Petr Nečas: Dítě potřebuje rodiče aspoň rok

15.08.2009, Lidové noviny


Co říkáte návrhu, který má matkám usnadnit návrat do práce po 18 týdnech mateřské?

Pro děti to určitě dobré není. Samozřejmě v dnešní době nejde nařizovat rodičům, co mají dělat a co ne. Nicméně státní politika by měla být prorodinná v tom smyslu, že by měla mít na mysli prospěch dítěte, a ne jen pohodlí maminky. Mnohem lepší by bylo, kdyby se v rodičovské střídali matka a otec tak, aby je alespoň rok mělo dítě kolem sebe.


Kolik lidí by se vlastně na bezprostřední péči o dítě mělo v prvních měsících podílet?


Dnes už není pochyb o tom, že kojenec by měl být prvních šest až osm měsíců plně kojený, pokud to je možné. Dokud je dítě kojené, musí být hlavní pečující osoba maminka. Když je dítě řekněme čtyřměsíční a má mezi kojením delší přestávky, je jen dobře, když se o něj na čtyři hodinky stará samotný tatínek. Kolem jednoho roku je dobré, když se začne více zapojovat širší rodina nebo třeba kamarádi. Rozšiřování počtu pečujících osob by mělo být pozvolné. Kolektiv školky je prospěšný asi tak pro polovinu tříletých dětí a pro valnou většinu čtyřletých.


Co se týká dětí od pěti měsíců, jaká varianta hlídání je nejlepší, pokud rodiče nemohou?

Hlídání prarodičů i au-pair má své výhody. Prarodiče jsou velmi dobrou volbou, pokud jsou vztahy v širší rodině ideální. Tak to je ale málokde. Když se o dítě stará chůva, odpadnou dohady s babičkou typu: kolikrát jsem ti říkala, ať mu nedáváš sladkosti... Na druhou stranu jsou prarodiče dobrá volba proto, že k dítěti mají jasný citový vztah, je prostě jejich.


A co jesle?

Například v Izraeli existují jesle i pro děti od půl roku věku. Pokud bude poptávka, může se trend měnit i u nás a objeví se tu také jesle pro půlroční miminka. Takto malé děti ale nijak nezajímají vztahy s vrstevníky. I dvouleté dítě hře jiných dětí spíše přihlíží a potřebuje při ní pomoc dospělého.


Může dítěti způsobit problémy, když se o něj v prvních měsících stará víc cizích lidí?

Neříkám, že to to dítě nezvládne. Je ale otázka, co to udělá s jeho emocionální pohodou nebo třeba s jazykovým rozvojem. Jsou i děti, které to zvládnou dobře, ale není to přirozené a nemyslím si, že je nutné to podporovat.


U podnikatelek se stává běžné, že si několikaměsíční děti berou s sebou do práce. Co říkáte takovému trendu?

Pokud je žena schopná to zvládnout a dělit svou pozornost, tak si myslím, že to je v tomto věku mnohem lepší varianta než třeba chůva na šest hodin denně. Děti nepotřebují, aby se jim matka neustále plně věnovala, ale aby byla v jejich dosahu, když něco potřebují. Nevidím nic špatného na tom, když se miminko batolí po kanceláři. Pokud tam tedy není zavřené dvanáct hodin denně.


Podle čeho by se měli rodiče rozhodovat, kdy svěřit dlouhodobou péči o dítě někomu jinému?

Jednoznačně by měl rozhodovat prospěch dítěte. Jestliže jsme se rozhodli mít dítě, jsou s tím spojené nějaké povinnosti. Neměli bychom ho po několika dnech nebo týdnech svěřit někomu cizímu.

(Autor: Adéla Čabanová)