Pavel Bém: Cena a termín jsou nejklíčovější parametry

22.07.2009, Právo


Co podle vás vedlo k zahájení ražby v opačném směru? Nejde o to, že se stavba po propadech ve Stromovce zpomalila?


Termín určitě ohrožen není, je to také jeden z důvodů, proč se začíná protiražba ve směru z Letné. Kvůli propadům ve Stromovce došlo k několikaměsíčnímu zpoždění v harmonogramu ražby u obou tisíc dvě stě metrů dlouhých tunelů v obou směrech. Dnes je proraženo u severní tunelové trouby asi čtrnáct set, u jižní něco přes třináct set metrů, přesto je další ražba zatížena zcela mimořádnými bezpečnostními opatřeními, zvláště v té části Stromovky. Kvůli naplaveným sedimentům zejména z doby povodní v roce 2002 jde o velmi rizikový a technicky i technologicky komplikovaný úsek. Proto začala protiražba a já se tímto s velkým respektem k místním obyvatelům, pro které je stavba jistě zátěží, velmi omlouvám. Přesto se domnívám, že čím dříve to budeme mít za sebou, tím dříve se uleví celé Praze a samozřejmě i lidem na Letné.



Znamená to tedy, že sázku, kterou jste uzavřel s aktivisty sdružení AutoMat, že cena stavby ani termín nejsou ohroženy, vyhrajete?

Sázka běží a všichni o ní vědí. Teď není čas na nějaká hrdinská prohlášení, cena a termín jsou ale jednoznačně těmi nejklíčovějšími parametry stavby a já věřím, že je naplníme.



Byl jste zastáncem přísného trestu a hledání konkrétního viníka propadů ve Stromovce. Co říkáte na rozhodnutí policie, že případ odložila?

Přiznám se, že jsem zklamán, čekal jsem, že není možné takovou kauzu jen tak uzavřít. Při tom prvním propadu jsem ještě dokázal pochopit argument, neznali jsme dobře geologické podloží navzdory geologickému průzkumu, že objektivně se té události nedalo zabránit. Při tom opakovaném propadu mi to nepřijde relevantní. Přesto závěry soudních znalců, závěry Báňského úřadu i závěry dalších expertů ale ukazují, že rozhodnutí policie je jen logickým vyústěním těch předchozích kroků. Mně nezbývá než jej respektovat i přesto, že cítím rozčarování.



Kritici často argumentují tím, že jde o starý projekt z dob komunismu, který se ani tehdy nepovedlo prosadit. Jak vnímáte tuto souvislost?

Je třeba si uvědomit, že Praha se v té centrální části v posledních čtyřiceti letech urbanisticky nijak výrazně neměnila. Realitou je, že tato část města je mimořádně zatížená především osobní automobilovou dopravou a že dnes neexistuje jiné řešení, jak do budoucna chránit pražskou památkovou rezervaci, ale i život víc než miliónu Pražanů, než dostat auta pod zem. Projekt navazuje na Strahovský tunel a Mrázovku, které jsou ve své trase už dány, stejně jako celá struktura nadřazeného dopravního skeletu. Konstatování, že jde o ve smyslu trasy o starý projekt, je logické a ani to nemůže být jinak. Ve finále městský okruh ušetří tisíce litrů pohonných hmot ročně, dramaticky sníží emise oxidů dusíku, oxidů uhlíku i pevných látek v ovzduší v celé Praze. Blanka sníží i dopravní nehodovost, na základě analýz provozu ve Strahovském tunelu a Mrázovce o nějakých tři sta nehod ročně. Je to navýsost ekologická, technologicky velmi moderní stavba.



Jaký je podle vás v případě tunelového komplexu Blanka poměr "cena a výkon"?

Je to největší tunelová stavba v metropolích současné evropské sedmadvacítky, největší realizovaná stavba v současnosti v České republice, vůbec nejdelší tunel u nás. Je to ale stavba v historicky cenné a hustě osídlené lokalitě Prahy. To vše determinuje cenu stavby, investice je víc než dvaadvacet miliard korun. I v úplně elementárním výpočtu se ale dostáváme i v těch nejnáročnějších technologických podmínkách, kdy razíme tunely, na částku kolem tří miliard tří set miliónů korun za kilometr. To je obrovská, ale vzhledem k reálným okolnostem stavby a lokalitě i ve srovnání s dalšími stavbami u nás nebo v zahraničí relativně ještě únosná cena.


Rozhodli jste, že se tato a další klíčové stavby vzhledem k ekonomické recesi nezastaví ani nezpomalí. Jaký je dopad takového rozhodnutí na českou ekonomiku?

Ten je jistě nezanedbatelný, když si uvědomíme, že svým rozsahem jde o mimořádnou stavební činnost. Krizi můžeme překonat právě tím, že se bude stavět, namísto utlumení té stavební činnosti. Praha navíc představuje motor, který generuje téměř čtvrtinu vlastního obratu české ekonomiky. Tato a podobné stavby jsou po zvážení všech argumentů i přispěním ke zvládnutí ekonomické krize.