V �T jsou st�le stejn� �profl�knut� tv��e
Kate�ina Dost�lov� a Martin Dane�
7/2005 51PRO
V �T jsou st�le stejn� �profl�knut� tv��e
P�i �ervnov�m hlasov�n� o z�konu zvy�uj�c�m koncesion��sk� poplatky ve�ejnopr�vn�m m�di�m a do roku 2008 ru��c�m reklamu v �esk� televizi se klub ODS rozd�lil na dv� ��sti. Poslankyn� Kate�ina Dost�lov� hlasovala pro tento z�kon. Kdyby se t�m cht�la zavd��it p�edstavitel�m dom�c� �kulturn� fronty�, ur�it� by j� to v jejich o��ch nepomohlo.
Sv�t politiky a m�di� se nem�lo prol�n�. Vy se ve sn�movn� mimo jin� v�nujete medi�ln� problematice. P�edpokl�d�m, �e tak� sledujete dom�c� medi�ln� cvrkot. Pozn�v�te se v tom, jak noviny, rozhlas a televize referuj� o va�� parlamentn� pr�ci?
P�izn�m se, �e m�m n�kdy pocit, �e se p�e o n�kom jin�m ne� o mn�, i kdy� je tam naps�no �Kate�ina Dost�lov�. M� a� vyr�� dech, jak v �ad� lid�, kte�� zauj�maj� pom�rn� velk� medi�ln� prostor - jsou to r�zn� na�i zn�m� herci a moder�to�i - z�st�v� televizn� krize tak zadr�pnut�, �e si jako sv�j ter� kv�li m�m postoj�m v t� dob� vybrali pr�v� m�. Nyn� vytahuj� m� jm�no v souvislosti s dal��mi ud�lostmi, kter� se za t�ch p�t let staly. Zvl�tn� je, �e se tito lid� deklaruj� v�t�inou jako pravicov� orientovan� a v�bec jim nevad�, �e m�me v Poslaneck� sn�movn� 41 komunist�, �e se tu pohybuj� r�zn� �loufov�, Srbov� a j� nev�m kdo v�echno. Ale ne, jim prost� vad� Kate�ina Dost�lov�.
Jedna zn�m� skupina, kter� podporovala v kampani Petru Buzkovou, ��kala: My nepodporujeme soci�ln� demokracii, my podporujeme Buzkovou. Jen�e to p�ece od sebe nen� mo�n� odd�li, Petra Buzkov� je i reprezentantem Srb�, Kavan� a �louf�.
Jen�e tito lid�, o kter�ch mluv�te, se hl�s� nap��klad i k hnut� S komunisty se nemluv�
To mi p�ijde jako �pln� nejv�t�� legrace. J� kdy� vid�m nez�visl� bojovn�ky, kte�� podepisuj� tyto petice, kte�� pak s komunisty svorn� �vito�� bu� v poslaneck�ch lavic�ch �i u kaf��ka a sachrdortu v parlamentn�ch kav�rn�ch, tak to pova�uji za �sm�vn�. Ti lidi k�ou vodu a pij� v�no.
M��ete b�t konkr�tn�?
T�eba pan� kolegyn� Fischerov� je takov�m typick�m p��kladem. Kdy� se projedn�vaj� z�kony, tak se r�da bav� i s kolegy z komunistick� strany. Tak�e v�bec nen� pravda, �e to, co tito lid� podep��, i sami dodr�uj�.
Z na�ich medi�ln�ch celebrit v�s m� - zd� se - obzvl r�da t�eba here�ka Eva Holubov�. V Lidov�ch novin�ch ned�vno �ekla, �e kdy� v�m to nevyjde v politice, p�jdete do butiku. Jak to m��e v�d�t? M�te snad spole�n� podnikatelsk� projekt, o kter�m ve�ejnost nev�?
Ne, ��dn� spole�n� podnikatelsk� projekt spolu nem�me. J� pan� Holubovou ani nezn�m, nikdy jsem s n� osobn� nehovo�ila. P�esto jsem za posledn� m�s�ce �etla asi t�i rozhovory s Evou Holubovou a v�dycky v nich zazn�lo moje jm�no. M�m pocit, �e m� ze m� podobnou obsesi jako Jan Kraus.
��m to je?
Nev�m. Podle m� to opravdu vych�z� z m�ch postoj� b�hem t� televizn� krize. Jsem r�da, �e lid� u� dnes pochopili, �e tam tehdy �lo o ekonomick� z�jmy a udr�en� si vlastn�ch post� napojen�ch na pen�zovody a kan�ly, kter� do �esk� televize vedou a jsou z n� vyv�d�ny. Jde i o r�zn� medi�ln� skupiny, kter� z �T �erpaj� pen�ze p�es sv� projekty. J� nap��klad z�r�m na to, jak je mo�n�, �e televize, kter� m� dnes st�le je�t� p�es dva tis�ce zam�stnanc�, si nevyr�b� po�ady sama a m�sto toho j� je dod�vaj� r�zn� extern� firmy napojen� na �T. Ano, z��sti m� ze z�kona d�no poskytovat prostor nez�visl�m producent�m, jen�e v takov� m��e, v jak� se to d�je dnes� A jsou to st�le ty sam� �profl�knut� tv��e.
Jak po p�ti a p�l letech od televizn� krize hodnot�te prom�nu �esk� televize? Zm�nila ji k lep��mu, nebo k hor��mu?
Podle m� ji nezm�nila v�bec nijak, kdy� se d�v�te na obrazovku, sledujete zpr�vy atd. N�co m�lo se snad zm�nilo v tom, �e �T za�ala d�lat aspo� n�jak� ze�t�hluj�c� kroky. Je pravda, �e je tam uzav�ena stra�n� spousta nev�hodn�ch smluv o r�zn�ch pron�jmech a nejde se ze dne na den zbavit obrovsk�ch budov na Kav��ch hor�ch, ale n�jak� pozitivn� kroky se tam pod veden�m finan�n�ho �editele Lamberta opravdu d�j�. Za�ali d�lat i dal�� v�c, kterou jsme po �esk� televizi cht�li, toti� vyb�rat dlu�n� ��stky, i kdy� to d�lali velmi hrub�m a ne��astn�m zp�sobem. Jinak tam p�eva�uj� st�l� stejn� star� postupy, a to i na nov�m zpravodajsk�m kan�lu, chyb� v�t�� pru�nost a kreativita.
A z�kon postupn� zvy�uj�c� televizn� koncesion��sk� poplatky a� na 135 korun, pro kter� jste hlasovala?
Ke zv��en� na 135 korun dojde a� v roce 2008. Jde o to, �e v uveden�m roce bychom m�li m�t minim�ln� 24 nov�ch digit�ln�ch kan�l� a je pot�eba p�em��let o tom, z �eho ty televize budou ��t. �esk� televize �ije z koncesion��sk�ch poplatk� i z reklamy, zat�mco komer�n� televize �ij� pouze z reklamy. Odebr�n� reklamy �esk� televize pom��e nastartovat digitalizaci a zkvalitnit lidem roz���enou nab�dku program�.
Jak� je souvislost mezi zru�en�m reklamy v �esk� televizi a zaji�t�n�m pen�z na digitalizaci?
Uvoln� se jedna miliarda, kterou nyn� z�sk�v� �T z reklamy. Z �eho by nov� licencovan� kan�ly mohly jinak ��t? Kdy� se ta jedna miliarda vlo�� do reklamn�ho trhu, budou si na ni moci s�hnout i ti nov� p��choz�. Ten v�sledn� z�kon je ur�it� kompromis, kter� lidem p�inese �eskou televizi, p�i jej�m� sledov�n� nebudou obt�ov�ni reklamou, a poskytne �ir�� v�b�r mezi stanicemi uvoln�n�m pen�z na reklamn�m trhu.
Jak� m�te n�zor na rozd�len� digit�ln�ch s�t�?
Ten p�ipravovan� z�kon je nyn� ve velk�m chaosu. Naprosto m� odstra�uje, jak�m zp�sobem je projedn�v�n na v�boru; �ekla bych, �e kolegov� ze soci�ln� demokracie ho v�bec ne�etli a spol�haj� se na to, �e sem chod� sem ��edn�ci z ministerstva a ��kaj� jim, jak maj� hlasovat. A to m� p�ijde jako naprost� zoufalstv�. Moment�ln� je ten z�kon v takov�m rozvalu, �e o n�m rozhodn� nebudeme hlasovat d��v ne� v srpnu nebo v z���. M�m ale obavu, �e si �ada koleg� poslanc� neuv�domuje, �e tu jde o nastaven� medi�ln� sc�ny na des�tky let. Nebude mo�n�, aby se jednou p�ijat� z�kon po volb�ch zru�il, tak jako se p�edpokl�d�m zru�� registra�n� pokladny. Je to n�co, co se tady jednou nastav� a pak u� to nebude mo�n� vr�tit zp�t.
M� by konkr�tn� zaj�mal v� n�zor na rozd�len� digit�ln�ch s�t� mezi �eskou televiz� a priv�tn� sf�rou.
Tohle je zat�m velmi zle ud�lan�, proto�e v z�konu o elektronick�ch komunikac�ch pro�el multiplex pro ve�ejnopr�vn� televizi a komer�n� stanice jako by tu neexistovaly. A to mn� p�ijde zlot�il� a� tak�ka zlo�inn� od poslanc�, kte�� tohle protla�ili. Tak�e i ten p��t� z�kon se bude muset zasadit do tohoto kontextu.
Jak hodnot�te sou�asn� z�konn� r�mec na�ich ve�ejnopr�vn�ch m�di� s �nez�visl�mi� radami v �ele?
Ten syst�m je velmi �patn�. Mn� p�ijde, �e si z lid� d�l�me legraci. Nap�ed vznikne volebn� v�bor s vlastn�m p�edsedou, autem atd. Pak se sejdou poslanci a vyb�raj� kandid�ty z ob�ansk�ch sdru�en� - to je p�ece podvod. Stejn� si to zas politick� strany vyberou podle sv�ho, proto�e se dohodnou stylem: Hele, Franto, b� za spolkem myslivc�, a� t� navrhne, a my se potom dohodneme s ostatn�ma stranama, jestli t� podpo��. Takhle p�esn� to funguje. Komunisti tam maj� sv�ho z�stupce, soci�ln� demokracie tam m� sv� z�stupce, ODS taky - ov�em ODS jich tam pom��eno parlamentn�m rozlo�en�m sil m� nejm�n�, proto�e u� za �pidly vl�da p�ev�lcovala v�echny medi�ln� rady a obsadila je p�ev�n� sv�mi lidmi bez ohledu na volebn� v�sledky.
Takhle je to cel� nastaveno �patn� a j� bych byla nap��klad pro finsk� model, kde p��mo v t� rad� sed� poslanci. Kdo jin� nese zodpov�dnost za to, �e lid� mus� platit koncesion��sk� poplatky? Kdy� bude ob�an nespokojen� se stavem �esk� televize, tak se pod�v�, kdo v t� rad� sed� a co tam d�l�, a ve volb�ch z toho vyvod� d�sledky.
Kdy� se na to pod�v�te z druh� strany, tak ten syst�m, jak je moment�ln� nastaven, se v�m m��e hodit po p��t�ch volb�ch, pokud v nich va�e strana zv�t�z� a bude moci rozjet �noc dlouh�ch no���?
J� s takov�mi v�roky nesouhlas�m. M� docela pozlobilo, �e pan p�edseda Topol�nek �ekl �noc dlouh�ch no���. N�co takov�ho v ��dn�m p��pad� nechceme. Toho, co se tady za vl�dy soci�ln� demokracie nap�chalo, je tolik, �e nev�m, jestli hned po volb�ch bude prioritou Ob�ansk� demokratick� strany - v p��pad�, �e n�hodou usp�jeme - m�nit n�jak�m zp�sobem medi�ln� rady. Mysl�m si, �e ka�d�ho �lov�ka v t�to zemi dnes a denn� �tvou tis�ce jin�ch z�kon�, kter� napravit bude podstatn� d�le�it�j��.
Vy jste do politiky vstoupila a� v roce 1998, tak�e jste celou svoji kari�ru str�vila v opozici. Nejste u� trochu netrp�liv�?
P�izn�m se, �e je to n�por na psychiku. Kdy� takhle sed�te v Poslaneck� sn�movn� a prohr�v�te jeden n�vrh za druh�m, a kdy� vid�te, co se za z�kony se na ty lidi val�, mus�te se s t�m nau�it n�jak psychicky srovnat, jinak byste nemohl ani usnout. Je pravda, �e jsem druh� volebn� obdob� v opozici, ale sna��m se d�lat v�echno pro to, aby se to obr�tilo.
Na�e politicky se anga�uj�c� celebrity jsou vrtkav�. Um�m si p�edstavit, �e po p��padn�m volebn�m v�t�zstv� ODS se za rok v n�jak�m magaz�nu do�tete vyj�d�en� Evy Holubov� o tom, jak� je ta poslankyn� Dost�lov� sympatick� �ensk�. Jak zareagujete, a� v�s po �sp�n�ch volb�ch Holubov� oslov� na n�jak� recepci a bude se k v�m m�t jako ke sv� druh� nejlep�� p��telkyni?
To je docela legra�n�; v���m, �e se to i m��e st�t, proto�e takov� p��pady z minulosti zn�me. Pan novin�� Leschtina je p��kladem �lov�ka, kter� v minulosti celkem dramaticky zm�nil sv� n�zory� J� si ale nemysl�m, �e by zrovna lidi, o kter�ch tu mluv�me, v budoucnosti oto�ili a v jejich chov�n� by nastal takov� posun.
Ale p�esto: kdyby v�s pan� Holubov� na t� recepci p��telsky oslovila, jak byste reagovala?
Ur�it� bych j� podala ruku, �ekla j� Dobr� ve�er, ale to by bylo asi tak v�echno.
TEXT: Martin Dane�
Kate�ina Dost�lov�Poslankyn� za ODS a �lenka peti�n�ho v�boru a v�boru pro v�du, vzd�l�v�n�, ml�de� a t�lov�chovu, p�edsedkyn� podv�boru pro kulturu.
Osobn� str�nky
Martin Dane�V roce 1991-92 byl diplomatick�m poradcem v Kancel��i prezidenta republiky. Pracoval jako redaktor v Lidov�ch novin�ch, Metropolitanu, �esk�m den�ku, ��fredaktor Denn�ho Telegrafu (1993-94) a m�s��n�ku Mezin�rodn� politika (2002). V sou�asn� dob� �ije a pracuje ve Francii
Osobn� str�nky