V�prask pro B�l� d�m: Pro� Obama prohr�v�
Tom� Klva�a
blog.aktualne.cz
Skute�nost, �e sen�tn� post za st�t Massachusetts vyhr�l dnes nad r�nem Republik�n Scott Brown a ne jeho demokratick� rivalka, je nefal�ovan�m politick�m �okem, jeho� v�znam je t�k� p�ecenit. Bez pochyb to bylo �referendum� o Obamov� reform� syst�mu zdravotn�ho poji�t�n� a prezident v n�m neobst�l.
Brown kandidoval proti reform�. Prezident do st�tu p�ijel podpo�it Demokratku Marthu Coakleyovou. S�m ale tu�il, �e zdravotn� reforma nen� tah�kem, a proto vyt�hl do boje proti proradn�m bank���m, na n� mus� b�t vy��� da�, proto�e, jak ka�d� v�, jsou nebezpe�n�j�� ne� Lord Voldemort.
Po guvern�rsk�ch volb�ch v New Jersey a Virg�nii, Kodani I. (Olympi�da pro Chicago) a Kodani II. (Konference o sklen�kov�ch plynech) je to dal�� prezidentova prohra. Tato je zdaleka nejbolestn�j��, proto�e komplikuje jeho politick� pl�n: Demorat� ztratili superv�t�inu nutnou k p�ekon�n� obstrukce.
V Massachusetts je 51% voli�� registrov�no v kategorii politicky nez�visl�. Prezident, kter� se do B�l�ho domu dostal jejich p�i�in�n�m, ji� p�ed �asem ztratil jejich podporu. Te� za��n� b�t nepopul�rn�.
P���in je v�c a n�kter� slou�� Obamovi ke cti. Jeho agenda je p�epln�n� t�k�mi t�maty, na nich� nutn� mus� politicky ztr�cet: zdravotnictv�, zachrann� ekonomick� pl�n, dotace firm�m a bank�m, energetick� reforma...
Opravdov�m probl�mem ov�em je prezident�v zp�sob vl�dnut�. Obama se nechal Republik�ny zahnat do kouta a vykreslit jako levicov� socialista & naivn� sn�lek, kter� nedok�e nic prosadit. To je karikatura, kter� nem� se skute�nost� skoro nic spole�n�ho, Obama se proti n� ale nebr�n� moc dob�e.
Kongresov�m Demokrat�m nech�v� p��li� mnoho substantivn�ho i komunika�n�ho prostoru. P�ikladem je pr�v� reforma zdravotnictv�. B�l� d�m d�v� p�ednost um�rn�n�mu, centristick�mu z�konu, kter� schv�lil Sen�t p�ed verz�, je� pro�la Sn�movnou (kter� opravdu je inspirov�na heslem �A� plat� bohat�), nedok�zal v�ak srovnat l�dry spodn� komory v dob�, kdy s v�c� je�t� mohl pohnout. Dnes mu paradoxn� prohra v Bostonu pom��e. Jestli v�bec n�jak� verze Kongresem projde, bude to ta sen�tn�.
Reforma zdravotnictv� je nevd��n�, herkulovsk� �kol. V�t�ina Ameri�an� je se sv�m zdravotn�m poji�t�n�m i p��� spokojena, a proto jak�koliv pokusy o reformu p�ij�m� s podez�en�m. Z�rove� velk� men�ina z�st�v� bez jak�hokoliv poji�t�n�, co� zvy�uje n�klady. Podle odhad� jejich r�stu zdravotn� poji�t�n� odebere z �ist�ch p��jm� st�edn� t��dy je�t� v�c ne� dnes. Hroz� tedy nejen pokra�ov�n� stagnace, ale i pokles �ist�ch p��jm� st�edn� t��dy.
Reforma sice v�znamn�m zp�sobem roz���� po�et Ameri�an� se zdravotn�m poji�t�n�m a znemo�n� poji��ovn�m odep��t poji�t�n� kv�li nemoci (co� samo o sob� bude pokrok), zato s r�stem n�klad� neud�l� nic (syst�m stoj� na propl�cen� �kon�, �ili motivuje doktory k r�stu n�klad�, co� se nezm�n�). Je to tedy politicky nejednozna�n� v�c. Po jej�m schv�len� budou n�kte�� Demokrat� tvrdit, �e Obama je Franklin Delano Rosevelt II., Republik�ni budou k�i�et: Socialista! a pr�m�rn� voli� uvid� v�sledky a� za n�kolik let.
Obama nen� levi��k, lev� politick� sv�t v�ak na n�j u� te� tla��, aby se opravdu doleva posunul. Jsou to aktivist�, kte�� byli v kampani nejv�c sly�et, kte�� do n�j prom�tali svoje komplexy a frustrace z kapitalismu a nyn� jsou znechucen� t�m, �e Obama nepostupuje d�razn�ji proti Wall Streetu, korporac�m, �e se nest�hl z Ir�ku a Afgh�nist�nu, nevyhl�sil Palestinsk� st�t a nevys�zel na M�s�ci organick� len.
Sv�m zp�sobem m� Obama �t�st�, �e dostal v�prask tak brzy. V�prask Billa Clintona p�i�el po dvou letech ve funkci v podob� Gingrichovy Republik�nsk� revoluce roku 1994; Clinton zam��il doprava a m�l �t�st�, �e p�i�el boom internetov� ekonomiky. To ho politicky zachr�nilo. Bush�v v�prask byl dlouh�, spojen� s chybami pov�le�n�ch operac� v Ir�ku a nezvl�dnutou situac� po Hurik�nu Katrina. V dob�, kdy� se Bush pat�i�n� politicky p�izp�sobil, bylo u� pozd�.
Obama m� dost �asu. Mus� daleko v�c d�t najevo, �e rozum� st�edov�m voli��m, mus� s nimi l�pe hovo�it a chovat se politicky obratn�ji. Mus� b�t viditeln�j�� a asertivn�j�� politickou veli�inou ne� doposud. Bylo by trag�di�, kdyby se nechal vmanipulovat do populistick�, antikorporativn� faz�ny.
Nov� sen�tor za Massachusetts, Scott Brown, pou�il v kampani video Jacka Kennedyho, v n�m� b�val� prezident vysv�tloval, pro� jsou n�zk� dan� dobr� pro byznys a ekonomiku. Byla to od Browna ��dn� chucpe (Kennedy, bratr zesnul�ho Teda, jeho� m�sto te� Brown zaujme, s�m sed�l na stejn�m k�esle sen�tora za Massachusetts a byl samoz�ejm� Demokrat). Takov� byla podoba kennedyovsk�ho liberalismu, ne� rodinu (a Demokratickou stranu) ovl�dla generace st�tn�ch intervencionist�.
St�t m� v dne�n�, postkrizov� ekonomice po��d dost legitimn�ho prostoru, mus� se ale �asem d�t na �stup, k �emu� by mu prezident m�l um�t dopomoci. Nebude na �kodu, kdy� si ve sv�tle Brownova �sp�chu Obama �ryvek s Jackem Kennedym v klidu Ov�ln� pracovny znovu p�ehraje.
Tom� Klva�a
Tom� Klva�a, z�stupce vl�dy pro protiraketovou obranu