Náš soupeř TOP 09
Martin Říman
LISTY ODS
Server Aktuálně.cz uspořádal v termínu původně plánovaných voleb, tedy 9. a 10. října virtuální volby. Slavně v nich zvítězila TOP 09 a společně s ODS by získaly ve Sněmovně ústavní většinu, tedy více než 150 křesel. To samo o sobě je na první pohled takový nesmysl, že by nemělo význam nad tím přemýšlet, kdyby... kdyby nebylo nanejvýš znepokojující, že se tak stalo právě v internetovém hlasování, tedy v hlasování vyhraněné, ale dnes již nikoliv okrajové názorové skupiny.
Jak vidno z výsledků (nejen tohoto, ale všech různých anket na serverech), jde o elektorát zásadně napravo, tedy alespoň v tom smyslu, v jakém lze v českých podmínkách o pravici hovořit. A to byly vždy naše vody, tedy hájemství ODS, do kterého se okrajově nabourávaly „pravdo-láskové“ formace, ať už ODA, US nebo Zelení. Ty ovšem vždy dokázaly odloupnout právě jen ten intelektuálně elitářský ždibec voličů, majících o sobě příliš vysoké mínění, než aby volili mainstreamové strany. TOP 09, zdá se, tento vzorec bourá.
Proč? Za prvé, internet už dnes není elitářská platforma. Za druhé, TOP 09 vykazuje nadstandardní výsledky i v normálních průzkumech veřejného mínění. A za třetí, nestalo se vám v posledních týdnech x-krát, že za vámi, známými odeesáky přišel známý a pozdravil větou: „Tak co, proboha, koho máme volit? Knížete?“
Vypadá to, že jsme si vybudovali „béčko ODS“ tak důkladně, až nám přerostlo přes hlavu. A jak patrno z různých prohlášení jeho protagonistů, nebude mít s námi žádné slitování. Zatím se nezdá, že by něco mělo ohrozit jeho růstovou trajektorii. Minulost jim nikdo nepřipomíná a aktuální aférky (třeba se sponzory) vždy spolehlivě přehluší průšvihy těch velkých. Něco bychom ale dělat měli...
Stojí především za zamyšlení, čemu TOP 09 vděčí za svůj dosavadní úspěch. Určitě je to ikona knížete Schwarzenberga. Schválně píšu „knížete“, protože to v tom hraje podstatnou roli. Republikán je šlechtickým titulem fascinován. To platilo ihned po zákazu titulů za první republiky, a o to více dnes. „Ale kníže by se přece k něčemu takovému nesnížil, to je záruka“, odpověděl mi jeden dosud volič ODS na námitku, že Kalousek to opět
klidně dá dohromady s Paroubkem.
Proti tomu není argument. Přitom působí tak lidsky. Spí, ale přitom poslouchá, říká sprostá slova (jak mile znějí z úst knížete, jak hulvátsky z huby přitroublého odéesáka!), zajde i do hospody mezi nás. Nikoho nezajímá jeho podíl na privatizaci Becherovky nebo nestydaté lobování za Bakalu při prodeji Hospodářských novin. A nebude.
Druhým momentem úspěchu TOP 09 je náhoda. Prostě byla v pravý čas na pravém místě. Nelze srovnávat nesrovnatelné, ale vzpomeňme na raketu Rumlovy Unie svobody na počátku roku 1998. Problémy ODS znamenaly jejich zisk. Jistě, není možné srovnávat naši tehdejší situaci s dnešní. Však také nemáme devět procent jako tehdy v únoru. Ale po pádu vlády v březnu se nám svět, přiznejme, trochu zhroutil a dosud v něm hledáme své nové místo. A je to vidět. TOP 09 vyžírá z této naší nejistoty a hledání. Stačí se pasovat do role pravičáků. Protože tento volič nemizí z povrchu českého zároveň s námi. Zůstává a hledá alternativu.
Za třetí, jako vždy v takové situaci, je TOP 09 miláčkem médií. Novináři, ještě více než jiní smrtelníci, se vždy chytají toho nového jako poslední záchrany lidstva (ještě že nejsme velmoc, jinak by TOP 09 dostala Nobelovu cenu). S tím lze těžko něco dělat, jen čekat, až poblouznění přejde.
Zbývá to nejtěžší – najít odpověď na otázku, co s tím. Myslím, že úplně první věcí musí být, že si nebezpečí vůbec uvědomíme. Zatím se mi zdá, jako bychom to „TOPce“ tak trochu přáli, vždyť mladšího bratra – spojence nakonec nějakého potřebujeme. Pochybuji, že oni to vidí taky tak. Jejich cíl je dostat se do Sněmovny a pak se uvidí.
Ne krýt záda ODS. A ví, že Paroubkovy hlasy nedostanou. Naše dostanou a podle toho se chovají. My bychom to měli vzít na vědomí taky. Dále, musíme se pokusit demaskovat prázdnotu této formace. Kdo ji, kromě knížete a Kalouska, tvoří? Je někdo schopen vzpomenout si na jediné jméno? Co ti starostové? Jaký má program? Lidovecký, liberální, konzervativní, zelený, křesťansko-sociální? Jaký má postoj k EU, euru, atlantické vazbě? Ano, podle toho, co se zrovna hodí. Ale to víme my, navenek se jim to v nastalém zmatku dařilo krásně skrývat. Máme teď čas říct to i ostatním.
Naposled to nejdůležitější, stokrát opakované, profláklé, téměř vždy zbytečné. Jednota. Nebude s námi dobře, nebudeme-li působit konsolidovaně, sebevědomě a kompetentně. Platí to odshora až dolů. Ovšem čím více nahoře, tím je to viditelnější, a tedy důležitější. Vrátím-li se ještě jednou do roku ’98, tehdy nás zachránil jasný, zřetelný, nezpochybnitelný tah na branku proti populistickému Zemanovi i proti populárnímu Rumlovi, za vlády podivného, leč národem milovaného poloúřednického kabinetu Tošovského a panování prezidenta, jehož zahořklost vůči ODS dosáhla právě maxima. Není tak trochu dnešní situace podobná?
TOP 09 je náš soupeř. Vážný soupeř. Není to protivník typu Paroubka, ale taky to není spojenec. Spojencem se může stát, ale nejdříve musí být jasno, kde je jeho místo. Nelze připustit, aby beztrestně pořádal spanilé lapkovské jízdy na naše území a my jen blahosklonně přihlíželi. Jinak nám v květnu taky mohou zbýt jen oči pro pláč.
