a že se za to postaví.

Moderátor (Petr Holub):
Ono by tam musel být ale nějak zřetelně formulována ta politická vůle. To znamená, kluby by se k tomu musely rozhodnout, aby těch 101 poslanců se našlo. Myslíte si, že ve vedení stran nebo ve vedení klubu jsou takoví lidé, kteří by chtěli, řekněme to zjednodušeně, vypustit rybník Sněmovně?

Host (Táňa Fišerová):
Tam je velké pnutí, tam jsou poslanci pro i proti. To víte, tak ta moc, té se neradi vzdávají lidé, ale obecně se neradi vzdávají. Já to vidím i v jiných oborech. To není všecko jenom politici kontra já nevím kdo, ale to je v každém malém oboru je to zápas o moc. O to, kdo bude rozhodovat. Takže já do jisté míry myslím, že jsme součástí té společnosti, ale stále chci věřit v to, že zvítězí přece jenom ten pocit odpovědnosti, že je některé věci dobře udělat, i když sám osobně to úplně moc nechci, no.

Moderátor (Jana Šmídová):
Když vás tak, paní poslankyně, poslouchám, tak si nedělám velké iluze, že by ona nová volba Rad, ta takzvaná trojnožka, mohla v brzké době spatřit světlo světa.

Host (Táňa Fišerová):
Já to říkám od začátku a znova to opakuji. Já si myslím, že my jsme součástí té společnosti a pokud ta společnost je lhostejná a nijak se k tomu nevyjadřuje, tak ty politiky nikdo a nic nedonutí, aby něco udělali. V tomhle já trošku viním i vlastně, jako já se tak cítím jednou nohou tam a jednou v té občanské společnosti, takže i nás té druhé strany. Pokud ta společnost nebude tyto věci žádat, a to velmi důrazně, tak nebude ta politická vůle to udělat.

Moderátor (Petr Holub):
Možná by společnost častěji žádala tyto změny, kdyby třeba byla nespokojena s tím, co se vysílá ve veřejnoprávních médiích. Vy například ráda sledujete ČT a Český rozhlas, jste spokojena s tím, co vysílají?

Host (Táňa Fišerová):
Všichni říkají, vždycky říkám, všichni, že jsme diváci ČT 2 a pak se na ni nikdo nedívá. Já se na ní opravdu dívám a hlavně převážně na ČT 2 a já musím říct, že to je program, ve kterém opravdu se vždycky najdu a většinou je to pro mě něco inspirativního, něco zajímavého, dívám se tam ráda na dokumenty, diskuse, přírodní filmy, všecko, co se tam vyskytuje, čili já myslím, že to je moc dobrý program. Na jedničku se dívám méně, na zprávy se samozřejmě dívám, taky si myslím, že by tedy šlo mnoho věcí vylepšovat. To vůbec jaksi neznamená, že jsem nekritický divák. Já nevím jestli je tu nějaký orgán, který by se vyjadřoval k tomu, jak ta televize funguje. Myslím si, že by to bylo docela dobré, kdyby tady byli vážení lidé, osobnosti, které by mohli jakoby odjinud, protože zevnitř to je těžké a zvenku vlastně kdo. Ale nicméně komentovat taky vývoj České televize.

Moderátor (Petr Holub):
A jakým způsobem by to měli hodnotit?

Moderátor (Jana Šmídová):
Ony by to měly být ty Rady.

Host (Táňa Fišerová):
No, samozřejmě, měly by to být Rady, ale já nevím, jak fungují Rady. Já se obávám, že, aspoň já o nich moc neslyším. U těch poplatků bylo více vidět teda členy Rady rozhlasové, to je pravda, a starali se o to, ale že bych tam viděla moc členy televizních rad a že by někde psali články, vysvětlovali o co jde, protože to je jejich úkol. Oni mají zastupovat koncesionáře a sledovat tu veřejnoprávnost, mají ji definovat a mají vlastně hájit tu veřejnou službu. A to tam nikde nebylo vidět. Čili pro mě je to určitě selhání.

Moderátor (Petr Holub):
Myslíte si, že vznikne nějaký takový hodnotitelský orgán, že se ty Rady začnou chovat tak, jak by snad měly. A bude hodnocení kvality veřejnoprávních médií?

Host (Táňa Fišerová):
Já bych pro to byla. Ono takhle když se řekne hodnotitelský, tak to zní tak jako hodně úředně a divně, ale jako kdyby tady byla nějaká skupina nezávislých skutečně respektovaných osobností. Třeba mě nenapadá než Jacques Rupnik nebo někdo, kdo je opravdu jaksi odpojen od té televize a od těch zájmů, ale současně má velký vhled do toho, neboť žije v zemi, kde přece jenom už něco jako poznal. Čas od času, ne každý pořad, ale za dva měsíce, nebo za půl roku, by třeba zhodnotili ze svého pohledu, co funguje, co nefunguje, co je veřejnoprávnost, co by ta Rada měla a co neudělala, co dělá ředitel, co dělá zpravodajství. Já myslím, že by to bylo velmi potřebné.

Moderátor (Petr Holub):
To jenom myslíte, jste politička, budete se snažit, aby něco takového vzniklo?

Host (Táňa Fišerová):
No vida, to je dobrý nápad, já to od vás beru, možná, že se zamyslím, děkuju.

Moderátor (Jana Šmídová):
Zůstaňme ještě u oněch Rad. O nových členech Rady veřejnoprávního rozhlasu rozhodovala ve středu ve veřejném hlasování Poslanecká sněmovna a mimo jiných zvolila šéfa programu brněnského studia České televize Jiřího Floriana. Já teď odcituji výňatek ze zákona o Českém rozhlase a tam se praví, člen Rady nesmí být členem společnosti, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. Copak si poslanci neuvědomují, že v tomto případě porušili zákon? Pan Florian je přece vedoucím pracovníkem České televize?

Host (Táňa Fišerová):
Já myslím, že si to asi opravdu neuvědomili.

Moderátor (Jana Šmídová):
Co s tím uděláte, paní Fišerová?

Host (Táňa Fišerová):
Já to samozřejmě řeknu, protože já mám pocit, že toto byl kandidát lidovců a že zřejmě...

Moderátor (Jana Šmídová):
Ano, navrhovala ho Tělovýchovná jednotka Orel.

Host (Táňa Fišerová):
Asi to přehlídli. Já tedy myslím, že tady jsou dvě možnosti. Pan Florian může rezignovat, protože to by asi udělat měl. Pokud kandidoval a předpokládám, že člověk, který pracuje v televizi zná zákon a přijal ty podmínky, tak zřejmě je připraven rezignovat, jinak si nedovedu vlastně vůbec nevysvětlit, jak se to mohlo stát. Jinak já musím říct, že my jsme hlasovali pro pana Ješe, náš klub unie a ještě teď nevím dva poslanci navíc. Jedenáct hlasů dostal. Protože pro mě je zrovna Jiří Ješ takovým tím symbolem vznešenosti a noblesy žurnalistiky a nezávislosti a je mi hodně líto, že nebyl zvolen.

Moderátor (Petr Holub):
Mě by zase zajímala při volbě těchto dvou nových členů rady, jak vlastně Sněmovnu přesvědčil o své kompetenci Štěpán Kotrba? Píše do britských listů, jinak v médiích nevystupuje a ta jeho pověst skutečně není v profesních kruzích dobrá. On jednak byl 91 roku v komunistické straně, aspoň to tedy sám říká, jednak ve svých článcích používá často vulgární slova, jeho politické postoje patří k velmi extrémní levici. Například sepsal petici, která podporovala Miloševičův režim proti Severoatlantické alianci. Jak vás tedy přesvědčil, že on je tím kompetentním člověkem, který má ovlivňovat chod veřejnoprávních médií?

Host (Táňa Fišerová):
Já musím říci, že někdy to koaliční jednání funguje a někdy ne. Tady prostě nefungovalo. My jsme o tom nejednali a vlastně se stalo, že jsme přišli do Sněmovny a hlasovali jsme každý o svých kandidátech. Zase podotýkám, že my jsme pro pana Kotrbu jako klub unie nehlasovali. Jak přesvědčil poslance, kteří pro něj hlasovali, já opravdu nevím, ale někdy mám pocit, jak se teď ukazuje přitom záhadném hlasování, co teď byla ta aféra s tou hlasovací kartou pana Kota, že tam funguje nějaká zvláštní telepatie, že tam někdo ovládá tlačítka telepaticky, tak mám někdy pocit, že i tady, že se rozšíří jakási telepatie a bez jednání se to odhlasuje. Protože já skutečně nevím. Já tady musím říct, že ...

Moderátor (Petr Holub):
Není to ani tak, že předstoupí poslanec a řekne, mě se líbí pan Kotrba nebo pan Novák z těch a z těch důvodů, bylo by dobré ho zvolit. Ani tohle tam neprobíhá?

Host (Táňa Fišerová):
Tak někdy to probíhalo v minulosti, ale tentokrát to neproběhlo.

Moderátor (Jana Šmídová):
Když se volí členové televizní rady, tak jsou všichni velmi nervózní a aktivní, ale rozhlas jakoby nikoho nezajímal?

Host (Táňa Fišerová):
Ani u těch členů rad to není, prostě někdo tam chodí se představovat, i na chodbách chytá každého za šos a říká, já jsem ten a ten a někdo nechodí. Například pan Ješ nechodil. A já jsem ani nevěděla, dokud jsem ho nenašla na seznamu, že vůbec kandiduje, protože to je prostě nóbl člověk, který to udělá a čeká, že my se sami rozhodneme a budeme hledat, kdo je kdo. Ale na druhou stranu musím říct, že těch voleb je tam tolik. My jsme měli já nevím asi patery volby. A to máte volby do Grantové agentury, ČKA, a prostě člověk všecko nestíhá. Ten způsob práce je tam tak valivý. Ani já, která se opravdu snažím, nestihnu všechno zachytit. A to je ta chyba. A přitom ta Poslanecká sněmovna se nechce vzdát těch kompetencí, ačkoliv my vlastně opravdu nemáme ty mechanismy, jak každýho poznat.

Moderátor (Petr Holub):
A to, že ti kandidáti do Rady obíhají poslance a snad jim něco slibují, nazvala byste to klientelismem nebo je to normální slušné lobování?

Host (Táňa Fišerová):
Já to ráda nemám. Klientelismus možná není zrovna v tomhle, to bych úplně neřekla. Že by dávali úplatky tady ne, to spíš je tak ta touha, že když vy mě zvolíte, tak já vám třeba příště vyhovím, a to je přesně to, co já nemám ráda.

Moderátor (Petr Holub):
A tomu se říkám klientelismus.

Host (Táňa Fišerová):
Ano, to je pravda.

Moderátor (Jana Šmídová):
Ale ono to vypovídá ještě o jedné věci. Ti lidé se patrně představují, protože jsou zhola neznámí a proč by tedy neznámí lidé měli dohlížet na tak vážené instituce jako jsou veřejnoprávní televize a rozhlas. Takže ten kruh je začarovaný. To vypovídá o bídě celého toho procesu? Když tedy už politici chtějí řídit ta média, tak by se měli postarat o to, aby ty převodní páky, ty Rady, byly kvalitní a kompetentní.

Host (Táňa Fišerová):
S tím naprosto souhlasím, ale prostě tak to není. Na druhou stranu, zase znova říkám, že my se méně staráme jakoby ta veřejnost o to, aby se tam takoví lidé vyskytovali a aby se vlastně dopředu objevovala jména nezpochybnitelná. Vždycky to zachytíme až pozdě, když už je po všem a pak už vlastně se nedá nic dělat. A těch lidí, kteří to dělat chtějí, ti jsou většinou přetížení, protože jsou téměř ve všem. A pak je spousta těch, kteří to dělají rádi, protože mají malou moc a nějaký peníze. Já to stále tvrdím, že by to mělo být velmi symbolický, ta odměna za tu práci.

Moderátor (Jana Šmídová):
Na okruhu Český rozhlas 6 posloucháte diskusní pořad Studio STOP, jehož hostem je poslankyně Táňa Fišerová. Teď bychom mohli přejít k dění ve Sněmovně, k současnému dění, kde se patrně dějí nějaké záhadné věci. Vy jste už, paní Fišerová, zmínila aféru Kott. Je tam něco nového? Vím, že jste ztratili asi celý jeden den, kdy jste se dohadovali, zda někdo tu jeho opuštěnou kartu použil či zneužil?

Host (Táňa Fišerová):
Ano, ztratili jsme cenný den, protože my máme před sebou horu zákonů a já se obávám, že právě ani třetí čtení, která jsme měli teď dodělat nestihneme. Právě pro tyhle ztráty. Další den jsme ztratili diskusí o nezaměstnanosti. Já netvrdím, že to je důležité, ale tím jsme nic nevyřešili, nikam jsme se nedostali, jenom ztrácíme prostě čas a dnes se diskutovalo o DPH a také tam byly různé laškovné zádrhely.

Moderátor (Petr Holub):
Vládní a parlamentní pozice Unie svobody-DEU je v tuto chvíli trochu nejasná. Vlastně se neví, kam ta strana směřuje. Vy to víte?

Host (Táňa Fišerová):
Já vůbec nevím, kam směřuje celá naše politická sféra. Vždyť my nevíme ani, co bude za rok, co bude za půl roku, jestli bude ještě vláda v tomhle složení. To pnutí je tak veliké a čekají nás troje volby a všichni vědí, že ty volby určitě něco mohou pozměnit v té situaci, takže já bych řekla se Sokratem, že my víme, že nic nevíme.

Moderátor (Jana Šmídová):
Mluvíte v plurálu, domníváte se tedy, že to je většinové mínění poslanců Sněmovny? Panuje tam taková nejistota a podle toho možná vypadá i ta práce?

Host (Táňa Fišerová):
Asi to tak je.

Moderátor (Petr Holub):
A není možné se sejít třeba všichni vládní poslanci nebo jejich zástupci a dohodnout se na nějakém směru, protože to co říkáte je snad, že všichni se dohadujete ad hok nad každým zákonem.

Host (Táňa Fišerová):
Já myslím, že by to tak mělo být. Ale je pravda, ta společnost je hodně rozbitá a politika taky. A dokonce i ty strany samy nejsou jednoblokový, jednomonolitový, jsou tam různé skupiny, různé tlaky a ty se přetahují a vlastně nikdo neví, co z toho vyjde. Čili, kdo se má s kým domlouvat a jak?

Moderátor (Petr Holub):
Teoreticky nebo prakticky dokonce to vypadá, že jediná jistota české politiky je Vladimír Špidla, protože není možné si představit jiného premiéra než sociálního demokrata, a to předsedu strany. Tím je Vladimír Špidla. Myslíte si, že aspoň na to se dá trochu spolehnout? Je podle vás Vladimír Špidla dobrý premiér?

Host (Táňa Fišerová):
Já si Vladimíra Špidly vážím. Pořád oceňuju ten jeho vklad, tu touhu přece jenom něco změnit. Zavřít definitivní dveře za Opoziční smlouvou. To si myslím, že v politice něco platí. Na druhou stranu si uvědomuju, že on to má tak těžké, že vlastně on nemá za sebou ten šik, jaký by potřeboval, že se samozřejmě musí pohybovat v těch kolejích, které jsou, a dělat kompromisy a ty ho oslabují. A to je taková nekonečná cesta, kterou nikdo vlastně neví, kam se až dojde, ale pro mě je to pořád politik, který je osobitý a musím říct, že i v té Evropě je zřejmě přijímán a velice se změnilo to klima za jeho premiérování. Já si jenom uvědomuju, že je to člověk, který to má tak strašně těžký jako málokdo a že vydržet to napětí, to tedy je opravdu síla a zdá se mi, že i jeho fyzické síly teď ubývá.

Moderátor (Jana Šmídová):
Paní poslankyně, má za sebou vůbec nějaký šik? Má vůbec nějaké věrné? Také se pohybujete v kuloárech, jistě leccos slyšíte.

Host (Táňa Fišerová):
A tak nějaký šik za sebou má. Jenom nikdo neví, jak je velký a jestli zrovna zvítězí on nebo ne, protože všecko je to na domluvách a zase dovnitř já nevidím. Přece jenom jsem někde jinde.

Moderátor (Petr Holub):
Vraťme se k té Unii svobody. Je Unie svobody v tuto chvíli k něčemu víc než k tomu, aby svými hlasy držela Vladimíra Špidlu na postu premiéra?

Host (Táňa Fišerová):
To bych neřekla. Já si myslím, že Unie svobody přece jenom nějaký svůj díl odpovědnosti vzala a něco splnila. Ona je samozřejmě stranou, která je první jako na odstřel, protože se do ní snadno strefuje, když je tak malá a má tam liberální křídlo a konzervativní křídlo a to pnutí je tam, jako v každé jiné straně. Ale já znova vždycky říkám, já bych ráda, aby se unii přičetlo účet toho dobrého, že tam vzala dva nezávislé poslance a že tudíž otevřela v té politice něco nového a já stále tvrdím, a to jak víte neříkám kvůli sobě, protože na mě nezáleží, ale kvůli tomu proudu. Já si myslím, že by to opravdu ozdravilo strany, kdyby byly schopny si brát nezávislé osobnosti každá z nich na kandidátky. Já v tom vidím prostě ozdravění politiky, a to by se mělo přičíst nyní ke cti.

Moderátor (Petr Holub):
Paní poslankyně, Sněmovna se teď zabývá hodně zákony, které se týkají vlastně ženské otázky. Schválila zákon, který má omezit domácí násilí, pak odmítla zase přirozené porody, teď se bude hlasovat o potratech. Dá se říct, že poslanci jsou spíše pro ženskou emancipaci anebo proti ní?

Host (Táňa Fišerová):
Spíše jsou pro ženskou emancipaci, zejména tedy v sociální demokracii tam převládá tento názor, ale samozřejmě zase je tam pnutí. Například ty přirozené porody, tam jsem já byla vlastně z těch, kdo navrhovali větší pravomoc porodních asistentek a musím říct, že jsem prohrála poměrně slušně. Tam právě šlo o to, že ta doktorská skupina je příliš mocná, nechtěla se vzdát tohoto svého nástroje. Takže to je těžké. Ale pokud jde o potraty, tak tam si myslím, že je opačné pnutí. Předpokládám, že to bude zamítnuto v prvním čtení.

Moderátor (Jana Šmídová):
Proč tedy je kolem toho takový humbuk, když osud toho zákona se zdá být téměř zpečetěn?

Host (Táňa Fišerová):
Já dost dobře nevím. Já musím říct, že co jsem v politice, tak jsem nedostala tolik dopisů a mailů a všech možných ataků, jako právě v této záležitosti. Mě to překvapuje, protože, kdyby lidi byli ochotni a schopni vyvinout takovou sílu v těch občanských tématech, tak by to bylo úžasný. Jenomže ono se to zrodilo právě tady. A já sama vždycky jim odpovídám. Já se snažím s každým mluvit. Že já jsem stejného názoru, že potrat je něco, co prostě není dobře a nemá být, ale že to není přece možno řešit zákonem. Tím vlastně omezujeme lidskou svobodu. Každá ta žena musí vědět, že ona je odpovědná a že nese i ty důsledky. A že ty důsledky jsou moc špatný. Ale musí ona uzrát ke svobodě. Jakmile jí to nějaký zákon nařídí, tak ona k té svobodě nikdy neuzraje. Naopak, je to další násilí, které plodí zase násilí. A to je docela zajímavá diskuse, proto jsem ráda, že se to vůbec objevilo, ale současně mě mrzí, že právě tady je takový nápor lidí, kteří jsou až bych řekla někdy hodně agresivní.

Moderátor (Jana Šmídová):
Agresivní jsou zastánci nebo odpůrci potratů?

Host (Táňa Fišerová):
Odpůrci. Protože zastánci potratů jsou teď jaksi vymizelá skupina. Sem tam dostanete dostanete nějaký pozdrav, ale odpůrci.

Moderátor (Petr Holub):
Myslíte, že ti odpůrci potratů jsou vedeni skutečně vážným zájmem o své bližní?

Moderátor (Jana Šmídová):
A o ženy?

Host (Táňa Fišerová):
Myslím, že ano. Oni tomu věří. Oni jsou opravdu vnitřně přesvědčeni, že je to vražda a že vraždě se musí zabránit, to ano.

Moderátor (Jana Šmídová):
Paní poslankyně, když máte své poslanecké dny, za vámi přichází vaši voliči, občané pražští. Co je nevíc trápí v této chvíli?

Host (Táňa Fišerová):
Moji pražští voliči většinou zápasí s místními úřady. Proti zrušení škol, to je trápí hodně, sem je to nějaký zápas s úřady, teď třeba taky kvůli stromům, kvůli kácení stromů. Sem tam za mnou chodí kvůli různým zákonům, ale celkově cítím to napětí a takovou jakoby rezignaci na ty věci veřejné, že mají pocit, že nic nemá cenu, že se jich nikdo nezastane a že jsou jaksi obětováni tou elitou mocenskou a stále věřím, že se to prostě povede zvrátit. Na druhou stranu, má to jeden pozitivní rys, oni začínají chápat, že se musí brát o ty věci veřejné, že prostě, to co dřív fungovalo, že měli pocit, že je jedno koho volí a že je jedno, jak se chovají, že to nějak dopadne, tak začínají se aktivizovat, a to vidím jako dobré.

Moderátor (Jana Šmídová):
Ta aktivizace není úplně silná, jak byste si vy představovala?

Host (Táňa Fišerová):
Ne, ale je to věcí...

Moderátor (Jana Šmídová):
Rezignace..

Host (Táňa Fišerová):
Rezignace, rozčarování, strach a deprese.

Moderátor (Jana Šmídová):
Bojí se vaši voliči třeba vstupu do Evropské unie?

Host (Táňa Fišerová):
O tom se většinou nebavíme. Řekla bych, že celkově i v médiích je spíš naháněn strach z toho, že to všecko zdraží a mě už třeba tuhle na ulici, to se mi nestává, ale ráno jsem šla na tramvaj do Parlamentu a dva lidi mě zastavili. Jedna stará rozhněvaná dáma, která mě prosila, prosím vás, už nezdražujte, my to nevydržíme a k tomu přišel nějaký takový usměvavý člověk s berlema, který nebyl tak agresivní, naopak, a říkal, tak jako já jsem vám to taky říct, my už ne. Já cítím úzkost, protože to sociální cítění přece patří k životu a není možný nechat tuhle skupinu lidí úplně jako bez pomoci?

Moderátor (Petr Holub):
Říkala jste, že vaši voliči mají největší problémy s komunální politikou. Myslíte si z vlastní zkušenosti, že ty problémy jsou až tak velké, že by bylo dobré zasáhnout do systému samospráv a třeba je zjednodušit. Třeba nikde na světě nejsou tak složité jako u nás.

Host (Táňa Fišerová):
Tak já se přiznám, že to neznám. Neumím, systém samosprávy, opravdu, v tom já nejsem moc honěná. Ale co mě rozzuřuje skoro řeknu je to, že například, nikde se nedočtete, jak kdo v radě hlasoval, o čem. Demokracie je transparentnost a já musím přece vědět, jak ti, které jsem volila hlasují o běžných věcech. Tohle považuju naprosto za něco, co je prostě hubící. To přece nejde. Schovat se jakési rozhodnutí, o kterém nikdo nic neví. Tak to mě hodně vadí. A potom jistá odtrženost, protože já třeba zrovna jsem teď psala starostovi Prahy 2, kterého musím říct si vážím třeba proto, že podporuje kino Ilusion, protože to zas je čin velmi pěkný a přiznám se, že já sama jsem mu právě kvůli tomuhle jenom jemu jedinému dala hlas. Takže já jsem jeho voličem. ODS, teda. A psala jsem mu kvůli rušení škol. A on mi napsal, že je tam určitá skupina, jsou to takoví trošku kverulanti, a furt zlobí. Ale to je přesně to, co říkali třeba komunisti třeba předtím. Že se nezabývají občany a označej je za skupinu lidí, která zlobí. To podle mě není možné, to není dobře. Ale i tady se musejí lidi naučit prostě, že volbami ovlivňují, kdo tam bude.

Moderátor (Jana Šmídová):
Hovoříte o určité nejistotě, možná, že budeme mít předčasné volby. Každopádně řádné volby budou v roce 2006. Paní poslankyně, budete opět kandidovat?

Host (Táňa Fišerová):
Mě se někdo občas ptá, ale já nevím. Uvidím, jak se ty váhy nakloní. Jestli bude potřeba, abych zůstala v politice a budu cítit, že je to asi dobře, tak budu kandidovat. A když ne, tak ráda odejdu zase tam, kde jsem byla.

Moderátor (Jana Šmídová):
A to už je z dnešního vydání Studia STOP, jehož hostem byla poslankyně Táňa Fišerová, všechno. Od mikrofonu se loučí Jana Šmídová.

Moderátor (Petr Holub):
A Petr Holub.