�vejnar v Klausov� knize o transformaci nen�, proto�e nebyl relevantn� osobou
vy�lo v t�den�ku Euro 4. 2. 2008Luk� Pet��k
Na akci Centra pro ekonomiku a politiku p�edstavil prezident V�clav Klaus svou novou knihu s n�zvem Makroekonomick� fakta �esk� transformace, kterou napsal se �lenem bankovn� rady �NB Vladim�rem Tom��kem. S�l autoklubu byl napln�n� k prasknut� a v hledi�ti jste mohli zahl�dnout n�kolik exministr� z Klausov�ch vl�d, konkr�tn� Vladim�ra Dlouh�ho, Jind�icha Vodi�ku �i Ivana Ko��rn�ka. Nechyb�li ani Robert Holman a Miroslav Singer z bankovn� rady �NB. Z dal��ch zn�m�ch osobnost� se na akci uk�zali Miroslav �ev��k, Karel Steigerwald a Du�an T��ska.
�Zklaman� vid�m, �e jste si �pln� v�ichni knihu je�t� nekoupili,� zavtipkoval prezident na �vod. O odbyt sv� publikace v�ak nemusel m�t obavu, proto�e byla brzy vyprodan� a na mnoh� se ji� nedostalo. My�lenka napsat tuto knihu napadla autory n�kdy loni na ja�e. Klaus cht�l vydat tuto knihu, proto�e se na n�kter� fakta transformace zapom�n�. Nepsal ji v�bec s �myslem, �e by se m�la st�t prost�edkem prezidentsk� kampan�. Je podle n�j psan� such�m ekonomick�m jazykem, m� charakter hodnotov� neutr�ln� anal�zy a nen� pro b�n�ho �ten��e.
��elil jsem ot�zk�m, pro� nen� v knize zm�n�no jm�no pana �vejnara. D�vodem je, �e jsme se zab�vali relevantn�mi osobnostmi transformace a autory, kte�� v t� dob� na toto t�ma n�co �ekli, a to pan �vejnar nebyl,� �ekl favorit prezidentsk� volby.
Kn�ka navazuje na p�edch�zej�c� pr�ce obou autor� a vych�z� z ofici�ln�ch dat. M� zachytit hlavn� makroekonomick� fenom�ny a trendy. V pr�ci jsou zahrnuty kapitoly pojedn�vaj�c� o vlastn� teorii transforma�n�ho procesu zalo�en� na radik�ln� zm�n� relativn�ch cen, sekvenci transforma�n�ch krok�, m��en� v�konu ekonomiky, problematice inflace v transforma�n�ch ekonomik�ch, o volb� re�imu m�nov� politiky, volb� kurzov�ho re�imu, inflaci transforma�n�ch zem� po p��padn�m vstupu do euroz�ny a o m�nov� politice uskute��ovan� prost�ednictv�m c�lov�n� inflace.
Klaus p�ipomenul n�kter� konkr�tn� �daje, nap��klad to, �e v roce 1990 byl re�ln� kurz koruny v��i marce (v korun�ch roku 1989) 10,15 a v roce 2006 3,34. �Dot�hli jsme se t�m�� ke slavn� kom�rkovsk� marce za t�i koruny,� �ekl Klaus pobaven�. Pr�m�rn� re�ln� mzda byla v roce 2006 na 144 procentech mzdy roku 1990. Export byl v roce 1990 4,7 miliardy eur, zat�mco v roce 2006 ji� 71,7 miliardy.
Tranforma�n� pokles byl jin�m fenom�nem ne� recese ve standardn�ch ekonomik�ch. �lo o informa�n� ot�es, kdy se p�ech�zelo k cen�m, kter� nebyly direktivn� ur�ovan�, ale vytv��ely se na trhu. Klaus na tabulk�ch uk�zal, �e transforma�n� pokles a inflace byla v �R nejmen�� ze v�ech transformuj�c�ch se zem�.
P�i transformaci se ��dil Klaus hayekovskou a misesovskou my�lenkou, �e aloka�n� efektivnosti nen� mo�n� dos�hnout sebed�mysln�j�� reformou cen, ale pouze jejich liberalizac�, jedin� tak ceny poskytuj� subjekt�m na trhu relevantn� informace. Privatizace m� p�edch�zet restrukturalizaci podnik�.
Monet�rn� problematiku tranformace odprezentoval Vladim�r Tom��k. Obecn� kritizoval politiku fixn�ho kurzu, proto�e floating m��e pru�n�ji reagovat na �oky. Rozkol�san� ekonomick� r�st m�ly d�ky politice pevn�ho sm�nn�ho kurzu Bulharsko, Estonsko a Litva. Hodilo by se rovn� p�ipomenout fakt, o kter�m hovo�il Milton Friedman, �e krize v Pinochetov� Chile v osmdes�t�ch letech byla zap���in�n� st�nov�n�m dolaru, podobn� jako pokles v Brit�nii na konci osmdes�t�ch let byl zaznamen�n, kdy� ministr financ� Nigel Lawson bez v�dom� a proti v�li premi�rky Thatcherov� za�al st�novat marku.
Tom��k rovn� p�ipomenul restriktivn� politiku �NB a podst�elov�n� infla�n�ch c�l�, kter� po�kodilo investory. Ohledn� p��padn�ho vstupu do EMU p�ipomenul Tom��k nebezpe�� inflace a obt�nou ot�zku, jakou konkr�tn� hodnotu kurzu zafixovat.
V n�sledn� diskusi se �e�ila problematika fixn�ho m�nov�ho kurzu a vstupu do euroz�ny. Klaus upozornil na rizika vzd�n� se suver�nn� m�nov� politiky. Pouk�zal na to, �e pokud vznikne m�nov� unie v oblastech s rozd�ln�mi ekonomick�mi parametry, p�inese to velk� probl�my. Uvedl historick� p��klad sjednocen� It�lie, kdy se spojil bohat� sever a chud� jih.
�NB podle prezidenta za guvern�ra To�ovsk�ho nekriticky p�ij�mala politiku fixn�ho kurzu ordinovanou MMF. Kancl�� Ji�� Weigl navrhl, �e by bylo vhodn� napsat komplexn�j�� pr�ci o transformaci. �Nap�eme to v druh� polovin� Klausova dal��ho prezidentsk�ho obdob�,� ozval se Vladim�r Dlouh�.
Klaus d�le p�ipomn�l fakt, �e Slov�ci cht�li p�ed 16 lety odd�len� slovensk� m�ny od �eskoslovensk� m�nov� unie, kdy rozd�ly mezi ekonomikou �R a SR nebyly zas tak velk�, a nyn� paradoxn� usiluj� o vstup do euroz�ny, kde v�konnost jednotliv�ch ekonomik je zna�n� odli�n�. Kamil Jan��ek z Komer�n� banky upozornil na vzestup inflace ve Slovinsku po p�ijet� eura. Moder�tor Petr Mach diskusi �kodolib� uzav�el t�m, �e ekonomov� se t��, a� budou komentovat velk� r�st inflace na Slovensku po pl�novan�m p�ijet� eura.
Luk� Pet��k��fredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz ,
p�edseda o. s. Mlad� pravice , redaktor �asopisu Port�l
Osobn� str�nky