Petr Nečas: Pokus o kulatý čtverec nikdy nevyšel

Pokus o kulatý čtverec nikdy nevyšel

Petr Nečas

02.12.2008, Lidové noviny

"Zřetelně cítím, že v ODS je potřebná alternativa. Alternativa otevřenosti, nového politického stylu, jasné představy o naplňování volebního programu, alternativa jednoznačného úsilí, jež povede k navrácení důvěry v nejsilnější pravicovou stranu." Kdo pronesl tato slova? Jan Ruml v prosinci 1997.

"Formálně se od proklamovaných zásad neustupovalo, každodenní řešení však trpěla stále většími kompromisy. Připočteme-li k tomu přehnanou obavu o sociální smír, pod jehož praporem transformace ztrácela směr v bludištích sociálních ústupků, vznikl zákonitě dnešní stav." Tato slova ze září 1997 patří Miroslavu Mackovi, který tehdy vládu kritizoval mj. za praktikování "bankovního socialismu". Přitom kritika na půdě ODS za odchylování od pravicového programu zaznívala už v roce 1993. Proč tento exkurz do minulosti? Už jsme to jednou zažili. Kritiku vlády zevnitř ODS pro neplnění programových priorit.

A pro neschopnost prosadit svůj volební program. Tato rozjitřená atmosféra poloviny devadesátých let se dnes bohužel vrací. Podoba je téměř identická, jen se pozoruhodně posunuly figury na šachovnici. V politice zřejmě neplatí, že dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Překvapivá je jen opakovaná snaha štěpit pravici ve složitých situacích. Jediní, kdo mohou mít z podobného vývoje radost, jsou Jiří Paroubek a komunisté.

Když se to hodí, neměří se stejným metrem

Vše ukazuje, že dnes nejde v ODS o spor o ideje a čistotu programu, ale "jen" o tvrdý politický boj. Proč? Představa, že pravicovější politiku a razantnější plnění programu ODS lze lépe prosazovat s Jiřím Paroubkem, patří do politické sci-fi. Pokus o kulatý čtverec ještě nikdy nevyšel. Jiřího Paroubka přitom dnes nezajímá nic jiného než předčasné volby, pokud možno už zítra. O tom, že ČSSD nemá zájem v reformách pokračovat, ale naopak je rušit, nelze ani vést polemiku. Její agresivní populistická kampaň, slibující všechno všem zadarmo, nenechává nikoho na pochybách. Proto znějí velmi neférově výhrady k reformní snaze koaliční vlády. V první řadě je nutné připomenout, že vznikla v patové situaci. Urputná snaha Jiřího Paroubka získat svůj pokus pro sestavení vlády tehdy bránila předčasným volbám a trojkoaliční projekt se ukázal jako jediný možný. A jediný proreformní. Není přitom první, který podporu důležitých zákonů hledá i u některých zástupců opozičních stran. Stačí si jen vzpomenout na rok 1996. Nebo - když se to hodí - neměříme stejným metrem?

Tato vláda přitom prosadila řadu důležitých kroků, které se nepodařily ani jejím předchůdkyním s jistější většinou. V sociální politice, ale i v jiných oblastech jsou změny markantní. Jaký odklon od programu!? Museli jsme reagovat na extrémní zatížení veřejných rozpočtů nekontrolovatelným růstem sociálních mandatorních výdajů. S tímto dědictvím vlády ČSSD jsme se vypořádali. Zabrzdili jsme nebezpečný trend zadlužování země, a jak vnější ekonomická situace ukazuje, v pravý čas.

Sociální systém je úspornější a adresnější, jen u dávek státní sociální podpory letos proti původnímu stavu beze změn snížíme výdaje o dvanáct a půl miliardy korun. Podporu rodin s dětmi jsme současně přenesli do daňové oblasti. Změny sociálního systému motivují lidi zůstat v sociální síti co nejkratší dobu. Zpřísnění výplaty sociálních dávek významně přispělo k meziročnímu snížení dlouhodobé nezaměstnanosti o 30 procent. Vyplácení dávek je podmíněno vyšší aktivitou. Ti pasivní a ti, co dávky zneužívají, jsou sankcionováni.

Zavedení karenční doby v nemocenském a úprava výplaty těchto dávek vedly k poklesu do té doby neodůvodněně vysoké pracovní neschopnosti o čtvrtinu, krátkodobé dokonce téměř o polovinu. Byla schválena první etapa důchodové reformy, levicí dlouhodobě blokovaná, která stabilizuje důchodový systém nejméně na třicet let.

Podporujeme rodiny s dětmi zaváděním chybějících prorodinných služeb a dalších opatření k lepšímu sladění rodinného a pracovního života. Preferujeme individuální péči o seniory v domácím prostředí a náhradní rodinnou péči o ohrožené děti. Motivujeme zaměstnavatele k častějšímu využívání pracovních úvazků pro skupiny znevýhodněné na pracovním trhu.

Další změny důchodového systému a zákoníku práce směrem k pružnějšímu pracovnímu trhu nás ještě čekají. Pokud tedy někdo hovoří o odklonu od liberálně konzervativního programu, měl by jasně říci v čem. Jinak jde jen o prázdná rétorická cvičení.

Modrá je stále dobrá

Stav veřejných financí byl po osmi letech vládnutí socialistů tak neutěšený, že vláda byla nucena některé nepopulární kroky provádět s ohledem nikoli na momentální politický prospěch, ale na ekonomické možnosti státu a stabilitu reformovaných systémů do budoucna. To neznamená, že ODS nepotřebuje nové programové akcenty, lepší komunikaci dovnitř i navenek a že drtivý neúspěch v krajských a senátních volbách nepovede k hledání cest, jak přesvědčit co nejvíce potenciálních voličů, že "modrá je stále dobrá".