Hrozba agresivn�ho keynesi�nstv� druh� generace
V�clav Klaus
LN 25.4. 2009
Po cel� stalet� a tis�cilet�, a to velmi pomalu, prob�h� ve sv�t� evolu�n� v�voj, kter� v sob� zachycuje a do jist� m�ry uchov�v� ve�kerou p�edch�zej�c� zku�enost lidstva. N�kter� ud�losti tento pohyb posunou a urychl�. Dovoluji si tvrdit, �e pr�v� te� �ijeme v dob�, kter� je ve sv�ch v�znamn�ch aspektech d�sledkem, �i dokonce produktem velk� krize dvac�t�ch a t�ic�t�ch let, resp. toho, jak byla tato krize interpretov�na.
Byla p�ijata jako d�kaz neudr�itelnosti dosavadn� formy kapitalismu, a to vedlo k dalekos�hl�m z�sah�m do fungov�n� a instituc� tohoto unik�tn�ho a ve sv� podstat� k�ehk�ho a zraniteln�ho spole�ensk�ho syst�mu.
Kapitalismus m�l sv� kritiky v�dy. M�l sv�ho Marxe (a celou �adu dal��ch), ale v�dy to byla kritika zven�� a s v�jimkou vzniku Sov�tsk�ho svazu (a jeho satelit�) se tato kritika nikdy nestala sou��st� syst�mu samotn�ho. Nikdy nebyla v�t�inov� p�ijata jako v�chodisko radik�ln� zm�ny spole�ensk�ho uspo��d�n� (mluv�m o sv�t� Z�padu).
V t�ic�t�ch letech tomu bylo jinak. Tehdy vznikla scientistn� se tv���c� doktr�na, kter� byla nav�c zformulov�na nikoli outsiderem, ale jednou z v�razn�ch osobnost� tehdej��ho establishmentu ekonomick� v�dy (univerzita v Cambridge), kulturn� sf�ry (skupina lond�nsk� Bloomsbury), hospod��sk� politiky (v�znamn� funkce na kl��ov�ch mezin�rodn�ch konferenc�ch po I. i II. sv�tov� v�lce) Johnem Maynardem Keynesem a t�to l�biv�, snadno pochopiteln� a snadno politicky uchopiteln� doktr�n� bylo uv��eno. A v��ilo se j� dlouh� desetilet�, minim�ln� do po��tku 70. let, kdy kumulace tehdej��ch hospod��sk�ch probl�m� vedla ke vzniku � pro keynesi�nce nevysv�tliteln�ho fenom�nu � t.zv. stagflace (toto slovo vzniklo jako spojen� ��st� slov stagnace a inflace).
Keynes sv�m geni�ln�m citem vystihl, po �em byla spole�ensk� popt�vka. Poda�ilo se mu dostate�n� p�esv�d�iv� desintepretovat kapitalismus (a karikaturou v�znamn�ho klasick�ho ekonoma Jeana-Baptista Saye i celou dosavadn� ekonomickou v�du) a poda�ilo se mu vnutit ekonom�m, politik�m i m�di�m, �e jedinou budoucnost� kapitalismu je rasantn� vstup st�tu do ekonomiky formou rozs�hl�ch �st�tn�ch v�daj��, kter� budou dopl�ovat inherentn� nedostate�nou �efektivn� popt�vku� nest�tn�ho sektoru ekonomiky, tedy n�s v�ech � v roli spot�ebitel� �i investor�. Keynes byl v�dy elit��em, a proto si nav�c myslel, �e st�t (reprezentovan� lidmi osv�cen�mi, jako je on s�m) bude pen�ze da�ov�ch poplatn�k� vyd�vat l�pe ne� oni sami. Ot�zku selh�n� trhu dramaticky �p�ehr�val�, ot�zku selh�n� st�tu si v�bec nekladl. Byl prototypem postavy zvan� �philosopher-king�, co� je fenom�n i u n�s v polistopadov� ��e pom�rn� �asto se vyskytuj�c�. Je to n�kdo, kdo se c�t� b�t povol�n n�s ostatn� ��dit.
Pro pot�eby tohoto textu budu � zcela z�m�rn� � abstrahovat od nesm�rn� zaj�mav�, desetilet� prob�haj�c� diskuse o rozd�lu mezi Keynesem a keynesi�nstv�m, vedouc� a� ke knih�m s n�zvy �Byl by Keynes keynesi�ncem?� �etl jsem jich mnoho. Keynes, a tak u� to u velk�ch osobnost� b�v�, byl �ir��m a hlub��m myslitelem ne� jak vypad� zplo�t�l� keynesi�nstv� v u�ebnic�ch pro studenty 1. ro�n�ku ekonomie. S t�m pln� souhlas�m. Ale, jak prohl�sil jeden z jeho velk�ch ��k� a n�sledn�k� P. A. Samuelson, �s�la doktr�ny se nejl�pe pozn� v jej� vulgarizaci�, a proto pro na�i dne�n� diskusi rozd�l Keynese a keynesi�nstv� nen� d�le�it�. (Pro po��dek uv�d�m, �e to Samuelson �ekl o Marxovi.)
Keynesova v�choz� premisa zn�la: trh selhal a tud� je t�eba, aby nastoupil st�t. Proto masivn� st�tn� v�daje libovoln�ho typu, ale je t�eba p�ipomenout, �e Keynesovi �lo prim�rn� o t.zv. multiplik�tor, vytv��ej�c� r�zn� druhy p��jm�, v sou�tu n�rodn� d�chod, HDP, nikoli o tvorbu nov�ch v�robn�ch kapacit. Odtud jeho d�raz na �d�chodotvorn��, nikoli �kapacitotvorn�� efekt dodate�n�ch v�daj�. Odtud tak� jeho slavn� p��m�r, �e sta�� d�vat bankovky do lahv�, ty zakopat a potom zase vykop�vat. Multiplik�tor �pracuje�, jakkoli je to �innost neproduktivn�. (Kdy� jsme o tom v polovin� 60. let v Ekonomick�m �stavu �SAV prvn� diskutovali, sami, bez jak�chkoli u�itel�, proto�e ti neexistovali, hned n�s napadlo, �e prvn�m keynesi�ncem byl Karel IV., kdy� dal na Pet��n� stav�t �hladovou ze�). Proto deficitn� financov�n� st�tn�ho rozpo�tu. Proto regulace ekonomiky. Proto nacionalizace. Proto z�sahy te�, a� jsou dlouhodob� d�sledky jak�koli. Keynesovo �in the long run, we are all dead� mluv� za v�echno.
Keynesi�nstv�, resp. na n�m zalo�en� politika st�t� vysp�l�ho Z�padu, vyhr�lo. Srovn�me-li pod�l st�tn�ch v�daj� na HDP v roce 1930 a v roce 2000, rozd�l je enormn�. Srovn�me-li m�ru zdan�n�, op�t velik� rozd�l (a to bychom m�li rok 1930 srovn�vat sp�e s rokem 1980, tedy se sv�tem p�ed R. Reaganem a M. Thatcherovou). Srovn�me-li v��i st�tn�ho dluhu, plat� tot�. Srovn�me-li tehdej�� a dne�n� pod�l soci�ln�ch p��jm� na celkov�ch p��jmech, op�t vid�me enormn� rozd�l. Srovn�me-li po�et st�tn�ch ��edn�k�, vid�me tot�. Srovn�me-li po�et str�nek legislativy, je to stejn�.
V�echno to nav�c funguje jako t.zv. �ratchet effect� (co� z nedostatku lep��ho term�nu p�ekl�d�me jako �efekt z�padky�), �ili pohyb je mo�n� jen v jednom sm�ru, st�le �kup�edu�, i kdy� je to progres velmi fiktivn�. Sp�e neprogres. Ukazuje se, �e se opa�n� pohyb d� prosadit jen v takov� �revolu�n� chv�li�, jakou byl nap�. p�d komunismu. Tehdy jsme st�tu radik�ln� ubrali (i kdy� i tehdy n�m to dalo moc pr�ce), ale od t� doby jsme se � ��ste�n� jako d�sledek prom�n dom�c� politiky, ale zejm�na jako import z Evropsk� unie � k celosv�tov�mu trendu p�ipojili. Politika deregulace, deetatizace, denacionalizace, desubsidizace ekonomiky u n�s skon�ila druhou polovinou 90. let. Prvn� dek�da dvac�t�ho prvn�ho stolet� u� byla naprost�m v�t�zstv�m soci�ldemokratismu v jeho nejr�zn�j��ch p�evlec�ch (jedn�m z p�evlek� je evropsk� k�es�ansk� demokratismus, druh�m �esk� �rozkro�en� pravice), v jin� terminologii v�t�zstv�m keynesi�nstv�. A pr�v� to se zrodilo v p�edch�zej�c� velk� krizi.
I te� jsme v krizi v�t��, ne� byly krize posledn�ch desetilet� (i kdy� nap�. p�d komunismu, kter� ��dnou souvislost s keynesi�nstv�m nem�l, vyvolal daleko v�t�� ekonomick� ztr�ty ne� dne�n� krize). P�ed n�kolika m�s�ci jsem tuto krizi srovnal s ch�ipkou, co� vyvolalo velkou nelibost. Trv�m na tom, �e je dne�n� krize sp�e ch�ipkou, kdy� u� pou��v�me l�ka�sk� p��m�ry, ne� rakovinou, morem, AIDS, �i infarktem. Nav�c, tento p��m�r jsem pou�il s jin�m z�m�rem. ��kal jsem, �e ch�ipka trv� t�den, kdy� se nel���, a sedm dn�, kdy� se l���, neboli vyj�d�il jsem t�m svou velkou ned�v�ru v mo�nosti l��en� krize �inf�zemi� pen�z st�tem. Necht�l jsem t�mto p��m�rem zleh�ovat dopady krize, jak mi je opakovan� podsouv�no. Krize mus� prob�hnout. Je ozdravn�m procesem. Je nezbytnou a ni��m nenahraditelnou likvidac� chybn�ch, a proto neudr�iteln�ch ekonomick�ch aktivit. Nen� rozumn� ji eliminovat um�l�m udr�ov�n�m t�chto aktivit za pen�ze da�ov�ch poplatn�k�.
Bylo by mo�n� v�novat se i anal�ze p���in dne�n� krize, ale to nen� ambic� tohoto textu. Sp�e je t�eba ��ci, co ji nezp�sobilo. Ur�it� ji nezp�sobil Keynes�v nedostatek �efektivn� popt�vky�, neboli nedostate�n� mno�stv� spot�eby �i investic ze strany soukrom�ch subjekt�. Proto ji nem��e vy�e�it ani dopl�ov�n� on� nedostate�n� efektivn� popt�vky st�tem podle Keynesov�ch recept�. Krize vznikla ambici�zn�mi, ale iracion�ln�mi z�sahy st�tu do �rokov�ch sazeb a do rozsahu nab�dky pen�z v USA, doprov�zen�mi mylnou st�tn� regulac� finan�n�ho sektoru. Neadekv�tn� n�zk� �rokov� sazby v sektoru bydlen� vytvo�ily nerovnov�hu, kter� mus� b�t odstran�na, nikoli dal��m p��livem pen�z um�le udr�ov�na. Bublina mus� splasknout, nikoli b�t d�le �dofukov�na�. Ale to opravdu nen� t�matem tohoto �l�nku.
Krize d��ve �i pozd�ji pomine. Dlouhodob� �koda vznikne jinde. Odp�rc�m trhu se poda�ilo znovu vytvo�it rozs�hlou ned�v�ru k syst�mu, ale tentokr�te nikoli ke kapitalismu voln�ho trhu, k syst�mu laissez-faire, ke kapitalismu Adama Smithe, Friedricha von Hayeka, Miltona Friedmana jako tomu bylo p�ed 70-80 lety, ale k vysoce regulovan�mu, post�tn�n�mu kapitalismu sou�asnosti. Dne�n� kritikov� se sice tv��� jako by dne�n� syst�m nebyl regulov�n, jako by nebyl st�tem nesm�rn� ovliv�ov�n, jako by �lo opravdu o syst�m typu �free market�, ale to nen� pravda. Jsme �pln� jinde. Sou�asn� socialisti�t� �vizion��i� � p�es svou, leckdy odli�nou r�toriku � nazna�uj�, �e jim ani tento post�tn�n� kapitalismus nesta��. Nesta�� jim Keynesova revoluce. Cht�j� ud�lat revoluci dal�� � trh je�t� v�ce omezit.
Za��n� se to bl�it re�ln�mu socialismu. Trh nen� pova�ov�n za autonomn� syst�m, ale za n�stroj � v rukou vyvolen�ch � k produkci ekonomick�ch statk�. Sem m��� v�roky typu �ekonomika mus� slou�it lidem�, �finan�n� syst�m ve slu�b� lidstva�, atd. Ani rad�i neuv�d�m autory t�chto v�rok�, ale nositel� Nobelovy ceny za ekonomii Stiglitz a Krugman ��kaj� n�co velmi podobn�ho.
Nejsem si jist, zda kapitalismus dal�� takov� kvalitativn� posun p�e�ije. Trh bu� je, nebo nen�. Trh nen� n�strojem, co� si cht�li myslet centr�ln� pl�nova�i, kdy� i oni pochopili, �e to �pln� bez trhu nejde. Cht�li ho proto pou��vat, ale trh k pou��v�n� nen�. Trh je v�sledkem dobrovoln� lidsk� aktivity, kdy lid� � ve sv�m zcela vlastn�m z�jmu � nab�zej� ostatn�m n�co, co um� l�pe ne� oni, v �em maj� t.zv. komparativn� v�hodu. Nab�dka zbo�� a slu�eb je v�sledkem fungov�n� trhu, bez n�ho ��dn� produkce zbo�� a slu�eb b�t nem��e. Produkce zbo�� a slu�eb nen� vedle trhu, je jedn�m a t�mt�. A dne�n� krizi nezp�sobil trh, ale z�sahy st�tu do trhu. Vylou�it budouc� krize dal��mi z�sahy do trhu proto nelze. Je mo�n� trh zni�it a zejm�na v Evrop� u� od toho nejsme daleko.
�kolem na�� doby nen� nic jin�ho ne� keynesi�nstv� �druh� generace� nedopustit. Nesm�me zopakovat t�ic�t� (a navazuj�c�) l�ta. Z�sahy st�tu do fungov�n� trhu mus�me omezovat, nikoli roz�i�ovat. Nev�m v�ak, jak toho doc�lit. Skute�n� demokracie by mo�n� takov� krok umo�nila. Mo�n�. Ale jsem si jist, �e dne�n� evropsk� postdemokracie k tomu v�st nem��e. V n� je hlas ob�ana nesm�rn� slab� a den za dnem d�le zeslabuje. Moc nevolen�ch byrokrat�, nemaj�c�ch trh v l�sce, naopak nezadr�iteln� roste.
Demokrat� a liber�lov� (v evropsk�m smyslu) ve t�ic�t�ch letech intelektu�ln� i politicky selhali a n�por ned�v�ry v trh nedok�zali odrazit. Jde jen a jedin� o to, abychom podobn�m �i dokonce hor��m zp�sobem nedopadli dnes i my.
V�clav KlausPrezident �esk� republiky
�estn� p�edseda ODS
Osobn� str�nky