Evropská komise přijala další rozhodnutí, v němž zveřejnila seznam zbývajících kroků, které je třeba přijmout k zavedení jednotného firemního daňového základu (common consolidated corporate tax base - CCCTB). S jeho zavedením se počítá již od roku 2010.
Jde o problém, který nás musí zajímat - zdá se totiž, že Česká republika (bude-li konsolidovaný základ přijat) ztratí část své suverenity v rozhodování o výši firemních daní.
Podle návrhu CCCTB by měla EK určit jednotná pravidla pro určení základu daně firem. V případě firem působících ve více členských státech by se celkový základ daně vypočetl dohromady za všechny firemní pobočky a mezi členské země rozdělil podle klíče stanoveného Evropskou komisí. Na přidělený podíl základu daně by členská země uplatnila vlastní sazbu daně.
Daň je součinem základu a sazby. Není tedy žádný podstatný rozdíl mezi tím, zda EU určí základ či sazbu. Dovolíme-li EU přisvojit si ve jménu „vnitřního trhu“ pravomoc určovat základ, nezbude jediný argument proti tomu, aby nemohla později určovat i sazbu!
To ve skutečnostiznamená konec daňové konkurence. Členské země sice budou moci uplatnit (zatím) různou sazbu daně, ale lákání firem touto sazbou bude do značné míry bezpředmětné. Objem základu ke zdanění bude pevně přidělen podle vzorce. Vzorec pro rozdělení zisku ale není zatím navržen.
Evropské komisi je jasné, že snaha regulovat sazby daní by byla absolutně politicky neprůchodná. Proto se tedy pokouší regulovat základ daně.
Jde o další pokus EK hanebně zasáhnout do pravomoci členských zemích mít výhradní právo určovat přímé daně. Zavedení by znamenalo revoluční zásah do suverenity členských států s dalekosáhlými hospodářskými důsledky a výrazné omezení daňové konkurence v Evropě. To by Českou republiku poškodilo!
Návrh spočívá na dvou zásadních pilířích: a) stanovení jednotného základu a b) stanovení klíče pro jeho rozdělení za účelem zdanění.
Stanovení jednotného základu nepřímo ovlivní velikost vybrané daně tím, že daň je součinem základu a sazby. Znamená výrazný zásah do suverenity hospodářské politiky státu. Např. otázka, nakolik má výpočet základu (tj. definice odečitatelných položek) podporovat či nepodporovat investice, musí být výsostnou pravomocí národního státu.
V různých zemích je také např. různě stanovena odečitatelnost firemních příspěvků na penzijní pojištění zaměstnanců. Sjednocení těchto pravidel je tak krokem k unifikaci penzijních systémů!
Jednotné stanovení základu daně z příjmu je hlubokým zásahem do hospodářské politiky. „Rovná daň“ by se stala iluzí, protože pravomoc určit základ daně je neoddělitelnou součástí konceptu rovné daně.
Zavedení společného konsolidovaného základu daně firem není v zájmu České republiky. Dnes ČR vybírá na dani z příjmu právnických osob asi 150 miliard ročně. Je pravděpodobné, že realizací systému konsolidovaného základu daně Česká republika přijde o značnou část tohoto výnosu. Nikoliv ve prospěch svých daňových poplatníků, ale ve prospěch jiných zemí EU.
Návrh na konsolidaci základu daně firem a jeho redistribuci je nepřijatelný. Stanovení základu podrývá suverenitu a jednoznačnou pravomoc členských států určovat nejen základ jako takový, ale zprostředkovaně i hospodářskou politiku včetně nastavení penzijního systému.
Návrh znamená narušení zdravé daňové konkurence, jehož důsledkem nebude růst ekonomik, ale zpomalení růstu. České republice navíc návrh vezme značnou část daňových příjmů ve prospěch Německa, Francie a dalších starých zemí EU.
Ministr financí ČR musí najít sílu a odvahu vetovat tento návrh na jednání ministrů financí členských zemí.
Ivo Strejček PaedDr. Ivo Strejček člen VR a poslanec EP
člen Hospodářského a měnového výboru a náhradník ve Výboru pro mezinárodní obchod rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ekonomika a měnové záležitosti, mezinárodní obchod, finanční služby a bankovnictví
