F.X.�alda uklizen� do �stran�
Ale� Knapp
�esk� rozhlas 3 - Vltava
U� u� se zd�lo, �e lo�sk� dvoj� v�ro�� nejv�znamn�j��ho �esk�ho liter�rn�ho kritika F.X.�aldy z�stane nepov�imnuto. Rok 2007 toti� v �ech�ch prob�hal ve znamen� jin�ho jubilea, st�ho v�ro�� narozen� Jana Pato�ky, jeho� oslavy p�ipom�naly a� ur�it� druh filozofick�ho svato�e�en�. V r�mci V�kendov� p��lohy stanice Vltava byl sice vloni zjara vys�l�n po�ad �Je t�eba se �aldy ob�vat i dnes?� z pera autora t�chto ��dk�, kter� se rovn� pod�lel na textu na stejn� t�ma v �asopise 51Pro (3/2007). O stavu sou�asn�ho b�d�n� s ohledem na vyu�itelnost �aldov�ch poznatk� v sou�asn�m liter�rn�m �ivot� se ale ve�ejnost nedozv�d�la z novin nic. Po�adatel� cyklu Salon kritick�ho my�len�, podnikatelka Viktorie Hradsk� a spisovatel Alex Koenigsmark, se nav�c postarali, aby se na diskusi v�novanou v b�eznu 2007 �aldovi ve vztahu k aktu�ln�mu t�matu �Boj z�visl�ch novin��sk�ch ��edn�k� s nez�vislost� novin��� na voln� noze� dostavila jen hrstka vybran�ch jedinc� spolu s redaktorem Pr�va Franti�kem Cingerem a v �ele se starokomunistou a kandid�tem na prezidentsk� ��ad v roce 1968 �estm�rem C�sa�em (viz ��alba o �aldovi�, 21.5.2007 rubrika Mimochodem, www.czlit.cz).
Konference, po��dan� k �aldovu 140.v�ro�� narozen� a 70.v�ro�� �mrt� loni v l�t� v Brn�, z�stala v denn�m tisku dob�e utajena. I kdy�, soud� dle se�losti referent� v po�tu dobr� t�ic�tky, pr�v� ono sezen� m�lo b�t prvn�m a posledn�m ofici�ln�m vrcholem jak�chkoli sou�asn�ch �aldovsk�ch aktivit. Sborn�k z konference, nazvan� �Na t�ma um�n� a �ivot. F.X.�alda 1867-1937-2007�, vydalo zjara nakladatelstv� Host. Ok�zale prezentovan� zpr�va v novin�ch, �e tvorba F.X.�aldy bude p��stupn� na Internetu, vcelku pot�ila. Mnohem v�c by ale �ten��e pot�ily inteligentn� liter�rn�-kritick� �vahy zam�stnanc� akademi� a univerzit - zejm�na v�me-li, �e jejich texty pro lo�sk� sympozium, za�azen� do sborn�ku, se zrodily za finan�n� v�hodn�ch podm�nek v r�mci grantov�ch projekt�. A zde se nebojme ��ct: ani jeden z refer�t� neusp�je ve srovn�n� s pracemi, kter� v souboru k �aldovu v�ro�� vydalo p�ed �ty�iceti lety nakladatelstv� Academia. Fundovanost, jakou tehdy suver�nn� p�edvedli Felix Vodi�ka, Ji�� Bedn��, Franti�ek Kautman, Zden�k Ko�m�n, Vratislav Effenberger a zejm�na Oleg Sus, hled�me tentokr�t marn�.
Auto�i sborn�ku z lo�sk� konference �asto sm��uj� k margin�ln�m, by� n�kdy pozoruhodn�m t�mat�m, Rudolf Pe�man hovo�� o podn�tech F.X.�aldy hudebn� kritice. Pedantsky zpracovan� sta� Josefa Vojvod�ka o �aldovu vztahu k filozofovi Wilhelmu Diltheyovi je p��li� akademick� a neaktu�ln�, Ale� Haman v p��sp�vku s bezb�eh�m t�matem ��alda a Nietzsche� jako obvykle ne�ekl nic nov�ho. P�irovn�vat disidentsk�ho liter�rn�ho kritika Jana Lopatku k �aldovi, jak to �in� Roman Kanda, je u� jen vzhledem k toporn�mu slohu Lopatkov�ch text� krokem pochybn�m. Mezi nep�ehledn� r�znorod�mi elabor�ty v�vod� s�hodlouh� text Jana Wiendla s n�zvem �R�je a utopie F.X.�aldy�, kter� se zrodil v r�mci grant� MSM 600766803 a LC06053. Wiendlovi, odpov�dn�mu redaktorovi svazku p�sob�c�mu na filozofick� fakult� UK v Praze, se zjevn� nehod� do kr�mu upozornit na �aldovo distancov�n� se od komunist� ani na to, �e �alda ozna�il �e�i o sv�m komunismu za smy�lenou legendu. Stejn� jako n�kdej�� komunisti�t� vyklada�i �in� Wiendl ze �aldy sympatizanta marxismu, ignoruje jeho individualismus a z�padn� orientaci, aby mohl �aldu prezentovat jako vyznava�e �rusk�ho kolektivismu�.
Nemen�� z�vadou je �kolometsk�, ba �kol�ck� sloh �ady text�, kter� zcela proti�e�� �aldovu brilantn�mu esejistick�mu duchu. Z pr�zdn� formulace univerzitn�ho profesora Ale�e Hamana, �e �vztah �aldy k n�meck�mu filozofovi Friedrichu Nietzschemu m�l i problematick� charakter�, se F.X.�alda, schopn� geni�ln� naz�vat v�ci prav�mi jm�ny, nejsp� obrac� v hrob�. Zpest�en�m je naopak refer�t Ji��ho Rambouska o humoru �aldov�ch polemik, kter� ale �el z�st�v� na �rovni pouh� re�er�e. �koda, �e Rambouskovi nebylo umo�n�no rozv�st diskusn� p�ipom�nku o z�saz�ch komunistick� cenzury do posmrtn�ho vyd�v�n� �aldov�ch text� podrobn�ji v samostatn�m p��sp�vku. Ten by se toti� skv�le hodil ke svi�n�mu refer�tu Ji��ho Hra�e �F.X.�alda a pra�sk� rozhlas radiov��, v�novan�mu fungov�n� cenzury. Kdo �etl p��slu�n� text ze �aldova Z�pisn�ku, v�, �e �alda po�astoval redak�n�ho upravovatele sv�ho projevu pro Radio�urn�l nep��v�tiv�m titulem �slamotrus a kratiknot�. Ladislav Sold�n se ve sborn�ku odvol�v� na pr�ci, ji� v 60. letech v�noval �aldovi estetik Oleg Sus. Sus se fundovan� zab�val hlavn� �aldov�m individualismem a od vyhozen� z brn�nsk� filozofick� fakulty v r�mci komunistick�ch normaliza�n�ch �istek m�l a� do smrti v roce 1982 zak�z�no publikovat. P��sp�vek dokl�d�, �e Sold�n, tohoto �asu pedagog univerzity v Opav�, sv� p�soben� v 70. a 80. letech jako prore�imn� liter�rn� badatel dodnes nep�ehodnotil.
Konference a� na v�jimky ignorovala nutnost um�stit �aldu do celosv�tov�ho kontextu, co� n�padn� koresponduje se zarytou neochotou �esk� strany za�adit tvorbu F.X.�aldy do ned�vno dokon�en�ho projektu �esk� kni�nice (Tschechische Bibliothek), kter� si ve t�iat�iceti svazc�ch n�rokoval p�edstavit �esk� p�semnictv� n�meck�m �ten���m. Leccos jak vid�t nasv�d�uje, �e �alda m� b�t v sou�asn� dob� sp�e �uklizen� do �stran� a nikoli povol�v�n jako sv�dek, jen� by okem nez�visl�ho kritika nasv�til na�i liter�rn� sc�nu.
Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik