Pohled polsk�ho konzervativce
Pavel �vanda
Recenze vy�la v �asopise Kontexty (4/2009), kter� vyd�v� CDK v Brn�
V�bor z text� polsk�ho filozofa a ministra Ryszarda Legutka (nar. 1949), nazvan� O�klivost demokracie a jin� eseje, p�edstavuje vhled do polsk�ho pravicov�ho my�len�. Tak� nab�z� mo�nost srovn�n� s �rovn� na�eho dom�c�ho uva�ov�n�. �esk� politick� sc�na ze sebe v posledn�m desetilet� t�m�� vylou�ila inspirativn� intelektu�ln� v�kony velk�ho stylu. P�evl�dly pestr�, av�ak nest�l� n�zory �il�ch politick�ch praktik� a koment��e na �rovni okam�iku. Relativn� obdobu systematicky mysl�c�ho profesora a politika Legutka, v�etn� nacion�ln� konzervativn�ho profilu, p�edstavuje v na�ich pom�rech snad V�clav Klaus, jen� rovn� spojuje politickou funkci s publicistickou aktivitou. Je tu tak� p�em��liv� politik Petr Pithart. Legutkovo politologick� a filozofick� uva�ov�n� je ale zam��eno p�edev��m analyticky. Proto mu mohl b�t �esk�m partnerem do diskuse zejm�na profesor Du�an T�e�t�k, kter� ov�em nebyl aktivn�m politikem.
Maciej Ruczaj vybral obsah knihy, p�elo�en� Josefem Mlejnkem, z Legutkov�ch text� uve�ejn�n�ch p�ev�n� v posledn�ch letech. A hned v prvn�m eseji nazvan�m Pr�vo na v�echno se setk�v�me s ostrou kritikou dobov� m�dy, kter� vystavuje demokracii jako syst�m, ale i lidsk� vztahy t�k�m rizik�m, vypl�vaj�c�m ze zanedb�v�n� zdrav�ho rozumu. Legutko oponuje radik�ln� �kroky pr�vn�k� a legislativc�, (je�) maj� v�ce spole�n�ho s um�leckou tvorbou ne� se solidn�mi dedukcemi,� (s. 16) a tak� upozor�uje na enormn� posilov�n� role st�tu, vypl�vaj�c� z lidskopr�vn�ch aktivit. V�znamn�m t�matem je Legutkovi vztah d�mosu tedy lidu a demokratick�ch elit. �esk� �ten�� si uv�dom�, �e v polsk� tradici jde z�ejm� o vyhran�n�j�� probl�m ne� u n�s. Biografick� i my�lenkov� profil pr�m�rn�ho �esk�ho politika je a� �zkostliv� mainstreamov�. Z �ady se sem tam vybo�uje leda n�jak�m t�m drobn�m hulv�tstv�m. Ne tak v Polsku. Zde teprve nacistick� a komunistick� a posl�ze populistick� �vzpoura davu� likvidovala to, co Legutko ozna�uje jako �m욝ansko-zemanskou� kulturu, sahaj�c� sv�mi ko�eny hloub�ji do minulosti a dop��vaj�c� v�ce m�sta osobnostem distingovan�j��ho r�zu.
Legutko tak� upozor�uje: �Za�ali jsme v demokracii spat�ovat nejlep�� z mo�n�ch syst�m�, t�m�� n�co jako sou�asnou utopii�� (s. 27), ��o�ek�vali jsme od n� mravn� zu�lecht�n� ve�ejn�ho �ivota, p�i�em� v�ak vy�lo najevo, �e vytv���me sp�e spole�nost jako obchodn� centrum� (s. 35). Na�e ide�ln� spot�ebitelsk� st�edisko by v�ak m�lo b�t z�rove� pohodln� diverzifikov�no podle v�le rozli�n�ch kulturn�ch entit. Proto se vy�aduje nov� druh loajality, kter� udr�� pohromad� k sypkosti diferencovanou spole�nost. Zde nar��me na probl�my. I kdy� se v�t�ina z n�s shodne na demokracii jako �nejm�n� �patn�m zp�sobu vl�dy�, m�ra obecn� loajality v��i st�vaj�c�mu politick�mu syst�mu je pom�rn� kol�sav�. �el�me p�edev��m vlastn� n�ladovosti. I demokratick� reprezentace ve volebn�ch kampan�ch apeluje sp�e na smyslov� podn�ty ne� na n� rozum. Proto a je�t� z mnoha d�vod�, je� Legutko vypo��t�v�, �demokracie je o�kliv� z��zen� (s. 33).
Ryszard Legutko se pova�uje za reprezentanta my�lenkov� tradice Z�padu. Dok�e se v�ak vyj�d�it velmi kriticky v��i kultu�e USA: �Americk� humanistika produkuje my�lenkov� schematismus v neb�val�m rozsahu a americk� m�dia a masov� kultura v USA p�edstavuj� vzorov� p��klady my�lenkov�ho konformismu. Kdo by cht�l dnes ps�t trakt�t o zotro�en�m duchu, nenalezl by lep�� p��klady, ne� jsou americk� televize a americk� filmy.� (s. 65) Opakuje se tu star� v��itka evropsk�ch intelektu�l� v��i americk�mu spole�ensk�mu konformismu, dob�e zn�m� ji� v 19. stolet�.
Legutko se asi nem�l� v tom, co poci�ujeme i v na�em kulturn�m a politick�m �ivot�: vliv povrchn�ch m�dn�ch t�mat a k nim p��slu�ej�c�ch slogan� �asto zabra�uje v�cn�mu pohledu na ten �i onen probl�m. A v�t�inu z dificiln�ch levicov�ch slogan� u� neuv�d� do provozu francouzsk�, n�br� pr�v� americk� mond�nn� elita. Lze v�ak polsk�mu konzervativci nam�tnout, �e zkoum�me-li dnes v�n� jak�koliv probl�m, okam�it� si klademe ot�zku, co se k t� v�ci publikovalo v USA. Nebude to tedy s intelektu�ln�m �ivotem v USA a� tak �patn�, i kdy� medi�ln� propaganda americk�ch levicov�ch humanrightist� leckdy p�sob� na St�edoevropana podobn� t�iv� jako kdysi marx�leninsk� n�hra�ky my�len�. Legutko m� ov�em pravdu v tom, �e duch z�padn� kultury je dnes ve sv�t� a tedy i u n�s p�ev�n� vn�m�n podle masov�ho medi�ln�ho provozu, jen� v�dy reprodukuje hlavn� akutn� dobov� p�edsudky.
Velmi kritick� je polsk� filozof ke koncepci otev�en� spole�nosti, jak ji raz� Popperovi n�sledovn�ci. Dosp�v� k p�ekvapiv�mu z�v�ru, �e je to �koncepce dogmatick� (s. 81). Rovn� podrobuje anal�ze z�kladn� liber�ln� t�ma negativn� a pozitivn� tolerance. Konstatuje postupnou radikalizaci ideje tolerance a� k represivn�m podob�m postmodernistick�ho programu, ke �svr�en� filozofie v podob�, v jak� existovala po v�ce ne� dvacet p�t stolet� (s. 97). Legutko dom��l� n�kter� sou�asn� projekty absolutn� tolerance v�ech v��i v�emu a odhaluje je jako dobovou psych�zu. Z n� roste paradox, �e �ve sv�t�, v n�m� m� b�t ��m d�l t�m m�n� netolerance, se zvy�uje posedlost ohro�en�m z jej� strany� (s. 108).
Rozd�l mezi klasick�m liberalismem a radik�ln�j��m libertarianismem si v�t�inou dostate�n� jasn� neuv�domujeme. Proto se tak� nev���cn� podivujeme leckter�mu intelektu�ln�mu importu ze z�padn�ch zem�. ��e� je o libertarianismu, krajn� verzi liberalismu, kter� vy�aduje t�m�� �plnou likvidaci st�tu a aplikaci tr�n�ch princip� na ve�kerou soci�ln� skute�nost.� (s. 118) V�bec je O�klivost demokracie� dobr�m pr�vodcem po �etn�ch m�dn�ch psych�z�ch na�eho �asu, v�etn� zn�m� fascinace radik�ln�ch z�padn�ch liber�l�, respektive anarchistick�ch liberta�ri�n�, dikt�torsk�mi figurami a re�imy, na jejich� stranu se �asto p�ekvapiv� stav� ve sporech s vlastn�mi vl�dami. V j�dru probl�mu Legutko spat�uje jednostrannou exploataci a� zneu��v�n� p�edstav J. S. Milla o st�l�m z�sadn�m konfliktu mezi lidskou svobodou a moc�.
V�ce ne� Legutkova stru�n� polemika s akademick�m feminismem, jen� je pops�n jako kvantitativn� plodn�, zato kvalitativn� steriln�, �esk�ho �ten��e zaujme esej Antikundera, kter� byl ov�em poprv� publikov�n ji� v polsk�m samizdatu v roce 1985 a t�k� se Knihy sm�chu a zapomn�n� a zejm�na Nesnesiteln� lehkosti byt�. Legutko, na rozd�l od Normana Podhoretze, tehdy konstatoval to, co je dnes ji� o�ividn�: Milan Kundera, a� si zachov�val tich� kritick� odstup od komunistick�ho syst�mu ve sv� p�vodn� vlasti, pat�il a pat�� ke kulturn� levici. Hl�sal a hl�s� �vy�erpanost tradi�n� ch�pan�ch funkc� kultury� (s. 151). Legutko tedy p�i�azuje Milana Kunderu k Jeanu-Paulu Sartrovi, Susan Sontagov�, G�nteru Grassovi a dal��m. Je velice kritick� ke Kunderovu sv�tu. Nap��klad chirurg Tom� a mal��ka Sabina jsou podle n�j �chladn�, krut�, neloaj�ln�, nevypo�itateln�, m�sty odpudiv� (s. 156). O Kunderov� teorii krajiny k��e, �kde je v�e t�eba br�t se smrtelnou v�nost�,� ��k�: �Pot� u podobn�ch v�rok� spo��v� v tom, �e se v podstat� vymykaj� jak�koliv polemice.� (s. 153) P�esto se ale Legutko do polemick� anal�zy pustil, aby posl�ze konstatoval: �V Kunderov� knize nen� nic, co by nazna�ovalo, �e by se c�til dob�e v okruhu Normana Podhoretze a jeho stoupenc�, naproti tomu existuje mnoho d�vod� se domn�vat, �e by byl spokojen v t�bo�e jejich protich�dc�.� (s. 157) V t� souvislosti se n�m nab�z� �ir�� ot�zka, do jak� m�ry jsou znud�n� a �ivotem hluboce znechucen� postavy Kunderov�ch rom�n� v�razem p�ece jen u� pon�kud opo�d�n�ho �esk�ho liter�rn�ho existencialismu.
Podstatn� je sta� T�i konzervatismy. Autor se pokusil pozitivn� vymezit hranice a smysl konzervativn�ho my�len�, p�i�em� sv�j �kol p�edem ozna�il vlastn� za nesplniteln� (s. 158). Prvn� verzi konzervatismu mu reprezentuje �n�bo�enstv� obracej�c� n�s k transcendenci nebo filozofie, kter� si klade za c�l dosp�t k v��n�m pravd�m� (s. 161). V druh� verzi si �konzervativci� nej�ast�ji vypom�haj� odli�ov�n�m toho, co je konkr�tn�, od toho, co je abstraktn�, p�i�em� za skute�n� pova�uj� pouze to, co je konkr�tn� (s. 171). T�et� konzervatismus p�edstavuj� nap��klad konzervativn� komunist� nebo monarchist�, tedy lid�, kte�� v�ce�m�n� bezmy�lenkovit� h�j� politickou realitu v t� podob�, j� uvykli. V�echny t�i typy konzervativn�ho my�len� a postoj� Legutko p�i�azuje ke konkr�tn�m osobnostem od Plat�na p�es Edmunda Burkeho a� k Michaelu Oakeshottovi. Tento esej mo�n� nastoluje v�c ot�zek, ne� zodpov�d�, p�esto je u�ite�n�m pokusem o vnesen� sv�tla do prostoru opl�vaj�c�ho nejasnostmi. O zapamatov�n� se mimo jin� uch�z� akutn� post�eh moralisty: �Totalitarismus a autorit��stv�, jak zn�mo, nejsnadn�ji vznikaj� tam, kde se v�echny normy prohl�s� za konvencion�ln�, relativn� �i arbitr�rn� v�c, tedy tam, kde zmizely bari�ry vybudovan� v z�jmu omezen� moci a kde je moc p�i vytv��en� nov�ho sv�ta nad�na beztrestnost�.� (s. 165) T�m je pragmaticky vymezena spole�ensk� funkce konzervativn�ch mor�ln�ch i politick�ch iniciativ. Z�rove� si �ten��i je�t� jednou ujasn�, pro� Ryszard Legutko nen� obdivovatelem Milana Kundery.
Zhruba t�etinu O�klivosti demokracie� tvo�� rozm�rn� Esej o polsk� du�i. �Polsko, v n�m� jsem �il a jak je od sv�ho narozen� zn�m, je zem� s p�eru�enou kontinuitou.� (s. 195) Polsk� myslitel rozvinul radik�ln� �vahu, kter� mysl�m v �e�tin� nem� obdobu, snad s v�jimkou n�kter�ch v�rok� T�e�t�kov�ch. Konstatuje, �e �Pol�ci po roce 1945 neobnovovali svou vlast, jak to d�laly jin� n�rody posti�en� v�lkou. Budovali jsme sp�e nov� Polsko, nebo� to star� ne�existovalo v takov�m stavu, aby je bylo mo�no obnovit.� (s. 207) P���iny spat�uje v ud�lostech 2. sv�tov� v�lky, je� byly posl�ze dovr�eny za komunismu. Dvojn�sobnou genocidou inteligence, t�k�mi ztr�tami na �ivotech, je� zas�hly nej�ir�� populaci, sov�tskou anex� v�chodn�ch ��st� Polska a p�i�len�n�m v�chodn�ch ��st� N�mecka byl vytvo�en stav, v n�m� Pol�ci dosud obt�n� hledaj� novou toto�nost.
Legutko vin� polskou socialistickou inteligenci, �e pom�hala p�stovat distanci v��i p�edv�le�n�m tradic�m; vy��tav� jmenuje Czes�awa Mi�osze, ale i And�rzeje Wajdu a jeho film Popel a d�mant. V�hrady jsou p�sobiv�. Ale proti historick�m zm�n�m v �ivotech n�rod� a jejich kultur jsou asi n�mitky v podstat� marn�; nap��klad ani Francie po��tku 21. stolet� nem� u� mnoho spole�n�ho s meziv�le�n�m r�jem sv�tov� um�leck� avantgardy. Neust�l� prom�ny �ivotn�ch obsah� i kulis jsou dokonce charakteristick� pr�v� pro euroatlantick� zp�sob �ivota. Jen�e polsk� probl�m identity vytvo�ily z�m�rn� destrukce n�rodn�ch tradic, kter� za nesvobody nemohly b�t nahrazeny �erstv�mi inspiracemi. Tak� z�bor v�chodn�ch �zem� Polska Sov�ty na podzim 1939, kter� z�padn� Spojenci po v�lce p�e�li ml�en�m, z�ejm� vytvo�il specifick� polsk� trauma zrady, zdaleka p�esahuj�c� i �eskou zran�nost �Mnichovskou dohodou�, kter� byla koneckonc� spojeneck�mi st�ty ofici�ln� oduzn�na.
Ostatn� m��eme tak� letmo nahl�dnout do Legutkova zrcadla. Jsme dnes vskutku t�m� n�rodem, j�m� byli �echoslov�ci mezi sv�tov�mi v�lkami? Nemluv� o tom, �e �eskoslovensko u� neexistuje, uv�domujeme si nap��klad dost jasn�, jak� my�lenkov� propast zeje mezi sv�tem Karla �apka a nap��klad ji� p�ipomenut�ho Milana Kundery? T� vlekl� a p�ekvapiv� emotivn� diskuse nad term�nem �esko nazna�ily, �e tak� m�me sv� v�n� probl�my s identitou. Zaj�mav�m znamen�m doby jsou i z�ejm� pocity nejistoty v��i EU, je� ��st �esk� ve�ejnosti demonstruje za debaty o Lisabonsk� smlouv�.
Vezmeme-li ov�em za bernou minci Legutk�v pohled, pak se na�e probl�my vedle polsk�ch jev� celkem jako idyla. Je tomu tak mo�n� proto, �e �eskoslovensk� meziv�le�n�, p�ev�n� levicov� kultura, a� se n�m to dnes l�b� nebo ne, sv�m zp�sobem p�ipravovala psychiku a jazyk ve�ejnosti na to, co se u n�s d�lo po roce 1945. Zat�mco v Polsku komunismus tvrd� rozb�jel mnohem tradicionalisti�t�ji nastaven� kulturn� a soci�ln� konvence. M�me tak� v�hodu v tom, �e �e�i dnes svou 1. republiku skoro jednosvorn� uct�vaj�, a to a� ke zbo��t�n� �Masarykovy republiky�, v �em� se ov�em skr�v� i sklon k vlastn�mu sebezbo��ov�n�. Kde�to ��st polsk� inteligence se dodnes z�ejm� stav� k t�mu� �dob� vlastn�ch d�jin s v�razn�m kritick�m odstupem.
Legutko tak� m�n�: �P�i v�ech propaga�n�ch PR akc�ch m� Polsko v�n� probl�my s prezentac� vlastn�ho obrazu: v�echno tu funguje dob�e, ale p�esto neexistuje nic p�vodn�ho, co bychom mohli o sob� d�le ���it.� (s. 210) Co to p�ipom�n� v zemi, kter� vyprodukovala jako vrcholnou kulturn� sebeprezentaci fragment�rn� podiv�nstv� nazvan� Entropa?
Naopak Pol�ci si udr�eli podle Legutka v�hodu, �e si prost�ednictv�m katolick� c�rkve uchovali my�lenkov� prostor, v n�m� priority a symbolika nacismu a komunismu nem�ly m�sto. Kde�to �esk� nacionalista byl odjak�iva radik�ln� statista, a tud� byl principi�ln� protin�bo�ensk� a ke komunistick�mu ateismu p��v�tiv�. Ostatn� v�imn�me si, �e i sou�asn� �esk� hlu�n� medi�ln� polemika s levicov�m totalitarismem je vedena pouze opakovan�m poukazov�n�m na o�ividn� krimin�ln� �iny komunismu. Jeho ideov� z�klad, dialektick� materialismus a v�echny ty dobr� �mysly, je� vedly do pekel, z�st�vaj� prakticky mimo kritiku. Komunistick� p�edstavivost v �esku zat�m p�e��v� anal�zou nedot�ena, aby ji u� dnes kradmo vyu��vali n�kte�� populisti�t� �ikulov�, p��padn� aby se j� jednou op�t chopila nov� generace sebev�dom�ch kolektivistick�ch nad�enc�.
Kniha O�klivost demokracie a jin� eseje nab�z� �esk�mu �ten��i mnohem v�ce ne� jen informace o polsk�m konzervatismu. Na�e demokratick� inteligence si b�n� usnad�ovala vztah k severn�m soused�m t�m, �e je pov��en� odsuzovala jako feud�ln� poz�ry. Legutkovy anal�zy jsou tedy pro n�s velmi u�ite�nou �etbou, p�i n� zahl�dneme obrysy nejen polsk�ch, ale i n�kter�ch vlastn�ch probl�m�. Svazek je dob�e vybaven jmenn�m rejst��kem a tak� stru�n�mi pozn�mkami, je� �ten��i pomohou zorientovat se mezi jm�ny a ud�lostmi v�znamn�mi pro polskou kulturn� a politickou tradici.
Pavel �vanda je spisovatel, p�edn�� na Divadeln� fakult� JAMU v Brn�.
Pavel �vanda