V�noce, justice a jej� ob�ti
Martin St�n
Politikon
A� se na �t�dr� den zav�ou obchody a lid� t�m budou p�inuceni, aby vyst��zliv�li z n�kupn�ho ��lenstv�, snad se do na�ich domov� kone�n� vkrade aspo� n�znak prav� v�no�n� pohody. Snad tak� p�ijde �as na rozj�m�n� nad obsahem v�noc. M�ly by p�ece b�t sv�tky nad�je, pohody, soucitu, odpou�t�n�, l�sky k bli�n�mu, pokorn�ho p�izn�n� omezenosti lidsk�ho pozn�n�, nikoli oslavou konzumn�ho zp�sobu �ivota a d�vodem k bezb�eh� rozma�ilosti a pl�tv�n�.
P��l bych si, aby v�no�n� pohoda p�ivedla ty, ji� jsou p�ny nad osudy odsouzen�ch, k p�em�t�n� o spravedlivosti sv�ch rozhodnut�, k �vah�m, zda m� v�t�� v�znam z�sada �in dubio pro reo� nebo neprolomitelnost soudn�ho rozhodnut�, k zamy�len� nad t�m, zda jimi u��van� zp�sob veden� trestn�ho ��zen� skute�n� zaji��uje neomylnost jejich rozhodnut�. P��l bych si, aby si p�ipomn�li, �e osobn� svoboda je vedle �ivota a zdrav� nejv�t��m bohatstv�m �lov�ka, a zamysleli se, zda s n� p�i rozhodov�n� o vin� a trestu nenakl�daj� p��li� lehkov�n�. R�d bych jim p�ipomn�l, �e �as, ztracen� jimi vyvolan�mi pr�tahy v ��zen�, tr�v� mo�n� nevinn� bli�n� za m��emi, str�daje nedostupnost� r�zn�ch po�itk�, je� jsou mimo v�ze�sk� zdi tak samoz�ejm�, �e si jejich cenu ani p��li� neuv�domujeme.
Odlou�eni od rodin a p��tel, o v�noc�ch nesou odsouzen� sv�j �d�l zvl t�ce. Ti pak mezi nimi, kte�� se c�t� nevinn�, poci�uj� hr�znost sv�ch osud� velmi citliv� a zoufaj� si z bezmoci.
B�hem adventu jsme se dov�d�li, �e v U.S.A. byl po 35 letech v�zn�n� propu�t�n na svobodu nespravedliv� odsouzen� nevinn� �lov�k. Jeho nevinu dodate�n� prok�zaly testy DNA. U.S.A. jsou drsn� otev�en�: dok�� ve�ejn� p�iznat, �e jejich justice je schopn� zni�it takov�m stra�n�m zp�sobem lidsk� �ivot. Je to dob�e: dozn�n� viny je prvn� podm�nkou nastoupen� cesty k n�prav�. V�me, �e od zaveden� test� DNA do vy�et�ovac�ch metod bylo v U.S.A. takto zpro�t�no viny t�m�� 300 nespravedliv� odsouzen�ch. P�ibli�n� t�i �tvrtiny z nich byly �usv�d�eny� na z�klad� rekognic, na jejich� spolehlivost jako d�kazn�ho prost�edku dosud org�ny �inn� v trestn�m ��zen� v U.S.A. i u n�s byly tak�ka ochotny p��sahat. N�kte�� rehabilitovan� odsouzen� se ov�em ��astn�ho obratu nedo�ili, proto�e byli mezit�m popraveni.
V pom�ru k celkov�mu po�tu odsouzen�ch v U.S.A. je v��e uveden� po�et odhalen�ch p��pad� velmi n�zk�: kdyby ne�lo o marn�n� lidsk�ch �ivot�, dalo by se ��ci, �e je zanedbateln�. P�esto jde o varovn� �kaz: n�zorn� dokazuje, �e vy�et�ovac� metody nejsou bezchybn� spolehliv� a �e �sudek policist�, �alobc� a soudc� nen� neomyln�. Logicky lze p�edpokl�dat, �e krom� zm�n�n�ch necel�ch 300 odsouzen�ch z�st�v� ve v�znic�ch U.S.A. nezjistiteln� po�et dal��ch ob�t� justi�n�ch selh�n�, v jejich� p��padech by p�i zp�tn�m zkoum�n� spr�vnosti dokazov�n� nebylo pou�it� test� DNA ��eln�, a proto se o n� nikdo ani nepokou��.
Domn�v�m se, �e �esk� org�ny �inn� v trestn�m ��zen� neplod� m�n� zmetk� ne� americk�. Mus�me proto p�ipustit, �e tak� v na�ich v�znic�ch ma�� �ivot nezjistiteln� po�et nespravedliv� odsouzen�ch. V absolutn�m ��seln�m vyj�d�en� je jich samoz�ejm� podstatn� m�n� ne� v U.S.A. Pokud jsme zat�m o obdob� v��e uveden�ho p��padu nesly�eli, neznamen� to, �e se na�e justice nedopou�t� p�ehmat�. Z praxe spolku �alamoun je zn�mo, �e jen v r.2009 byli pom�rn� brzy po n�stupu v�konu nespravedliv� ulo�en�ho trestu zpro�t�ni Nejvy���m soudem �R viny dva odsouzen�. Stalo se tak po opakovan�m pou�it� mimo��dn�ch opravn�ch prost�edk�, kdy� po prvn�m zru�en� pravomocn�ch rozsudk� obecn� soudy pohrdly autoritou Nejvy���ho �i �stavn�ho soudu �R a po napraven� drobn�ch form�ln�ch pochyben� setrvaly na p�vodn�m rozsudku. Lze se ov�em domn�vat, �e vedle nich jsou v na�ich v�znic�ch dal�� nespravedliv� odsouzen�, kte�� se z jak�chkoli d�vod� nedomohou spravedlnosti ani touto cestou a nezb�v� jim jin� nad�je ne� podm�n�n� propu�t�n� po odpyk�n� poloviny, pop�. � dle z�va�nosti trestn�ho �inu � dvou t�etin nepr�vem ulo�en�ho trestu.
Kdyby byla v �esk�ch v�znic�ch jedin� ob� justi�n�ch p�ehmat� �i dokonce zlo�in�, byla by to hr�za, kter� by m�nila v bezcenn� �v�st v�echna hrd� prohl�en� o �esk� republice jako o pr�vn�m st�tu.
Odsouzen�, kte�� neobh�jili svou nevinu v z�kladn�m dvoustup�ov�m ��zen�, pop�. jim� v t�to ��sti trestn�ho ��zen� byly ulo�eny nep�im��en� tvrd� tresty, maj� jen nepatrnou nad�ji na n�pravu sv�ho osudu. Uplatn�n� mimo��dn�ch opravn�ch prost�edk� je limitov�no vymezen�m procesn�ch podm�nek jejich pou�itelnosti, jim� v�t�ina z�jemc� nem��e vyhov�t. A jejich dostupnost a ��innost ovliv�uje subjektivn� p��stup k pod�n�m t�ch, kdo rozhoduj� o zp�sobu, jak�m s nimi bude nalo�eno.
Je to patrn� zvl�t� v p��pad� pokus� o dosa�en� povolen� obnovy ��zen�, �i v obnoven�m ��zen�. Obvykle rozhoduje soud a st�tn� zastupitelstv�, kter� provedly p�vodn� ��zen�. A t�m�� v�dy p�evl�d� snaha nep�ipustit zpochybn�n� p�vodn�ho rozhodnut� nad pokorn�m p�ipu�t�n�m mo�nosti, �e �alobce a soud se v p�vodn�m ��zen� mohli m�lit: m�sto zd�nliv� uzn�van� z�sady �in dubio pro reo� (v pochybnostech se rozhoduje ve prosp�ch ob�alovan�ho) nastupuje nemilosrdn� skute�nost uplatn�n� pravidla �in dubio contra reo� (v pochybnostech se rozhoduje v neprosp�ch ob�alovan�ho). A tak se stane, �e soud utne dokazov�n� a n�vrh na povolen� obnovy procesu zam�tne, p�esto�e je dost dob�e mo�n�, �e by obhajobou navrhovan� d�kazy zvr�tily dosavadn� d�kazn� situaci. �i p�ijme nep��m� d�kazy v neprosp�ch ob�alovan�ho, zat�mco srovnateln� v jeho prosp�ch p�ejde ml�en�m.
V p��pad� podn�t� ke st�nosti pro poru�en� z�kona je st�ovatel vyd�n na milost a nemilost �sudku ��edn�k�, ovliv�uj�c�ch rozhodov�n� ministra. Proti jejich �radku nen� opravn� prost�edek mo�n�, d�vody zam�tnut� podn�tu se obvykle nezve�ej�uj� a dialog se nep�ipou�t�. M�m dojem, �e ��edn�ci podn�ty �tou povrchn� a jejich znalost trestn�ho spisu, o kter� se jedn�, b�v� chab�. |P�esto si �in� n�rok na ma�en� nad�j� nespravedliv� odsouzen�ch na doc�len� spravedlnosti touto cestou. Situace je o to hor��, �e ministerstvo ve v�t�in� p��pad� p�edkl�d� podn�ty ke st�nosti pro poru�en� z�kona k p�ezkumu st�tn�mu zastupitelstv� a obvykle p�ihl�� k jeho n�zoru. T�m se ke �kod� ob�alovan�ho v�razn� posiluje postaven� �aloby v ��zen�, doch�z� k poru�en� rovnov�hy postaven� stran ��zen�.
Vyhr�no ale nemaj� ani odsouzen�, jejich� rozsudky zru�il Nejvy��� nebo �stavn� soud �R. Soudci obecn�ch soud� jsou natolik p�esv�d�eni o sv� neomylnosti, �e se �asto sna�� obej�t z�vazn� pokyny, prov�zej�c� zru�uj�c� rozhodnut� nad��zen�ho soudu. N�kte�� si ostatn� vykl�daj� soudcovskou nez�vislost tak, �e pr�vn� n�zor vy���ho soudu m� pouze charakter doporu�en�, jeho� nen� t�eba db�t.
V�t�ina �initel�, zmi�ovan�ch v��e, by se p�i nez�vazn� debat� nejsp� hl�sila k pravidl�m k�es�ansk� etiky. Vyzn�vala by �ctu k pr�v�m bli�n�ho a jeho svobod�. Uzn�vala by mravn� d�vodnost odpou�t�n� vin. S pokorou by p�ipustila nespolehlivost lidsk�ho pozn�n�. Av�ak ve chv�li, kdy dost�vaj� p��le�itost rozhodovat o lidsk�ch osudech, mnoz� na tyto vzne�en� z�sady zapom�naj� a st�vaj� se katy nad�j� na zlep�en� osudu ob�t� sv�ho zmate�n�ho rozhodov�n�.
Tato v�no�n� �vaha je proto v�nov�n pr�v� jim s p��n�m, aby v ovzdu�� p�ipom�n�n� mravn�ho poselstv� Je��ova u�en� zpytovali sv�dom� a u�ili se poko�e.
Martin St�n