Jaroslav M�l: Za dotace EU vychov�me nezam�stnan�
LN 23. ledna 2010 Autor: Lenka Zl�malov�
�esk� firmy chystaj� dal�� vlnu propou�t�n�. Krize sice kon��, ale v p��t�ch letech ekonomika poroste jen velmi pomalu. �Proto podnikatel� budou muset propustit i �adu t�ch, kter� zat�m i za cenu ztr�t dr�eli,� ��k� v rozhovoru pro LN prezident Svazu pr�myslu a dopravy Jaroslav M�l.
* LN Nezam�stnan�ch rychle p�ib�v�. Chystaj� se firmy d�l propou�t�t?
D�lali jsme si pr�zkum. Firmy skute�n� chystaj� dal�� vlnu propou�t�n�. Nerad bych te� odhadoval, jestli se dostaneme k 9,5 nebo 10 procent�m nezam�stnan�ch. Nikdo se ale nechyst� nov� lidi p�ij�mat. Sp� d� v�pov�� je�t� t�m, kter� si dr�el p�es krizi, proto�e v��il, �e bude l�p. Te� to vypad�, �e ��dn� siln� o�iven� nep�ijde, tak�e se znovu propou�t�. V�ichni podnikatel� se sna�ili udr�et si kvalifikovan� lidi. Propou�t�li jen tam, kde u� jim nic jin�ho nezbylo. Nejd��v srazili ostatn� n�klady a nakonec �et�ili na lidech. Te� u� si je ale opravdu nemohou dovolit d�l platit.
* LN Pr�ci ztr�celi hlavn� lid� s n�zk�mi platy. P�ich�z� te� �ada i na l�pe placen� a vzd�lan�j�� zam�stnance?
My jsme do krize spadli a� mezi posledn�mi. A jako jedni z posledn�ch se z n� dostaneme. Nejd��v mus� o��t z�padn� Evropa, abychom m�li kde prod�vat. ��m kvalifikovan�j�� ti lid� jsou, t�m d�le budou firmy odkl�dat jejich propou�t�n�. Nejde to ale d�lat do nekone�na.
* LN Tak�e kdy� si ��fov� firem �tou progn�zy, �e ekonomika poroste o slab� 1 procento, za�nou propou�t�t.
To jedno procento je asi realistick� odhad. S ��dn�mi v�t��mi o�ek�v�n�mi bych to nep�eh�n�l. Nav�c je to o�iven� na vratk�ch z�kladech. Ekonomika poroste hlavn� proto, �e do n� vl�dy nalily spoustu pen�z. To nen� dlouhodob� udr�iteln� a podnikatel� to dob�e v�d�. Kdo v�m zaru��, �e se to za rok nezastav�? Se slab�m hospod��sk�m r�stem mus�me po��tat pro �adu p��t�ch let. Siln�j�� vzestup budou brzdit i vysok� �roky. St�ty se masivn� zadlu�uj�. Bank��i rad�ji koup� jejich dluhopisy, ne� by p�j�ili za stejnou cenu firm�m. T�m daj� jedin� �v�r s je�t� vy���m �rokem. V�ichni podnikatel� v�d�, �e je �ekaj� t�k� �asy. Nikdo nevid� d�vody, pro� by se m�l zrovna te� pou�t�t do investic. Up��mn� �e�eno: vysokou nezam�stnanost jsme si uhnali sami.
* LN ��m?
Chceme-li, aby firmy zam�stnaly co nejv�c lid�, nem��eme m�t z�kon�k pr�ce sv�d�j�c� podnikatele, aby lidem pr�ci nedali. Evropsk� odbory u� se poda�ilo p�esv�d�it a k�vli na kr�tk� pracovn� smlouvy bez n�roku na odstupn�. U n�s je to st�le neprosaditeln�. A zrovna te� by to mohlo mnoha lidem zachr�nit m�sta.
* LN M�me se p�ipravit na dlouh� roky vysok� nezam�stnanosti?
Z�le��, jak se budeme chovat. Ale se z�kon�kem pr�ce mus�me n�co ud�lat. Mysl�m, �e podnikatel� se v krizi rozhodn� nechovali jako asoci�lov�, kte�� se v z�jmu vlastn�ch kr�tkodob�ch zisk� sna�ili co nejrychleji propustit lidi. Naopak je �asto dr�eli, i kdy� u� nem�li zak�zky. U� ale v�t�inou nemaj� ��dn� rezervy a nebudou riskovat n�koho p�ijmout s t�m, �e mu za p�l roku budou muset p�i propu�t�n� zaplatit p�t plat�. Ne �e by to necht�li ud�lat. Oni si to u� nem��ou dovolit. N�kter� firmy v krizi nepropou�t�ly, proto�e nem�ly na odstupn�. Tak�e rad�ji je�t� p�eklepaly m�s�c a daly dohromady pen�ze na jeden plat, ne� by jich musely zaplatit p�t najednou. Recese uk�zala, �e se firmy chovaj� spole�ensky velmi zodpov�dn�.
* LN Jak kdy. Zahrani�n�ch agenturn�ch zam�stnanc� se zbavily ze dne na den a jejich dal�� osud u� je moc nezaj�mal.
Je velk� probl�m, �e tady m�te jednu kastu zam�stnanc�, kter� m� obrovskou ochranu. A pak druhou, kter� nem� v�bec ��dnou. Chyb� zlat� st�edn� cesta, kterou by uv�tala v�t�ina firem: voln�, kr�tkodob� pracovn� smlouvy. Ameri�an� s liber�ln�m z�kon�kem pr�ce a v�pov��mi na hodinu mohou b�t optimist� a �ekat rychl� pokles nezam�stnanosti. Firmy se tam nebudou b�t p�ij�mat nov� lidi. My s na�imi dlouh�mi v�pov��mi a odstupn�m se v tom budeme pl�cat dlouho. Ekonomiky s kvalifikovan�mi lidmi a pru�n�m pracovn�m pr�vem se z recese proberou ke slu�n�m r�stu v�razn� rychleji. My s na�� rigiditou mezi n� ani n�hodou nepat��me.
* LN Co by se m�lo zm�nit?
Kdo chce opravdu, aby co nejv�c lid� na�lo pr�ci, zvedne ruku pro kr�tk� pracovn� smlouvy. Garantuji v�m, �e firmy pak za�nou velmi rychle p�ij�mat nov� lidi. Jak chcete zv��it zam�stnanost a mobilitu, kdy� se zvedly dan� na benzin? Jak chcete motivovat kvalifikovan� lidi, kdy� jim vyhro�ujeme dal��mi dan�mi? Jak chcete udr�et lidi v �esku, kdy� dnes da�ov� z�t� je v okoln�ch zem�ch, s v�jimkou Rakouska, ni���? To v�echno d�l�me sami proti sob�.
* LN V jak�ch profes�ch a oborech se bude nejv�c propou�t�t?
Posledn� na �ad� budou kvalifikovan� technici a lidi ve v�zkumu a v�voji. Ti jsou i te� v krizi velmi vz�cn�. Te� se firmy chystaj� propou�t�t lidi z marketingu, ��etn�. To v�echno m��ete zadat specializovan� agentu�e a nemus�te na to m�t vlastn� lidi. V�t�inou v�s to vyjde levn�ji. �ada zam�stnanc� r�da p�istoup� nejen na to, �e se jim nebudou zvy�ovat platy, ale nechaj� si je dokonce sn�it.
* LN Kdo si naopak m��e b�t sv�m m�stem jist�?
Nikdo se nebude zbavovat kl��ov�ch lid�. Konstrukt�r�. T�ch, kdo organizuj� investice, ��d� finance. Kdy� budete �et�it v nemocnici, tak chirurga taky vyhod�te a� jako posledn�ho. Mezit�m se budete bavit, jestli by se nedali propustit t�eba dva t�i lid� ze st�edn�ho person�lu na intern�.
* LN Jen�e ve slab� ekonomice budete m�t m�n� pr�ce i pro tyto lidi. Kdy� je m�lo pacient�, propou�t�te i ty chirurgy.
Vyhraj� jen dva typy firem. Zaprv� ty, kter� budou schopn� pracovat s brut�ln� n�zk�mi n�klady. To je vlastn� nutn� podm�nka p�e�it� pro ka�d�ho. Zadruh� ty, kter� budou m�t inovativn� produkty. Pot�ebujete lidi, kte�� jsou schopni n�co vym��let.
* LN Tak to na tom budeme �patn�. Proti jin�m zem�m takov�ch lid� zrovna moc nem�me.
Te� se naplno projev�, jak v�n� m�me probl�m, �e jsme st�le zem� montoven. S v�jimkou �kodovky tady firmy neum�s�uj� sv� v�vojov� a konstruk�n� centra. To je na�e nejv�t�� slabina do budoucna. Te� uvid�me, jak� byla hloupost d�t pob�dky na montovnu aut Hyundai v No�ovic�ch. M�li jsme je p�esv�d�it, aby v �ech�ch postavili konstruk�n� a v�vojov� centrum. Marn� jsem to ��kal v�em vl�d�m, kter� s Korejci vyjedn�valy.
* LN Obt�n� propou�t�n�, �patn� struktura pracovn�ch m�st. To budeme dlouho pat�it v evropsk�m srovn�n� k zem�m s vysokou nezam�stnanost�.
M��eme si za to sami. Krize trest� slab� zem� a ty, kter� v minulosti ud�laly chyby. Pat��me mezi n�. Budeme ��m d�l v�c z�visl� na okol� a sami nebudeme p�in�et nic nov�ho, co by mohlo udr�et nezam�stnanost na ni��� �rovni. Nav�c ned�l�me v�bec nic pro to, abychom si udr�eli kvalifikovan� lidi, za kter�mi m��e n�jak� investor p�ij�t. Politici st�hli kalhoty p�ed st�tn�mi maturitami. Ty se m�ly zav�st d�vno, s povinnou matematikou. Zabr�nila tomu jen nulov� odvaha. Nejsou schopni reformovat v�zkum ani vysok� �koly. Bez toho tady nebudeme m�t kvalifikovan� lidi.
* LN Upad�me?
Promar�ujeme p��le�itost. Takov� to lakov�n� na r��ovo, �e je za p�t minut dvan�ct a �e to je�t� stihneme po volb�ch, je iluze. Je d�vno po dvan�ct�. Te� budeme jen zahlazovat �kody. To n�m na entuziasmu nep�id�. Vlastn�mi chybami v�razn� ztr�c�me v��i v�em zem�m v okol�.
* LN Co n�s nejv�c brzd�?
Zaprv� korupce, co� je takov� kulantn� n�zev pro kr�de�. Druhou slabinou je mizern� st�tn� spr�va. Mnohdy ne proto, �e by tam byli nekvalitn� lid�. Jen d�l�me v�e pro to, aby byli zavaleni �pln� nesmysln�mi �koly. Kdo ud�lal chybu v z�kon� o soci�ln�m poji�t�n�? St�t. Tak bych m�sto v�hr��ek podnikatel�m o�ek�val omluvu a korektn� dohodu. Ne vyhro�ov�n�: kdy� po��d�te o vr�cen� pojistn�ho, na kter� m�te pr�vo, tak my v�m uk�eme. To je jen jedna z ilustrac�, jak je st�t neefektivn� a arogantn�. A v�em je to absolutn� jedno. To n�s stra�n� brzd�.
* LN Kritici �ecka, stoj�c�ho na hran� st�tn�ho bankrotu, ��kaj�, jak tam lid� i firmy pohrdaj� st�tem a v�bec ho nerespektuj�. M���me podobn�m sm�rem?
Co asi m��e b�t v�sledkem toho, kdy� se za posledn�ch p�r let jenom krade a nikdo nevid� v�li s t�m n�co ud�lat? Lid� za��naj� pohrdat st�tem.
* LN Jak konkr�tn� se to projevuje v chov�n� podnikatel�? Skr�vaj�c� v�c dan�, st�huj� firmy do zahrani��?
Jednozna�n�. �eknu v�m jednoduch� p��klad: kdy� se v roce 1990 stav�l ropovod Ingolstadt, lid� d�vali st�tu pozemky zadarmo. Mysl�te, �e dnes by se n�co takov�ho mohlo st�t? Ani omylem.
* LN Jak se ned�v�ra v��i st�tu projevuje?
St�le jsme politik�m opakovali, a� zjednodu�� dan�, jinak se firmy p�esunou jinam. U� se stalo.
* LN Co se stalo?
P�ib�v� da�ov�ch �nik� a obch�zen� da�ov�ch z�kon�. ��m d�l v�c podnikatel� registruje sv� firmy v zahrani��. Nediv�m se, podnik� se tam v�razn� sn�z. St�le je tady nedostate�n� ochrana vlastnick�ch pr�v. Politici to jen podporuj� t�m, �e d�vaj� zak�zky naprosto nepr�hledn�m firm�m. Jak je mo�n�, �e se tady vyhod� miliarda za Opencard a m� z toho zisk firma, o n� nikdo nev�, komu pat��? St�t prod� v klidu �SA Cargo naprosto nezn�m� firm� se s�dlem v panel�ku. P��klady t�hnou. Kdybyste tohle ud�lala ve firm�, kter� je obchodovan� na burze v New Yorku, tak v�s akcion��i zni��, proto�e ve sv�ch kodexech m�te jednozna�n� naps�no, �e nem��ete d�lat k�efty s firmami s nezn�m�m majitelem. Kde m�te jistotu, �e za t�m nejsou pen�ze z krimin�ln� �innosti?
* LN Prohloubila se ned�v�ra v posledn�ch letech?
���� se to. Kdy� firmy vid�, �e bez konex� se k ��dn�m zaj�mav�m zak�zk�m nedostanou, za�nou logicky p�em��let, �e to zkus� jinde. Te� jsem zrovna mluvil se ��fem firmy Brano. Vyrostl tady, rozj�d�l podnik�n�, ale velkou ��st v�roby m� dnes u� v zahrani��. Nep�esunul ji proto, �e by nem�l svou zemi r�d. Je to tam pro n�j ale v�razn� efektivn�j��. Neud�lali jsme nic pro to, abychom tady lidi jako on udr�eli. Radim Jan�ura ze Student Agency je jen nejviditeln�j��m p��kladem. Mnoho st�edn� velk�ch firem je podobn� znechuceno z p�id�lov�n� zak�zek kamar�d�m.
* LN Vymez� se dal�� podnikatel� proti n�kter�m stran�m tak jako Jan�ura?
Jan�ura m�l konkr�tn� probl�m s konkr�tn� stranou. To se vymezuje snadno. V�t�ina podnikatel� u� m� ale �patn� zku�enosti s ob�ma velk�mi stranami. Co bylo je�t� p�ed p�r lety nep�ijateln�, se dnes stalo b�n�m standardem. Samoz�ejm� m��ete ��ct, �e podnikatel� k tomu p�isp�li, proto�e s politiky hr�li jejich hru. Toho, kdo se jako pijavice existen�n� p�isaje na st�tn� rozpo�et, ale nem��ete ozna�it za podnikatele.
* LN P�isp�vaj� ke korupci pen�ze z evropsk�ch fond�?
M� to velmi neblah� vliv. Tento styl evropsk�ch dotac� nap�ch� hodn� �kod. Nejde jen o korupci p�i ve�ejn�ch zak�zk�ch. Zad�l�v�me si na dal�� velk� probl�my. Nikdo nep�em��l�, kdo bude projekty, kter� se tady vybuduj� z evropsk�ch fond�, �ivit, a� ty pen�ze dojdou. Mnoh� z nich jsou �pln� mimo m�su.
* LN Co je to za projekty?
J� jsem velk� p��znivec podpory v�zkumu. Kdy� si tady ale z evropsk�ch pen�z postav�me obrovsk� v�zkumn� centra, jejich� provoz bude st�t velk� pen�ze, z �eho je pak budeme platit? Pak n�m to m�lo pen�z, co ve st�tn�m rozpo�tu m�me na v�du, spolkne jen provoz t�ch megalomansk�ch center. Dal�� p��klad: za evropsk� pen�ze jsme vybudovali spoustu poradensk�ch center. Zam�stnaly tis�ce lid�. Ti budou za p�r let bez pr�ce. Za evropsk� dotace vychov�v�me budouc� nezam�stnan�. Pro� jsme si za n� nepo��dili n�co, co n�m bude vyd�l�vat, a� ty pen�ze po roce 2013 dojdou? Silnice, vysokorychlostn� �eleznice, obchvaty. To jsme nezvl�dli.
* LN Pen�ze sp� pro�ustrov�v�me jako �ekov�, ne� abychom je vyu�ili k dal��mu bohatnut� jako Irov�?
No ur�it�. Na rozd�l od �eck� vl�dy, kter� nem� kv�li binci ve statistice tu�en�, jak na tom vlastn� je, na�i politici moc dob�e v�d�, jak velk� je to pr��vih.
* LN B�val jste ��fem �EZ. Zn�te pom�ry ve st�tn�ch firm�ch. Prosad� vl�da svou ambici zbavit je vlivu politick�ch kamar�d� a d� do po��dku platy a bonusy?
To je velk� ambice. Firmy pod vlivem st�tu maj� z�kladn� probl�m: ne��d� je akcion��i p�es valn� hromady. ��d� se p�es v�emo�n� politick� vazby kolem. Nezapome�te, �e Janota d�v� firmy do po��dku na p��mou ve�ejnou v�zvu Ji��ho Paroubka. Mohu dodat jen to, �e za vl�dy sou�asn�ho p�edsedy �SSD se tento syst�m plat� a p��tel v dozor��ch rad�ch v�razn�m zp�sobem roz�i�oval. Nebu�me pokrytci. Platy se schvalovaly na valn�ch hromad�ch. Tam nesed�l ��dn� anonymn� ��edn�k. Politici za to nesou p��mou odpov�dnost.
* LN Exministr financ� Sobotka tvrd�, �e v�bec netu�il, �e za jeho �ry z�skali mana�e�i �SA n�rok na vysok� bonusy.
To je naprost� nesmysl. A pokud by to tak bylo, je to obrovsk� chyba pana Sobotky ve v�konu akcion��sk�ch pr�v.
* LN Ministr Janota tvrd�, �e v n�kter�ch firm�ch dozor�� rady v�bec netu��, kolik mana�e�i vyd�l�vaj�.
Tak to je fat�ln� chyba a selh�n� vl�d, kter� je tam vyslaly. To bohu�el souvis� s politicky nominovan�mi lidmi, kte�� v t�ch dozor��ch rad�ch sed�. Syst�m p��tel vlivn�ch u� na ministerstvech a ��adech pros�kl a� na relativn� n�zk� m�sta. Zn�m v Evrop� jednu velkou a historicky �sp�nou zemi, kter� st�le stoj� na rodinn�ch klanech.
* LN Mluv�te o It�lii.
Kdy� jste ve spr�vn� rodin�, pom��e v�m to k �editelsk�mu postu, i kdybyste byla �pln� idiot. U n�s jsme zavedli syst�m: je jedno, jestli tomu rozum�, hlavn� �e jsi n�. To nikdy neposune v�ci dop�edu. To je stejn� absurdn�, jako kdyby si fotbalov� tren�r �ekl: hele, m�m t�i kluky, nehrajou nic moc, ale �oupnu je do z�kladn� sestavy. Jsou to p�ece moje d�ti a m��u si to dovolit. Bu� tam chcete m�t fotbalistu, nebo svoji rodinu. Pak ale nem��ete hr�t prvn� ligu.