Tom� Sedl��ek ve sv�m �l�nku Intelektu�ln� stop-stav aneb Ekonomick� retro (HN 19.2.2009) nakousl velmi kontroverzn� t�ma matematick� a tzv. "kecac�" ekonomie. V zrcadle sou�asn�ch fat�ln�ch ekonomick�ch ud�lost� je toti� ot�zka selh�n� sou�asn�ho ekonomick�ho mainstreamu posedl�ho ekonometrick�mi modely doslova do o�� bij�c�. V z�v�ru pak navrhuje n�vrat ke ko�en�m, a to pro za��tek alespo� ke Keynesovi. Opravdu ale zrovna ke Keynesovi?
Pokud chceme j�t opravdu ke skute�n�m z�klad�m sporu o to, a� jak dalece lze vyu��vat empiricko-kvantitativn� modely pro popis spole�ensk� reality a k formulov�n� z�kladn�ch ekonomick�ch princip�, mus�me se vr�tit mnohem v�ce dozadu. V ekonomick� teorii je asi nejzn�m�j�� spor o metodu � tzv. methodenstreit � mezi rakouskou a n�meckou historickou �kolou z konce 19. stolet�. Z�kladn� ot�zkou bylo, zda v�bec lze vymezit n�jak� obecn� z�konitosti spole�ensk�ho jedn�n� bez ohledu na historickou zku�enost, kter� je neopakovateln�. Pr�v� dal�� v�voj t�to debaty byl naprosto z�sadn� pro celou metodologii ekonomie jako takov�. Je mo�n� neomezen� pou��vat metody pro zkoum�n� p��rodn�ch v�d k popisu spole�ensk�ch jev�? Lze n�jak� hypot�zy o spole�ensk�ch fenom�nech testovat v n�jak� "spole�ensk� laborato�i" jako p��rodn� fenom�ny pomoc� matematicko-statistick�ch metod? Lze lidi s voln� schopnost� modelovat stejn� jako atomy a molekuly? Velk� mno�stv� sou�asn�ch ekonom� ��k�, �e s jist�mi omezen�mi ano. V �em je ale pot�?
Kr�lovna v�ech v�d � matematika � byla po stalet� pou��v�na k tomu, aby lidem slou�ila a ud�lala z nich racion�ln� p�ny p��rody. Jak se ale ��k�: nejlep�� sluha je z�rove� nejhor�� p�n, pokud dojde ke zneu�it�.
Kde to za�alo? Paradoxn� pr�v� hlavn� u Keynese. On a jeho ideov� n�sledovn�ci za�ali s t�m, �e se p�irozen� a spont�nn� vytvo�en� syst�my individu�ln�ch ekonomick�ch vztah� um�le separovaly do rozli�n�ch agreg�t�, kter� se daly popsat matematick�mi symboly a rovnicemi. Ekonomov� neodolali poku�en� a za�ali s te� u� "nelidsk�mi" agreg�ty manipulovat za ��elem jejich "efektivn� optimalizace" pro jejich vy��� agreg�tn� v�konnost. Z ekonometrick�ch model� se ale naprosto vytratily kvalitativn� aspekty individu�ln�ho rozhodov�n� a lidsk� p�irozenosti. Keynes nap��klad �mysln� separoval �spory, spot�ebu a investice od jejich p�irozen�ch poj�c�ch mechanism� a generace ekonom� po n�m vytvo�ily takov� modely, kter� m�ly slou�it politik�m k ospravedln�n� agreg�tn� manipulace se shlukem "nev�dom�ch" ��sel, a to bez ohledu na jejich individu�ln� hodnoty a preference. V duchu Keynesova hesla � v dlouh�m obdob� jsme v�ichni mrtv� � se lid� za�ali st�vat rukojm�m kr�tkodob�ho politick�ho populismu za ��elem usm�r�ov�n� onoho �ivo�i�n�ho - op�t jeho slovy - "animal spirit".
Keynesi�nstv� a utilitaristick� pr�vn� pozitivismus naprosto zni�ily nejlep�� tradici anglosask� klasick� politick� ekonomie a p�irozenopr�vn�ho vn�m�n� civiliza�n�ch hodnot, postaven� na pevn�ch z�kladech individu�ln� lidsk� p�irozenosti a odpov�dnosti. Centr�ln� politi�t� manipul�to�i a soci�ln� in�en��i se pokusili o��lit lidskou p�irozenost, sklon k riziku a principy dlouhodob� udr�iteln� tvorby bohatstv�.
V kol�bce civiliza�n� prosperity do�lo k fat�ln� nerovnov�ze mezi um�le manipulovanou spot�ebou a �sporami, kter� v nejvysp�lej�� ekonomice mohla bohu�el bobtnat a� p��li� dlouho. V�sledkem manipulace s cenou pen�z, syst�mov�ho mor�ln�ho hazardu a pseudosoci�ln� "bytov� politiky" je bezprecedentn� insolvence velk� ��sti finan�n�ho sektoru.
Drsn� p�d dol� se "l���" stejn�mi manipulacemi, kter� onen p�d zp�sobily. Doch�z� k socializaci ztr�t po p�edchoz� privatizaci zisk� a k syst�mov�mu p�erozd�lov�n� od zodpov�dn�ch k nezodpov�dn�m ve jm�nu z�chrany syst�mu.
Doufejme, �e to v�echno nakonec p�e�ijeme. Z�rove� ale v��me, �e se jednou na�e civilizace vr�t� k osv�d�en�m z�sad�m spravedlnosti a harmonie, matematika z�stane nav�dy jen dobr�m sluhou a v dlouh�m obdob� budeme my, na�i potomci a nesmrteln� principy nav�dy �ivi.