Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Kundera: fenom�n St�edn� Evropy

Josef Mlejnek

Na konci roku 1983 vy�el ve francouzsk� kulturn� revue �Le D�bat� esej Milana Kundery Oloupen� Z�pad neboli Tragedie St�edn� Evropy, kter� vyvolal dalekos�hlou diskusi o tomto tehdy t�m�� zapomenut�m koutu Evropy nejen v geopolitick�m, ale i kulturn�m a duchovn�m smyslu. Ned� se tvrdit, �e by Kundera fenom�n st�edn� Evropy objevil a pojmenoval jako prvn�. Polsk� b�sn�k Czes�aw Mi�osz se st�edoevropsk�mi atributy a specifi�nost� tohoto evropsk�ho sub-regionu zab�val v �ad� �vah u� b�hem sedmdes�t�ch let a ve sv� stockholmsk� �e�i z roku 1980 u p��le�itosti p�evzet� Nobelovy ceny za literaturu hovo�� sice o �jin� Evrop�, maje na mysli v podstat� tot�, co Milan Kundera, jemu� se ov�em nav�c poda�ilo st�edoevropskou problematiku patrn� l�pe �medializovat�.

Za Evropu
Svou �vahu o trag�dii st�edn� Evropy uvozuje Milan Kundera ud�lost� z ma�arsk� revoluce v roce 1956, kdy �editel ma�arsk� tiskov� kancel��e, n�kolik okam�ik� p�edt�m, ne� je jeho ��ad d�lost�eleckou palbou, informuje sv�t o �toku sov�tsk�ch tank� na Budape�� a svoji depe�i kon�� patetick�m provol�n�m: �Zem�eme za Ma�arsko a Evropu!� Kundera si tehdy polo�il ot�zku, jestli si tehdy Evropa, tj. z�padn� �zbytek� Evropy, uv�domila smysl tohoto zoufal�ho poselstv�? Tehdej�� Evrop� nejsp� v�bec nic nedo�lo, nebo� � jak Kundera konstatuje � m�la za to, �e nejde o ni a o �na�i� evropskou kulturu, ale pouze o politick� �achy na ter�nu, kter� s n� vlastn� nesouvis�. Jist�, sympatizovala s t�mi, kdo se cht�li zbavit zkompromitovan�ho komunistick�ho re�imu, stejn� jako o dvan�ct let pozd�ji �dr�ela palce� na�im polednov�m obrodn�k�m, ale to bylo tak v�echno. Na ob� ud�losti se z�padn� Evropa poka�d� sna�ila co nejrychleji zapomenout.Jestli�e byl ma�arsk� vlastenec a Evropan byl v roce 1956 p�ipraven zem��t za Ma�arsko s v�dom�m, �e z�rove� um�r� za evropskou kulturu, za evropsk� hodnoty, mohli bychom se podle Kundery pt�t, zda ve �velk� Evrop� z�padn� by se tehdy na�el n�kdo, kdo by byl p�ipraven zem��t za Ma�arsko s v�dom�m, �e um�r� za Evropu. Kunderova odpov�� je z�porn�, nebo� v z�v�ru sv�ho eseje konstatuje, �e �st�edoevropsk� kulturn� centrum� zmizelo, a dod�v�, �e �Evropa zmizen� sv�ho velk�ho kulturn�ho centra nezaznamenala, proto�e Evropa u� nepoci�uje svoji jednotu jako jednotu kulturn�. A nejen to: vlastn� trag�die st�edn� Evropy nespo��vala v�lu�n� v tom, �e se ocitla v rusk�m podru��. Zp�sobila ji sama Evropa, v n� �Evropa� p�estala b�t �vn�m�na jako hodnota�.

Reakce na Kunderu
Kdy� jsme s Rudolfem Ku�erou a p��teli zakl�dali revue St�edn� Evropa, nebylo tomu tak pod vlivem Milana Kundery � sp�e jsme c�tili pot�ebu se v��i n�mu vymezit. Tak vznikl i m�j text o Kunderovu eseji nazvan� �Hodnota jednoho sv�dectv�, kter� vy�el v pilotn�m ��sle nov�ho samizdatov�ho periodika v roce 1984. Nemohl jsem mimo jin� souhlasit, s Kunderov�m konstatov�n�m (z pa��sk�ho exilu), �e �st�edn� Evropa� zmizela, nebo� jsme na sob� za��vali fenom�n ur�it� st�edoevropsk� koincidence: po n�kolik let jsme sami na n��em pracovali a po �ad� ��astn�ch setk�n� jsme s �divem mohli konstatovat, �e na�e snahy dodate�n� zapadaj� do cel�ho p�ediva analogick�ch zd�nliv� soukrom�ch iniciativ. St�edn� Evropa se pro n�s stala, �e�eno s ji� zm�n�n�m Czes�awem Mi�oszem, zt�lesn�n�m ur�it�ch n�vyk�, zvyklosti, v�ech vazeb, spole�n�ho d�dictv�, jin�mi slovy cel�ho onoho "nepo��dn�ho" a nelogick�ho lidstva, l��en�ho �asto pr�v� ve st�edoevropsk�m prostoru vzhledem k jeho provin�n�m lp�n�m a loajalit�m jako sm�n� - p�i ve�ker� �ct� a vd��nosti ke v�emu, co lidi ochra�uje p�ed vnit�n� dezintegrac� a p�ed podvolov�n�m se n�sil�. V onom po��tku osmdes�t�ch let jsme se zhruba p�t let po Chart� 77 st�le m�n� spokojovali s abstraktn� kritikou komunistick�ho re�imu � jako by se j�m zaveden� struktury �odcizovaly� jen ve v�ci lidsk�ch pr�v. Jejich potla�ov�n� nebylo mo�n� bagatelizovat, pat�ilo mezi n� i pr�vo na svobodn� historick� b�d�n�. T�ilo mne, �e dokument Charty 77 Pr�vo na d�jiny nesl z�eteln� st�edoevropsk� rukopis.
Ne v�echna na�e o�ek�v�n� se naplnila, ale ��dn� krotk� sn�n� o st�edn� Evrop� respektuj�c� pojaltsk� geopolitick� rozvr�en� sil jsme nep�stovali. Mi�osz a Kundera ostatn� tak� ne. Po p�du �elezn� opony jsme se domn�vali, �e se st�edn� Evropa dok�e sama vymezit i politicky jako specifick� �tvar, ale nestalo se tak. Bylo d�dictv� Star�ch antagonism� p��li� siln�? M�sto skute�n� a ��inn� �vz�jemn� pomoci�. Ta se ov�em nedala vydupat ze zem� a z nebe nespadla � Visegr�d byl jen slab�, sp�e symbolick� odvar. Nastal konjunktur�ln� �prk do n�ru�e Z�padu, a to �asto i p�es �mrtvoly� soused�, spole�n�k� ve smutn�m �d�lu v n�kdej��m velmocensk�m podru��.

Rusk� nebezpe��
Rusko se ov�em v posledn�m dvacetilet� nejen zbavilo ideologick�ho �jinobyt�, ale v posledn�ch letech projevuje zjevn� snahy obnovit svou faktickou svrchovanost nad n�kdej��mi st�edoevropsk�mi vasaly. Ta by se samoz�ejm� napl�ovala jin�mi prost�edky ne� p�ed �edes�ti a v�ce lety. Kunder�v esej o �oloupen�m Z�padu� tak z�st�v� aktu�ln� i v m�stech, kde se t�e po jednot� Evropy: �V jak� sf��e se uskute�n� nejvy��� hodnoty schopn� Evropu sjednotit? Ve sf��e technick�ch v�kon�? Obchodu? M�di�? Nahrad� snad velk�ho b�sn�ka velk� �urnalista? Nebo v politice? (�) Nev�m, opravdu o tom nev�m nic.� Co v�me dnes, skoro t�icet let po naps�n� Kunderova eseje? Evropa se sice politicky sjednocuje, ale o sv�ch duchovn�ch z�kladech nechce sly�et. Mocensky je slab� a nejednotn�. D�m stav�n� na sk�le nep�ipom�n� t�m�� v ni�em � sp�e d�m um�n�n� stav�n� od st�echy. A kde je ps�no, �e se p�i v�ech sv�ch �sporn�ch ��rovk�ch nezachov� v mezn�ch situac�ch stejn� jako v p��pad� Mnichova? V�me-li p�ece jen n�co v�c ne� Milan Kundera v roce 1983, ob�v�m se, �e na�e bezmoc z�st�v� stejn�.



Josef Mlejnek
 
  P��stupy: 22052 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA