Kam nás vede nová eurosmlouva?
Jan Zahradil
11.12.2007, Hospodářské noviny
Česká vláda se pokoušela do nové evropské smlouvy protlačit co nejvíce změn oproti té bývalé. Nicméně stávající rozložení sil uvnitř EU - s drtivou převahou "proústavních" formací - ukázalo těmto snahám hranice možného. Nedokázali jsme zabránit dalšímu přenosu kompetencí na evropskou úroveň a rozšíření většinového hlasování v radě.
Premiér Topolánek mohl kvůli tomu jednání zablokovat, ale logicky odmítl přistoupit k takto krajnímu řešení. Pokud mu to dnes někdo "ex post" vyčítá, jde o hraběcí rady. Význam českého veta by totiž byl jen symbolický, bez reálného efektu. Ihned po něm by nejspíš následovala vládní krize, korunovaná rozpadem vlády a vytvořením nové široké "proevropské" koalice. Ta by návrh nové smlouvy bez odkladů schválila, zatímco ODS by se ocitla pod skandalizační palbou. Kam potom vede nedobrovolná role evropského kazisvěta, by mohli vyprávět bratři Kaczyňští.
Přesto je třeba konstatovat, že nová evropská smlouva nevnáší do EU žádoucí novou kvalitu, přiměřenou podmínkám 21. století. Naopak v některých aspektech je spíše výletem do období po vídeňském kongresu v roce 1815. Například nový hlasovací systém v Radě EU dle "euroústavy" (jehož platnost však naštěstí i díky úsilí české vlády byla odložena až po roce 2014) pouze zabetonuje výsadní postavení několika nejsilnějších mocností.
Jak skončila zdánlivá idyla po vídeňském kongresu, je dobře známo. Novou smlouvou si bohužel EU skoro koleduje o podobný vývoj. Aby se nevyhnutelná katarze nedostavila za čas v podobě výbuchu radikálního nacionalismu, je třeba dál trpělivě a postupně pracovat na změně padesát let starého a již překonaného federalistického paradigmatu EU.
I proto by stálo za to se ještě před rokem 2014 pokusit znovu otevřít otázku hlasovacího systému. Dá se totiž před evropskou veřejností lehce prokázat, že polský návrh hlasování byl mnohem spravedlivější.
Stejně tak, vstoupí-li smlouva v platnost, měly by se národní vlády a parlamenty rychle naučit užívat svých nových smluvních pravomocí - principu "žluté karty" a "posílené flexibility". S jejich pomocí budou moci aktivněji vstupovat do procesu evropské normotvorby, případně přenést některé pravomoci zpět na národní úroveň.
Jan ZahradilIng. Jan Zahradil
předseda europoslaneckého klubu ODS, vedoucí české národní delegace v EPP-ED
člen Výboru pro rozvoj a náhradník ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Místopředseda ODS, stínový ministr zahraničí
Osobní stránky
