Ekozemědělci se bát nemusí
Petr Gandalovič
05.04.2007, Hospodářské noviny
I na stránkách Hospodářských novin se rozhořela debata o ekologickém zemědělství (viz článek Ekofarmáře čekají lepší časy, nebo konec, HN 30. 3.). Je mi jasné, že celé zemědělství a zvlášť ekologické je závislé na dotacích. Od letošního roku se dotace pro ekologické zemědělství výrazně zvyšují. U ovocných sadů a vinic stoupnou o 90 procent, u luk a pastvin o 80 procent, u zeleniny o 40 procent, u orné půdy o pětinu. Je to nárůst, který v tomto oboru nemá obdoby. Přesto se ve zmíněném článku můžeme dočíst, že právě nyní se rozhoduje o osudu našeho ekologického zemědělství.
Autor ho spojuje s jedinou dotací z celého systému ekologických podpor, a to na zatravněné pozemky. Z 1100 korun v předchozích třech letech se zvyšuje na téměř 2000 korun pro dalších sedm let. Před mým příchodem na ministerstvo se počítalo s ještě vyšším nárůstem - bezmála o 150 procent. Po diskusi s odborníky jsem požádal o nové výpočty, které by byly reálnější, přičemž by podpory dostatečně kompenzovaly újmu a motivovaly další zemědělce k ekologickému hospodaření.
Autora článku, kterému se nelíbí úprava této jediné sazby, chápu. Jde o peníze a já bych se na jeho místě ozval také. Na druhé straně musím brát v potaz také zájmy spotřebitelů, kteří kupují stále více biopotravin, ale naše ekologické zemědělství na tuto poptávku dostatečně nereaguje.
Chceme proto motivovat farmáře k tomu, aby na domácí trh dodávali více biopotravin a rostoucí zájem spotřebitelů o ně nemuseli obchodníci pokrývat z valné části dovozem. Pro ekologické zemědělce otevíráme mnohem širší možnost podpor u investic do samotného hospodaření a pokud budou svou produkci zpracovávat do finálních biopotravin.
Pro podhorské a horské oblasti, za něž lobbuje autor článku a Svaz marginálních oblastí, je zatravňování pozemků a ekologické udržování luk a pastvin jistě vhodná činnost, není však jediná. Mnohem více by se v těchto podmínkách mělo rozvíjet stále důležitější energetické zemědělství. Nejsou to jen plodiny pro výrobu biopaliv, ale i cíleně pěstovaná biomasa.
Poptávka je daná, máme-li do roku 2020 splnit závazek 20 procent energie z obnovitelných zdrojů. Od letošního roku mají zemědělci novou motivaci, proč na některých pozemcích pěstovat vybrané speciální plodiny pro "bioenergii". Na každý takový hektar dostanou vedle plošné dotace dalších téměř 1300 korun z unijního a až 3000 korun z národního rozpočtu. Za těchto podmínek o budoucnost zemědělců v marginálních oblastech opravdu nemám strach.
