Žádnou paniku, inflace nejspíš klesne
Pavel Kohout
MF Dnes 04.01.2008
Ropa přesáhla symbolickou hranici 100 dolarů za barel. Může dražší energie způsobit inflaci? Mají se lidé bát růstu cen?
Nejprve je třeba ujasnit si pojmy. Co to vlastně inflace je? Lidové vysvětlení „inflace je, když rostou ceny“ není přesné. Nepopisuje totiž příčiny inflace. Ceny zpravidla nerostou kvůli tomu, že by se lakotní obchodníci spikli proti zákazníkům. Tyto případy se sice mohou stávat, ale bývají spíše výjimečné a z makroekonomického hlediska nedůležité.
Ceny rostou především z toho důvodu, že kupní síla lidí roste rychleji než objem zboží. Za jakých okolností může růst kupní síla obyvatelstva?
Když rostou mzdy a když si lidé mohou snadno půjčovat peníze na úvěr. Obě tyto podmínky jsou v současnosti splněny. Mzdy rostly podle posledních údajů ze 3. čtvrtletí 2007 o 7,6 procenta. Zásluhu na tomto vývoji nemají ani tak odbory, jako spíše celkový růst objemu peněz v ekonomice.
Objem peněz neroste ani tak proto, že by Česká národní banka mohutně tiskla peníze. Většina peněz v ekonomice nemá hmotnou podobu bankovek: vzniká tvorbou úvěrů. Prostředí s nízkými úrokovými sazbami je pro tvorbu úvěrů ideální a ČNB skutečně držela v posledních několika letech úrokové sazby proklatě nízko. Proto objem úvěrů nebankovním soukromým subjektům - podnikům i domácnostem - během roku 2007 vzrostl odhadem o 26 procent.
Toto je skutečně velké číslo, které je v přepočtu na peníze ekvivalentem více než 355 miliard korun, což je více než desetina hrubého domácího produktu. Kolem 150 miliard z této částky představovaly úvěry na bydlení. Když uvážíme takto obrovskou povzbuzující peněžní injekci, není divu, že ekonomika roste a nezaměstnanost klesá. Je naopak spíš s podivem, proč růst není podstatně vyšší než 6 procent a proč nezaměstnanost není na dvou či třech procentech. Ale to je jiné téma - nyní se věnujeme inflaci.
Inflace se probudila na podzim 2007 a ekonomy překvapila pětiprocentním listopadovým růstem. Ve světle obrovské peněžní expanze však růst cen není tak šokující. Drahota tu není kvůli lakotě obchodníků, ale kvůli rychlému růstu peněz v oběhu. Tento zákon neplatí jen pro vajíčka a máslo v českých supermarketech, ale i pro ropu na světových trzích. I velké světové centrální banky - americký Federální rezervní systém, Evropská centrální banka, Bank of England a Bank of Japan - prováděly od roku 2000 převážně expanzivní měnovou politiku. Růst objemu peněz je celosvětový jev.
Pochopitelně, když roste objem peněz a ubývá světových zásob ropy, bude cena ropy růst.
Vyšší ceny ropy a některých dalších komodit jsou tedy důsledkem inflace peněz, nikoli příčinou inflace. Totéž platí pro zlato, které se v posledních měsících stalo opět miláčkem investorů. Inflace pochází z latinského „inflatio“, doslova „nafukuji“. Nafukujeme-li objem peněz v ekonomice, rostou ceny.
Zbývá otázka, jak z toho ven. Během roku 2007 nic nenapovídalo tomu, že by světové centrální banky chtěly proti inflaci bojovat vyššími úrokovými sazbami. Naopak, hypoteční krize v USA přiměla tamější Fed sazby snížit a podobný krok učinila i Bank of England. Evropská centrální banka zatím nezvýšila sazby a ČNB chystané předvánoční zvýšení odložila. Vypadá to tedy, že inflace si ještě v roce 2008 užijeme.
Nicméně zběsilý růst úvěrů v české ekonomice podle všeho letos zpomalí, což by mělo přinést podstatnou úlevu. Index spotřebitelských cen asi nebude klesat, nicméně dvojciferná inflace nehrozí. Pravděpodobně vyvrcholí v lednu růstem kolem 6 procent a postupně během roku poklesne až ke třem procentům, uvádí Vladimír Pikora z Next Finance. Tedy žádnou paniku.
Pavel Kohout
ekonomický analytik