Na prahu policejního státu

Jiří Svoboda

Postup policie ve věci údajné nabídky úplatku panu Kořistkovi potvrzuje obavy, které jsem již několikrát zveřejnil. Česká republika za současné vládní koalice směřuje stále zjevněji ke stavu, který lze označit za policejní stát. Policie se stává jakýmsi univerzálním arbitrem a to ve věcech, kde je tzv. „veřejný zájem“ pojímán a vykládán stále extenzivněji. Privátní sférou, na kterou se vztahují občansko právní normy, tak přestávají být i sportovní utkání, jejichž průběh a výsledky jsou přesouvány do oblasti veřejného zájmu a tedy kompetencí policie a trestně právních norem.

Ruku v ruce s tím se policie stává privilegovanou sociální skupinou, která je současnou vládní koalicí korumpována platy, vymykajícími se ze srovnání s ostatními skupinami státních zaměstnanců. Jako zvlášť nebezpečné je třeba hodnotit, že za činy policie nenesou odpovědnost ani vyšší velitelské kádry, ani politické vedení. Jen tak je možné, že ministr vnitra i policejní prezident bez jakékoli úhony přestáli skandály takového rozsahu, jakým byl nekompetentní a nekvalifikovaný postup policie ve věci sériových vrahů, manželů Stodolových. Tato nekompetentnost přitom přinesla nejen naprostý úpadek prestiže policie v očích veřejnosti, ale v přímé souvislosti zavinila zbytečnou smrt několika lidí. Aférou, svým významem přesahující politickou odpovědnost ministra vnitra, bylo pak podezření z účasti policistů z elitního útvaru na zločinném spolčení, které organizovalo a provádělo vydírání, loupeže a vraždy.

Včerejší zadržení Marka Dalíka a Jana Večerka se souběžným sdělením obvinění je pouze špičkou ledovce, jehož explozivní základnu tvoří násobně narůstající počet telefonických odposlechů za vlády expremiéra Špidly. Jeho odchodem na nové pracoviště se tento varující stav nijak nezměnil. Policie a další represivní a bezpečnostní orgány státu se stávají stále častěji prvkem, který zjevně či skrytě intervenuje do politického dění. To zcela jasně signalizovaly již souboje o vedoucí posty v NBÚ a BIS; obdobně pak podezření z politického ovlivňování bezpečnostních prověrek osob soustředěných kolem politických prominentů. Jiným důkazem je letité, systematické pronásledování bývalého ředitele TV NOVA, Dr.Vladimíra Železného. Je zcela neslučitelné s právním státem, aby byl občan kriminalizován příslušníky státní moci a to utajeně i veřejně v médiích po dobu šesti let, aniž byla jeho záležitost projednána soudem a zjištěna, či popřena jeho vina. Je stejně neslučitelné s právním státem, aby ministr vnitra veřejně navrhoval a určoval způsob vedení vyšetřování konkrétního případu. Je neslučitelné s právním státem, aby se zadržení a vazby zneužívalo jako nátlaku, což se v případu vysoce politicky citlivém, ve očividné vazbě na blížící se termín voleb, zadržením Marka Dalíka a Jana Večerka zcela zjevně děje.

Prazvláštní konotace v této souvislosti získává včerejší vyjádření premiéra Grosse. Se zarážející podobností připomíná podrážděné výroky Miroslava Štěpána z roku 1989, když na apely veřejnosti za propuštění Václava Havla reagoval tvrzením, že Strana ani nezavírá, ani nepropouští.

V Praze 1. října 2004.

Jiří Svoboda
Filmový režisér (Sametoví vrazi, Udělení milosti se zamítá, Jen o rodinných záležitostech, Skalpel, prosím, aj.), bývalý člen a předseda KSČM (do r. 1992).
Od roku 2006 působí na Universitě Jana Amose Komenského jako spolu garant oboru mediální komunikace
Osobní stránky