Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Kdo se v ODS bojí Topolánka?

Jan Bartoň

10.11.2009, zpravy.ods.cz

K vůdcům politických stran se často zaujímají vyhraněné postoje. Na jednom pólu je naprostá servilita a pochlebování, jak vynikající vůdce "náš" vůdce je. Na druhém pólu neurvalá kritika za vše, co kdy vůdce udělal či dokonce i kritika toho, že dýchá. Při hodnocení předsedy ODS bych se chtěl vyhnout oběma extrémům. Přitom bych ale rád zaujal stanovisko jasné a zřetelné, o což se v dalších řádcích svého článku pokusím.

Základem mého posuzování současného předsedy ODS není a ani nemůže být pouze jeho mediální obraz, jeho schopnost komunikace s médii. Mnohem více mně zajímají názory a činy. Nicméně, žijeme ve století, které navazuje na všechny klady a zápory, které sebou nese politická propaganda či masmediální trh. My dříve narození si více pamatujeme právě onu zničující propagandu, která otupovala mozek a morálku. Možná právě proto máme ale stále jasnou dělicí čáru mezi tím, co je možné a tím co je pouze virtuální. Snáze tak dokážeme rozlišit informace bulvárního typu (kterými se bohužel živí i média tzv. seriózní!) od nosných informací. Dokážeme ale skutečně důkladně odfiltrovat vliv bulvárního politického škváru? Soudě podle toho, jak dlouho se český tisk a obecně média živila tzv. Toskánskou aférou patrně ne. Možná nám chybí více pokory, kterou tolik požadujeme od našich vrcholových politiků.

Je pravdou, že mediální obraz Topolánka je strašidelný, možná doslova mizerný. Je navíc zcela jisté, že si za tento svůj obraz Topolánek může téměř výhradně sám. Nedostatečně vnímá možnost mít v médiích partnera, pomocníka. Spíše se zdá, jako by v médiích viděl jenom nepřítele, který chce zničit jeho práci, rodinu. Právě na tuto strunku brnkají současní "obrodníci" v ODS. Snaží se přesvědčit nás, členy ODS, ale i veřejnost, že oni by to s médii zařídili neskonale lépe. Možná že ano. Nevidím v tom ale bohužel záruku toho, že by tím pro ODS získali více hlasů a lepší volební výsledek. Možná bychom měli opět tak jako v éře "nejpopulárnějšího Pavla Béma" někoho na špici místo Schwarzenberga, oprávněně však tvrdím, že s procentním volebním skórem ODS by to ani nehnulo.

Rozhodujícím kritériem pro mne tedy zůstává, zda ODS může se současným vedením vyhrát volby do poslanecké sněmovny. Moje odpověď zní, že může, ale pouze za jednoho jediného předpokladu. Že vedení ODS bude mluvit nikoli jedním hlasem, ale bude, metaforicky řečeno, zpívat jednu píseň sborově a bez falešných tónů. Jestliže se tedy výkonná rada ODS na něčem velkou většinou dohodne, musí nejužší vedení tento názor obhajovat. Je směšné, pokud si místopředseda ODS po výrazně většinovém rozhodnutí výkonné rady brouká svou písničku, že chce být předsedou. Kdo by na druhou stranu nechtěl, že ano! Tato disharmonie před volbami škodí. Je to mnohokrát prověřený fakt, který se vyučuje na všech politologických fakultách, Lidový dům nevyjímaje. Pikantní na tom navíc je, že tak činí pod pláštíkem diskuse o tom, zda by nebylo možné s ČSSD "lépe vycházet". Podobné názory jsou slyšet i od na minulém kongresu ODS neúspěšného kandidáta na předsedu Béma.

Stačí si jen trochu osvěžit paměť! Po dosažení dohody o trojkoaliční vládě ODS, lidovců a zelených nebyla tato koalice po chuti Klausovi a jeho věrným a tato dohoda byla zpochybňována. Toho zneužil Paroubek a nabídl lidovcům (Kalouskovi!!) dvojkoalici s tím, že ODS stejně s ČSSD vytvoří koalici. Kalousek na to doplatil ztrátou křesla předsedy, začala éra Čunka, na kterého se ihned po jeho zvolení senátorem zaměřila palba zmanipulovaného tisku. Všichni víme, jak to dopadlo. Poté, co Topolánek vyjednal dohodu s ČSSD a lidovci, opět mu to titíž lidé v ODS shodili ze stolu. Poté následoval návrat k původnímu konceptu trojkoalice, ovšem za cenu oslabení pozice ODS ve vládě a ztráty některých velmi důležitých ministerstev. Pokud dnes někdo vážně tvrdí, že se mělo "více jednat" apod. pouze kalí vodu, či řečeno na rovinu lže.

Lisabonská smlouva, kterou Topolánek podepsal, doplatila v ODS na to, že se v nestřežené chvíli o takovýchto dohodách Topolánek vyjádřil jako o "shitu". Tím argumentovali odpůrci Lisabonské smlouvy v ODS až do závěrečného jednání u ÚS, naposledy Oberfalzer v ČT24 či Radiožurnálu. Dělení ODS v této záležitosti je typicky virtuální záležitostí. Na jedné straně je troufám si říci výrazná většina (zde se výstižně hodí použít slovo "mlčící"), která ji chápe tak jako Topolánek, tj. ne zcela vyhovující, nicméně snesitelný kompromis. Na druhé straně hlučná menšina, která se zašťituje Klausem a národními zájmy. Stejným Klausem, který se ODS "odvděčil" za své znovuzvolení prezidentem tím, že z ní ostentativně vystoupil. Týmž Klausem, který má bezpochyby svůj podíl na pádu vlády v době českého předsednictví, neboť proevropsky orientovaná ODS je mu proti srsti.

Logicky tak docházím k závěru, že by ideálem této doby byl zřejmě pro ODS politik s politickým myšlením Topolánka a mediálním uměním Václava Klause. Tím rozhodně není ani Gandalovič, ani Němcová, o kterých teď náš tisk spekuluje jako o "kandidátech" na předsedu ODS. Mimochodem, nápad Němcové na druhé kolo kongresu v únoru 2010 s volbou nového vedení si zasluhuje dokonce klausovské poklepání na čelo. Jediné rozumné řešení v současnosti po té, co Topolánkovi nezlomil vaz katastrofální výsledek krajských voleb, je na nadcházejícím kongresu dát současnému vedení mandát do voleb do Poslanecké sněmovny, všechny rozpory nechat být nebo vyzvat ty, kteří toho nejsou schopni a ochotni, aby vedení ODS opustili, a soustředit se právě na vítězství v nadcházejících volbách. Pokud by ODS v těchto volbách propadla, potom se postarat o výraznou generační obměnu ve vedení ODS, nebát se třicátníků (Pospíšil) ani čtyřicátníků (Vodrážka) a dát jim šanci vést ODS k dalším volbám. Jiná řešení jsou z kategorie "druhých nejlepších" a vedou k porážce. Za určitých předpokladů by mohlo vedení ODS dostat mandát i k tomu, aby vyjednalo předvolební koalici. I to by mohlo být úspěšným řešením současné politické situace. K tomu je však zapotřebí větší odvahy než rýt do Topolánka či mu okopávat kotníky. Jsem velmi zvědav na to, jak nakonec kongres rozhodne. Doufejme, že ve své velké většině rozhodne o kontinuitě.



Jan Bartoň
Ing. Jan Bartoň, CSc.,
 
  Přístupy: 762 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA