Kulky a strach... to už tu bylo. A díky, zpět to nechceme...

Marek Benda

13.02.2008, zpravy.ods.cz

Zdechni. Tak končila zpráva, kterou obdržela senátorka Juřenčáková poté, kdy v první volbě prezidenta republiky dala svůj hlas Václavu Klausovi. Dnes tato zástupkyně občanů a volitelka prezidenta dostala poštou obálku. Byl v ní náboj. Obálku se stejným obsahem dostali také další zákonodárci - senátorka Janáčková, poslanec Snítilý, poslanec Melčák a poslanec Pohanka... a přesně tohle bylo cílem veřejné volby. Vyvolat strach, ve kterém volitelé v obavě o svůj život podlehnou a zvolí přesně tak, jak je režiséry veřejnovolebního divadýlka určeno. Vážení soudruzi (budu Vás oslovovat tak, jak bylo běžné v dobách veřejných voleb), opravdu chcete dobu demokracie vyměnit za dobu, kdy se lidé navzájem kontrolují a pro ty s nevhodným názorem jsou tady kulky a strach? Tak vězte, že tuhle dobu si můžete dát za klobouk, my už o ni zájem nemáme...

Naštěstí již jsou pryč doby, kdy veřejná volba byla normou. Doby, kdy se volbami nazývalo jen potvrzení moci zločinců a darebáčků, kteří měli moc donutit miliony slušných lidí, aby veřejně deklarovali, že volí ten "jediný správný názor". A co ti, kdo se odmítli slepě podřídit a ve veřejné volbě projevili svůj názor, svou volbu? Však existuje mnoho cest, jak neposlušné donutit k poslušnosti, případně je dehonestovat či zlikvidovat - třeba kulkami v obálce či vytvořením atmosféry strachu. Jen krůček pak zbývá k politickým procesům, ve kterých zmanipulovaný dav bude žádat trest nejvyšší. Až do páteční volby prezidenta republiky se zdálo, že doba, kdy člověk bude perzekuován a napadán jen pro svůj názor, kdy jen pro svůj názor bude mít člověk strach o život a kdy volba se bude měnit jen na test věrnosti stranickému sekretariátu, je dávno pryč. Bohužel, volba toto zdání změnila. Existují lidé, kteří se plíživě, ale o to důsledněji, snaží omezit to, zač mnozí z nás bojovali v listopadu 1989 - svobodu a demokracii. Z historie bychom měli být poučeni, že i drobné zaváhání nás může vehnat do chřtánu hrozivé saně zvané nesvoboda, totalita. Je to jen na nás - dáme si svobodu a demokracii tak snadno vzít? Uděláme opět tu osudovou chybu, že při prvním záchvěvu totality budeme přihlížet místo toho, abychom totalitáře hnali svinským krokem?



Volba ověří touhu po svobodě

V prezidentské volbě jde více než o prostý, demokratický souboj Václava Klause a Jana Švejnara. Stojíme před náročnou zkouškou naší křehké mladé demokracie. Zkouškou, která ověří naši schopnost žít ve svobodě a schopnost správně svobodu chápat. Bohužel, společnost, ve které jsou lidé schopni za jiný názor poslat někomu obálku s kulkou, symbolem smrti, a ve které jsou jiní lidé schopni nutit ostatní, aby veřejně potvrzovali a velebili názor stranického sekretariátu, nemůže v této zkoušce obstát. Bohužel se ukazuje, že ti, kdo věřili v rychlý přechod v tu pravou, skutečnou demokracii, byli příliš naivní a důvěřiví. To zlé, totalitní myšlení, je totiž v hlavách mnohých lidí zakořeněno neskutečně hluboko a je připraveno v každém okamžiku vystoupit až na povrch a projevit se v celé své hrozivé síle. A vystoupí kdykoliv, kdy se rozsévání strachu ukáže jako vhodný prostředek k prosazení svých názorů a dosažení svých cílů. Tito lidé jsou nesmírně nebezpeční, o to více, že exempláře těchto totalitářů sedí i na vysokých postech, kde mají možnost své myšlení uvádět v realitu. Volba prezidenta republiky, budiž důkazem. Pro nás, zastánce svobody a demokracie, je zde však důležité pozitivum - existuje mnoho lidí a mnoho zákonodárců, pro něž je svoboda a demokracie posvátná a díky kterým budou již navždy obálky s kulkami zločinem a snaha o kontrolu a nesvobodné ovlivňování názoru jiných jen reliktem špatných dob naší minulosti. A vězte, že letošní volba jasně ukázala, kdo ze zákonodárců stojí na straně demokracie a kdo na straně totality...