Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Svoboda 20 let pot�, aneb cesta tam a zase zp�tky

Lubo� Z�lom

�esk� republika se pr� ji� dvacet let raduje ze svobody. Od chv�le, kdy sametov� revoluce u�t�d�ila rezav�j�c�mu totalitn�mu syst�mu r�nu z milosti, u�la na�e republika dlouhou cestu od komunistick�ho, centr�ln� ��zen�ho hospod��stv� a� k dne�ku, kdy se m��e �adit mezi zem� z�padn� Evropy, kam vlastn� politicky, kulturn� i hospod��sky pat�ila - ne� ji komunist� z tohoto sousedstv� n�siln� vyrvali - a po n� �e�i b�hem komunistick� vl�dy vesm�s z�vistiv� pokukovali.

M�me v�ak v�bec dnes co slavit? Nejsou dne�n� oslavy jen zav�r�n�m o�� p�ed t�m, �e svoboda se z na�ich �ivot� postupn�, kr��ek po kr��ku ztr�c�? A je v�bec z�padn� Evropa, kter� se �e�i po listopadu 1989 sna�ili p�ibl�it, ide�ln�m vzorem svobody a prosperity?

M�sto spokojen�ho popl�c�v�n� se po z�dech by bylo na m�st� parafr�zovat slavn� �vod Havlova prvn�ho novoro�n�ho projevu, a prohl�sit, �e na�e svoboda nevzkv�t� - n�br� pomalu ale jist� uvad�.

P�ed dvaceti lety se zhroutil naprosto nereformovateln� syst�m, kter� zbankrotoval jak ekonomicky, tak mor�ln�. Pokud by se re�imu poda�ilo demonstrace v listopadu 1989 potla�it, d��ve nebo pozd�ji by se zhroutil tak jako tak. V jednotliv�ch st�tech v�chodn�ho bloku se nemohly tamn� re�imy, kter� za sebou ji� nec�tily ochrannou ruku Sov�tsk�ho svazu, ubr�nit st�le hlasit�j��m projev�m nespokojenosti. Lid� si uv�domovali, �e na socialismu je n�co v nepo��dku, ale jen nemnoz� byli schopni skute�n� jasn� definovat, o co �lo. ��st ve�ejnosti ch�pala, �e socialistick� centr�ln� pl�nov�n� nen� schopn� zajistit uspokojen� z�kladn�ch lidsk�ch pot�eb, a �e syst�m, ve n�m� je mo�n� po��dit si barevnou televizi jen d�ky �platku vedouc�mu Elektry nebo vyst�n�m nekone�n� fronty (ve kter� se stejn� nedostalo na v�echny), nen� to prav�. Jin� ��st spole�nosti vid�la, jak�m zlem je v�udyp��tomn� cenzura a nemo�nost vyj�d�it sv�j n�zor. A dal�� snad byli pobou�eni brutalitou st�tn� policie, nebo unaveni hloupost� a omezenost� komunistick� gerontokracie.

Kdo v�ak ch�pal, �e jedin� smyslupln� alternativa je tr�n� syst�m, kapitalismus? Nespokojenost lid� s komunistick�m re�imem byla sp�e omezen� na jednotliv� aspekty tehdej��ho �ivota, vytr�en� z celkov�ho kontextu. Uv�domoval si n�kdo, �e mor�ln� i materi�ln� �padek, omezov�n� svobody a projevu, je ned�lnou sou��st� socialismu jako takov�ho? Totalitn� socialistick� syst�m v lidech postupn� zadupal velkou ��st v�le a individuality a programov� udr�oval ob�any v otup�l� nevzd�lanosti. A� na n�kolik v�jimek lid� nev�d�li, jak� by m�la b�t skute�n� funk�n� a mor�ln� alternativa. �lo o to, zbavit se syst�mu, kter� mnoz� nen�vid�li, mnoz� jen mlhav� tu�ili, �e je nefunk�n�, ale jen m�lokdo naprosto p�esn� v�d�l, pro� tomu tak je.

Jestli�e odstran�me diktaturu ve spole�nosti, kter� vesm�s nev�, co je skute�n� v�znam svobody, bude jen jedna varianta totality postupn� nahrazena jinou. M�ra v�dom� d�le�itosti svobody je �m�rn� tomu, jak dlouho se relativn�, velmi k�ehk� svoboda udr��.

Co bylo c�lem tehdej��ch revolu�n�ch v�dc�? Nikdy ve�ejnosti nenab�dli definici toho, co je svoboda. Nepo�adovali odstran�n� socialismu jako takov�ho. M�sto toho snili o jak�si aktivistick� n�rodn� front�, o dialogu komunist� s nekomunisty, jeho� v�sledkem by byla v�znamn� m�ra centr�ln�ho ��zen� ekonomiky, s ur�it�m pod�lem soukrom�ho podnik�n�. S�m V�clav Havel nikdy neprosazoval cestu ke kapitalismu, m�sto toho uklid�oval, �e mu jde o zachov�n� "soci�ln�ch jistot", chl�cholil lidi, �e nemusej� m�t strach z nezam�stnanosti nebo privatizace tov�ren. Daleko v�ce mu �lo o konec cenzury a umo�n�n� svobodn�ho projevu, n�vrat k necenzurovan� �urnalistice a um�leck� tvorb�.

I kdy� V�clav Havel v Ot�zk�ch V�clava Moravce 15. listopadu tvrdil, �e p�i sv�ch projevech nemluvil o kapitalismu proto, �e tento pojem byl komunisty zprofanov�n, je to sp�e pokrytectv�. Havel nikdy nebyl zast�ncem kapitalismu, nikdy mu ne�lo o svobodu trhu. Je tak�ka prototypem antikapitalistick�ho intelektu�la. Kdyby se narodil ve Francii, byl by zcela jist� jedn�m ze mlad�ch v�dc�, kte�� na konci 60. let bojovali s rud�mi vlajkami v ruk�ch proti nen�vid�n�mu kapitalismu. Ani v dne�n� dob� Havel my�lenku kapitalismu nezast�v�. Naopak, p�ekrucuje jej, vol� po opu�t�n� materi�ln�ch hodnot, je pro ��zen� ekonomiky v "z�jmu planety", prohla�uje, �e "neviditeln� ruka trhu zp�sobuje viditeln� �kody", a dobu, kdy byl trh ve zdej�� zemi relativn� m�lo regulov�n, naz�v� ur�liv� "mafi�nsk�m kapitalismem".

Havel zcela jist� nen� �lov�kem, kter� by mohl hr�t roli autority, h�j�c� skute�nou svobodu jednotlivce. Bohu�el, v roce 1989 nikdo jin� na sklad� nebyl. Chv�le, kdy byli lid� p�ipraveni na opravdovou a up��mnou obhajobu svobody a individu�ln�ch pr�v, tak byla zbyte�n� promrh�na. Je v�bec div, �e se postupn� v Ob�ansk�m f�ru vyprofilovala skupina kolem V�clava Klause, kter� byla schopna zalo�it jedinou autentickou pravicovou stranu, kter� b�val�m sov�tsk�m bloku vznikla. Je skoro z�zrak, �e ve spole�nosti, kter� si sp�e p��la "socialisticky pracovat a kapitalisticky ��t", bylo mo�n� prov�st nesm�rn� �sp�n� odst�tn�n� majetku, t�eba�e proti tomu hlasit� vystupovali lid� nejen z �esk�ho prost�ed� (Kom�rek), ale i uzn�van� jm�na sv�tov� ekonomiky, h�j�c� sp�e silnou ruku st�tu a intervencionismus (nap�. J.Stiglitz).

Je politov�n�hodn�, �e se zde v dob� komunistick� totality nevyprofiloval skute�n� pravicov� disent, kter� by mohl vystoupit s v�dom�m mor�ln� opr�vn�nosti kapitalismu. M�sto toho byl disent tvo�en, snad a� na ��dk� v�jimky (nap�. V�clav Benda) levi��ky, kte�� snili o "ide�lech Pra�sk�ho jara", a o "socialismu s lidskou tv���." Je mo�n� se divit, �e se v listopadu 1989 nena�el nikdo, kdo by se pokusil lidem p�edn�st my�lenku, �e socialismus ��dnou lidskou tv�� m�t nem��e?

V roce 1989 nezazn�la ��dn� mor�ln� obhajoba kapitalismu, a mor�ln� odsudek socialismu se omezil jen na odm�tnut� cenzury a totalitn�ho zp�sobu vl�dy. To je jedn�m z d�vod�, pro� se dnes svobod� vzdalujeme. Po kr�tce trvaj�c� euforii ze zm�ny si lid� op�t za��naj� malovat obr�zky o "socialismu s lidskou tv���", spol�haj� se na st�tn� z�sahy, odsuzuj� neregulovan� trh a naslouchaj� pov�da�k�m o "nelidsk� tv��i kapitalismu."

Velk� ��st lid� nen� s v�vojem prvn�ch n�kolika let po listopadu 1989 spokojena, domn�v� se, �e trh selh�v�, a �e �kolem st�tu je ekonomiku usm�r�ovat. Privatizaci, odst�t�ov�n�, restituce - to v�e pokl�daj� dne�n� nespokojenci za ko�eny ve�ker�ho zdej��ho zla. M�ty o rozkr�d�n� st�tn�ho majetku b�hem privatizace, o zbyte�n�m krachu mnoha v�robn�ch podnik�, a o mohutn�m tunelov�n�, kter� roztrubuj� soci�ln� demokrat� a komunist�, ned�v��e ve�ejnosti v polistopadov� v�voj jen nahr�vaj�. P�itom obdob� Klausov�ch vl�d byla doba nejv�t��ch zm�n, vcelku dob�e zvl�dnut�ch st�tn�ch rozpo�t�, rozmachu podnik�n�, i nastartov�n� r�stu �ivotn� �rovn�. St�t se dok�zal rychle zbavit majetku, o kter� nebyl schopn� pe�ovat, a kter�mu tak bylo na trhu umo�n�no se restrukturalizovat a polo�it z�klady svobodn�mu trhu. Slibn� v�voj posl�ze z valn� ��sti rozbila soci�ln� demokracie, a cesta, kterou se tato zem� ub�r� nad�le, nep�in�� zast�nc�m svobody p��li� nad�j�.

P�ed n�jak�mi deseti lety se tato zem� zastavila na p�li cesty, chv�li rozpa�it� p�e�lapovala na m�st�, a dnes opatrn� couv� sm�rem k totalitn�mu socialismu. Antidiskrimina�n� z�kony, omezuj�c� kv�ty a standardy uvalen� na produkci, z�sahy do svobody projevu a prosazov�n� autocenzury my�len�, neust�l� r�st st�tn�ho apar�tu a vznik nov�ch a nov�ch regula�n�ch ��ad� - to m� b�t ta svoboda, kterou bychom dnes cht�li oslavovat? Na�e svoboda se st�le v�c podob� pouh� iluzi, podobn� t�, jak� zde panovala p�ed dvaceti lety, a jakou se tehdej�� apar�t��ci sna�ili v lidech vzbuzovat.

M�dia dnes, dvacet let pot�, kladou ot�zku, zda existuje re�ln� nebezpe�� n�vratu komunismu. Zapom�naj� na to, �e komunistick� totalita t� formy, jak� zde fungovala p�ed Sametovou revoluc�, je pouze jednou z mnoha mo�n�ch forem. Rud� komunismus se do st�edn� Evropy nejsp� u� nikdy nevr�t�, totalit��stv� m� v�ak mnoho jin�ch podob.

Rozd�l mezi t�mi, kdo omezovali a po�lap�vali svobodu p�ed Sametovou revoluc�, a kdo si ji p�eje omezovat dnes, je v politick�m a my�lenkov�m marketingu. Dne�n� socialist�, bez rozd�lu barvy, v�d�, �e nepot�ebuj� teror a n�sil� - sta�� jim v�decky, sociologicky a psychologicky propracovan� manipulace, ��elov� p�ekrucov�n� skute�nosti, a hlavn� maska mor�ln� opr�vn�nosti. Pohnutky a c�le jsou v�ak stejn�.

Nemal� ��st ve�ejnosti se hl�s� k n�zoru, �e st�t m� zasahovat do jejich vlastn�ch �ivot�, a �e svobodn� spole�nost nen� mo�n�, proto�e lid� jsou p��li� zka�en�, a takov� syst�m by vedl jen k chaosu. St�t mus� lidi v�st k "vy���mu dobru", kter� �lov�k nen� schopen s�m sledovat. Toto je smutn�m p��kladem dne�n� mentality, kterou lze nejl�pe p�irovnat k mentalit� dobytka, kter� se c�t� bezpe�n� jen ve sv� ohrad�. Jakmile takov� my�len� lid� p�ijmou, o skute�nou svobodu p�estanou usilovat a za�nou v�cem�n� slep� poslouchat toho, kdo jim jejich ohradu neust�le zmen�uje. Jestli�e takov� my�len� ve spole�nosti p�evl�dne, lid� nejsou schopni ani ochotni udr�et svobodu, a postupn� si sami zvol� n�kterou z dostupn�ch forem bezpe�n� totality, kter� je "osvobod�" od nutnosti n�st odpov�dnost za sebe sam�. Tuto mentalitu m�li lid� v roce 1948, m�li ji i o dvacet let pozd�ji, kdy byli nad�eni z �dajn� svobodomysln�ch snah Pra�sk�ho jara. M�li ji i v roce 1989, kdy po�adovali odchod komunistick�ho veden�, ale p��li si zachovat socialistick� "vymo�enosti a v�dobytky." Maj� ji i dnes, kdy nad�en� podporuj� schv�len� Lisabonsk� smlouvy a v�emo�n� regulace ve jm�nu "vy���ho dobra", a ka�d�ho, kdo si dovol� samostatn� uva�ovat a p�ed kolektivistick�mi tendencemi varovat, ozna�uj� za zp�te�nick�ho �karohl�da.

Kontinent�ln� Evropa, a �esk� republika nen� v�jimkou, vlastn� nikdy nebyla schopna vytvo�it kulturu, kter� by skute�n� vyzn�vala svobodu a individualitu. V�dy zde hr�lo velkou roli rovnost��stv� a kolektivismus. V takov�m prost�ed� nem��e sem�nko svobody nikdy dostate�n� pevn� zako�enit. M�sto n�j zapust� ko�eny totalitn� kolektivismus, kter� ji� pror�st� celou Evropou, ale i Amerikou. T�eba�e bude m�t jin� vn�j�� projevy, ne� totalita, kterou smetla Sametov� revoluce. Nebude zn�rod�ovat majetek, tov�rny a podniky - m�sto toho bude ve�ker� pou�it� majetku regulovat, ve jm�nu �blaha spole�nosti�, ��m� majitele degraduje pouze do pozice jak�chsi spr�vc� a slu�ebn�k� "ve�ejn�mu z�jmu". A na povinn�ch manifesta�n�ch pr�vodech nebudou d�ti muset m�vat m�v�tky s rud�mi hv�zdami, n�br� se znakem Evropsk� unie (p��padn� s podobiznou Barracka Obamy).

Politika dnes nen� m�stem, kde by bylo mo�n� tento v�voj zvr�tit. Chyb� k tomu kulturn� a intelektu�ln� z�zem�. Lid� cht�j� r�st st�tn� moci, v���, �e st�t m� zasahovat a starat se. Hrstka svobodomysln�ch ob�an�, podporuj�c� sv� politiky, nezm��e dnes zhola nic. Politici, kte�� jsou sp�e pro svobodu - a� u� V�clav Klaus, nebo v r�mci EU poslanci Nigel Farage nebo Daniel Hannan, anebo nap��klad Ron Paul v USA - jsou dnes osobami naprosto v�jime�n�mi.

Nejprve mus� vzniknout jak�si nov� intelektu�ln� "disent", kter� nab�dne alternativu k sou�asn�m levicov�m a kolektivistick�m intelektu�l�m, a pokus� se lidem prezentovat obhajobu svobody, individuality, sebez�jmu, a nakonec i kapitalismu. V���m, �e jestli�e bude takov� "disent" principi�ln� a bez lacin�ho uh�b�n� zast�vat pravdu o tom, jak maj� lid� ��t (svoboda a kapitalismus je pravdou o tom, jak m� vypadat lidsk� spole�nost), m��e m�t nakonec �sp�ch. Zat�m to v�ak vypad�, �e Evropa i Amerika si bude muset svou zku�enost z kolektivistickou totalitou pro��t na vlastn� k��i. Pro z�pad to bude nov� zku�enost, pro �echy trapn� repr�za, kter� se dalo p�edej�t. Mo�n� pak teprve lid� budou cinkat na n�m�st�ch sv�mi kl��i nikoliv za n�jak� k��ovit� obr�zek "socialismu s lidskou tv���", ale za skute�nou svobodu jednotlivce.

Tak�e m�sto pomp�zn�ch oslav a vzletn�ch fr�z�, zkusme se zamyslet, co vlastn� svoboda znamen�, a zda v�echny ty z�sahy st�tu do na�ich �ivot� nejsou vlastn� negac� t� svobody, kterou se v dne�n�ch dnech tak nad�en�, a naivn�, oslavuje. Zkusme b�t alespo� sebev�dom�j��, a p�estat si neust�le myslet, �e zem� jako Francie nebo N�mecko maj� patent a to, jak by m�l vypadat st�t. Mysleme vlastn� hlavou, a p�esta�me br�t ohled na to, co si mysl� politick� elity Evropsk� unie - elity odchovan� levi��ckou propagandou z�padn�ch univerzit, barik�dami a nepokoji konce 60. let, marihuanov�mi ve��rky a kav�rensk�m �van�n�m o "b�d� kapitalismu".

20. v�ro�� p�du komunismu je vhodn� p�ipomenout s �ctou k t�m, kte�� se na n�m pod�leli, a kte�� nev�hali riskovat konflikt s re�imem. I kdy� dnes bohu�el ne�ijeme ve skute�n� svobodn� spole�nosti, nikdo nem��e pop��t, �e sou�asn� stav je bezesporu nesrovnateln� zdrav�j�� a mor�ln�j��, ne� komunistick� totalita. Pokud v�ak jsme schopni rozpoznat, kter� spole�ensk� syst�m naprosto odpov�d� tomu, co lidsk� �ivot vy�aduje, nesm�me se spokojit s polovi�at�mi cestami. Takov�m spole�ensk�m syst�mem m��e b�t pouze �ist� kapitalismus, proto�e jde o syst�m v maxim�ln� m��e respektuj�c� individu�ln� pr�va. Od takov�ho spole�ensk�ho uspo��d�n� jsme dnes velmi velmi daleko.



Lubo� Z�lom
 
  P��stupy: 1722 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA