Najde Ukrajina správnou cestu?

Petr Víšek

Podle předběžných oficiálních výsledků ukrajinských voleb zveřejněných dne 30. března 2006 zvítězila strana neúspěšného prezidentského kandidáta a lídra opoziční strany Regiony Ukrajiny Viktora Janukovyče. Strana Blok Julie Tymošenkové, bývalé premiérky, skončila s výrazným odstupem druhá a jako třetí skončila strana současného prezidenta Viktora Juščenka Naše Ukrajina. Tento výsledek se očekával, pouze počet hlasů pro Juščenkovu stranu se může částečně jevit jako překvapení. Těšit nás může, že sice jen těsně se do parlamentu nedostala strana komunistické extremistky Nataliji Vitrenko.


Podle výsledku voleb se zatím jako nejpravděpodobnější rýsuje vytvoření koalice mezi stranou opozičního lídra Janukovyče a prezidenta Juščenka. Jak jsme mohli sledovat v minulém roce, tak domluvit se zajisté dokáží. Kromě toho zde bude hrát bezesporu důležitou roli i řada racionálnějších důvodů, jako např. jednota Ukrajiny. Julie Tymošenková právem nebudí u žádné z těchto stran důvěru, navíc se velmi často uchyluje k radikálním krokům, což u jejích potenciálních partnerů nevzbuzuje atmosféru důvěry.

Na Ukrajině se již naplno rozeběhla koaliční jednání o vytvoření nové vlády. Na veřejnost a do médií se však dostává pouze minimum informací. Jisté zatím je jen to, že jednání o vytvoření původní "oranžové" parlamentní vládní koalice nebude rozhodnuto nejméně do 7. dubna, kdy o pozici do těchto jednání bude rozhodovat předsednictvo strany Naše Ukrajina.

To je možná důvod k mediálním a analytickým úvahám a nejrůznějším spekulacím, které zaznívají zejména v posledních dnech; jako například i možnost konání nových parlamentních voleb v případě, že se nejsilnější strany nebudou schopny dohodnout.

Výsledek ukrajinských parlamentních voleb zřetelně obnažil současné problémy této země - slábnoucí hospodářský růst, křehkou ekonomiku a pomalé tempo realizace nutných reforem v kontextu nesplněných přání po Oranžové revoluci. Je zapotřebí, aby nová vláda pokračovala v procesu institucionálních a administrativních reforem. Domnívám se, že v procesu transformace může sehrát velmi pozitivní roli právě ČR se svými zkušenostmi. Bez ohledu na složení nové ukrajinské vlády je žádoucí, aby ČR i Evropská unie pokračovaly v podpoře integrace Ukrajiny do evropských a mezinárodních struktur. Souběžně musí probíhat posilování vztahů s Ruskem, jako důležitým partnerem EU v tomto regionu.


Ukrajina je naším důležitým obchodním partnerem. Věřím, že naše spolupráce se bude i nadále rozvíjet, a to nejen v oblasti ekonomické, ale i v oblasti politické, kulturní a vzdělávací. Proto je naším zájmem v budoucnu ve všech zásadních otázkách úzce spolupracovat s vedoucími představiteli ukrajinské vlády vzešlé z těchto parlamentních voleb. Od politické a ekonomické stabilizace země, realizace reforem, až po posílení postavení Ukrajiny v Evropě a ve světě. Věřím, že nová ukrajinská vláda naváže na dosažený pokrok a udrží pohyb politických a ekonomických reforem nastoupený Oranžovou revolucí.