Tania Maria vás naučí milovat hudbu aneb Latin Fest Brno 2006

Zuzka Aislerová

Dny 20.-22.10. patřily v Brně latinskoamerickým rytmům a hudbě, která dokáže rozhýbat opravdu každého. Latin Fest Brno, který letos vstoupil do svého druhého ročníku, je odnoží již tradičního mezinárodního jazzového festivalu JAZZFESTBRNO, a jeho posláním je, podobně jako u JAZZFESTU, seznámit brněnské publikum s různými provedeními této všestranné hudby a především mu umožnit opravdový zážitek v podobě brilantních uměleckých výkonů.

V pátek, 20.10., vystoupil v Semilasse Ignacio Berroa Quartet a zahájil tak přehlídku tří vynikajících umělců pozvaných na letošní Latin Fest. Ignacio Berroa je bubeník kubánského původu, známý také spoluprací s Dizzym Gillespiem a dalšími osobnostmi. Kromě koncertu svého kvartetu dva dny předtím pořádal kreativní workshop pro studenty JAMU. Jeho vystoupení mi bohužel uniklo, protože ve stejný den koncertoval v Brně Seal, ale následujících dnů, strávených na Latin Festu, jsem rozhodně nelitovala.

Sobota, 21.10., patřila polsko-kubánské vokalistce Yvonne Sanchez a její mezinárodní kapele, kterou tvořili i čeští zástupci: Ondřej Pivec, hráč na hammondky, bubeník Martin Novák, dále hráč na perkuse Doudou Morrais, kontrabasista Taras Vološčuk a kytarista Thyago Ferreira. Yvonne Sanchez se začala věnovat hudbě už v rodném Polsku, ale svůj vlastní hlas objevila až po přesídlení do Prahy, kde potkala saxofonistu Mika Tramonta a Maxe Voeglera.
Procestovala celý svět a přes jazz její hudba postupně vykrystalizovala do současné podoby s prvky Bossa Novy, Samby a dalších latinskoamerických rytmů. I přesto, že má kubánské kořeny, sama tvrdí, že mnohem blíže jí je brazilská hudba.

Yvonne Sanchez začala svůj koncert v pomalém tempu navozujícím atmosféru intimního klubového večírku. Přestože její písně mají silnou basovou linku a výrazné bicí nástroje, sametový hlas Yvonne Sanchez byl nepostradatelnou součástí jejího koncertu. Abych pravdu řekla, žánr latinskoamerické hudby většinou šel mimo mě a na tento festival jsem se vydala ze zvědavosti a možná také kvůli nedostatku kvalitních vystoupení živých kapel v brněnských klubech, na které by si člověk mohl třeba i zatančit. Skutečně, je to smutné, ale Brno zatím nabízí, mimo světlé výjimky, ve většině případů nezáživné monotónní diskotéky v klubech, kde kouř způsobuje naprosto nedýchatelnou atmosféru nebo „živé“ kapely, ovšem s příšerným zvukem, kde je večer spíše utrpením než zábavou. A všechny, kdo měli dosud podobné pocity a hledali konečně náplast na tuto absenci, Latin Fest musel potěšit, ať už jsou milovníky této hudby nebo ne. V mém případě, pouhé dva dny dokázaly najít mou zálibu v této hudbě. Přiznám se, že na začátku mě vystoupení Yvonne Sanchez nijak zvlášť neoslovovalo a říkala jsem si, že to asi nebude můj šálek kávy. Ale její komunikace s publikem, způsob vystupování a pro české (nebo středoevropské publikum) nezvyklá tónová a rytmická logika její hudby chytla mou pozornost a koncert gradoval s každou další písní. Nakonec Yvonne dala prostor i jednomu členu své kapely a Ondřej Pivec nám zahrál svou vlastní instrumentální skladbu. Jako překvapení si pozvala pěveckého kolegu Jonathana Ramireze Garciu, který nejdříve zazpíval své písně a koncert zakončil duetem s Yvonne. Nebyl to však samozřejmě konec koncertu, protože publikum se dožadovalo přídavku.Tak jako předchozí den i po tomto koncertě následovala taneční party s prvky latiny DJe Romana Greena.

Vrcholem festivalu se stal poslední den, neděle, 22.10, kdy v Městském divadle Brno vystoupila Tania Maria se svým kvartetem. Na úvod si tanečníci MdB připravili choreografii na latinskoamerickou hudbu, aby tak uvedli hlavní hvězdu večera. Brazilská zpěvačka, hudebnice a především skvělá pianistka odehrála naprosto strhující koncert, který brněnské publikum zažilo naposledy při koncertu Iana Andersona na stejném místě. Podobně jako Yvonne Sanchez i Tania Maria je světoběžnice a její hudbu ovlivňuje funk, soul i pop music (není divu, že sampl jedné její skladby si propůjčila momentálně populární partička Black Eyed Peas - po neustálém omílání této skladby v radiích jsem ji začala nenávidět, ale Tania Maria mi na ni opět změnila pohled). Právě při ní se zpěvačka rozhodla naučit brněnské publikum zpívat a skončilo to dokonce u zvládnutí nelehké melodie. Kdyby byla Tania Maria učitelkou hudby, nepochybně by dokázala naučit cokoliv i toho největšího hudebního ignoranta. Její temperament a přirozený talent se projevoval každou sekundu jejího vystoupení. O ní mohu říct jediné, většina hudebníků se i přes vrozený talent musela nějakým způsobem snažit, aby se staly profesionály, ale ona to má natolik v sobě, že nikdo, kdo ji vidí předvádět své umění, nepochybuje o její genialitě.

Pokud vás tato reportáž navnadila, vzhledem k tomu, že i druhý ročník festivalu byl úspěšný, určitě se jeho příznivci dočkají příští rok a pro vás je to šance přidat se do klubu milovníků kvalitní živé hudby.

Článek byl napsán pro http://www.minstrelworld.com