Ministersk� ohl�dnut�
Tom� Jul�nek
09.03.2009, iDNES.cz
�as na bilancov�n� je�t� nenade�el, chce to odstup. P�eci bych ale r�d upozornil na d�le�it� zm�ny, kter� m�ly b�t provedeny ji� d�vno, n�kdy v devades�t�ch letech. Jsou to zm�ny rozsahu a dopadu, kter� je v jin�ch resortech jaksi samoz�ejm� ozna�en onou slovutnou visa�ku "reforma". Jen�e pro m� a pro m�j t�m to byly sp�e resty z minulosti nebo rutinn� povinnost. Mo�n� bylo politickou chybou, �e jsem je v�ce neprodal, zvl u sv�ch spolustran�k�, ale jak by se na ODS m�lo slu�et, propagoval jsem c�le vy���. �lenov� to ocenili, funkcion��i byli - m�rn� �e�eno - zasko�eni.
Kru�n� start
V�choz� situace nebyla nijak r��ov�. Nastoupil jsem na demoralizovan� ��ad, kter�mu chyb�la vize a kde ��edn�ky jejich pr�ce nebavila, proto�e nem�la ��dn� c�l a smysl. V �upl�c�ch se jim hromadila lejstra, kter� nikoho nezaj�mala. Soci�ln� demokrat� opustili v roce 2006 vl�du a zanechali po sob� vyrabovanou st�tn� kasu. Ozdraven� ve�ejn�ch financ� se muselo dotknout v�ech resort�, tedy i zdravotnictv�.
Bylo nutn� zmrazit na dva roky platby za st�tn� poji�t�nce a zdravotnickou kapitolu st�tn�ho rozpo�tu se�krtat o 27 procent. P�esto jsem se sv�m t�mem dok�zal vytvo�it takov� pr�vn� a ekonomick� prost�ed�, �e na konci roku 2008 vznikla rezerva na ��tech zdravotn�ch poji��oven ve v��i 30miliard korun. Poskytovatel� zdravotn� p��e se mohli t�it z historicky nejv�t�� stability �esk�ho zdravotnictv�. Platilo se dob�e a v�as. Poji��ovny nejen �e mohly ��st t�chto pen�z postupn� rozpou�t�t ve prosp�ch nejv�ce nemocn�ch a pos�lit nap��klad centra superspecializovan� p��e, ale je�t� jsme u�et�ili pen�ze na t�k� �asy po��naj�c� hospod��sk� recese.
Za�ali jsme s n�pravou �patn� nastaven�ho syst�mu vzd�l�v�n�. M�dia si tohoto probl�mu m�lo v��maj�, ale dob�e znaj� d�sledky: nerovnom�rn� pokryt� profesemi na trhu pr�ce, zejm�na nedostatek praktik�, anesteziolog�, gerontolog� �i zdravotn�ch sester. Ale tak� kritizovan� atomizace medic�ny, kter� se v posledn�ch letech prohlubovala, co� m� a bohu�el je�t� dlouho bude m�t dopad na pacienty. L�ka�i �asto pouze stanovuj� jednotliv� diagn�zy (n�kdy bohu�el dokonce jen jejich p��znaky!) a p�edepisuj� na ka�dou z nich l�ky. M�sto toho, aby vy�et�ili "cel�ho" pacienta, zjistili jeho celkov� stav a pot�eby. Mimochodem, p��m�m d�sledkem je tak� ono pov�stn� pos�l�n� pacienta od �erta k ��blu.
Proto jsme prosadili velk� zm�ny ve vzd�l�vac�ch z�konech, zajistili pro jejich napln�n� v praxi finan�n� prost�edky ze st�tn�ho rozpo�tu, a to cel�ch p�l miliardy korun! Pos�lili jsme kompetence a ohodnocen� v�kon� nel�ka�sk�ch zdravotnick�ch obor�, v�etn� sester u l��ka. Mohou toti� vykon�vat celou �adu �kon�, kter� jsou dnes zbyte�n� vyhrazeny l�ka��m - efekt je troj�: setry si polep��, nemocnice u�et�� a pacient t�m sp�e z�sk�.
Za p�t minut dvan�ct
Zm�nili jsme tak� podm�nky pro p�id�lov�n� grant� v l�ka�sk� v�d�. Intern� grantov� agentura p��li� zkostnat�la, a proto jsme zm�nili pravidla tak, aby pen�ze netekly k v�dc�m a l�ka��m podle zvyklost� a letit�ch vazeb, ale podle kvality p�edlo�en�ch projekt�. Podobn� jsme zm�nili pravidla pro p�id�lov�n� dotac� projekt�m v oblasti zdravotn� posti�en�ch - v�ce ne� �iven� struktury jednotliv�ch organizac� n�s u ka�d�ho projektu zaj�mal jeho dopad na konkr�tn� p��jemce pomoci.
Od 1. ledna roku 2007 jsme vylep�ili o�kovac� kalend�� a za�ali hradit modern� hexavakc�nu, kdy se mal�m d�tem dostane v jedn� d�vce �esti l�tek, a to v bezpe�n�j�� a �etrn�j�� form�. Tak� na tento krok bylo t�eba naj�t pen�ze, respektive u�et�it je na jin�m m�st�.
Zcela jednozna�n� jsme usp�li se zm�nami v oblasti l��iv. Doslova za p�t minut dvan�ct jsme odvr�tili hrozbu vysok�ch pokut ze strany Evropsk� komise za netransparentn� rozhodov�n� o �hrad�ch l��iv. Prosadili jsme nov� protikorup�n� syst�m, soudn� p�ezkoumateln�, kter� nav�c v praxi �et�� pen�ze ob�an�m i zdravotn�m poji��ovn�m. Po necel�m roce se dostavily prvn� jasn� v�sledky - za�aly klesat ceny a doplatky na l�ky u tis�c� polo�ek, u v�ce ne� 500 l�k� postupn� zmiz� doplatky zcela. Zavedli jsme takzvanou generickou substituci, l�k�rn�ci mohou pacient�m vym�nit p�edepsan� l�k v p��pad�, �e maj� levn�j��, ale shodn� p��pravek od jin�ho v�robce. P�estali jsme regulovat ceny l�k� tam, kde je dostate�n� konkurence na trhu, a je to tud� zbyte�n�. Vytvo�ili jsme novou skupinu l�k�, kter� lze sice voln� prod�vat v l�k�rn� bez l�ka�sk�ho p�edpisu, ale s ur�it�m omezen�m, m�lo by tak doj�t ke sn�en� dostupnosti, a tedy i zneu��v�n� l�k� obsahuj�c�ch pseudoefedrin k v�rob� pervitinu.
Otev�en� pen�zotok z Bruselu
Jako prvn� ministr jsem nejenom hovo�il o nutnosti koncentrovat n�kladnou a �ivot zachra�uj�c� p��i, ale tak� jsem tento krok realizoval. Vytvo�ili jsme s� traumacenter a komplexn�ch onkologick�ch center, za�ali jsme s p��pravou audit� kardiocenter. Zajistili jsme financov�n� dovybaven� t�chto center z evropsk�ch pen�z. Evropsk� fondy jsou v�bec dal��m �sp�chem. Po p��chodu m�ch lid� na ministerstvo jsme objem pen�z, kter� p�ite�ou z evropsk�ch fond� na zlep�en� �esk�ho zdravotnictv�, zdesetin�sobili na 20 miliard korun!
Zajistil jsem dostatek pen�z pro kl��ov� investi�n� projekty velk�ch fakultn�ch nemocnic, ale z�sadn� jsem se sv�m t�mem p�epracoval jejich jednotliv� investi�n� pl�ny tak, aby byly st�tn� pen�ze utraceny efektivn�. T�k� se to zejm�na obrovsk�ch miliardov�ch investic ve Fakultn� nemocnici Motol, nov�ho generelu VFN i zre�ln�n� projektu brn�nsk�ho centra klinick�ho v�zkumu ICRC, kter� jsme roz���ili o obnovu nemocnice u svat� Anny. P�inutili jsme �editele fakultn�ch nemocnic hospoda�it bez dluh�, umazali jsme i dluhy z let minul�ch, aby se pen�ze da�ov�ch poplatn�k� nemusely nal�vat do �ern�ch d�r.
Ministersk� t�m se pustil tak� do "racionalizace" zdravotn�ch �stav�, ze�t�hlili jsme je a soust�edili jejich pr�ci na �innosti, v nich� jsou skute�n� u�ite�n�, sou�asn� jsme pos�lili hygienickou slu�bu - investicemi a jasn�m vymezen�m kompetenc�. ��ste�n� jsme upravili hygienick� vyhl�ky v�ude tam, kde jenom zbyte�n� otravovaly lidem �ivot, ani� by to bylo k n��emu dobr�.
Naplno se rozjela p��prava tolik vz�van�ch l��ebn�ch standard�. V novele z�kona o zdravotn�m poji�t�n� je p�ipraven pr�vn� z�klad pro jejich vznik, z�stupci odborn�ch spole�nost�, �LK a zdravotn�ch poji��oven spolu s ministerstvem zdravotnictv� budou odpov�dni za napln�n� jejich obsahu.
Zvl�tn� pozornost jsme v�novali pr�v�m a bezpe�� pacient�. Nov� pr�vn� garance jsou obsa�eny v n�vrhu z�kona o zdravotn�ch slu�b�ch a z�kona o specifick�ch zdravotn�ch slu�b�ch, kter� �sp�n� pro�ly vl�dou a m� je na stole parlament. Vydali jsme Knihu bezpe�� jako elektronick� otev�en� dokument, kter� bude postupn� dopl�ov�n tak, jak budou p�ib�vat zku�enosti z praxe �esk�ho zdravotnictv�. Obsahuje i n�vody pro pacienty - nap��klad to, jak maj� postupovat a na co nezapomenout p�i hospitalizaci v nemocnici, ale i p�i vyu��v�n� dal��ch zdravotn�ch slu�eb.
Kulat� st�l, Rathem bojkotovan�
Zavedl jsem po��dek v preventivn�ch programech, zastavil jsem v�echny form�ln� a bezv�sledn� aktivity a z��il st�tn� podporu pouze na n�kolik ned�le�it�j��ch program� zab�vaj�c�ch se skute�n� d�le�it�mi zdravotn�mi probl�my obyvatel �R. Podpo�ili jsme i v Evrop� obdivovan� registr d�tsk�ch �raz�, screening rakoviny ��pku d�lo�n�ho i kolonoskopick� screening rakoviny tlust�ho st�eva a n�kolik dal��ch podobn�ch program�. Nov� ��d jsem vnesl i do problematiky AIDS - l�ky, diagnostika a l��ba p�e�ly pln� do syst�mu ve�ejn�ho zdravotn�ho poji�t�n�, jako je tomu u jin�ch z�va�n�ch chorob, a pos�lili jsme financov�n� prevence AIDS.
Poda�ilo se mi naplnit i dal�� zad�n� vl�dy - byla zah�jena diskuse o perspektiv�ch �esk�ho zdravotnictv� v del��m horizontu, ne� je pouh� jedno volebn� obdob�. Projekt nazvan� "Kulat� st�l" byl sice bojkotov�n Davidem Rathem a na jeho povel celou soci�ln� demokraci�, p�esto dosp�l k d�le�it�m analytick�m materi�l�m a vytvo�il prost�ed�, kde spolu byli schopni v�cn� diskutovat z�stupci r�zn�ch politick�ch stran, ale i z�jmov�ch skupin. Vytvo�il z�kladn� "katalog" pro politiky a nazna�il v�zvy, s nimi� se budeme muset v nejbli���ch letech poprat, a� u� n�m bude vl�dnout jak�koliv vl�da.
Nepoda�ilo se n�m tak, jak jsme si p��li, propojit soci�ln� a zdravotn� p��i. P�esto jsme dos�hli alespo� ��ste�n�ho zlep�en� v hrazen� zdravotn�ch slu�eb v soci�ln�ch �stavech.
Na�li jsme t�mata,kter� jsou "in"
Kone�n� i na �esk� p�edsednictv� je ministerstvo zdravotnictv� v�born� p�ipraveno. Zahrnuli jsme t�mata, kter� jsou dnes "in" a kde navazujeme na p�edsednictv� sv�ch p�edch�dc�, jako je e-health a antibiotick� rezistence. P�i�li jsme ale tak� se siln�m podn�tem k diskusi o t�matu, kter� je evropsk�mi vl�dami nez��dka p�ehl�eno, a t�m je finan�n� udr�itelnost. Je t�eba za��t sb�rat data o jednotliv�ch zdravotn�ch syst�mech a navz�jem si je porovn�vat, teprve pak je mo�n� ps�t sm�rnice o tom, jak se budou mezi t�mito syst�my pohybovat pacienti.
V tomto sm�ru pat��me k zem�m, kter� maj� n�skok, na tvorb� zdravotn� politiky se toti� aktivn� pod�lej� lid�, kte�� se t�to problematice dlouhodob� expertn� v�nuj�. Jsou to samoz�ejm� lid� z m�ho t�mu. Ka�d� ze t�ech zdravotnick�ch t�mat �esk�ho p�edsednictv� bude prov�zeno konferenc� za ��asti �pi�kov�ch odborn�k� a ministr� zdravotnictv� �i jejich n�m�stk�.
Obrana poplatk�
Ano, zavedl jsem poplatky ve zdravotnictv� a stoj�m si za nimi i dnes. P�ipom�n�m tak�, �e pro n� hlasovala cel� vl�da a schv�lil je parlament. Poda�ilo se mi je uh�jit i u �stavn�ho soudu. Poplatky funguj� l�pe, ne� jsme o�ek�vali, jejich regula�n� efekt je skute�n� hlubok�. Miliardy korun �ly na ve prosp�ch skute�n� nemocn�ch. Ale tak� nap��klad na kompenzaci vy��� DPH, umo�nily sn�it mar�i u drah�ch l�k� atd. Klesl po�et n�v�t�v u l�ka�e, po�et n�v�t�v pohotovost�, lid� si za�ali levn� l�ky kupovat sami. A nap��klad n�kolik tis�c �en s rakovinou prsu se nov� dostalo kone�n� k nejmodern�j�� l��b�, co� znamen�, �e se do�ij� v�ce let a p�i lep�� kvalit� �ivota.
��dn� z m�ch p�edch�dc� na ministerstvu zdravotnictv� se nikdy nezaj�mal o re�lnou spolu��ast pacient� na l��b� a zejm�na na v�daj�ch na l�ky. Celkov� spolu��ast byla sice nejni��� ze v�ech vysp�l�ch zem�, ale byla rozlo�ena nerovnom�rn�. Solidarita "po �esku" tak byla postavena na hlavu. A� doned�vna toti� syst�m zat�oval zejm�na v�n� a chronicky nemocn� ne��douc� kumulac� t�to spolu��asti. Proto jsme p�i�li s ro�n�m ochrann�m limitem ve v��i 5 tis�c korun. Zafungoval velmi spolehliv� a mohli jsme jeho prost�ednictv� garantovat v�em v�n� nemocn�m, �e se nemus� b�t, �e jsou chr�n�ni jasn�m stropem, nad kter�m jim pen�ze poji��ovny vracej�.
Paradoxn� jsme se ale stali ob�t� vlastn�ho �sp�chu. Vynikaj�c� ��innost poplatk� spolu se zm�nami v l�kov� politice mimo jin� zp�sobila, �e limit vyu�ila jen ��st lid�, ne� na kolik n�m ukazovaly nedokonal� odhady z let 2005/2006. Nyn�, zase d�ky zaveden� poplatk�, m�me p�esn� data, s jejich znalost� m��eme citliv� pracovat s v��� spolu��asti a b�t velkorysej�� nap��klad v nastaven� limitu, je mo�n� jeho hranici pro ur�it� skupiny - d�ti, nejstar�� d�chodce - sn�it.
Ostatn� tak jsme to pl�novali od za��tku - poplatky po roce vyhodnotit a podle zku�enost� p�ednastavit tak, aby regulace z�stala zachov�na a p�itom poplatky nikomu soci�ln� neubl�ily.
Mohu si jenom povzdechnout, �e jsme se na pe�liv�m vyhodnocen� fungov�n� a dopad� poplatk� dohodli v koalici, �e jsme cht�li odbornou, a nikoliv populistickou debatu a �e kdyby k n� b�valo do�lo, dnes u� mohl b�t p�ipraven upraven� syst�m poplatk�, kter� by byl pro ve�ejnost p�ijateln�j�� a spravedliv�j��. Za�ali jsme nepopul�rn�m opat�en�m, byli jsme p�ipraveni je modifikovat a mohli jsme pokra�ovat v reform�, kter� u� m� pro ob�any d�le jenom sam� pozitivn� a dob�e pochopiteln� zpr�vy. Sta�ilo se dr�et p�vodn�ch pl�n�, programov�ho prohl�en� vl�dy a koali�n� smlouvy. Ne opozice, n�br� poslanci z �ad vl�dn� koalice i n�kte�� m� kolegov� z ODS znejistili ve�ejnost a v �ase, kdy si za�ala na poplatky zvykat, toto t�ma vr�tili do hry, aby umo�nili �SSD drtiv� vyhr�t krajsk� volby.
Nem�l jsem se v�novatsv�mu PR?
Pojem "reforma" jsem si vyhradil jenom pro zm�ny nejpodstatn�j��, p�etaven� do podoby zcela nov�ch reformn�ch z�kon�. Ale ani tady se nem�m za� styd�t. Poprv� vl�da dostala od ministra zdravotnictv� p�esn� pl�n reforem, p�ipravil jsem v�cn� z�m�ry a vystavil je oponentu�e a nyn� jsou v�echny z�kony naps�ny v konkr�tn�ch paragrafech. Kdokoliv je m��e vz�t a prosazovat, nejv�t�� ��st pr�ce u� m� hotovu. Polovina t�chto z�kon� je u� v parlamentu, jsou to z�kony modern�, kvalitn� a bez politick�ch ostn�, definuj�nov� prost�ed� pro sv�pr�vn� �esk� pacienty. Neexistuje ��dn� racion�ln� d�vod pro jejich odm�tnut�.
Po prohran�ch krajsk�ch volb�ch se vyrojili v�rozv�sti, kte�� tvrd�, �e p�eci u� d�vno v�d�li, jak reformu prov�d�t a mnohem l�pe komunikovat. Kdy� je tak poslouch�m, vych�z� mi, �e jsem vlastn� nem�l d�lat v�bec nic a v�novat se sv�mu osobn�mu PR.
Ale to by tento �l�nek sest�val jenom z jedn� v�ty: Tom� Jul�nek byl ministrem zdravotnictv� od z��� 2006 do ledna 2009. Ale j� jsem nikdy necht�l b�t jen ministrem, p�i�el jsem na ministerstvo pohnout s �esk�m zdravotnictv�m a to bez pr�ce, ale i politick�ch ztr�t nejde.
Tom� Jul�nekministr zdravotnictv�
|