Český rozhlas má problém

Petr Janíček

Ten problém se jmenuje Radiožurnál. Programové a personální změny, které provedla od 1. ledna nová ředitelka Radiožurnálu Barbora Tachecí, vyvolaly značnou negativní odezvu veřejnosti i pracovníků rozhlasu. Program se změnil v tříhodinové proudy, kterým vtiskávají image noví moderátoři, pořady v průběhu dne byly zrušeny. Hudba byla redukována na osvědčené šlágry, změnila se (k horšímu) znělková grafika, došlo k dramatickému nárůstu autoanoncí, připomínajících privátní rádia včetně nepříliš povedených sloganů, známé hlasy Radiožurnálu typu Jany Klusákové a Ivana Hoffmana byly nahrazeny novými, např. Halinou Pawlovskou.

Položme si pár otázek:

Potřebuji jako poměrně stálý posluchač ráno několikrát za hodinu vědět, že poslouchám ranní Radiožurnál s Janem Pokorným?
Potřebuji každých 10 minut vědět, na které ulici v Praze je bouračka, jinými slovy vysílá Radiožurnál ráno jen pro řidiče?
Musí někteří zprávaři a hlasatelé počasí tolik křičet strojeným nadšením?
Musí být moderátoři za každou cenu vtipní?
Je správný posun hudby ke šlágrovitosti, jinak řečeno nevstřebají posluchači jiné písně než nejprovařenější hity 60. až 90. let?
Je dobře, že z Radiožurnálu odešli nebo odcházejí lidé, kteří tam přišli z BBC?
Je v pořádku, že veřejnoprávní Radiožurnál ztrácí svou výlučnost a svým způsobem i serióznost a začíná znít jako jiná komerční rádia?
Je správné, že vedení Českého rozhlasu k situaci mlčí, respektive změny mlčky obhajuje?

Pokud jste si na většinu otázek odpověděli ne, pak není něco v pořádku. Barbora Tachecí neustále opakuje tezi, že Radiožurnál je nyní kvalitnější a přináší více zpravodajství, ale většina mediálních odborníků a zkušených rozhlasových pracovníků to zpochybňuje. Tachecí tvrdí, že se inspirovala britskou rozhlasovou stanicí BBC2, ale tato úvaha je poněku mimi, protože BBC2 je stanicí zábavní, nikoli informativní a zpravodajskou. Tachecí otevřeně prohlašuje, že očekává pokles poslechovosti, počet posluchačů prý není nejdůležitější a výsledky budou vidět až za dva roky. Mohla by si toto dovolit tvrdit v jiném médiu, byť veřejnoprávním? Skutečně vedení rozhlasu nezáleží na tom, zda změny posluchače odradí?

Na tahu je nyní vedení Českého rozhlasu, aby situaci zkorigovalo. Pokud je impotentní nebo se mu nechce, měla by zasáhnout Rada Českého rozhlasu. Tento orgán má sice omezené pravomoci a do programu zasahovat nemůže, ale volat si na kobereček vedoucí pracovníky rozhlasu může a dožadovat se nápravy také.

Rada Českého rozhlasu jako zástupce koncesionářů by vůbec měla být aktivnější. Jak jinak si vysvětlit, že rozhlas opakovaně nedodržuje zákonnou klauzuli o 30 procentním podílu regionů na programu celoplošných stanic. Z výroční zprávy vyplývá, že na stanici Vltava byl podíl regionů asi 29 procent, zatímco na stanici Praha dokonce jen 22 procent? Bez odpovědi zůstal i kontroverzní krok generálního ředitele vypnout na Benešovsku vysílání Vltavy kvůli jím způsobeným problémům s Rádiem Wave. Rada by měla konat, nebo rozhlas bude mít problém. Možná už ho má.