Rozhovor s Johnem O'Harou a Davidem Goodierem (Jethro Tull)

Tisková konference v Městském divadle Brno, 10.3.2005

Zuzka Aislerová

Brněnský koncert Iana Andersona v Městském divadle předcházela tisková konference, na které jsem byla také přítomná, tak se vám pokusím retrospektivně shrnout nejzajímavější otázky ohledně koncertu i kapely. Reportáž si můžete přečíst na jiném místě. Původně se novináři sešli na této konferenci za účelem rozhovoru s Ianem Andersonem, ale hned na úvod jsme se dozvěděli neradostnou zprávu, že "pan Anderson se necítí dobře a konferenci zatím odvolal". Bylo nám však nabídnuto popovídat si s jinými členy kapely, kteří budou Iana doprovázet na večerním koncertě. Za malou chvíli tedy do místnosti dorazili klávesák John O'Hara a baskytarista David Goodier.

Kdo se podílel na instrumentaci a je odpovědný za orchestr?

John O'Hara: Orchestrální aranžmá jsem měl na starost já ještě s jedním Angličanem, úzce jsme spolupracovali s Ianem, vraceli jsme se k původním nahrávkám a živým koncertům, vzali jsme v úvahu velikost orchestru i jeho složení.

Je brněnský koncert raritou nebo ve stejném složení jezdíte po Evropě?

John O'Hara: Máme řadu skladeb, do jejichž produkce jsme investovali, aby se mohly hrát na koncertech. Raritní však bude sólo na flétnu jednoho člena orchestru. Ian vám také připravil překvapení, některé písně zahraje v unplugged verzích, jednou z těchto skladeb bude Ianova sólová "Calliandra Shade".

Jak jste komunikovali s orchestrem před koncertem, jakým způsobem jste se připravovali?

John O'Hara: Materiály jsme zasílali přes mail, slyšel jsem, že orchestr se připravoval už před zkouškou. Byla to pro nás velká výzva, protože já neumím česky, musel jsem spoléhat na tlumočnici, abych své nápady, připomínky a podněty sdělil vedoucímu orchestru. Ian nechával celou organizaci na mně, abychom prošli skladbami jak nejrychleji je to možné. Se zkouškou jsme byli spokojeni a na koncert se moc těšíme.

Uvažujete o tom, že by se brněnský koncert zaznamenal na nějaké živé album?

John O'Hara: Já samozřejmě nemůžu vědět, co se honí Ianovi hlavou a jaké má plány, ale myslím si, že je to dobrý nápad, mít na cédéčku nebo DVD skladby, které s orchestrem uslyšíte docela jinak. Ale je to otázka mnoha dalších podmínek, které musí být splněny, aby k tomu mohlo dojít.

Je známo, že Ian dělá kolem stovky koncertů za rok, jak často se s ním setkáváte, co se kapely týče?

David Goodier: Ano, to je pravda, na menších koncertech se věnuje hlavně svým sólovým skladbám, jako tomu bylo například v roce 2003. Loni jsme měli koncerty v Itálii, Francii, Německu a Řecku, ale vždycky to byly krátkodobé záležitosti v délce asi dvou týdnů. V roce 2003 to byla celá řada koncertů k Ianovu sólovému albu "Rupi's Dance" (David na albu hraje na baskytaru a já na klávesy a akordeon).

Ian Anderson si tento koncert domlouval loni v květnu, došlo k paradoxní situaci, kdy si vyhlédl sál, který v té době ještě nestál, mohli byste charakterizovat akustické podmínky sálu?

John O'Hara: Já bych tu akustiku charakterizoval jako "suchou", což je ale dobré pro hudbu z reproduktorů. Zkouška je vždycky složitá záležitost, ale do chvíle než se objeví posluchači, vám nemůžeme říct, jaká ta hala je.Vzhledem k tomu, že budeme hrát s orchestrem, chci říct, že i orchestr bude patřičně podepřen a zesílen, aby ho nepřehlušily bicí a baskytara, tady se asi moc nehodí hrát v plné rock'n'rollové síle.

Vraťme se trochu do historie, jak jste se seznámili s Ianem?

John O 'Hara: Studoval jsem na koleji klasiku, ale zajímal jsem se o současnou hudbu, balet a operu. Nyní pracuji pro Velšskou národní operu a připravuji operu pro děti. Ale můj otec hrál v 60.letech v liverpoolských kapelách, tak jsem byl vždy v blízkém kontaktu s rockem.

David Goodier: Můj otec mi koupil kytaru, když mi bylo deset a banjo, které má pořád rád. Jako teenager jsem hrál v mnoha skupinách na baskytaru, nejčastěji jazz, věnoval jsem se i divadlu. Oba žijeme na západě Anglie blízko Ianova bydliště, Ian tenkrát hledal místní hudebníky pro trochu jinou tvorbu než byla ta s Jethro Tull. Myslím, že od někoho dostal naše čísla, v lednu 2002, když jsem seděl zrovna seděl u večeře se svými dětmi zazvonil telefon a ten na druhé straně tvrdil, že volá z Ianovy kanceláře. Málem jsem telefon položil, protože jsem to považoval za vtip, ale nakonec jsem počkal a poslouchal dál...

Nevadí ostatním členům kapely vaše sólové aktivity?

John O'Hara: Myslím si, že jim to moc nevadí, nikdy jsem o tom s nikým z nich nemluvil, ani s Andym (Giddingsem), ale Martin (Barre) má také svoji sólovou tvorbu, domnívám se, že rádi využijí každou volnou chvilku pro svoje projekty. Každopádně by tahle otázka měla být položena jim.

A můžete nám sdělit, jaký je Ian v soukromí?

John O'Hara & David Goodier: (dlouhé mlčení)...je normální...sedí na židli, jí, pije, chodí na toaletu...je přátelský, tolerantní, na druhou stranu je velmi koncentrovaný - potrpí si na to, aby věci fungovaly tak jak mají, ať už se to týká hudby nebo čehokoliv ohledně cestování nebo organizace.

Článek byl napsán pro http://www.musiczone.cz

23. března 2005