Jsme z nejhor��ho venku?
Pavel B�m
K rozs�hl�m reform�m m��eme dosp�t jen s vl�dou op�raj�c� se o siln� politick� mand�t.
Politika
Z�chrann� bal��ek ministra financ� Eduarda Janoty schv�lili p�ed n�kolika t�dny �e�t� z�konod�rci. Co to pro n�s znamen� v n�sleduj�c�ch letech? Co dal��ho je na po�adu dne? Jsme opravdu z nejhor��ho venku? Tyto ot�zky si pravd�podobn� kladla v�t�ina �ech� pot�, co ve ve�ern�m zpravodajstv� v p�tek 25. z��� zhl�dla zpr�vu, �e na�i poslanci kone�n� schv�lili tolikr�t zmi�ovan� n�vrh ministra Janoty. Co je na n� pozitivn�ho?
Pozitivn� sd�len�
Za prv� v�me, �e m�me nestrann�ho ministra financ�. Za druh� n�m dala jasn� sign�l, �e i �e�t� poslanci dok�ou b�t velmi akceschopn� a kooperativn�, kdy� jim tak��kaj�c �te�e do bot�. Je to jeden z m�la n�znak�, �e by se �esk� politick� sc�na mohla aspo� ��ste�n� uklidnit. Dal�� pozitivn� zpr�vou je, �e z�chrann� bal��ek sni�uje schodek st�tn�ho rozpo�tu o 70 miliard korun. Nejde sice o dramatick� �spory, proto�e vl�dn� v�daje se v p��t�m roce stejn� zv��� o 30 a� 40 miliard korun, ale bu�me r�di i za n�. Jak� tedy bude rozpo�et po bal��ku, kter� si n�kdy ��k� �sporn�?
Nic p�evratn�ho
Sedmdes�t miliard korun z bal��ku zlep�� bilanci rozpo�tu t�m, �e o 50 zv��� dan� a o dvacet sn�� v�daje. To ��kaj� tabulky ministerstva financ�. P�elo�eno do b�n� �e�i to znamen�, �e hrozba st�tn�ho bankrotu nen� za�ehn�na, ale odkl�d� se pouze do doby, ne� budou vyhl�eny v�sledky ��dn�ch parlamentn�ch voleb, kter� n�s �ekaj� snad u� v p��t�m roce. �esk� levice se ji� te� nechala sly�et, �e po volb�ch se rozhodn� nechce vzd�t op�tovn�ho navy�ov�n� soci�ln�ch d�vek. Jasn� se t�m ukazuje, �e nen� schopna se vypo��dat s t�m, �e tu�n� roky jsou ji� d�vno minulost� a ��t nad pom�ry se prost� a jednodu�e nevypl�c�. Abych v�ak nebyl p��li� kritick� pouze k levici � ani posledn� st�edo-prav� vl�da nedok�zala nic p�evratn�ho.
Z�sadn� kroky
Nam�sto toho, aby posledn� st�edo-prav� vl�da prosadila z�sadn� zm�ny, promarnila proreformn� potenci�l dr�en� sto jedna poslanci a vyst��lela jej sp�e na d�l��ch kroc�ch ne� na komplexn�ch opat�en�ch. Pokud se v�ak pod�v�me na zm�n�nou zpr�vu, je t�eba si uv�domit, �e nejde o ��dn� protikrizov� bal��ek, ale vlastn� jen o dal�� zp�sob, jak odd�lit nutn� reformy � nap��klad soci�ln�ho syst�mu a mandatorn�ch v�daj� obecn�.
Diskuse by nem�la b�t vedena o tom, zda bude deficit 150 nebo 160 miliard korun, ale o tom, jak v co nejkrat�� dob� stabilizovat hospoda�en� st�tu a nep�ipustit dal�� obrovsk� zadlu�ov�n� t�to zem�. Ka�d�mu p�ece mus� b�t jasn�, �e pov�stn� uheln� k�men nele�� na p��jmov� str�nce rozpo�tu. Z�sadn�m probl�mem na�� ekonomiky p�ece nejsou dan�. Sta�� se pod�vat na mezin�rodn� srovn�n�. A zjist�me, �e vysok� dan� nechr�n� p�ed vysok�mi deficity, proto�e i zem� s n�zk�mi dan�mi mohou hospoda�it s p�ebytkem. Probl�m nen� ani v investi�n�ch v�daj�ch st�tu. Skute�n� probl�m tkv� v jeho b�n�ch v�daj�ch. Pokud to se z�chranou �esk�ho hospod��stv� a st�tn�ho rozpo�tu mysl�me v�n�, mus�me p�istoupit k z�sadn�m krok�m.
K opat�en�m, je� jsme nap��klad v Praze provedli v dob� hospod��sk�ho r�stu a z nich� te� jen t��me.
Praha vzorem
Dle vzoru hlavn�ho m�sta Prahy by m�ly za��t person�ln�, procesn� a organiza�n� audity nejen na �st�edn�ch, ale i na m�stn�ch st�tn�ch ��adech. A m�la by b�t konsolidov�na dluhov� slu�ba. Praha v dob� krize neschvaluje deficitn� rozpo�et, ale naopak vyrovnan�. A nav�c takov�, kter� sni�uje celkov� zadlu�en� m�sta meziro�n� t�m�� o 25 procent � 6,9 miliardy korun. P�edev��m � co� je obt�n� p�iznat � bude nutn� s�hnout na mandatorn� v�daje.
Nem��eme se tv��it, �e ��t na dluh je norm�ln� a b�n�. Budeme muset p�istoupit k reform� d�chodov�ho syst�mu, dot�hnout do konce reformu zdravotnictv� a za��t v�n� diskutovat nad reformou vysok�ho u�en�. Pouze tyto kroky n�m pomohou odvr�tit hrozbu st�tn�ho bankrotu a ni�iv� ekonomick� krize.
Na k�i�ovatce
�esk� ekonomika a sou�asn� i politika jsou na k�i�ovatce. To, d�ky �emu jsme doposud rostli � n�zk� mzdy, masivn� p��liv zahrani�n�ch investic a n�sledn� dynamika cel�ho st�edoevropsk�ho regionu � se pomalu vy�erp�v�. Byli jsme �sp�n�. Nyn� jsme se v�ak dostali na vrchol �sp�chu definovan�ho na z�klad� vyjmenovan�ch faktor� r�stu. Dostali jsme se do bodu, v n�m� m��eme je�t� chv�li relativn� slu�n� �p�e��vat�. Pokud v�ak nechceme za��t dal�� p�d, budeme si muset pro sebe vybrat dal�� pokra�ov�n� cesty.
Cesty za��naj�c� u polyk�n� ho�k�ch reformn�ch pilulek, kter� n�s nabud� novou vnit�n� energi� a zajist� prosperitu i pro dal�� generace.
K takto rozs�hl�m reform�m v�ak m��eme dosp�t pouze s vl�dou op�raj�c� se o siln� politick� mand�t, jen� nen� definov�n v�t�inou jednoho hlasu. Domn�v�m se proto, �e spole�n� se z�sadn�mi ekonomick�mi reformami musej� p�ij�t i reformy politick�ho syst�mu, umo��uj�c� n�m na z�klad� zm�ny volebn�ho syst�mu definovat silnou vl�dn� koalici.
Koalici schopnou prosadit kl��ov� zm�ny nutn� pro nastartov�n� r�stu �esk�ho hospod��stv�. *
P��nosy
Co je na z�chrann�m bal��ku ministra financ� Eduarda Janoty pozitivn�ho?
* Za prv� v�me, �e m�me nestrann�ho ministra financ�.
* Za druh� n�m dal jasn� sign�l, �e i �e�t� poslanci dok�ou b�t velmi akceschopn� a kooperativn�.
* Je to jeden z m�la n�znak�, �e by se �esk� politick� sc�na mohla aspo� ��ste�n� uklidnit.
* Dal�� pozitivn� zpr�vou je, �e sni�uje schodek st�tn�ho rozpo�tu o 70 miliard korun.
Vzor
* Dle vzoru hlavn�ho m�sta Prahy by m�ly za��t person�ln�, procesn� a organiza�n� audity nejen na �st�edn�ch, ale i na m�stn�ch st�tn�ch ��adech.
* M�la by b�t konsolidov�na dluhov� slu�ba. Praha v dob� krize neschvaluje deficitn� rozpo�et, ale naopak vyrovnan�.
* Nav�c takov�, kter� sni�uje celkov� zadlu�en� m�sta meziro�n� t�m�� o 25 procent � 6,9 miliardy korun.
Pokud nechceme za��t dal�� p�d, budeme si muset pro sebe vybrat dal�� pokra�ov�n� cesty