Smrt Pavla I. v Brn� � dal�� z inscena�n�ch vrchol�
Josef Mlejnek
M�stsk� divadlo v Brn� m�lo p�ed n�kolika lety ��astnou ruku, kdy� vsadilo na spolupr�ci s dramaturgem �t�p�nem Ot�en�kem a re�is�rkou Hanou Bure�ovou. Po �ad� �sp�n�ch inscenac� (Kamenn� host aneb Prostop�n�k, Znamen� k��e a dal��) se ob� um�leck� opory pra�sk�ho Divadla v Dlouh� v Brn� prezentovaly inscenac� dramatu rusk�ho spisovatele Dmitrije Sergejevi�e Mere�kovsk�ho Smrt Pavla I. Sv�m zp�sobem nav�zali na p�edstaven� Obrazy z francouzsk� revoluce, kter� m�lo na jejich pra�sk� sc�n� premi�ru p�ed sedmi lety. Obrazy byly ov�em sp�e encyklopedick�m p�ehledem, kter� vyvrcholil vra�edn�m �samod�r�av�m� Rousseauovy v�eobecn� v�le, prost�ednictv�m, jak jinak, obzvl k tomu uzp�soben�ch jednotlivc�, zat�mco tragick� individu�ln� p��b�h rusk�ho panovn�ka z doby neklidn�ho p�elomu osmn�ct�ho a devaten�ct�ho stolet� charakterizuje samod�r�av� v cel� jeho rusk� specifi�nosti. Pavel I. Romanov b�v� hodnocen rozporn�. Up��mn� nen�vid�l svou matku Kate�inu Velikou a po n�stupu na tr�n tento podiv�n tak� uz�konil, �e carevnou se m��e st�t �ena pouze a jen tehdy, nebude-li genealogicky po ruce �iroko daleko ��dn� mu�. Potla�il konstitu�n� prvky, ale na druhou stranu byla robota na carsk�m zkr�cena o cel� den. V p��zniv�j��m sv�tle vid� Pavla Pol�ci: jednak propustil z v�zen� jejich n�rodn�ho hrdinu Kosciuszka, jednak se (patrn� myln�) pova�oval za syna posledn�ho polsk�ho kr�le Stanis�awa Augusta Poniatowsk�ho.
Dohady z�stane obest�ena tak� panovn�kova smrt, na kter� m�l m�t sv�j aktivn� pod�l jeho syn a n�stupce na tr�nu Aleksandr.
Mere�kovskij ve sv�m dramatu aktivn� spolu��ast mlad�ho carevi�e na vra�d� prakticky nep�ipou�t�.
Brn�nsk� inscenace podiv�nsk� a� zb�sil� prvky carovy povahy je�t� zv�raznila. Erik Pardus v hlavn� roli zt�les�uje �lov�ka vy�inut�ho, ��len�ho, dvojp�lovou bytost, kter� siln� p�ipom�n� ��msk�ho c�sa�e Caligulu. Pro nepatrnou v�c se rozl�t� a nech�v� k smrti zbi�ovat velitele str�e, na druh� stran� se v lyrick�ch l�tostiv�ch v�levech sv��uje jako bezbrann� d�t� sv� milence �Anu�ce�, kn�n� Gagarinov� (Evel�na Jirkov�). Velice p�esv�d�iv� je p�edstavitel Pavla i t�sn� p�ed jeho smrt�: jde o state�nost umanut�ho �lov�ka nebo o histri�nskou p�zu? O oboj�, ale v jednom ned�ln�m sc�nick�m osudu.
Mlad� carevi� Aleksandr (Petr �t�p�n) si libuje v Rousseauov�ch spisech, kter� nach�z� mezi kn�kami po babi�ce. Ve Francii se samot��ovy ideje sta�ily u� zvr�tit ve sv�j protiklad, ale v Rusku �ekaly na svou p��le�itost je�t� dal��ch v�ce ne� sto let. Zat�m se pouze chytaly dr�pkem v elit� � n�zorn� to vid�me p�i diskus�ch spole�nosti u carsk�ho dvora. �Babi�ka� Kate�ina se sice p��telila s velk�m Voltairem, ale na druh� stran� nechala bez mrknut� oka vyv�zt na Sibi� cca 80 000 �eckokatolick�ch �uniat��. �lechta, j� le�� krom osudu Ruska na srdci tak�, a to a� na prvn�m m�st�, vlastn� prosp�ch, se chce Pavla zbavit. V�echny aristokraty p�evy�uje a v�t�inou i �sp�n� jimi manipuluje hrab� Pahlen, hlavn� osnovatel spiknut�. Igor Ond���ek vytvo�il z t�to postavy i herecky rovnocenn� prot�j�ek cara. Prusk� ryb� krev spojen� ze zvl�tn� eleganc�, p�esnost, st��zliv� v�cnost v �sudku se zaujet�m hr��e. P�esv�d�� samotn�ho cara, �e se ve snaze jej zachr�nit s�m postavil do �ela spiknut�... Sc�na je statick� jen zd�nliv�: zav�en� �mondrianovsky� pojednan� pl�ty (v�t�inou b�l�, jeden zelen� pro d�stojenstv� moci, jeden �erven� pro chv�le, kdy te�e krev) p�sob� p�esn� jako kontrapunkt nejen k v�bu�n�m sc�n�m, kter� vrchol� carovra�dou, ale i k dynamick� hudb� Vladim�ra Franze. Na p�ek�ku splavnosti strhuj�c�ho d�je je m�sty pouze pon�kud drhnouc� akademick� p�eklad.
�editeli M�stsk�ho divadla v Brn� Stanislavu Mo�ovi se ob�as ho�ce vy��t�, �e vsadil na komerci a �e se �ene pouze za div�ck�m �sp�chem. A kdy� protivn�ci musej� se sk��p�n�m zub� uznat Mo�ovy mana�ersk� schopnosti, sna�� se ho zpochybnit jinak. Vid�l jsem zcela nekomer�n� a um�lecky v�te�n� p�edstaven� Smrti Pavla I. a� p�i des�t� �i jeden�ct� repr�ze. Vyprodan� divadlo a na z�v�r potlesk, o jak�m si mnoh� sc�ny mohou nechat zd�t p�i sv�ch premi�r�ch. Kde se asi stala ta neziskov� chyba?
M�stsk� divadlo Brno � Dmitrij Mere�kovskij: Smrt Pavla I. Historick� drama. P�eklad Danu�e K�icov�. Re�ie Hana Bure�ov�.
(Vy�lo v 51PRO)
Josef Mlejnek