Z�kon �esk�ch film�
Ivan �tefka
S velk�m z�jmem jsem si p�e�etl vyj�d�en� sv�ch b�val�ch koleg� ze studi� na FAMU, text re�is�ra Jana H�ebejka s dramatick�m n�zvem �Tak u� snad dost� uve�ejn�n� na Aktu�ln�.cz po��tkem �ervna a stejn� tak rozhovor s producentem a re�is�rem Ond�ejem Trojanem pro Pr�vo. V souvislosti s m�mi p�edchoz�mi p��sp�vky ��esk� film, financov�n� a legislativa� a �Cannes bez �esk� vlajky� uve�ejn�n� na serverech �esk� media a Virtually.cz se v dal��m textu budu sna�it pragmaticky vykompenzovat vyj�d�en� obou koleg� a budu tak op�tovn� prezentovat jin� pohledy na financov�n� �esk�ho filmu.
Tyto pohledy maj� v�ak stejn� c�l, a t�m je zaji�t�n� ve�ejn� podpory pro �eskou kinematografii.
Osobn� jsem p��znivcem spr�vn� a p�esn� argumentace, intenzivn� a aktivn� komunikace a aktivn� spolupr�ce kompetentn�ch osob a instituc�. Tyto prvky v patn�ctilet� tvorb� z�kona o financov�n� �esk�ho filmu postr�d�m. U� samotn� d�lka obdob�, kdy �esk� kinematografie nebyla �e�ena, jasn� vypov�d� o nekvalifikovan�m p��stupu v�ech z��astn�n�ch, jejich nez�jmu a skute�n� ne�innosti. Podle mne je tak� na vin� preference p��li� �zk�ch z�jm� skupiny producent� bez toho, �e by brali v �vahu souvislosti a n�vaznosti na to, co m� vlastn� tento z�kon skute�n� p�in�st.
Z�kon o financov�n� v�roby �esk�ch film� m� p�in�st ne filmovou tvorbu za ka�dou cenu, ale realizaci kvalitn�ch a reprezentativn�ch filmov�ch projekt�, p�i�em� jen takov� mohou b�t hrazeny z ve�ejn�ch financ�. Ostatn� druhy filmov�ch projekt� m� mo�nost ka�d� producent realizovat ze sv�ch osobn�ch prost�edk�, nebo prost�edk� sponzor�, �i investor�.
H�ebejkovo i Trojanovo vyj�d�en� obsahuje podle mne ur�itou m�ru zav�d�n� t�matu �financovan� �esk� kinematografie� pry� od jej� podstaty, nebo se k n� minim�ln� nevyjad�uj�. C�t�m zde ur�itou emotivn� manipulaci, je� u v�ci neznal�ch m��e vyvolat pocity, �e se jedn� o spiknut� proti �filma��m� ze v�ech mo�n�ch i nemo�n�ch stran. Tato, mo�n� nez�m�rn� snaha a emotivn� dogmatismus je patrn� sp�e u Jana H�ebejka .
Jak u� jsem uvedl, v obou p��padech nen� osv�tlov�na, ani komentov�na podstata v�ci.
Podstatou v�ci je nov� z�kon o podpo�e v�roby �esk�ch film�, cesta k n�mu a zejm�na pak v n�m obsa�en� zp�sob napl�ov�n� filmov�ho fondu z ve�ejn�ch prost�edk�, v�etn� zp�sob� jejich rozd�lov�n�. Takov�ho zp�sobu rozd�lov�n�, kter� bude zamezovat klientelismu a bude stav�t jen a pouze na kvalitn�ch projektech. Nic jin�ho.
Mysl�m, �e je o mne dostate�n� zn�mo, �e jsem p��znivcem podpory v�roby �esk�ch hran�ch, dokument�rn�ch a animovan�ch film� z ve�ejn�ch financ�.
Nikoli v�ak zp�sobem, kter� obsahoval neschv�len� z�kon. Tedy zp�sobem, kdy jedn�m producent�m, co� ka�d� televize samoz�ejm� je, jsou mimo klasickou da�ovou z�t� nav�c zn�rodn�na t�i procenta z jejich p��jm� a nepr�hlednou metodou v�nov�na jin�m, vlastn� konkuren�n�m producent�m. To je hluboce ned�stojn� a skute�n� do nebe volaj�c� absurdnost a drzost. A� se na mne re�is�r Honza H�ebejk klidn� zlob�, ale tento ji� do propadli�t� d�jin upadnuv�� z�kon obsahoval jak�si princip komunistick� metodologie. A jako takov� jej nelze v jednadvac�t�m stolet� v ��dn�m p��pad� p�ijmout. Jedin� mo�nost ��ste�n�ho finacov�n� v�roby �esk�ch film� z ve�ejn�ch prost�edk� je financov�n� zcela p��mo ze st�tn�ho rozpo�tu, tedy z ofici�ln�ch dan� ob�an� a firem. A to pochopiteln� po demokratick�m konsensu demokraticky zvolen�ch poslanc� pracuj�c�ch s pen�zi �esk�ch ob�an� a firem.
Je proto nutn� demokratickou cestou vytvo�it a schv�lit absolutn� nov� a demokracii a tr�n�mu hospod��stv� odpov�daj�c� z�kon o podpo�e v�roby �esk�ch film�. Nikoli z�kon, kter� bohat��m dvakr�t bere a chud�m d�v�.
I v�ichni filma�i, kter�m neschv�len� z�kon �dajn� tolik vyhovoval a �loaj�ln� s n�m souhlasili� jak p�e H�ebejk, snad na z�klad� povolebn�ho totalitn�ho a nen�vistn�ho vystoupen� p�edsedy �SSD pochopili, �e je nutn� odm�tat v�e, co m� jak�koli, by� sebemen�� a pl�iv� n�znak komunistick�ch praktik, a to i tehdy, pokud by to pro n� bylo chvilkov� zd�nliv� v�hodn�.
Metody rozd�lov�n� ve�ker�ch ve�ejn�ch pen�z, tedy i pen�z na �esk� filmy mus� b�t p�edem jasn�, precizn� propracovan�, pr�hledn� a pr�hledn� a nez�visl� mus� b�t tak� jejich rozd�lovatel�, kte�� mus� vych�zet ne z �ad filma��, ale z �ad obecn� uzn�van�ch psycholog�, sociolog�, historik�, spisovatel�, pedagog�, nez�visl�ch lid� z jin�ch oblast� kultury, z�stupc� distributor�, majitel� kin, z�stupc� �esk�ch center v zahrani�� apod. Tito lid� mus� n�st plnou osobn� a hmotnou odpov�dnost za sv� plnohodnotn� a jasn� zd�vodn�n� rozhodnut� o p�id�len� mnoha milion�, nebo i des�tek milion� korun z pen�z �esk�ch ob�an�. Mezi rozd�lovateli podle m�ho nejhlub��ho p�esv�d�en� nemohou sed�t sami z�stupci filma��. Ti fundovan� filma�i, kte�� nebudou ve st�etu z�jm�, se mohou ��astnit projedn�v�n� p�edkl�dan�ch projekt� jako odborn� poradci bez jak�hokoli pr�va hlasovat o p�id�len� ve�ejn�ch prost�edk� tomu kter�mu projektu. Rozd�lov�n� mus� b�t zabezpe�eno tak, aby nehrozilo by� jen podez�en� z mo�n�ho klientelismu.
Jsem hluboce p�esv�d�en, �e je naprostou nutnost�, aby finan�n� prost�edky byly v�dy p�id�lov�ny na konkr�tn� hodnotn� projekt, tedy sc�n��, nebo koncepci, nikoli a v ��dn�m p��pad� na jm�no sc�n�risty, re�is�ra, �i producenta. P�id�len� prost�edky mus� b�t podstatn� vy��� ne� jsou dnes, a to bez ohledu na to, �e budou p�id�leny m�n� projekt�m.
Podle mne je velmi d�le�it� tak� v�n� zv�it mo�nost vyj�me�n� dodate�n� podpory na vyj�me�n� projekt, kter� se uk�e a� po realizaci b�t zna�n�m kulturn�m, �i vzd�l�vac�m po�inem a o dotaci p�itom ne��dal. To ov�em p�edpokl�d� vysokou �rove� kvalifikace a z�jmu �len� rozd�lovac�ho org�nu o svoji pr�ci.
Rozhovor s Ond�ejem Trojanem na mne d�l� dojem, �e cel� d�n� kolem neschv�len�ho z�kona bylo do zna�n� m�ry zp�sobeno malou, dlouhodobou a nedostate�nou komunikac� mezi z�stupci producent�, ministerstvem a poslanci, p�i�em� z�stupci producent� spol�hali tu na bodr�ho herce a ministra, tu na prezidenta, tu na p�edsedu parlamentu, tu na n�koho jin�ho, ale sami se p��li� aktivn� neanga�ovali.
Ond�ej Trojan v rozhovoru pro Pr�vo tvrd�, �e filmov� pr�mysl v roce 2004 zam�stnal na 10.000 lid�. Tato formulace bud� dojem, �e je v na�� zemi superobrovsk� mno�stv� deseti tis�c lid�, kter� lze ozna�it slovem filma�. Toto ��slo je ve vztahu ke konkr�tn�mu z�konu o financov�n� v�roby �esk�ch film�, o n�j� se jedin� jedn�, ��slem velmi zav�d�j�c�m a n�kolikan�sobn� nadsazen�m. �esk� film nikdy nem�l v jedin�m okam�iku k dispozici skute�n� pracovn� aktivn�ch a k pr�ci p�ipraven�ch deset tis�c filma��, nem� je a douf�m, �e takov� ohromn� mno�stv� nikdy m�t nebude. Opa�n� p��pad by byl ryze kontraproduktivn� pro samotn� �esk� film.
Tady ov�em p�ich�z� d�le�it� ot�zka, koho budeme ozna�ovat slovem filma�, nato� pak ��esk� filma�� ? V �esk�m filmu hran�m, animovan�m a dokument�rn�m p�sob� aktivn� n�kolik des�tek re�is�r�, n�kolik skute�n� aktivn�ch producent�, mo�n� celkov� n�kolik stovek z�kladn�ch tv�r��ch profes� jako jsou kameramani, sc�n�rist�, zvuka�i, architekti, anim�to�i, n�kter� dal�� spolupracuj�c� profese a asistenti t�chto profes�, p�i�em� se jist� dostaneme vysoko p�es ��slo jeden tis�c. St�le mluv�m o �esk�m filmu, nikoli cel� audiovizi. V tomto ohledu je ve vztahu k tomuto konkr�tn�mu z�konu problematickou i �Asociace producent� v audiovizi�, co� nen� organizace pouze t�ch, kter�ch se tento z�kon t�k�, a proto z�jmy v n� jsou jist� r�znorod� a nekonzistentn�. Z�kon se t�k� jen �esk�ho filmu, nikoli cel� audiovize do kter� spad� nap�. i v�roba zahrani�n�ch zak�zkov�ch film� , nebo v�roba reklamy a televizn�ch projekt�, co� je sice tak� nesporn� sou��st um�n� a kultury v audiovizi, ale nikoli sou��st inkriminovan�ho z�kona. Mezi filma�e pracuj�c� pro �esk� film lze jen obt�n� za�adit r�zn� technick� profese, stavby dekorac�, �idi�e a r�zn� jin� obslu�n� profese, kter� se mohou �ivit i prac� pro jin� odv�tv� kultury, nebo i v odv�tv�ch na hony vzd�len�ch kultu�e. Jsou to lid� kte�� pracuj� i na zahrani�n�ch filmov�ch zak�zk�ch a jsou placeni z pen�z zahrani�n�ch producent�, nebo pracuj� tak� na v�rob� reklam a jsou placeni ze zdroj� firem pro kter� reklamy to��. Samoz�ejm� pracuj� i pro televize. Stejn� tak sem nelze za�adit herce, kte�� jsou bu� zam�stnanci divadel, nebo jsou p��padn� na voln� noze, kdy jejich hlavn� ob�ivou nen� zcela jist� �esk� film. �ili tady z�le�� na tom, jak bylo ��slo 10.000 vytvo�eno. Mohlo vzniknou zapo��t�n�m v�ech mo�n�ch profes�, kter� se nedaj� ozna�it p��mo za filma�e, nebo to jsou sou�ty lid� v jednotliv�ch nat��ec�ch �t�bech vyn�sobeni po�tem nat��en�ch film�, v�etn� zahrani�n�ch atd.. Tento sou�et by byl ov�em krajn� nesmysln�, nebo� jeden �lov�k pracuje v pr�b�hu roku na n�kolika filmech, v�etn� zahrani�n�ch zak�zek a reklam, tak�e by se jednalo pouze o sou�et opakovan� z��astn�n�ch lid� na v�ech projektech, nikoli v�ak o stavy filma�� v �ech�ch nat��ej�c�ch �esk� filmy, co� je zna�n� rozd�l. ��slo 10.000 je v souvislosti se z�konem, o kter�m je �e�, nadsazeno n�kolikan�sobn� a nejsou to po�ty lid�, kter�ch by se nov� z�kon t�kal.
Stejn� tak da�ov� v�nosnost z �esk�ho filmu je zlomkem uv�d�n�ho, co� ale Ond�ej Trojan i nazna�uje, nebo� v prezentovan� miliard� a �tvrt jsou jist� zapo��t�ny dan� firem pracuj�c�ch na zahrani�n�ch filmov�ch zak�zk�ch pro zahrani�n� producenty, dan� firem vyr�b�j�c�ch reklamy a z�ejm� dan� mnoh�ch dal��ch n�jak spolupracuj�c�ch nefilma�sk�ch firem. V�t�ina t�chto firem a lid� m��e pracovat a ��t bez pr�ce pro �esk� film a nemaj� naprosto ��dnou souvislost s fondem pro financov�n� v�roby �esk�ch film�.
Honza H�ebejk zase tvrd� n�co podobn�ho s t�m, �e zru�nost na�ich lid� p�iv�d� do zem� miliardov� investice p�i v�rob� zahrani�n�ch zak�zkov�ch film�. Proto�e jsem se tak� na realizaci t�chto zak�zkov�ch projekt� pod�lel, tak mohu odpov�dn� ��ci, �e tomu tak zcela jist� nen�. Kvalita na�ich lid� je pouze jedn�m z rozhoduj�c�ch krit�rii p�i rozhodov�n� zahrani�n�ch producent� o nat��en� u n�s. Jen�e tito zru�n� lid� v�ce m�n� stabiln� spolupracuj� s �esk�mi partnery zahrani�n�ch producent� a na �esk�m filmu nejsou naprosto z�visl�. Zahrani�n� producenty zaj�maj� zejm�na �esk� lokace, hrady, z�mky a �zem� Prahy 1, d�le pak ni��� n�klady na realizaci. I kdy� toto tak� ji� nen� zcela pravdou, nebo� i ceny v �ech�ch se zvy�uj� a ��ady, zejm�na co do pron�jmu lokac� nevych�z� filma��m p��li� vst��c, co� je velk� probl�m. A podle mne nebude dlouho trvat a zahrani�n� �t�by se za�nou p�esouvat d�le na levn�j�� v�chod a u n�s budou vyu��vat pouze n�kter� v�razn� �obslu�n� osobnosti na kter� si ji� navykli, �i sem budou zaj�d�t kv�li neopakovateln�m lokac�m a zbytek filmu budou nat��et v levn�j��ch kraj�ch. To pak m��e zp�sobit hodn� velk� a skute�n� probl�my o kter� se nikdo zat�m moc nezaj�m�. P�esto nic z toho takt� nesouvis� s financov�n�m v�roby �esk�ho filmu.
Dal�� tvrzen� Ond�eje Trojana, �e st�tn� podpora je �dajn� �est procent z celkov�ho rozpo�tu jeho film� mne up��mn� velmi p�ekvapilo. To je skute�n� ��stka zanedbateln� pro kterou nem� smysl se snad t�m�� sna�it cokoli podnikat, vypl�ovat ��dosti apod. V takov�m p��pad� by bylo l�pe tuto podporu v�novat na dotaci vstupn�ho na �esk� filmy, ��m� m��e vzniknout daleko p��hodn�j�� podpora u�ite�n� pro v�echny. Do kin tak m��e p�ij�t v�ce div�k�, nebo tak� ne. V ka�d�m p��pad� by se tak dal l�pe vyhodnotit skute�n� z�jem div�k� o �esk� film.
Podle m�ho p�esv�d�en� m� smysl podporovat z ve�ejn�ch prost�edk� v�robu �esk�ch film� minim�ln� ve v��i pades�ti a� sedmdes�ti procent z celkov�ho rozpo�tu projektu, a to samoz�ejm� za cenu, �e bude podpo�eno daleko m�n� projekt� ne� dnes. Ale zato smyslupln�. Takov�to ve�ejn� podpora nem��e b�t v ��dn�m p��pad� toti� ch�p�na jako jak�si podpora zam�stnanosti, ale jako podpora kvalitn�ho a reprezentativn�ho kulturn�ho projektu s p��nosem pro zv��en� kulturnosti jeho div�k�, zahrani�n� prezentaci a jako jak�si kulturn� vzkaz pro budouc� generace.
Vznik jin�ho typu film� je pak skute�n�m podnik�n�m a mus� b�t hrazen v�hradn� ze soukrom�ch investi�n�ch, nebo sponzorsk�ch prost�edk�, �i ze soukrom�ch pen�z producenta.
Filmy hrazen� z ve�ejn�ch zdroj� mus� b�t pouze tou nejkvalitn�j�� a nejp��nosn�j�� reprezentativn� t�e�ni�kou na dortu, kter� m��e b�t sou�asn� i jak�msi kulturn� vzd�l�vac�m aktem pro d�ti, nebo dosp�l�.
Zaujalo mne tak� tvrzen� Jana H�ebejka, �e by televize za ud�len� licence k vys�l�n� filmu m�ly platit procento do kinematografick�ho fondu. To je op�t princip dvoj� platby a v�etn� dan� troj� platby. Ka�d� televize, kter� vys�l� film, mus� p�ece tento film koupit a zaplatit. Honza H�ebejk vlastn� navrhuje, aby si televize film koupila, v t�to cen� zaplatila v�echna vys�lac� pr�va a pak je�t� jednou zaplatila n�jak� procento do fondu za licenci, kterou si ji� jednou koupila.
Podle mne by bylo logick�, kdyby toto procento neplatila do fondu televize, ale ten kdo dostal za film od televize zaplaceno, tedy distributor a producent.
Naopak H�ebejk p�ich�z� se zaj�mavou my�lenkou, kdy by do fondu mohly p�isp�vat krom� centr�ln�ho st�tn�ho rozpo�tu tak� regiony. To je mysl�m zaj�mav� n�pad.
Producenti nejsou mesi�i, ale tak� ��dn� kapitalisti�t� vyd�idu�i..., p�e Honza H�ebejk. Podle mne nemaj� b�t vyd�idu�i, ale m�li by b�t tvrd� a nekompromisn� dramaturgov� a ekonomov�, kte�� sv�j projekt skute�n� ��d� a pracuj� dnes a denn� a st�le s rozpo�ty a hledaj� mo�nosti sebemen��ch �spor. Ze sv� praxe si dovoluji tvrdit, �e pak by mohly b�t filmy o n�jak� ta procenta zcela jist� levn�j��, samoz�ejm� p�i zachov�n� a preferov�n� p�edpokl�dan� kvality.
Honza H�ebejk zcela po pr�vu vyzdvihuje filmy �esk� nov� vlny a jejich re�is�ry Ji��ho Menzela, Jana N�mce, V�ru Chytilovou a Ji��ho Krej��ka. Ano tito lid� v minulosti povznesli svoj� tvorbou �esk� film velmi vysoko. Bylo to v�ak asi p�ed �ty�iceti lety. By� je to ot�zka osobn�ho n�zoru a osobn�ho vkusu, tak s�m za sebe ��k�m, �e sou�asn� �esk� filmov� tvorba takov� nen� a pr�ce sou�asn�ch �esk�ch sc�n�rist� a re�is�r� nen� v ��dn�m p��pad� takov�m kulturn�m p��nosem, jako tvorba t�chto lid� p�ed �ty�iceti lety. Osobn� bych se velmi zdr�hal �eskou novou vlnu jakkoli srovn�vat s dne�n� filmovou tvorbou co do obsahu, my�lenkov� kvality, um�leck�ho zpracov�n� a celkov� p��nosnosti pro div�ka.
V t�to souvislosti je tak� �as k tomu, aby i v �ech�ch za�ali fungovat skute�n� producenti v tom prav�m slova smyslu. Producenti, kte�� si uv�domuj�, �e film na kter� cht�j� dotaci z ve�ejn�ch prost�edk�, mus� div�kovi tak� n�co hlub��ho d�t a b�t reprezentantem �esk� kultury a vzd�lanosti. M�m pocit, �e v �ech�ch producentsk� syst�m zat�m st�le v re�ln�m �ivot� nefunguje a producent se �asto chov� jen jako jak�si pod��zen� v�robce, kter� je vl��en t�m, co si p�eje jemu pod��zen� re�is�r a v tom hor��m p��pad� i co si p�ej� n�kte�� dal�� �lenov� nat��ec�ho �t�bu. To ov�em s producenstv�m nem� zhola nic spole�n�ho a pat�� to do dal�� kontraproduktivnosti �esk�ho filmu, kter� je samoz�ejm� zp�sobena p�vodn� socialistickou v�chovou a v�t�ina lid� si tuto absurdnost mo�n� ani neuv�domuje.
I v tomto sm�ru je t�eba zm�nit my�len� a ka�d� producent, kter� ��d� o dotaci by si m�l b�t jednozna�n� v�dom toho a sou�asn� by m�l b�t z�rukou toho, �e on je ten, kdo rozhoduje o v�voji filmov� l�tky, o pr�ci re�is�ra a dal��ch tv�rc�. Jen tak bude m�t fond skute�n�ho, odpov�dn�ho a spolehliv�ho partnera, kter� sv�j projekt bude skute�n� ��dit a bude tak pro fond z�rukou toho, �e nepos�l� ve�ejn� prost�edky do nezn�ma.
Z�v�rem chci vyj�d�it sv� p�esv�d�en� v brzk� vytvo�en� a schv�len� zcela nov�ho, modern�ho, �esk�m podm�nk�m odpov�daj�c�ho a z �esk�ch podm�nek vych�zej�c�ho z�kona o v�rob� �esk�ch film�. V���m, �e tentokr�t se na n�m budou v�ichni partne�i pod�let maxim�ln� aktivn�, budou spolu intenzivn� komunikovat a pou��vat racion�ln� n�zory, nezav�d�j�c� a nerevolu�n� p�esv�d�ovac� metody.
V ka�d�m p��pad� produkce kvalitn�ch �esk�ch film� p��mou podporu z ve�ejn�ch prost�edk� pot�ebuje. Tato podpora v�ak nesm� b�t na �kor kohokoli a m��e b�t poskytnuta pouze tehdy, pokud se na n� shodne v�t�ina ob�any zvolen�ch poslanc�. Sou��st� z�kona v�ak mus� b�t zcela povinn� precizn� propracovan� syst�m rozd�lov�n�, v�etn� jasn�ch pravidel person�ln�ho obsazov�n� post� �len� rozd�lovac�ho org�nu.
Ivan �tefka
Mgr. Ivan �tefka