Co může nyní vláda udělat pro podniky
Martin Říman
06.11.2008, Ekonom
Nepříjemné je, že světové problémy přišly v době, kdy česká ekonomika narazila na své produkční možnosti a vláda byla nucena provést nutné reformy. To vede k dočasnému zpomalení růstu HDP. V oč lepší situaci bychom dnes byli, kdyby předchozí vlády reformy provedly v dobách dlouhodobého globálního růstu. Takto musíme konsolidovat veřejné rozpočty v době, kdy tlumení poptávky není zrovna ta nejchytřejší politika.
Kabinet je k umělému povzbuzování poptávky obecně skeptický. Takové počínání je sice krátkodobě politicky efektní, ale dlouhodobě vede k rozkolísání ekonomiky. Daleko prozíravější je podporovat nabídkovou stranu ekonomiky, tedy vytvářet lepší podmínky pro podnikání a investory.
Co může vláda udělat, aby se podniky cítily komfortněji a snáze překonaly tuto fázi hospodářského cyklu?
Za prvé se musejí rychleji přijmout opatření ke snížení regulační zátěže podnikání. Závazek vlády snížit do roku 2010 tuto zátěž o dvacet procent je zatím plněn ani ne z poloviny. Potřebujeme urychlit reformu trhu práce. Zefektivnit státní správu. Žádný úřad by nepoložilo, kdyby počet jeho zaměstnanců neklesal o tři, ale o pět procent ročně, přičemž z ušetřených prostředků by byly navýšeny platy.
Za druhé je to příležitost znovu prosmýčit všechna zákoutí výdajové části veřejných rozpočtů. Jestliže v důsledku nižšího růstu ubude peněz na příjmu, nemůžeme připustit, že se to jednoduše vyřeší vyšším deficitem. Jsem si jist, že ve výdajích se skrývají ne jednotky, ale desítky bezdůvodně utracených miliard. Tím nemyslím, že by fiskální politika vlády měla být momentálně více restriktivní. Na to není vhodná doba. Je však vhodná doba k restrukturalizaci výdajů směrem k vyšší efektivnosti vynakládaných prostředků.
Za třetí nastal čas na rychlou debatu na téma snížení odvodové zátěže. Bylo by zcela na místě urychlit pokles daně podniků. Zdravotní reforma znamená podstatné zlepšení finanční stability systému, a bylo by proto možné snížit sazby zdravotního pojištění o jeden procentní bod.
Za čtvrté musíme zlepšit komfort exportérům, zejména do zemí mimo EU, rozšířením dostupnosti státem zvýhodněného úvěrování. Zvláště nyní, kdy malé a střední podniky hůře získávají provozní úvěry na financování exportních zakázek, chceme i jim umožnit přístup k úvěrům České exportní banky.
Za páté potřebujeme urychlit čerpání z evropských fondů. Je nutné opustit dosavadní praxi, kdy vypisování jednotlivých výzev bylo rozčleněno do několika let s ukončením po roce 2010. První výzvy ukázaly, že kvalitních projektů je více než objem uvolněných prostředků. Je tedy možné zvýšit finanční objemy jednotlivých tranží.
Za šesté vláda musí i nadále provádět zodpovědnou hospodářskou a rozpočtovou politiku obecně. Ta ve svém důsledku bude mít pozitivní vliv na ten vůbec nejdůležitější parametr, na kterém jsou podnikatelé závislí, totiž výši úrokových sazeb. Nízké úrokové sazby budou mít vliv i na kurz koruny, a to výhodný pro naše exportéry.
Žádná vláda ale nemůže za podnikatele vyřešit pokles objednávek, ztrátu trhů či přístupu k úvěrovým linkám. Může mu však usnadnit život. A k tomu máme právě teď příležitost.
