Otevřený dopis prezidentu republiky Václavu Klausovi

Lukáš Petřík

Vážený pane prezidente,

dovolte mi, abych Vám za sebe a za své blízké, přátele a spolupracovníky, kteří Vás podporují, popřál pevné nervy při prezidentské volbě, která by měla vést s největší pravděpodobností k Vašemu znovuzvolení. Píši to i s vědomím toho, že si vzpomínám, že řada mých přátel si před pěti lety Vaše zvolení nepřála. Někteří z nich jsou totiž levicovějšího zaměření, než jsem já, a ve volbách dávali hlas jak občanským, tak i křesťanským a sociálním demokratům.

Za těch pět let Vašeho prezidentského působení však původní skeptici uznali, že jste důstojně reprezentoval zájmy našeho národa, státu a jeho občanů a hájil hodnoty, které přesahují každého z nás, a proto Vám nyní drží palce.

Věřím, že se v každé politické straně zastoupené v parlamentu napříč politickým spektrem podobně jako mezi mými přáteli najdou rozumní volitelé, kteří si toto uvědomí a dají svůj hlas právě Vám. Nevěřím tomu, že by naši volení zástupci byli tak krátkozrací, aby volili člověka, který má s naší zemí tak málo společného a nemá o ní ani znalosti žáků našich základních škol.

Věřím, že zákonodárci nedají svůj hlas Janu Švejnarovi, který se nestyděl uvádět ve svém životopise lživé údaje a který se ve své přísaze zřekl loajality k českému státu a který chce, aby se z České republiky stala závislá provincie Evropského státu, jež bude poslušně poslouchat rozkazy bruselských antidemokratických a centralistických byrokratů. Vím, že Vy, pane prezidente, si naopak přejete, aby o osudech a o zákonech českého státu rozhodovali čeští občané.

I v případě, že by nastala tak strašně nepravděpodobná možnost, že by se senátor Jaroslav Kubera stal europoslancem za Albánii, věřím, že tím by Vaše přísaha věrně sloužit naší vlasti a našim občanům neskončila a že byste nehodil flintu do žita.

Proč by se měla ostatně předem vyloučit eventualita zkusit se vrátit do jiné než prezidentské exekutivní funkce? Mimochodem například Winston Churchill se stal premiérem poprvé v šestašedesáti a podruhé v sedmasedmdesáti letech, Konrádu Adenauerovi bylo, když se stal kancléřem, přes sedmdesát a de Gaulle se podobně jako Reagan stal prezidentem před svou sedmdesátkou. Taktéž Tomáš G. Masaryk byl zvolen prezidentem, když mu pomalu táhlo na sedmdesát.

Avšak věřím a budu velice rád, když Vám budu moci osobně poblahopřát k Vašemu znovuzvolení českým prezidentem a že projev 28. října 2008 k 90. výročí znovuobnovení suverenity českého státu vyslechnu z Vašich úst.

S úctou



Lukáš Petřík