Ani advokát vám nepomůže

Jan Suchánek

Lidé se domnívají, že mají proti justiční mafii šanci jenom s pomocí advokátů. Já jsem přesvědčen, že je to fatální omyl. Základním etickým pravidlem advokátů je jejich vzájemná solidarita a solidarita s kolegy soudci a prokurátory. Navíc jsou advokáti na soudcích významně ekonomicky závislí, když z vůle soudů jsou insolvenčními správci (dříve správci konkurzních podstat), zástupci ex offo a opatrovníky. Prostě proti nezákonné zvůli soudců klienta advokát bránit nebude a ani nemůže. Tady působí i pro advokáty skvělé zpětné vazby. Čím víc soudní zvůle, tím větší poptávka po advokátech, tím větší cenu si mohou účtovat. Čím větší zvůle soudů, tím větší šance svést chyby advokátů na soudce.

Advokáti jako správci konkurzních podstat nebo jejich právní zástupci jsou společně se soudci pěšáky konkurzní mafie a advokacii téměř dominují. Proto si v ničím nerušené vzájemné shodě a ničím nerušeni nechali ve prospěch konkurzní mafie udělat insolvenční zákon. Dokonce jsem přesvědčen, že v krajské jurisdikci, s kterou mám zkušenost, se nenajde advokát, který by měl odvahu se konkurzní mafii postavit. Za dlouhá léta, co mne prokurátoři na zakázku konkurzní mafie pronásledovali, se angažovala celá řada mých a mých spoluobviněných obhájců ex offo a nikdo z nich neměl odvahu své klienty obhajovat. Slušní reagovali na mé vyznání nedůvěry tím, že se vzdali mé obhajoby, a ostatní bojovali ve prospěch obžaloby, aby mafii prokázali, že si zaslouží její přízeň.

Dokonce jsem teď udělal zkušenost, že advokát dal přednost zradě svého klienta, jen aby výsledek sporu nepoukázal na zkorumpovanost konkurzního soudce, a svému klientovi vykoledoval žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši desítek miliónů korun. Tohle se samozřejmě odráží v rozhodování Advokátní komory. Když naše zkušenost s konkurzní mafií začínala, stěžovali jsme si komoře na to, že náš advokát prostřednictvím svých bývalých kolegů prokurátorů dal mafii tip na majetek bývalých kuponových akcionářů, které jsem zastupoval. Útok mafie jistil tím, že bílé koně mafie, kteří s naším majetkem nezákonně nakládali, svým křivým svědectvím před zkorumpovanými kámoši prokurátory legitimizoval, a zájem nás jako svých smluvních klientů sabotoval. Advokátní komora na tom neshledala nic, co by mělo etiku advokátní praxe poškozovat.

Zkušenost s Advokátní komorou ale pokračuje. Bílí koně, co prokazatelně jen z vůle mafie či přímo jejího zástupce, soudce byli zapsáni do obchodního rejstříku jako statutární orgán dceřiné firmy našeho dlužníka, když jiný tehdy ještě nezkorumpovaný soudce je nezapsal jako představenstvo mateřské firmy, našeho dlužníka, byli nástrojem ukradení miliardy z konkurzní podstaty našeho dlužníka. A tihle hoši měli advokáta, který je v dlužnických sporech hájí tvrzením, že nikdy v tom představenstvu nebyli a tudíž nemohli defraudovat tu miliardu mateřské firmě, za kterou s asistencí prokurátorů nezákonně a beztrestně také jednali, a tudíž nemohli ani okrást věřitele.

Tenhle advokát přijal od dalšího zkorumpovaného soudce úkol, aby tu ukradenou miliardu pomohl zaretušovat jako opatrovník té dceřiné firmy. To bylo nad jeho síly, tak musel zkorumpovanému soudci předložit svědectví těch bílých koňů, že jako představenstvo té dcery nikdy nedostali platební rozkaz na zaplacení dluhů, a zkorumpovaný soudce začal dělat, že pravomocný a částečně zkonzumovaný platební rozkaz neexistuje. Tohle podvodné zastupovaní okradeného, protože ta dceřiná společnost nic z té ukradené miliardy nemá, a současně defraudantů a zlodějů v očích advokátní komory taky není žádným proviněním proti etice advokáta.

A teď máme třetí případ. Mafie si prostřednictvím správce konkurzní podstaty najala dalšího advokáta, který všechny tyhle všechny zločiny prostřednictvím správce podstrkuje konkurznímu soudci, aby ten z vůle svého úřadu z toho dělal legitimní pohledávky proti okradeným konkurzním věřitelům a svědkům. Sebevědomí advokáta, které se opírá o vědomí justicí potvrzované moci konkurzní mafie, samozřejmě vede k tomu, že dělá jednu chybu za druhou. Teď se tím jeho sebeusvědčováním z podílení se na zločinu taky zabývá Advokátní komora. Jsem si jist, že se za něj postaví, protože pokračuje dál ještě většími zločiny, když jej konkurzní soudce akceptuje v samotném konkurzním řízení jako zástupce konkurzního správce, k čemuž nemá advokát žádný legitimní mandát a je zřejmě placen přímo mafií.

Omylem konkurzní mafie nebo zatím netušeným záměrem se stalo, že právě jeden z nejagilnějších zkorumpovaných soudců jmenoval likvidátorem té dcery slušného a kvalifikovaného člověka. Ten těm bílým koňům adresoval žalobu na škodu ve výši téměř tří čtvrtin miliardy. A co se najednou nestalo. Konkurzní soudce ani správce konkurzní podstaty během konkurzu mateřské firmy vůči té dceři neprojevili žádnou povinnou iniciativu 100% vlastníka. Museli nechat mafii čas, aby tu miliardu řádně uklidila. Teď najednou ty akcie prodali. Samozřejmě nezákonným způsobem. Největší důkaz nezákonnosti je v tom, že ta dcera nikdy akcie neemitovala. Právo na jejich vydání patří stále zakladateli, který je právě úpadcem v tom konkurzu našeho dlužníka. Téměř stejný podvod stejného správce konkurzní podstaty, za který náš stát nedávno odsoudil Štrasburský soud a za který budou platit všichni daňoví poplatníci. Justice se nechce poučit.