Babylonská věž podruhé

Pavel Kopecký

Bohorovní budovali až dobudovali Babylonskou věž II. Nemylme se, nejde o mýty opředený mezopotámský zikkurat, inspiraci (mravokárným) umělcům jako byl třeba malíř Pieter Bruegel, nýbrž o nejsoučasnější výplod megalomanie zadlužených šejků Spojených arabských emirátů (SAE).

Poslední dobou jako by se přímo roztrhl pytel s projektováním olbřímích budov, jež dokonce svedou rotovat za sluncem coby slunečnice. Kupříkladu v Ruské federaci jejich uskutečnění přinejmenším oddálila světová hospodářská krize, což je škoda, neboť by konečně došly uplatnění nápady ze sovětské utopické knížky pro děti „Neználek ve Slunečním městě“.

Do nebes se Burdž Dubaj i při závratných 828 metrech a 55 centimetrech netyčí, však marnivost a bohorovnost těch, kteří se konzervativně „odevzdávají do vůle Alláha“, dokládá spolehlivě. Nalézt lze též spoustu dalších souvislostí této architektonické gigantomanie. Na Moravě narozený zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud by z realizace na půdorysu pouštní květiny vyvodil pravděpodobně cosi o falické kompenzaci. S ní se prý hodlají brzičko měřit vládci sousední Saudské Arábie rovnou kilometrovým superobrem, což má zase úsměvný předobraz v atmosféře zápolení středověkých měst, jejichž konšelé se trumfovali, kdo povlastní vyšší radniční nebo kostelní věž.

Nový dubajský megaprojekt (nasypány byly už dříve umělé ostrovy do tvaru palmy či kontinentů) si pojmenování Babylonská věž II vpravdě zaslouží. Tvůrci hovořili údajně celkem 35 jazyky. Mnozí svým pracovním zázemím, které jim „poskytla“ monarchie 21. století, navázali na bezprávné starověké otroky. Když k nim „faraon promluvil“, nezbylo než budovat pyramidu, stavbu nanebevstoupení. Pozemky šetřící mrakodrap na málo zalidněných píscích SAE je tudíž naprosto nesporným unikátem lidské civilizace.