Divadlo U stolu: Nad�asov� Oresteia ve v�born�m p�ekladu
Josef Mlejnek
V minul�ch dnech slavilo brn�nsk� Divadlo U stolu dv� jubilea: Dvac�t� v�ro�� sv�ho vzniku a des�t� v�ro�� sv� obnoven� �innosti. V�b�rem reperto�ru i re�ijn�m v�kladem - a� na n�kolik hostuj�c�ch v�jimek - jde o divadlo jednoho mu�e, dramaturga, re�is�ra ob�as tak� herce Franti�ka Derflera. Divadlo U stolu je divadlo evropsk�: ne v�hlasem nebo r�torikou, ale pr�v� sv�m zam��en�m. P�ipom�n�, zcela neideologicky, k�es�ansko-�idovsk� a �eck� z�klady na�� civilizace, na kter� dnes osudov� (ne-li programov�) zapom�n� i sama Evropa. Derfler vyb�r� ke sc�nick�mu ztv�rn�n� liter�rn� nebo divadeln� texty reflektuj�c� tragick� �d�l �lov�ka, texty zam��en� na hled�n� smyslu lidsk� existence a lidsk�ho utrpen�, to v�e v soust�ed�n�m ���h�n� na Boha�. A proto�e z�kladn� aspirac� tohoto divadla je dos�hnout maxim�ln�ho vnit�n�ho ��inku p�i minimu vynalo�en�ch vn�j��ch prost�edk�, jsou jednotliv� p�edstaven� mimo��dn� n�ro�n�, obzvl pokud jde o individu�ln� hereck� v�kony, kter� je t�eba soust�edit, ne-li p��mo �zakl�t�, do on� pov�stn� �pi�ky ledovce.
Nejinak tomu bylo u inscenace prvn� ��sti Aischylovy Orestei (Agamemn�n) v b�snick�m p�ekladu Petra Borkovce a Maty�e Havrdy. Dv� premi�rov� p�edstaven� zahajovala a uzav�rala leto�n� Sklepen� - sumarizuj�c� p�ehl�dku dosavadn� pr�ce t�to brn�nsk� sklepn� sc�ny Centra experiment�ln�ho divadla.
Sc�nu tvo�� mal� p�dium uprost�ed, v pozad� vid�me dva obrazov� panely a na vyv��en� plo�in� zcela vzadu buben, p�esn�ji kotel: za n�m jako Persona Zden�k Kluka s tv��� ukrytou za maskou. Temn� objekt, jeho� �mechanismus� odhal�me a� po soust�ed�n�m pohledu, jako by zt�les�oval antick� Fatum, jemu� se pod�izuj� i bohov�. (Kdo to jsou bohov�? Naslouchat jim? Nejsou p�ece prosti lsti. Budeme vyvin�ni u� t�m, �e jsme dali na jejich v�tbu, vnuknut�?) Bubnov�n� tak� velice p�sobiv� (a� drtiv�) doprov�z� p�ed�lov� okam�iky p�estaven�. R�znorod� ch�r je v �vodu sestoupen v p�sobiv�m reli�fn�m seskupen�, z jeho �st a pohybov�ch kreac� se dozv�d�me o ud�lostech p�ech�zej�c�ch Agamemn�novu v�t�zn�mu n�vratu - p�edev��m o ob�tov�n� dcery Ifigenie, je� mu neodpustila jeho �ena Klytaimn�stra. P�i p�estaven� jsem si n�kolikr�t bezd��n� polo�il ot�zku, jak se m��e do velice omezen�ho prostoru sklepn� sc�ny vej�t deset herc� a nep�ek�et si? P�i Orestei se jim naopak poda�ilo div�k�m �sp�n� �vsugerovat� dojem, �e se pohybuj� v prostoru nepom�rn� v�t��m. Helena �erm�kov� vtiskla postav� Klytaimn�stry a� sudi�skou sve�epost (zran�n� mate�sk� srdce prahnouc� po stra�liv� mst�), byla v�ak prosta teatr�lnosti - i v zast�r�n� prav�ch �mysl� p�i dialogu s man�elem navr�tiv��m se z boje. Pouze ve sc�n� nad mrtvolami kr�le a v�tky Kasandry je a� p��li� �rozkacen� - a ur�it� by se obe�la bez n�zorn� pom�cky v podob� sekery i bez hroziv�ho �ermov�n� t�mto vra�edn�m n�strojem. Agamemn�n Ladislava Kol��e je p��mo�ar� a v�cn� v�le�n�k, kter� ov�em nepostr�d� d�stojnost vlada�e. Z��sti je oble�en jako sou�asn� voj�k, vlada�sk� d�stojenstv� nazna�uje tmavomodr� �admir�lsk�� kab�t. Posel p�in�ej�c� zpr�vu o dobyt� Troje (Jan Maz�k) se objevuje v mask���ch, ale z jeho projevu c�t�me p�edev��m �navu a �trapy cesty - zdne��uj�c� kost�mov� citace v�ak na n�s netr��, ale ustupuje p�irozen� do pozad�. Na rozd�l od Orestei polsk�ho re�is�ra Jana Klaty, kterou jsme ned�vno vid�li v Plzni, necht�j� inscen�to�i brn�nsk� Orestei nic prvopl�nov� aktualizovat nato� posouvat, naopak, zd�raz�uj� nad�asovost d�la - to se ov�em nevzn�� v akademick� vakuu, ale je s n�mi kontaktn�. Petra H�eb��kov� jako Kasandra vynik� v dlouh�m, zlou p�edtuchou prodchnut�m monologu: v podobn�ch okam�ic�ch, ale i p�i sborov�ch vstupech ch�ru, je tak� poznat, jak modern� �esk� p�eklad slov �eck�ho dramatick�ho b�sn�ka p�i v�� obrazn� bohatosti v p�edstaven� p��mo pru��
hlubokou v�rnost� rytmu. A je�t� jedn� v�ci se nechce v��it: Divadlo U stolu nem� vlastn� soubor, ale herci (v�t�inou z brn�nsk�ch divadel) se k pr�ci nad inscenacemi sch�zej� podle toho, maj�-li v�hledov� alespo� trochu voln�j�� program v mate�sk� sc�n�. Na jejich sehranosti to nebylo v�bec zn�t. V z�v�ru se ch�r znovu sestupuje do reli�fu, ale nen�padn� v n�m p�ibyla jedna postava: d�v��tko v b�l�m �atu - Elektra.
CED Brno - Divadlo U stolu: Aischylos - Oresteia. P�eklad Petr Borkovec a Maty� Havrda. �prava a re�ie Franti�ek Derfler. Choreografie Hana Halberstadt. Hudebn� spolupr�ce Zden�k Kluka. Sc�na a kost�my Kate�ina Miholov� a Ji�� �vanda.
Ps�no z premi�ry 10. listopadu 2009
Vy�lo v Divadeln�ch novin�ch 22/2009.
Josef Mlejnek