Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Leninova citlivost

Pavel Zv��ina

Toto je t�et� ��st uk�zky [v origin�lu jde o str�nky 342-358] z knihy �The Russian Revolution 1899-1919�, napsal Richard Pipes, 940 stran, 1990 vydalo nakladatelstv� Collins Harvill (ISBN 0 679-40074-5). Pokud v�m, tato kniha �esky doposud nevy�la, i kdy� v �R byly zve�ejn�ny, dnes beznad�jn� rozebran�, Pipesovy �D�jiny rusk� revoluce� (398 stran, p�vodn� titul �A Concise History of the Russian Revolution�). P�elo�il Pavel Zv��ina.

Dal��m p�ita�liv�m charakterov�m rysem Leninovy naprost� soun�le�itosti s revoluc� byl zvl�tn� druh osobn� skromnosti. I kdy� jeho n�sledovn�ci vystav�li kolem n�j jakoby n�bo�ensk� kult, do�lo k tomu z jejich vlatn�ch d�vod�, proto�e bez n�j nebylo nic, co by revolu�n� hnut� dr�elo pohromad�. Lenin s�m takov� kult nepovzbuzoval, proto�e mu pri�la nep��pustn� p�edstava, �e by m�l existovat mimo proletari�t � jako Robespierre si i on myslel, �e �st�t jsem j�. Jeho nevole k tomu, aby byl vyzdvihov�n jako osobnost mimo j�m veden� hnut�, ale byla skromnost zako�en�n� v pocitu sebed�le�itosti, kter� daleko p�esahoval b�nou samolibost. Z toho tak� pramen� jeho nechu� k pam�tem � ��dn� jin� z v�dc� rusk� revoluce nezanechal tak m�lo autobiografick�ho materi�lu. (Lenin se nakonec nau�il tolerovat sv�j kult osobnosti, proto�e, jak vysv�tlil Angelice Balabanov�, to bylo �u�ite�n�, dokonce nezbytn�: �Na�i venkovan� jsou podez��vav�, negramotn�, aby n��emu uv��ili, mus� to vid�t. Kdy� uvid� m�j obr�zek, p�esv�d�� je to, �e Lenin existuje.�)

T�m, jak mu byly ciz� jak�koli v��itky sv�dom�, p�ipom�nal pape�e, o n�m� Ranke napsal, �e �byl nad�n takovou m�rou sebed�v�ry, �e v �ivot� nepoznal t�hu spojenou s obavami �i pochybnostmi o d�sledc�ch sv�ch vlastn�ch �in��. Tato vlastnost d�lala Lenina velice p�ita�liv�m pro ur�it� druh rusk�ch pseudointelektu�l�, kte�� se pozd�ji hrnuli do Bol�evick� strany, nebo� ta nab�zela jistotu ve zmatc�ch sv�ta. A byli to p�edev��m mlad�, polovzd�lan� venkovan�, kte�� opustili rodn� v�sky a vydali se do sv�ta za prac� v pr�myslu a najednou se ocitli uprost�ed ciz�ho, chladn�ho sv�ta, v n�m� byly osobn� vztahy, na kter� byli zvykl�, vyst��d�ny neosobn�mi ekonomick�mi a spole�ensk�mi vazbami, kter�m Leninova strana dala pocit p��slu�nosti, a jim� se l�bila jej� soudr�nost a jednoduch� slogany.

Lenin m�l siln� sklon ke krutosti. Je to dob�e vid�t na tom, �e prosazoval terror z principu, vyd�val dekrety, kter� odsuzovaly k smrti nezpo�etn� mno�stv� lid�, kte�� se ni��m neprovinili a ani nemrkl okem nad ztr�tami �ivota, za kter� nesl zodpov�dnost. Z�rove� je v�ak t�eba ��ct, �e tato krutost nebyla sadismem, kter� se t�� str�d�n�m druh�ch, ale pramenila sp� z naprost� lhostejnosti k utrpen�. Maxim Gork� z�skal z rozhovoru s Leninem dojem, �e �ho jednotliv� lid� skoro nezaj�mali, �e uva�oval jen v rozm�rech stran, mas, st�tu�. P�i jin� p��le�itosti Gork� �ekl, �e pro Lenina znamenala d�lnick� t��da tot�, co je �elezn� ruda pro ocel��e, jin�mi slovy surovinu pro soci�ln� experimentov�n�. Tento rys Leninovy osobnosti byl z�eteln� u� v letech 1891-2, kdy bylo povol��, kde Lenin tehdy �il, posti�eno hladomorem. Kdy� byly vytvo�eny komise rozd�luj�c� j�dlo mezi venkovany, podle vzpom�nek p��tele rodiny Uljanovov�ch byl Lenin jako jedin�, samoz�ejm� v �ele rodiny, proti tomu, proto�e z jeho pohledu, vytla�en�m venkovan� z venkova do m�st, kde by vytvo�ili prolet��sk� z�lohy, hladomor byl pozitivn�m jevem. Proto�e bral lidi jako surovinu, z n� bude vystav�na nov� spole�nost, byl schopen poslat lidi na popravu bez jak�chkoli v��itek, asi jako kdy� gener�l p�ik�e vojsku postup vp�ed do nep��telsk� palby. Gork�, zmi�uj�c� n�sil� francouzsk� revoluce, �ekl, �e Lenin je �mysl�c� gilotinou� a bez toho, aby to vyvracel, pokra�oval, �e Lenin byl lidumilem: �Celkov� vzato, on miloval lidi; miloval je a z�rove� se jich z��kal. Jeho l�ska hled�la daleko dop�edu, skrz mlhu nen�visti�. Kdy� Gork� po roce 1917 Lenina prosil, aby zachr�nil �ivot toho �i onoho odsouzence k smrti, Lenin vypadal up��mn� rozpa�it� nad t�m, pro� ho obt�uje s takovou malichernost�. [V u� zm�n�n� �erny�evsk�ho knize je naps�no �Robespierre a jeho druzi byli p��li� m�kc�. V Rusku pot�ebujeme trojn�sobn� terror, takov�, kter� skute�n� vyd�s�.� V knize, kterou Lenin vlastnil, je jeho rukou p�ips�no �V�BORN�!�.]

Jak to v�t�inou b�v�, a to plat� i pro Robspierra, opa�nou stranou Leninovy krutosti byla jeho zbab�lost. Tento jeho povahov� rys je z��dka v literatur�e zm�n�n, i kdy� o n�m existuje cel� �ada d�kaz�. Lenin uk�zal charakteristick� nedostatek kur�e u� v ml�d�, kdy� cht�l pokusem o vystoupen� z univerzity ut�ct trestu za ��ast ve studentsk�ch nepokoj�ch. Pozd�ji nep�iznal autorstv� pamfletu, co� jeho kolegu st�lo dva roky vyhnanstv� nav�c. Jeho nem�nnou reakc� na fyzick� nebezpe�� byl �t�k, m�l zvl�tn� schopnost ztratit se, kdykoliv hrozilo zat�en� nebo st�elba, a to i za cenu opu�t�n� vlastn�ch �ad. Ta��na Aleksinskaja, man�elka v�dce bol�evick� strany v druh� Dum�, to popsala takto:

�Poprv� jsem se setkala s Leninem v l�t� 1906. Rad�i bych na to setk�n� zapomn�la, proto�e jsem si Lenina, zbo��ovan�ho v�emi soci�ln�mi demokraty, malovala jako legend�rn�ho hrdinu� Proto�e a� do revoluce v roce 1905 �il v zahrani��, p�edstavovali jsme si ho jako skute�n�ho revolucion��e, bez b�zn� a vady� O to v�t�� bylo m� roz�arov�n�, kdy� jsem ho vid�la na sch�zce v St.Pet�rburgu. Nebyl to pouze jeho vzhled, kter� na mne ud�lal �patn� dojem � byl holohlav� s narudl�m fousem, mongoloidn�mi tv��emi a nep��jemn�m pohledem � ale jeho chov�n� b�hem n�sledn� demonstrace. Kdy� si toti� n�kdo v�iml kaval�rie p�ij�d�j�c� k �toku na dav a vyk�ikl �Koz�ci!�, Lenin jako prvn� vzal nohy na ramena. Sko�il p�es plot, p�i tom mu spadl klobouk a uk�zala se jeho ple�, ve slunci zpocen� a z���c�, klop�tnul, spadnul, zdvihl se a pokra�oval v b�hu. M�la jsem zvl�tn� sm�en� pocity � v�d�la jsem, ze jedin� zp�sob jak se zachr�nit bylo �t�kem, a p�ece��

Tyto neatraktivn� charakterov� rysy byly jeho okruhu dob�e zn�my, ale oni je v�dom� ignorovali kv�li Leninov�m unik�tn�m hodnot�m � mimo��dn� schopnosti disciplinovan� pr�ce a naprost�mu sebeob�tov�n� pro v�c revoluce. Slovy Bertrama Wolfa, �Lenin byl mezi rusk�mi marxisty jedin�, kter� m�l teoretick� znalosti na vysok� �rovni a z�rove� schopnost a v�li k detailn� organiza�n� pr�ci�. Plechanov, kter� Lenina po setk�n� v roce 1895 odm�tl jako druho�ad�ho intelektu�la, ho nakonec hodnotil kladn� a p�ehl�el jeho nedostatky, proto�e, jak �ekl Potresov, �nevid�l d�le�itost tohoto nov��ka v jeho my�lenk�ch, ale v jeho iniciativ� a talentu jako stranick�ho organiz�tora�. Struve, kter�ho odpuzovala Leninova chladnost, opovrhov�n� a krutost, p�ipou�t�, �e tyto negativn� pocity zahnal v z�jmu vztah�, kter� pova�oval pro sebe sama za �mor�ln� zvyklost a politicky nevyhnuteln� pro na�i spole�nou v�c�.

Lenin byl v prvn� �ad� a p�edev��m internacionalistou, sv�tov�m revolucion��em, pro kter�ho st�tn� hranice byly p�e�itkem za�l� �ry a nacionalismus vyru�en�m od t��dn�ho boje. P�ipravoval se k veden� revoluce ve kter�koliv zemi, kde by se k tomu vyskytly podm�nky, docela ur�it� v�ak rad�ji v N�mecku ne� v rodn�m Rusku. Str�vil skoro polovinu sv�ho dosp�l�ho �ivota v zahrani�� - a� na dva roky 1905-7 cel� obdob� 1900-1917 - a nikdy nem�l ��dnou p��le�itost poznat bl�e svou vlast. S�m o tom �ekl: �zn�m Rusko �patn�; Simbirsk, Kaza�, St.Pet�rburg, vyhnanstv�, to je v�e.� O Rusku nem�l valn�ho m�n�n�, pova�oval je za l�n�, m�kk� a nep��li� chytr�. Gork�mu �ekl: �inteligentn� Rusko je skoro v�dy �id neb on�kdo s �idovskou krv� v �il�ch.� I kdy� mu nostalgie pro vlast nebyla ciz�, Rusko pro n�j bylo n�hodn�m bodem prvn�ho revolu�n�ho povst�n�, odrazov�m m�stkem skute�n� revoluce, kter� m�la prob�hnout v Z�padn� Evrop�. Kdy� v kv�tnu 1918 obhajoval �zemn� �stupky N�mc�m v Brest-Litevsku, br�nil se, �e to nebylo v n�rodn�m z�jmu, ale v z�jmu socialismu, �e �lo o �z�jem socialismu, kter� je nad�azen z�jm�m n�rodn�m�.

Lenin�v kulturn� rozhled byl v�ce ne� skromn� pro rusk�ho intelektu�la jeho generace. Jeho liter�rn� tvorba ukazuje pouze povrchn� znalost rusk�ch liter�rn�ch klasik� (a� na Turgen�va), v�t�inou na �rovni st�edn� �koly. Ta��na Aleksinskaja, bl�zk� spolupracovnice Lenina a jeho �eny, poznamenala, �e nechodili do divadla �i na koncerty. Leninova znalost historie byla, a� na revoluce, povrchn�. Miloval hudbu, ale v souladu s asketismem, kter� tolik d�sil a udivoval jeho sou�asn�ky, d�val p�ednost tomu ji neposlouchat. Gork�mu o tom �ekl:

�J� prost� nem��u poslouchat hudbu, proto�e pod jej�m vlivem m�m sklony ��kat nesmysly a obj�mat lidi, kte��, p�esto �e �ij� v takov�m �pinav�m pekle, dovedou vytv��et takovou n�dheru. Proto�e dnes nesm�me obj�mat nikoho, nebo� oni by n�m na opl�tku utrhli ruce. Naopak, mus�me rozb�jet hlavy, nel�tostn� rozb�jet hlavy, i kdy�, v ide�ln�m p��pad�, oponujeme v�emu n�sil�.�

Potresov p�i�el na to, �e s p�tadvacetilet�m Leninem se dalo hovo�it o jedin� v�ci, a to �hnut�. Nem�l z�jem o nic jin�ho a nem�l co zaj�mav�ho ��ct o ni�em jin�m. Zkr�tka a dob�e ne zrovna to, co by jeden rozum�l pod pojmem �v�estrann��.

Tato kulturn� chudoba ale posilovala Lenina jako revolu�n�ho v�dce, proto�e, na rozd�l od vzd�lan�j��ch intelektu�l�, netrp�l p�ebytkem fakt� a ide�l�, kter� by brzdily jeho rozhodnost. Tak jako jeho u�itel �erny�evskij, tak i on odm�tal odli�n� n�zory jako �van�n� a vylu�oval o nich jakoukoli diskusi, krom� jejich zesm��ov�n�. Nepohodln� fakta ignoroval nebo je interpretoval tak, jak se mu to pr�v� hodilo. Jestli�e jeho oponent v n��em chyboval, bylo hned spatn� v�e co �ekl � Lenin nikdy nep�iznal opozici jakoukoli z�sluhu. Jeho zp�sob diskutov�n� byl extr�mn� �to�n�, pln� se ztoto�nil s Marxov�m p��kazem, �e �kritika nen� scalpel k prov�d�n� drobn�ch z�sah�, ale ni�iv� zbra�, jej�m� c�lem nen� vyvr�tit protivn�kovy argumenty, ale naprosto ho zni�it�. V tomto duchu pou��val slov m�sto n�boj�, ni��ce oponenty �asto prost�ednictv�m nejhrub�j��ch osobn�ch �tok� na jejich z�sady a motivy. P�i jedn� p��le�itosti p�iznal, �e nevid� nic �patn�ho na pou�it� pomluv a kyd�n� �p�ny, pokud to slou�ilo jeho politick�m c�l�m. Kdy� v roce 1907 obvinil Men�eviky ze zrady d�lnick� t��dy, byl pozv�n p�ed socialistick� tribun�l, kde s drzost� br�nil ob�alobu z pomluvy:

�Tato formulace je vypo��tan� k tomu, aby tak��kaj�c ve �ten��i vzbudila nen�vist, znechucen� a opovr�en� k lidem, kte�� jednaj� takov�mto zp�sobem. Tato formulace nen� zam��lena k p�esv�d�ov�n� oponent�, ale k rozbit� jejich �ad; ne k n�prav� jejich chyby, ale k jejich zni�en�, k jejich vymaz�n� z povrchu zemsk�ho. Tato formulace skute�n� slou�� k tomu, aby ve �ten��i probudila ty nejhor�� my�lenky, co nejv�t�� podez�en� o oponentovi a v kontrastu s formulac�, kter� p�esv�d�uje a opravuje, ve skute�nosti �rozs�v� zmatky v �ad�ch proletari�tu� � To, co nen� povoleno mezi �leny jednotn� strany, je povinn� pro stranu, kter� se rozpadla.�

Lenin tak neust�le pou��val to, �emu historik francouzsk� revoluce Auguste Cochin ��kal �such� terror�. A od such�ho je ke krvav�mu teroru jen kr��ek. Kdy� kolega socialista jednou Lenina varoval, �e jeho prudk� �toky na opozici (tehdy �lo o Struveho) by mohly n�kter�ho d�ln�ka inspirovat k vra�d� objektu Leninova hn�vu, Lenin s klidem odpov�d�l �Vzdy� on si to zaslou��.�

Dosp�l� Lenin byl celistvou, jasn� vyhran�nou osobnost�. Po tom, co formuloval u�en� a praxi bol�evismu, co� bylo po��tkem jeho t�ic�t�ch let, obklopil se neviditeln�m ochrann�m valem, skrze nej� ciz� my�lenky nemohly proniknout, tak�e nic nemohlo p�ivodit zm�nu jeho n�zoru. Pat�il do t� skupiny lid�, o kter�ch de Custine ��kal, �e rozum� v�emu, krom� toho, co jim kdo ��k�. S Leninem �lo bu� souhlasit nebo nesouhlasit, ale jak�koliv nesouhlas v n�m v�dy vzbudil ni�ivou nen�vist, tu u� zm�n�nou snahu o �vymaz�n� z povrchu zemsk�ho�. Toto bylo jeho silou revolucion��e, ale tak� jeho slabinou jako st�tn�ka � jak byl neporaziteln� v boji, tak postr�dal lidskou str�nku nezbytnou k pochopen� a veden� lidstva, proto�e jednodu�e nebyl schopen pochopit, jak spolu r�zn� lid� mohou ��t v klidu a m�ru. Tato vada nakonec p�ekazila jeho snahu o vytvo�en� nov� spole�nosti.

Na podzim roku 1893 se Lenin p�est�hoval do St.Pet�rburgu, naoko k tomu, aby provozoval pr�vo, ve skute�nosti k nav�z�n� kontakt� s radik�ln�mi kruhy a k tomu, aby zapo�al svou �revolu�n� kari�ru�. Soci�ln�m demokrat�m, kter� kr�tce po sv�m p��jezdu kontaktoval, se zd�l �p��li� rud��, tedy p��li�n�m vyznava�em Narodnoj volji. I tak brzy roz���il okruh sv�ch zn�m�ch a zapojil se do skupinky b�je�n�ch soci�ln�-demokratick�ch intelektu�l�, jejich� duchovn�m v�dcem byl t�iadvacetilet� Peter Struve, jako Lenin syn vysok�ho st�tn�ho ��edn�ka, ale na rozd�l od Lenina kosmopolita, kter� byl na Z�pad� a z�skal neoby�ejn� �irok� rozhled. Oni dva spolu vedli mnoho diskus�. Rozd�lnost jejich n�zoru se t�kala p�edev��m Leninova p��li� povrchn�ho vid�n� kapitalismu a jeho vztahu k bur�oazii. Struve Leninovi vysv�tlil, �e Rusko je nejen vzd�len� jak�mukoli porovn�n� s kapitalismem z�padn�ho typu, ale �e sotva ud�lalo prvn� kr��ek na cest� kapitalistick�ho v�voje, a �e Lenin by se o tom p�esv�d�il v okam�iku, kdy by vid�l Z�pad na vlastn� o�i. Tak� mu vysv�tlil, �e soci�ln� demokracie by v Rusku mohla existovat jedin� tehdy, pokud by st�edn� t��da, popostrkovan� pr�myslov�m d�lnictvem, zavedla takov� svobody jako svobodu tisku a pr�vo tvo�it politick� strany. Lenina se mu ale p�esv�d�it nepoda�ilo.



Pavel Zv��ina
 
  P��stupy: 29886 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA