Fly OK? Fly K.O!

Dušan Šrámek

Reflex 18.9.2009

Smutné konce megalomanského projektu Jaroslava Tvrdíka

V sedmdesátých letech bylo logem tehdejších Československých aerolinií Fly OK – Fly CSA.
To bylo v dobách, kdy ještě národní podnik byl jednou z mála výkladních skříní gulášového socialismu.
Cynik by řekl, že dnes by heslo mohlo mít podobu:
Fly K.O – Fly CSA.

Ještě nedávno to byla zisková státní společnost. Nyní zápasí s finančními problémy, takže z její rychlé privatizace možná nakonec sejde. Dva týdny před lhůtou pro podání nabídek totiž skončila současná dozorčí rada a s ní i dosavadní krizové představenstvo.

NÍZKÁ CENA

Chomutovská primátorka a bývalá členka dozorčí rady Ivana Řápková popisuje, jak odboráři obcházeli sociálně demokratické poslance a snažili se je získat na svou stranu. Kvůli „snaze bránit restrukturalizaci firmy ze strany firemních odborů, státních úředníků a některých členů vlády“ odstoupil také exministr financí Ivan Kočárník.

Restrukturalizace, na niž generálnímu prezidentovi ČSA Radomíru Lašákovi nedávno dozorčí rada kývla, je podmínkou, aby vůbec byla vláda schopna aerolinky prodat. Ministr financí Eduard Janota sice tvrdí, že Lašákem navržená restrukturalizace je nejnižší možné úsporné řešení, na něž je ochoten kývnout, pochybnosti však zůstávají.

Situace, kdy odboráři vyvíjejí nepřímý tlak na změnu statutárních orgánů, je pro případného privatizátora jasným signálem, že po personální stránce tiká ve státní společnosti časovaná bomba.

Tomu pochopitelně přizpůsobí cenovou nabídku. Už dnes je zřejmé, že konečná cena nebude odpovídat představám současného ministra financí.

TVRDÍKOVNÉ

Problémy začaly poté, co se šéfem ČSA stal exministr obrany Jaroslav Tvrdík. V aerolinkách proslul svým megalomanským projektem udělat z ČSA významného evropského hráče, takže se začala nakupovat nová letadla a neúměrně rostly mzdy managementu i pilotů. Nutno dodat, že současný ministr financí Janota v tom Tvrdíkovi jako člen dozorčí rady s chutí sekundoval. Rozporuplné jsou ovšem i dosažené výsledky Lašáka a jeho boys. A to včetně kreativních účetních fíglů, za něž by manažeři soukromých podniků dávno skončili za mřížemi.

Odložení privatizace tak sice možná politickým stranám pomůže zaplnit stranické pokladny, v případě ČSA to bude ale znamenat pouze prodloužení současné agónie. Po dle ekonoma Miroslava Ševčíka se měly ČSA prodat již před dvěma třemi lety. A možná by bylo řešením prodat je i nyní, bez ohledu na výši nabídky.

Vedle tohoto „národního dopravce“ už léta tiše roste firma pana Šimáně, který jako jediný nakonec o ČSA projevil zájem. Pro představu: samotná Travel Service má na jednoho zaměstnance zhruba třikrát větší tržby než ČSA. I v době hospodářské krize byla schopna zvýšit obrat o osmnáct procent a provozní zisk o polovinu. Lepší srovnání toho, co dokáže soukromník a co stát, si už nelze ani představit.