Další povedený příběh české justice
Petr Štěpánek
Česká justice napsala – tentokrát perem ústavní soudkyně Elišky Wagnerové – další povedený příběh. Ve zprávě ČTK se mimo jiné píše:
Vrchní soud v Praze porušil právo na svobodu projevu, když uložil České televizi (ČT) povinnost omluvit se za tvrzení o působení soudkyně Stanislavy Píchové v komunistické justici a o její roli ve zpolitizovaných normalizačních procesech. Ačkoliv už televize omluvu odvysílala, Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti autorky reportáže Šárky Weberové a rozsudek zrušil ...
Weberová natočila reportáž v roce 1998 pro publicistický pořad Nadoraz. Mimo jiné v ní uvedla, že Píchová před listopadem 1989 patřila do úzké skupiny soudců určených k rozhodování v politických procesech. Některé verdikty prý odporovaly i tehdejším zákonům. Weberová zaujala jako publicistka názor, že justice se měla po roce 1989 od podobných lidí očistit.
Tak fajn, podle Wagnerové prý Weberová zaujala jako publicistka názor. Jenže ono to ve skutečnosti bylo trochu jinak. Do nejmenších podrobností tenhle případ v článku Proč jsem propustil Jana Šterna (Britské listy, 1998) popisuje tehdejší generální ředitel České televize Jakub Puchalský. Velmi doporučuji si Puchalského pregnantní text pozorně přečíst (Weberové se věnuje v druhé polovině). Zde z něho cituji pouze několik úryvků:
V případu reportáže JUDr. Šárky Weberové Soudkyně došlo zcela nepochybně k profesnímu pochybení editora, který neměl připustit zejména dvě věci: zúžení původního tématu reportáže O sebečistících mechanismech v justici, a to, aby zmíněnou reportáž natáčela autorka ve věci osobně zainteresovaná ...
Česká televize v tomto případě posloužila – opět v rozporu se svým posláním – jako nástroj, použitý v osobním zájmu autorky. V daném případě to pokládám za zvlášť politováníhodné, protože téma samo je mimořádně důležité a kdyby reportáž byla zpracována korektně, profesionálně a bez zřejmé osobní zaujatosti reportérky, mohla vést k velmi potřebné diskusi o základech, na nichž stojí existující česká justice ...
Autorka reportáže JUDr. Šárka Weberová působila jako soudkyně a z justice byla vyloučena na základě kárného řízení. Kárnému senátu v první instanci předsedala právě předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr. Stanislava Píchová. Již tato skutečnost sama o sobě by měla vést k rozhodnutí editora pověřit zpracováním tématu jiného reportéra, neboť jde o zcela zjevný střet osobního zájmu autorky reportáže s posláním televize veřejné služby.
Včerejší reakce tiskového mluvčího ČT Martina Krafla je v této souvislosti opravdu povedená: „Česká televize vítá dnešní rozhodnutí soudu zejména s ohledem na to, že potvrdil právo na svobodu projevu. Autorce reportáže Šárce Weberové se tak dostalo morální satisfakce.“ No, neuronili byste slzu?
A jaké z toho všeho plyne poučení? Až si s někým budete chtít vyřídit osobní účty, přihlaste se na Kavčích horách a natočte o něm reportáž. Ústavní soud vám pak ještě dá razítko, že tak je to správně.
