Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Trnit� cesta samostatn� ekonomiky

Du�an �r�mek

Pouh�ch devades�t let uplyne letos od chv�le, kdy po v�ce jak t�i sta letech z�skal �esk� n�rod op�t svou samostatnost. Za toto pom�rn� kr�tk� obdob� jsme si v�ak mohli na poli hospod��sk�ho v�voje a ekonomick�ch teori� vyzkou�et nad v�e � od pom�rn� liber�ln�ho prost�ed�, kdy n� st�t zauj�mal v�znamn� m�sto v mezin�rodn� d�lb� pr�ce, k �dob�m, kdy ekonomika byla se�n�rov�na st�tn� ideologi�, a byla pouh�m p��v�skem mocn�ch imperi�ln�ch velmoc�, jim� slou�ila k napl�ov�n� jejich expanzionistick�ch c�l�.

Austria felix a konec liberalismu
Habsbursk� monarchie byla z hlediska a m�ry st�tn�ch z�sah� do ekonomiky pom�rn� liber�ln�m st�tem, v mnoha ohledech pro dne�n�ho �echa a� nep�edstaviteln�m. Den da�ov� svobody by se tehdy slavil n�kdy koncem ledna �i za��tkem �nora, a p�i tvorb� �ivnostensk�ho z�kona obch�zeli minister�t� ��edn�ci i b�by, kter� prod�valy na tr�i�ti herynky, zda psan�mu slovu porozum�ly i ony. Do vcelku poklidn�ho v�voje monarchie, kter� byl pouze ob�as p�eru�ov�n v ekonomick� oblasti bojem n�rodnostn� orientovan�ho pr�myslu o st�tn� zak�zky, v�razn� zas�hla v�lka. Kv�li rostouc�m v�le�n�m pot�eb�m byl omezen spot�ebn� a lehk� pr�mysl, rozsahu v�roby se naopak do�kalo stroj�renstv�, hutn� a �elez��sk� v�roba, ale i v�roba textilu a obuvi. Se st�tem vynucenou preferenc� jednotliv�ch ekonomick�ch odv�tv� rostl i v�znam nejr�zn�j��ch regula�n�ch org�n�, kter� ke konci konfliktu v podstat� ovl�dly cel� n�rodn� hospod��stv�.

V�lka rovn� poskytla vhodnou p��le�itost vl�dnouc� vojensko-byrokratick� ma�in�rii, aby se pokusila zlikvidovat tepny �esk�ho hospod��sk�ho a bankovn�ho �ivota a s n�m i snahy o jak�koli autonomn� �i samostatn� ekonomick� v�voj �esk�ho etnika. Pod�izovala t�to strategii dokonce ve�ejn� zak�zky pro pot�eby v�le�n�ho �sil�, z nich� zcela z�m�rn� vynech�vala a diskriminovala �esk� firmy. Odpov�d� byl laxn� p��stup v upisov�n� v�le�n�ch p�j�ek ze strany �esk�ch pen�n�ch �stav�, co� se stalo z�minkou pro zat�en� jednoho z ��d�c�ch �initel� �ivnostensk� banky Jaroslava Preisse. Snahou rakousk�ch vojensko policejn�ch org�n� bylo vyvolat zat�en�m na tuto banku run a dosadit nucenou spr�vu, kter� by ji jednou prov�dy zlikvidovala. To se v�ak nakonec nepovedlo d�ky solidarit� ostatn�ch �esk�ch pen�n�ch �stav�, v�etn� tehdy obl�ben�ch a roz���en�ch kampeli�ek.

St�t nastupuje
V�le�n� str�d�n�, a strasti pov�le�n� ekonomiky, jen pomalu se zotavuj�c� a hledaj�c� nov� trhy i podnikatelsk� obory, vedly z�konit� k desiluz�m z p�edv�le�n� �belle epocque� a k r�stu soci�ln�ho i nacion�ln�ho radikalismu. Odpov�d� vl�d cel�ho sv�ta byl dosud neb�val� intervencionalistick� pr�nik st�tu do ekonomiky. U� v z�kladn�m hospod��sk�m z�kon� se objevil po�adavek po zest�tn�n� �eleznic, p�i�em� p�vodn� pl�n po��tal i se zest�tn�n�m dol�, hut�, zbrojn�ho pr�myslu a miner�ln�ch pramen�. Nam�sto zest�tn�n� byla p�ijata idea nostrifikace, tak�e ka�d� podnik s veden�m v Rakousku musel p�en�st sv� s�dlo na �zem� nov�ho st�tu. Proto�e v�t�ina strategick�ho pr�myslu pat�ila n�mecko � rakousk�mu kapit�lu, je mo�no cel� proces charakterizovat jako prvn� pokus o �e�en� stalet�ho hospod��sk�ho �st�k�n� a pot�k�n� �ech� s N�mci� ekonomick�m nacionalismem. Snaha pak byla �sp�n� dovr�ena Bene�ov�mi dekrety po II. sv�tov� v�lce.

V podstat� obdobn�m d�vodem, protikatolick�m antiklerikalismem, byla vedena i pozemkov� reforma. Soci�ln� a nacionalistick� po�adavky tak splynuly na kr�tk� �as v jedno. Bohu�el pr�v� zde lze hledat z�rodky �n�rodn� a demokratick� revoluce� po roce 1945, kter� nakonec vedly k postupn�mu posilov�n� ingerence st�tu do ekonomiky, a kter� pak tragicky vyvrcholily po �noru 1948.

Velk� deprese a konec liberalismu
�ern� p�tek na new yorsk� burze z ��jna 1929 p�es Atlantik nejprve dolehl jako ozv�na n��eho, co �eskoslovensko nemus� p��li� tr�pit. O to s v�t�� silou n�sledn� krize ude�ila, kdy� do�la a� k na��m dve��m. �eskoslovensko se stalo vedle USA, Francie �i N�mecka jednou ze zem�, na n� Velk� deprese dopadla se v�emi d�sledky nejtvrd�ji. Cestu ven hledaly stejn� tak jako v jin�ch zem�ch vl�dy republiky v dal�� regulaci hospod��stv�. Dvoj� devalvace koruny, obiln� monopol, st�tn� podpora exportu, roz���en� syst�mu ve�ejn�ch prac� a dal�� vl�dn� opat�en� zasadily dal�� r�ny zpochyb�ovan�mu ekonomick�mu liberalismu. Politick� reprezentace, ekonomov� i intelektu�ln� elity nehled� na masy ob�an� za�aly volat po daleko v�t�� st�tn� ingerenci a dohledu na chod ekonomiky.

Postupn� zav�d�n� st�tn� monopolistick�ch praktik a regula�n�ch opat�en� nalezlo pochopiteln� ospravedln�n� v dob� re�ln�ho socialismu. Ve skute�nosti tomu bylo ale naopak. Nucen� syndikalizace a kartelizace cel�ch v�robn�ch odv�tv� za ��asti st�tn�ch z�stupc� okop�rovan� z neblah�ho New Dealu podvazovaly p�irozenou konkurenci a samoregula�n� tr�n� mechanismy. Pr�v� masivn� vp�d st�tu do ekonomiky zap���inil, �e j� da�ilo zm�to�it se tak pomal�m tempem.
Roli st�tu v ekonomice rovn� posilovalo rostouc� zbrojen�, kter�mi �eskoslovensk� vl�dy v druh� polovin� t�ic�t�ch let reagovaly na rostouc� tlak ze strany hitlerovsk�ho N�mecka. Bohu�el, i tuto bolestivou, le� nezbytnou investici odepsaly �ty�i podpisy pod Mnichovskou dohodou a kapitulace dom�c� politick� reprezentace v �ele s prezidentem Bene�em.

Hitler�v socialismus
Propagandistick� z�b�ry voj�k� Wehrmachtu rozd�vaj�c�ch na n�m�st�ch �esk�ch m�st z kotl� �eintopf�, prob�hly v�emi filmov�mi t�den�ky. Ti sam� voj�ci se ale mimo z�b�r okam�it� jako kobylky vrhaly na ka�dou �eskou cukr�rnu �i lah�dky. Aby ne. Jedno z prvn�ch okupa�n�ch opat�en� bylo zaveden� nucen�ho kursu koruny v��i marce v pom�ru jedna ku deseti, a�koli re�ln� kurs byl cca 1 RM ku 6�7 K�. Samostatn� ekonomika byla naprosto likvidov�na, majetek �eskoslovensk�ch ob�an� �idovsk�ho p�vodu byl arizov�n, zb�vaj�c� se dostal pod �plnou kontrolu v�le�n�ho hospod��stv�. Jak�koli ekonomick� aktivita mimo z�konn� r�mec, jako byl �ern� obchod, byla nemilosrdn� trest�na koncentra�n�m t�borem �i p��mo smrt�. I p�es drakonick� tresty se v�ak N�mc�m p��li� rozb�t �ern� trh neda�ilo. Podle jejich odhad� �la mimo p��d�lov� syst�m a� t�etina produkce, p�edev��m agr�rn�. Boj proti �spekulant�m a �melin���m� beze zbytku vyu�ili po �noru 1948 k boji proti poz�statk�m soukrom�ho vlastnictv� komunist�. Stejn� tak jako n�stroje postupn� kolektivizace vesnice, kter� m�la zlomit p�te� n�roda. Pl�ny, kter� objevila Rud� arm�da v archivu ��sk�ho protektora, p�edala komunistick�mu ministru zem�d�lstv� Juliu �uri�ovi, kter� je beze zbytku p�evzal � v�etn� agent� gestapa, kte�� se p�es noc zm�nili v nejhorliv�j�� organiz�tory socializace vesnice.

Kdy� jsme m�li, co jsme cht�li
A op�t to byla sv�tov� v�lka, kter� radikalizovala n�zory na ekonomiku a ��ast st�tu v n�. I p�es hr�zy pr�v� pro�it�ho lze ��ci, �e �eskoslovensk� ekonomika vy�la s porovn�n� s ostatn�mi evropsk�mi st�ty z v�le�n�ch �trap pom�rn� nejl�pe. Nacion�ln� socialismus rovn� i p�es direktivn� ��zen� a centr�ln� pl�nov�n� nes�hl krom� �idovsk�ho majetku na princip soukrom�ho vlastnictv�. Na druh� stran� v�ak ve v�ech evropsk�ch st�tech po v�lce vzrostla ned�v�ra ve voln� p�soben� tr�n�ch sil a z�sady soukrom�ho vlastnictv�. Zn�rod�ovac�m proces�m a pl�nov�n� se nevyhnula ani kol�bka a dosavadn� ba�ta liberalismu Velk� Brit�nie. Zvl�t� t�iv� nov� pohledy na �lohu st�tu a trhu dopadly na st�ty, kter� spadaly pod sov�tskou sf�ru vlivu. P�esto�e Ko�ick� vl�dn� program hovo�il pouze o zest�tn�n� majetk� N�mc�, Ma�ar�, kolaborant� a nerostn�ch zdroj�, postupn� byl roz�i�ov�n na dal�� oblasti hospod��stv�, v�etn� pen�n�ch �stav�. Roli trojsk�ho kon� p�itom sehr�la soci�ln� demokracie a p�edev��m ministr pr�myslu Bohumil Lau�man, podporovan� komunistou Lubom�rem Frejkou, pozd�ji popraven�m v procesu se Sl�nsk�m. V�razem prvn�ch pov�le�n�ch zn�rod�ovac�ch snah se staly dekrety z 24. ��jna 1945, podepsan� Edvardem Bene�em v den v�ro�� vzniku samostatn�ho st�tu. Zn�rodn�n� kl��ov�ho pr�myslu a finan�n�ch instituc� bylo o dva roky pozd�ji prov�zeno druhou pozemkovou reformou.

Spolu s prvn� zn�rod�ovac� vlnou se za�aly formovat i centr�ln� pl�novac� instituce. Ironi� bylo, �e obnoven� st�t je p�ejal beze zbytku jako d�dictv� T�et� ��e. Nemen�� ironi� ov�em bylo, �e komunisti�t� pl�nova�i vyu��vali stejn� tak i sv�ch zku�enost� z�skan�ch v exilu z britsk�ho v�le�n�ho hospod��stv�.

P�erod �eskoslovensk�ho hospod��stv� na satelitn� p��v�ek Moskvy prob�hal o n�co pomaleji ne� p�erod politick�. Od roku 1950 ale neust�le s�lila z�vislost ekonomiky na sov�tsk�ch imperialistick�ch ambic�ch, co� znamenalo p�edev��m preferenci t�k�ho pr�myslu na �kor ostatn�ch odv�tv� n�rodn�ho hospod��stv�. Spolu s militarizac� ekonomiky �la ruku v ruce exploatace v�ech surovinov�ch i v�robn�ch zdroj�, jej�m� v�razem bylo vyplen�n� z�sob uranu. Do poloviny pades�t�ch let byly likvidov�ny v�echny zb�vaj�c� prvky soukrom�ho vlastnictv� p�edev��m ve sf��e m�stn�ho hospod��stv� a slu�eb. Utrpen� statis�c�m lid� pak p�inesla nucen� kolektivizace venkova, skrze n� komunist� dokon�ili to, co nesta�il Heydrich. A op�t nezb�v� ne� p�ipomenout je�t� jednu historickou paralelu. Stalin�v �l�nek v Pravd� Z�vra� z �sp�ch� na po��tku t�ic�t�ch let, v n�m� kritizoval n�silnou kolektivizaci, vedl k rozpadu kolchoz� a k n�sledn�m je�t� tvrd��m repres�m. U n�s stejnou roli sehr�l projev prezidenta Anton�na Z�potock�ho p�i otev�en� kl��avsk� p�ehrady v srpnu 1953. M�rou post�tn�n� ekonomiky se tak �eskoslovensko za�adilo hned za Sov�tsk� Svaz.

Krize vyvrcholila 31. kv�tna 1953 proveden�m m�nov� reformy, kter� znamenala prakticky st�tn� bankrot. Protesty ve�ejnosti, p�edev��m n�siln� uchopen� moci na kr�tkou dobu nespokojen�mi ob�any v Plzni prok�zaly, �e komunistick� re�im ztratil oporu i mezi doposud v�rn�mi soci�ln�mi skupinami, p�edev��m d�ln�ky. Nesm�l� pokusy o �e�en� kvadratury kruhu, tedy o reformu socialistick� ekonomiky v mez�ch z�kona, prob�haj�c� od druh� poloviny pades�t�ch let z�konit� musely skon�it nezdarem, a to nejenom kv�li sov�tsk�mu z�sahu v srpnu 1968.

Reformn� proces v oblasti hospod��stv� byl p�edev��m spojen se jm�nem Oty �ika. . Zam�stn�val neortodoxn� p�em��liv� spolupracovn�ky, kte�� se po roce 1989 prosadili jako tv�rci �esk� ekonomick� transformace. Sta�� p�ipomenout V�clava Klause �i Tom�e Je�ka. Pr�v� Klaus v�ak ji� v druh� polovin� �edes�t�ch let pat�il k ojedin�l�m osobnostem, kter� pochopily nedostate�nost a polovi�atost �ikov�ch reforem.

Jin� bitvy stejn� v�lky
Hled�n� t�et�ch cest, dosa�en� n��eho mezi kapitalismem a socialismem ur�itou dobu po p�du komunismu z�polilo s projektem radik�ln� transformace �eskoslovensk� ekonomiky. �Dnes u� se to sice zd� t�m�� nepochopiteln�, ale touto cestou � alternativou komunismu � pro v�t�inu lid� u n�s tehdy nebyl kapitalismus. Byly hled�ny a propagov�ny r�zn� utopick� t�et� cesty a to ve v�ech kl��ov�ch oblastech na�eho spole�ensk�ho �ivota,� konstatoval k patn�cti let�m budov�n� kapitalismu u n�s V�clav Klaus. N�pady jako prodej podnik� do rukou podnikov�ho managementu �i p��mo zam�stnanc�m, byly stejn� absurdn� jako hled�n� strategick�ho investora pro ka�dou jednotlivou fabriku. Liberalizace cen, vnit�n�ho i zahrani�n�ho obchodu, uvoln�n� kurzu koruny, postupn� sni�ov�n� firemn�ch dan� a p�edev��m masivn� privatizace posunuly op�t �eskou ekonomiku sm�rem k liber�ln�m tradic�m.

Dnes jsou ji� spory mezi zast�nci tzv. �okov� terapie a gradualistick�ho �e�en� sp�e probl�mem historik�. Na po��tku devades�t�ch let v�ak sehr�ly v�znamnou roli p�i hled�n� filosofie, o n� se m�l op�rat n� hospod��sk� v�voj. To neznamen�, �e ve�ker� �vahy o svobod�, o m��e p�soben� tr�n�ch sil a st�tn�ch z�sah� touto diskus� utichly. V jin�ch kulis�ch a jin�m obsazen� je m��eme sledovat v diskus�ch o ekologick�ch limitech rozvoje ekonomiky �i v reglementac�ch dan�ch �lenstv�m v Evropsk� unii. Pl�iv� vliv st�tu na ekonomiku a boj proti n�mu tak z�stane nepochybn� jedn�m z ur�uj�c�ch prvk� spole�ensk� diskuse p�inejmen��m v st�edn�dob�m horizontu dal��ho v�voje na�eho samostatn�ho st�tu.



Du�an �r�mek
 
  P��stupy: 26194 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA