Jan Zahradn��ek a Zbigniew Herbert � dva b�sn�ci proti totalit�
Josef Mlejnek
Na prvn� pohled spojuje dva velik�ny st�edoevropsk� poezie minul�ho stolet�, �esk�ho b�sn�ka Jana Zahradn��ka a polsk�ho Zbigniewa Herberta, velmi m�lo. Formovalo je odli�n� kulturn� a duchovn� prost�ed�. Ka�d� Zahradn��k�v ver� je prosycen hlubokou zbo�nost� jeho rodn� vsi na �eskomoravsk� vyso�in�, ji� jen utvrzovalo studium na �univerzit� staro��sk�ho Josefa Floriana �i pozd�ji �etba a p�ekl�d�n� Dantovy Bo�sk� komedie. Jeho neot�esiteln� d�v�ra v Boha pro�la jobovsk�mi zkou�kami. Na druh� stran� Herbert se jako ��k �posledn�ho stoika� Henryka Elzenberga, u n�ho� po v�lce studoval v Toruni filozofii, c�til doma sp�e ve sv�t� antiky. S oblibou o sob� ��kal: �Jsem ��msk� katol�k, ale v�ce ��msk� ne� katol�k.�
O t�m�� dvacet let star�� Zahradn��ek m�l u� p�ed v�lkou za sebou zral� a doce�ovan� b�snick� d�lo. Herbert (ro�n�k 1924) naopak pat�il ke generaci, kter� dosp�vala b�hem okupace: stejn� jako jeho vrstevn�ci skl�dal maturitu na �podzemn�m� gymn�ziu a od za��tku se aktivn� zapojil do odbojov� �innosti Zemsk� arm�dy (AK). Zde maj� sv� ko�eny jeho nejsiln�j�� z�itky, je� ho utv��ely a jim� z�stal do konce �ivota v�rn�: okupace rodn�ho Lvova Rudou arm�dou v roce 1939, vyvra�d�n� polsk�ch d�stojn�k� v Katyni, hekatomba Var�avsk�ho povst�n� a kone�n� tak� pov�le�n� osud �len� AK, pron�sledovan�ch novou komunistickou moc�. I z�kladn� t�nina jejich poezie je odli�n�: emotivn�, vypjat� hlas Zahradn��k�v je prim�rn� vymezen jeho v�rou, zat�mco stroh� ver� Herbert�v je prosycen ironicko-skeptick�m pohledem na sv�t.
P�es to v�echno je oba spojuje z�kladn� existenci�ln� zku�enost st�edoevropsk�ho historick�ho �d�lu v pov�le�n�m obdob�. I kdy� si ji jeden osvojuje na vrcholu um�leck� dr�hy a druh� hned na jej�m po��tku, je v obou p��padech ur�uj�c�m prvkem �ady z�sadn�ch text� konfrontace s nastupuj�c�m a etabluj�c�m se stalinistick�m re�imem. Jejich tvorbu nelze pochopiteln� redukovat pouze na tento aspekt, av�ak nelze ji ani ��st bez z�kladn�ho z�etele, j�m� je um�lc�v smysl pro zodpov�dnost a z n�ho plynouc� jednota um�n� a �ivotn�ho postoje. Vrcholn� texty obou b�sn�k� maj� ov�em obecnou platnost, nebo� onu z�kladn� zku�enost p�esahuj�.
S Herbertem tak Zahradn��ka p�es v�echny mysliteln� rozd�ly spojuje p��mo �sp��zn�nost volbou�, ji� p�edstavuje schopnost seismick�ho vn�m�n� sv�ta v ohro�en�, a to � lze-li to tak ��ci - z prvn� ruky. Ohro�en� ��m? K�m? Totalitou, totalitn�m my�len�m? Odkud se ale totalita vzala? Ve sv�t�, v �lov�ku?
***
V �vodu ke knize Falzifikace dobra, v�novan� autor�m dvou antiutopi� Vladimiru Solovjovovi (kniha T�i rozhovory s Legendou o Antikristu) a George Orwellovi (rom�n 1984), je� vy�la p�ed v�ce ne� dvaceti lety a ji� patrn� napsal v pam�tn�m �Orwellov� roce�, se v�znamn� sou�asn� francouzsk� myslitel Alain Besan�on zam��l� nad specifickou podobou zla minul�ho, dvac�t�ho stolet�. Zlo podle n�j v�dy prom��uje svoji podobu. Zasahuje v r�zn� m��e politick� organismus, mezin�rodn� spole�enstv�, ekonomick� vztahy, rodinu, my�len�, t�lo, a to v takov�m pom�ru a rozsahu, kter� lze jen velmi obt�n� posoudit. �asto b�v� to nejhor�� z ka�d�ho stolet� patrno a� ve stolet� n�sleduj�c�m. Neexistuje tak� epocha, tvrd� d�le francouzsk� historik idej�, v n� by velc� duchov� neho�ekovali nad nev�slovn�m zlem, jeho� byli sv�dky, a ne�eleli star�ch �as�, v nich� neexistovalo. V�dy� se st�valo, �e tit� velc� duchov� se nejednou s hr�zou odvraceli od zlo�in�, jich� se �asto s nejlep��m sv�dom�m dopou�t�li jejich otcov�, ani� sami pomysleli na to, �e jim jednou jejich d�ti analogicky vmetou do tv��e obvin�n� za zlo�iny, je� oni sami v�bec nevn�mali jako zlo�in. Besan�on jist� nen� montaigneovsk� skeptik a relativista, pouze si je v�dom slo�itost� a nejednozna�nost�, je� pr�v� s ot�zkou zla v d�jin�ch vyvst�vaj�. Ozna��me-li nap��klad devaten�ct� stolet� jako pokrok��sky optimistick�, jak� v n�m bude m�sto pro Baudelaira a Flauberta nebo Hardyho a Butlera? Pro Nietzscheho a Dostojevsk�ho? Oba posledn� jmenovan� se ostatn� ve sv�ch p�edpov�d�ch do budoucna p��li� nem�lili.
Je mo�n�, �e d�jiny v sob� zahrnuj� neust�l� a sou�asn� pokrok v dobr�m i ve zl�m. Je v�ak t�k� ne-li nemo�n� si tento dvoj� pokrok ov��it, nebo� nen� nutn� ani m��iteln�. Proto se Besan�on neodva�uje dvac�t� stolet�, kter� naplnilo jak nejot�esn�j�� proroctv�, tak nej�chvatn�j�� lidsk� aspirace, soudit. Zapo�alo v�ak v�lkou, jej� znepokojiv� tajemstv� spo��v� v kontrastu mezi sm�nou nicotnost� p���in a bezm�rnost� ni�iv�ch n�sledk�, a filozof je nucen konstatovat, �e v ur�it�m vymezen�m prostoru do�lo k vyvra��ov�n� lid� lidmi, kter� za�lo mnohem d�le ne� v�echny dosavadn� hromadn� masakry, co� lze ov��it i statisticky: �Jm�na jako Kolyma a Osv�tim ozna�uj� nov� v�ci, s nimi� lidstvo dosud nem�lo ��dnou zku�enost.�
Co m�l na mysli Jacques Maritain, kdy� ji� n�kdy ve dvac�t�ch letech minul�ho stolet� napsal, �e sv�t bude brzy obyvateln� pouze pro sv�tce? �e z�hy bude mo�n� zem��t pouze pro a �za� Boha? Jako jeden z m�la evropsk�ch vzd�lanc� ch�pal u� p�ed druhou sv�tovou v�lkou (a stejn� d�sledn� i po n�, co� nen� ned�le�it�) komunismus a nacismus jako dva konce jedn� a t�e hole nejen na Boha, ale p�edev��m na �lov�ka a jeho svobodu jako Bo��ho d�t�te. V z�sadn� stati o antisemitismu z roku 1937 Maritain velmi p�esn� vystihuje �v�zvy� obou hnut�, kter� m�la v n�sleduj�c�ch letech zachv�tit t�m�� cel� civilizovan� sv�t: �Dost bylo Bo��ch p��kaz�, u�i�me m�sto pro p�ik�z�n� lidsk�, a� se vid�, kter� jsou m�rn�j��, chv�st� se prvn� z nich. A druh� k�i�� nem�n� hlasit�: Dost bylo mor�lky otrok�, slab�ch, trp�c�ch, bezmocn�ch� Pry� s nimi, a� se vid�, zda mor�lka krve nebo mor�lka potu p�edstavuj� mor�lku svobodn�ch lid�.� Jak tyto postul�ty naplnit? T�m, �e se odstran� zdroj rozd�len�, odcizen�. Co je on�m zdrojem? Proklet� d�lby pr�ce spojen� s t��dn�m panstv�m � vl�dnouc� t��da zotro�uj�c� �ist� proletari�t a tyj�c� z jeho pr�ce. V druh�m p��pad� kaz� p�vodn� �istou nordickou krev p��slu�n�ci pod�adn� rasy. V praxi obou hnut� �lo o snahu vym�tit politick� a soci�ln� zlo jednou prov�dy, nel�tostn�, nemilosrdn�, nebo� �t�st� budouc�ch pokolen� za to stoj�. Ob� doktr�ny, komunismus a nacismus, lze podle Besan�ona p��mo zkoumat jako rozpravy o zlu, jeho p���in�ch, lokalizaci, i o prost�edc�ch, jak je zlikvidovat a o�istit od nich zemi. V pr�b�hu t�to kvazichirurgick� operace se v�ak zlo navr�ilo do dosud nev�dan�ch rozm�r� � z toho, co m�lo b�t dobr� a u�lechtil�, byl vrchol zlo�inu a ni�emnosti.
�teme-li v�pov�di t�ch, kdo p�e�ili a jsou schopni svou zku�enost reflektovat, ��k� Besan�on, nep�edstavovalo pro n� nejv�t�� hr�zu zab�jen�, �tisk nebo skli�uj�c� b�da. To jsou zla star� jako d�jiny, kter� dob�e zn�me. To, co se sv�dkov� sna�ili ne v�dy �sp�n� sd�lit, je zku�enost n�r�stu, p��mo elefanti�zy zla, j� jsou zcela zasko�eni a ji� si nedok�ou vysv�tlit: jde o zlo zlej�� zla, nebo� je sm�eno s dobrem. S �zkost�, ji� zakou�ej�, se setk�v�me pouze v literatu�e dvac�t�ho stolet�. S p�edstavami o konci sv�ta se setk�v�me ve v�ech dob�ch, ale dvac�t� stolet� jim dodalo nov� rozm�r, nebo� odhalilo nejen poru�enost v�c�, ale tak� rozklad v�dom� a my�len�. Ti nejp��m�j�� sv�dkov� v�ak nejsou zrovna ti nejv�c mluvn�, jako kdyby ono mezn� zlo v nich znehybnilo samo sv�dectv�, jsou jakoby zalknuti, dus� se p��li� �iv�m v�dom�m nemysliteln�ho a nevysloviteln�ho. Bylo by nevyhnuteln� zapot�eb� ur�it�ho odstupu, aby mohli zv�it a vyslovit, co se skute�n� stalo.
Co m� Besan�on na mysli, se podle n�j poda�ilo s �chmurn�m a bystrozrak�m humorem� vyslovit polsk�mu b�sn�ku Zbiqniewu Herbertovi, z n�ho� cituje celou b�se� �Netvor pana Cogito�:
Svat� Ji�� byl na tom dob�e
z ryt��sk�ho sedla
mohl d�kladn� zhodnotit
s�lu a pohyby draka
prvn� z�sadou strategie
je p�esn� zhodnocen� nep��tele
pan Cogito
je v hor�� situaci
jeho pozice
jsou v n�zk�m
sedle �dol�
zast�en�ho hustou mlhou
(�)
v mlze
nen� vid�t nic
ne� mihot�n� nicoty
netvor pana Cogito
nem� rozm�ry
je t�ko popsateln�
vymyk� se definic�m
je jako ohromn� deprese
rozta�en� nad krajinou
je k neproboden�
perem
argumentem
kop�m
(�)
Na Herbertovu poezii Besan�ona upozornil Czes�aw Mi�osz, a Besan�on ji mohl ��st v jeho p�ekladu do angli�tiny. Co se nakonec v b�sni stalo � nestalo? Pan Cogito se chce s netvorem utkat, ale �v mlze / je vid�t jen / ohromnou hubu nicoty�, pan Cogito chce podstoupit boj, by� nerovn�, ale musel by si posp�it, �dokud nedojde / k p�du v d�sledku ochrnut� / k oby�ejn� smrti beze sl�vy / k udu�en� beztv�rnem�.
Spisovatel�, kte�� za�ili tuto zku�enost, jsou podle Besan�ona velice vz�cn�, ale je�t� vz�cn�j�� jsou podle n�ho ti, kdo dok�zali z�stat na v��i nahl�dnut�ho �i vnuknut�ho pozn�n�.
Mysl�m, �e nijak nep�eh�n�m, ale kdyby Besan�on znal d�lo Jana Zahradn��ka, p�i�adil by ke knih�m sv�d��c�m o Netvoru a jeho �sl�v� mezi n�mi� tak� jeho Znamen� moci.
Mysleli, �e mysl�, mysleli, �e mluv�, mysleli, �e jdou
cokoli a kamkoli se jim ur���
a zat�m se smekali po hladk� st�n� n�levky malstr�mu
v kruz�ch st�le men��ch
s jedinou svobodou zrn obiln�ch, je� maj� b�t rozdrcena
pro potravu obr� tak nelidsk�ch
�e kamen� nad t�m na��kalo (�)
Nejde o ojedin�l� m�sto, podobn� slova u� �teme v �vodn�ch ver��ch La Saletty, a cel� Znamen� moci je p��mou konfrontac� s tv���-netv��� (�zpod d�jin a pohromami se derouc�) kohosi, jeho� jm�no je �pan Nikdo�.
***
Jak je to s totalitou dvacet let po jej�m p�du? N�kter�m jej�m pam�tn�k�m, ba dokonce politick�m ob�tem, se jako by zaml�ila pam� a za��naj� v�n� uva�ovat, ne�lo-li, obzvl v posledn�ch letech, u� jen o jakousi ne�kodnou autorit��skou fosilii, s n� �lo docela dob�e vyj�t, by� ztrp�ovala lidem �ivot r�zn�mi nep��jemn�mi omezen�mi stran cestov�n� nap��klad. Jako kdyby tu nebyl mohutn� apar�t indoktrinace, prohibice uvalen� na cel� soubor individu�ln�ch lidsk�ch aktivit, ka�dodenn� p�etv��ka, soustavn� �ivot ve l�i a se l��. Byla, nebyla? �D�jiny (nejenom st�edov�k�) u��, �e n�rod vystaven� policejn�m metod�m se demoralizuje, vnit�n� lom� a ztr�c� schopnost odporu. Nejnesmi�iteln�j�� bitva mu�� bojuj�c�ch tv��� v tv�� nen� tak zhoubn� jako �eptanda, odposlouch�v�n�, strach p�ed sousedy a ve vzduchu vis�c� zrada.� Pro� asi byl Zbigniew Herbert sv�ho �asu nucen tuto v�sti�nou charakteristiku sv� doby vlo�it do studie o procesu s templ��i?
I kdyby se ono �zfal�ovan� dobro�, v jeho� jm�nu se v na�ich zem�ch po �ty�icet let vl�dlo, poda�ilo vym�tit, nebo dokonce vym�tnout �jednou prov�dy�, co si po��t s hlubokou nevzd�lanost�, kter� se v soukrom�m i ve�ejn�m �ivot� snoub� s polovzd�lanost�? �V�echno hlasov�n� / d�je se dosud mezi Kristem a Barab�em / a u� nap�ed je postar�no / o v�sledek t��.� Lze toto Zahradn��kem definovan� entropick� pravidlo jen tak odb�t jako anachronismus? �Orwellovsk� utopie neusp�la, ale p�ipravila mo�n� cestu pro snaz�� vp�d utopie �huxleyovsk�, jak ji zn�me ze slavn�ho rom�nu Aldouse Huxleyho Brave New World (do �e�tiny p�elo�en� jako Konec civilizace). Na to u� p�ed �asem upozornil Neil Postman v knize Ubavit se k smrti, kde tvrd� mimo jin�, �e Velk� bratr je dnes �velk� komik�, a je dokonce p�esv�d�en, �e �rozpoznat orwellovsk� sv�t a postavit se mu na odpor je (�) mnohem snaz�� ne� u sv�ta podle Huxleyho�.
Pot� postmodern�ho a postk�es�ansk�ho sv�ta spo��v� v p�ebujen� obraz�, kter� se vymkly z jak�hokoli �logu�, v jejich naprost� diskontinuit�. Sta�� si osvojit z�kladn� kvantitativn� �techn� (ovl�dat computer, ��dit automobil, navl�kat kondom) a m��eme do sytosti surfovat �ivotem, re�ln�m i virtu�ln�m. Moudrost? V�sm�ch moudrosti. Nam�sto n� p�r truism�. Zahradn��kova slova z doby p�ed �edes�ti lety o ��lov�ku, kter� se zahazuje, / s�m sob� ponech�n�, nepozbyla nic ze sv� platnosti.
Josef Mlejnek