Test justice

Jan Suchánek

Možná, že příznivci Virtually vědí, že existuje zásada zabránění dvojímu zdanění. Nechci o ní psát v souvislosti, že vláda ODS pod Kalouskovým vedením zavedla dokonce zdanění daně sociální (pojištění) a zvýšením základu daně pro tuto podruhé zdaňovanou sociální daň eliminovala pro většinu osob samostatně výdělečně činných efekty snížení daně z příjmu. Nechci, i když je to lákavé, psát o tom, co po příštích volbách, které budou následovat po tom, co osoby samostatně výdělečně činné (a členové představenstev) poprvé vyplní takové daňové přiznání a zaplatí takovou vydřidušskou daň, byvše předmětem závisti, že se díky nižším daním nehorázně obohacují, způsobí v ODS v důsledku volební porážky následná ztráta trafik partajních bafuňářů na hejtmanstvích.

Ta zásada zabránění dvojímu zdanění u nás dosud platila jen pro příjmy jednoho daňového subjektu a stát klidně ze stejného příjmu dosud inkasoval daně i v případě jeho zřetězení například v koncernech od všech tímto příjmem dotčených subjektů třeba i tím, že jednomu to neuznal náklad, aby u druhého trval na zdanitelném příjmu. Píšu o tom proto, že stejně může dojít ke škodě, která postihne více subjektů, které jsou zřetězeny v koncernu. Protože v tomto ústavním pořádku by si stát i fyzické i právnické osoby měly být rovny, pak nemůže platit jen jednoho uhrazení škody, když neplatí jen jedna daň. Kdyby u nás existoval právní stát, v kterém lze rychle dosáhnout spravedlnosti, pak by nebylo o čem psát. Škoda by byla rychle uhrazena prvotně poškozenému a ostatní subjekty koncernu by se na této úhradě přirozeně podílely a nemohly vykázat škodu dostatečně významnou, aby se o ní stálo za to soudit.

Jenže, když škodu způsobí konkurzní mafie, která je dle diskuse vedené na 5. schůzi Senátu Parlamentu ČR dne 12.4.2007 integrální součástí našeho soudnictví, pak nemáte šanci na rychlé domožení se spravedlnosti, jestli vůbec kdy. Postižený koncern se v takovém případě z důvodu vynucené obrany rozpadne a po takovém rozpadnutí nemůže žádný z jeho bývalých subjektů těžit ze satisfakce škody prvnímu poškozenému, pokud by k takové satisfakci vůbec došlo. Každý z nositelů zřetězeného poškození má tedy legitimní právo požadovat svoji vlastní satisfakci. Ten rozpad koncernu je nezbytný, protože konkurzní mafie může do konkurzu stáhnout kohokoliv a koncernové vztahy jsou k tomu dobrým nástrojem. Mimo jiné s novým insolventním zákonem bude hůř.

Dostali jsme se k tomu, že zde můžeme mít z jednoho již několik subjektů, které adresují soudům žalobu, v které škodu odvozují od naprosto stejného škodního působení třeba právě konkurzní mafie. Jen shrnu náš příklad, policejní agent ukradne firmu, policie zastraší majitele i statutáry, aby to pak zakamuflovali konkurzem, v kterém tu ziskovou firmu vykradou. Vše krok za krokem dokumentováno. Škodu poškození definují jako důsledek nesprávného úředního postupu orgánů státu ve smyslu absolutní nečinnosti na ochranu vlastnických práv. Okradenými konkurzními věřiteli se staly čtyři subjekty tehdy jednoho koncernu. To je ten ideální případ k testování české justice. Žaloby musí zákonitě směrovat k jednomu soudu a tam v důsledku protikorupčních opatření jsou přiděleny různým soudcům, kteří vzhledem k tomu, že každý jede ve své vlastní korupci se spolu vzájemně moc nebaví. Pak nám osud těchto žalob může hodně vypovědět o stavu justice.

Znalec mi může vytknout, že abstrahuji od integračního vlivu hodnostářů toho soudu. O tomto vlivu samozřejmě vím, je tam dokonce stejný hodnostář, který tam byl za bolševika s předsedou KSČ, který ještě dnes na mne posílá trestní oznámení prostřednictvím advokáta specializovaného na akciové vydírání. V případě, který vám chci presentovat, tam ten vliv samozřejmě je, projevil se v absolutním odmítnutí práva na spravedlivý soudní proces, přesto výsledky čtyř téměř shodných žalob jsou tak odlišné, že o špatném stavu naší justice vydávají neotřesitelný důkaz. Je to taky důkaz, jak se soudci bojí Evropské úmluvy o boji proti korupci, která je pro ně závazná a jejíž neplnění je vedle smluv o ochraně investic dobrým titulem k dalším arbitrážím proti tomuto státu.

Takže k výsledkům. Jedna žaloba byla zamítnuta v rozporu s provedenými důkazy s tím, že škodu nezpůsobily orgány státu ale správce konkurzní podstaty, aby odvolací soud po té, co jiný soud řekl, že ten správce za nic nemůže, protože mu to nařídil konkurzní soudce, odmítnutí žaloby potvrdil se zdůvodněním, že škodu nezpůsobil správce ale ten ziskový úpadce. Druhá žaloba byla bez jednání odmítnuta s tím, že jde o škodu způsobenou nesprávným rozhodnutí, které ale soud netvrdí a žalobce tvrdí nečinnost, a poslal žalobu ministerstvu, ať se s ní vypořádá samo. Třetí žaloba byla také bez jednání zamítnuta s tím, že je to moc složité a že žalobce by si měl vybrat někoho ze (státních) škůdců, když zřejmě neplatí ustanovení zákona o tom, jak žalovat v případě, kdy (státního) škůdce nelze přesně určit. Čtvrtá žaloba čeká a čeká a čeká, přestože žalobce má ústavní právo na včasné projednání.

Přitom máte v Listině základních práv a svobod, která je ústavním zákonem, napsáno, že by všichni žalobci měli mít právo na stejné posouzení jejich žaloby. Vidíte, ani nezákonnost neumí konkurzní mafie udělat pořádně. Taky se tady nikdo nechlubí s tím, jak odborníci naši justici hodnotí. Já to slyšel opakovaně od zahraničních „private“ bankéřů, kteří umí o varováních adresovaných zahraničním investorům vyprávět mnohé. Kdybych to měl shrnout, tak to znamená, že psané právo je v Česku naprosto bezvýznamné. Na závěr ilustrující nedávnou zkušenost. Jeden soudce se ohradil proti oslovení „Vaše ctihodnosti“ s tím, že by mohl vypadat směšný v očích ostatních účastníků, kterými byla skupina bílých koní toho policejního agenta a jejich advokát, který je aktivně účastný na konkurzní mafii. Asi proto, že tihle účastníci od soudce žádnou čestnost ani v nejmenším neočekávali, když je ten advokát usilovně ujišťoval, že určitě nemusí. Tak daleko jsme to s ctí, na kterou všichni soudci slibují, dopracovali. Dál strávil půlhodiny marným vyptáváním, proč to soudní řízení nahráváme. Když mu došlo, že chceme dokumentovat, že nectí zákon, tak to nakonec bylo téměř bez chybičky.

Prosím, Vy čestní soudci, které je stále ještě možno potkávat, vydržte!