Pomóc, Česká pošta podniká

Vilém Barák

MF Dnes 28.7.2005

Také se často vztekáte nad službami pošty?
Zlepšení se zatím nedočkáme. ČSOB a Česká pošta se dohodly na pokračování spolupráce.
Poštovní spořitelna zůstane na pobočkách pošty. Původní smlouvu platnou deset let s právem opce na stejnou dobu podepsala v roce 1997 dnes již zkrachovalá IPB. V roce 2004 obdržela pošta od ČSOB, která IPB převzala, zhruba 800 milionů korun. Nová smlouva má zohledňovat objem obchodů a pošta je v zájmu většího zisku připravena vyčlenit více přepážek pro bankovní služby. Zdánlivě suchý popis kontraktu nabývá jiný rozměr v souvislosti s monopolem České pošty na doručování listovních zásilek o hmotnosti nižší než 100 gramů nebo ceně nižší než 19 korun a s ohledem na celkovou úroveň jejích takzvaných služeb.
Maily a SMS zprávy vytlačují listovní zásilky a zasílání peněz, platby za plyn a další služby je možné provádět prostřednictvím účtů. I zde existují výjimky, kdy přeplatky na zálohách někteří distributoři energií vracejí zcela nepochopitelně složenkou. Jako by chtěli dát poště vydělat a občany potrápit. Naopak státní úřady využívají k doručování svých písemností hlavně poštu.

Znepříjemnit lidem život

Tímto způsobem nejenže udržují monopol, ale občanům dvojnásob znepříjemňují život. Úřední korespondence je většinou zasílána do vlastních rukou a zde se dostáváme k nebetyčné absurditě, která se již stala normou. Doručování zcela nepochopitelně probíhá v dopoledních hodinách, tedy v době, kdy většina lidí není doma, ale v zaměstnání. Je to stejné, jako kdyby obchody měly otevřeno od půlnoci do šesté hodiny ranní, autobusy a vlaky jezdily pouze v noci, tedy všichni, kdo poskytují nějaké služby, dělali věci přesně obráceně, než jak je lidé potřebují. Pošťáci jsou snad opravdu mimozemšťani.
Když doručovatel, či přesněji oznamovatel, vhodí nějakému nešťastníkovi do schránky výzvu o uložení zásilky, tomu nezbývá než si vzít kvůli převzetí dovolenou, utéci z práce nebo přesvědčit listonoše, aby psaní vydal někomu z rodiny a spokojil se s falešným podpisem. Kolik rozsudků bylo takto zmařeno? Honbu za dopisem znesnadňuje, že pošty stojí zásadně na místech, kde nelze zaparkovat, otevírací doba je omezená a z každých pěti přepážek fungují pouze dvě. Teoretické možnosti nabízené poštou, jako je posílání pošty na jiné místo (za 100 korun měsíčně) či ukládání zásilek na jinou, ale stejně nedostupnou, přeplněnou poštu, nejsou pro občana řešením. I další „služby“, jako třeba hromadné odesílání pošty, jsou spíše cynickým žertem. Zřejmě krabici s 5000 dopisy máte přinést na nosítkách nebo přivézt na vozíčku. Pošta jako každý státní monopolista necítí žádnou potřebu jít za zákazníky, vyhovět jejich přáním, nabízet nové služby. Kolik poboček zřídila například v shopping-parcích?
Zisk pošty, ohromující veřejnost -v roce 2003 celkem 700 milionů korun - byl dosažen na úkor času a nervů obětí poštovních antislužeb, protože její zaměstnanci i prostory byly převedeny do bankovních služeb. Smlouva s ČSOB povede do pekel. Dvě z pěti dosud otevřených přepážek nebudou blokovány zákazníky. Poštovní spořitelny pouze občas, ale budeme čekat se svými dopisy, až někdo před námi uzavře cestovní nebo důchodové pojištění, vybere či vloží peníze, vyřídí si platební kartu…

Privatizace je nutná

Dokud je Česká pošta státním podnikem, měla by dostat úkol: začít okamžitě s doručováním mezi polednem a dvaadvacátou hodinou, což je doba, kdy poštu mohou přebírat jak firmy, tak po návratu z práce občané. Jakékoliv protiargumenty pošty jsou falešné. Z ekonomického hlediska nic nebrání zrušení monopolu a privatizaci. Považuji za nepřípustné, aby se státní monopol České pošty míchal s bankovními či jinými službami.

Vilém Barák
Od roku 1996 působil v bankovnictví v oblasti rizikových pohledávek. Dnes se věnuje krizovému řízení společností. Publikuje články v MF Dnes, Lidových novinách, Respektu, Hospodářských novinách a Virtually, převážně k ekonomickým tématům. Je spolupracovníkem Liberálního institutu.