Stankovi�, Florian a �esk� spole�nost
Josef Mlejnek
A� po smrti se b�sn�k a filmov� kritik Andrej Stankovi� (1940-2001), jemu� p��tel� p�ezd�vali Nikolaj, do�k�v� skute�n�ho publika�n�ho zadostiu�in�n�. Nakladatelstv� Tri�da celkem ve t�ech redak�n� i kni�n� skvostn� vypraven�ch svazc�ch vyd� jeho spisy. Vedle kritick�ho odkazu soust�ed�n�ho pod titulem Co d�lat, kdy� Kolja v�t�z�, je na pultech u� tak� Stankovi�ova diplomov� pr�ce o Josefu Florianovi (1873-1941) ze Star� ��e a jeho Dobr�m d�le, na n� jako sv�ho druhu v��n� student pracoval v sedmdes�t�ch letech. Stankovi�ova z�sadn� a z�kladn� studie Okradli chud�ho (P��b�h Josefa Floriana a jeho d�la) se tak objevuje po��naje samizdatov�m vyd�n�m z roku 1983 v r�zn�ch podob�ch ji� po�tvrt�, poprv� v�ak i s v�ce ne� sedmisetstr�nkovou (!) bibliografi� Star� ��e z let 1903-1948. K vyd�n� je p�ipraveno i souborn� vyd�n� Stankovi�ov�ch b�sn�.
Stankovi�ova �ena Olga v doslovu ke svazku Josef Florian a Star� ��e l��� drobn� peripetie i v�t�� lap�lie spojen� se vznikem t�to neobvykl� �diplomky�. Andrej podle n� nebyl �pe�liv� student�, nicm�n� �navzdory zd�n�, �e je osoba hospodsk�, taky pracoval. A kdy� pracoval, neznal bratra�. Z osobn� zku�enosti mohu nav�c potvrdit, �e Nikolaj byl krom� b�sn�ka a kritika tak� v�dcem nesporn�ch kvalit. Disponoval mimo��dnou pam�t�, dok�zal osvojen� data v�sti�n� �aplikovat�. Jeho pr�ce je d�lem d�kladn�ho pramenn�ho studia, rozum�me-li pojmem prameny nejen kni�n� l�tku �i osobn� korespondenci, n�br� tak� sv�dectv� lid�, kte�� p�ed v�ce ne� p�tat�iceti lety je�t� �ili a m�li ke Star� ��i co pov�d�t. Mohu potvrdit, �e mu ne�inilo pot�e zpam�ti citovat pas�e nap��klad z korespondence Jakuba Demla s Florianovou sestrou Martou nebo spolehliv� odk�zat na konkr�tn� m�sta v literatu�e.
Strm�, nesnadn� �lov�k
P�vodn� cht�l Stankovi� napsat diplomku o likvidaci �esk�ch nakladatelstv� v roce 1948 a po n�m, ale vzhledem ke st�le se prohlubuj�c� normalizaci v sedmdes�t�ch letech byl nucen zvolit odli�n� t�ma. Nakonec i u sv� staro��sk� pr�ce musel p�istoupit na neutralizuj�c� n�zev Josef Florian a kr�sn� �esk� kniha.
I mezi katol�ky je Florian nez��dka nad�le vn�m�n jako exaltovan� podiv�n a berou ho v�n� pouze jako vydavatele kr�sn�ch tisk�. Jeho dobrodru�n� nakladatelsk� podnik�n� nebylo d�lem nahodil�ho v�b�ru �i �zce pojat�ho konfesn�ho konformismu, jak sv�ho �asu tvrdil nap��klad V�clav �ern�. M�lo od po��tku jasn� p�dorys a hierarchick� rozvrh. S�m Florian hovo�il o Ho�e Studia, kter� zahrnuje r�zn� stupn� pozn�n� v synoptick� jednot�: p��rodn� v�dy, historie, um�n�, filozofie, teologie, mystika. V jednotliv�ch edi�n�ch �ad�ch - Studium, Dobr� d�lo, Archy nebo Kursy vy�lo (v letech 1903-1942 a 1945-1948) nejen n�kolik set kni�n�ch titul� a nep�ebern� mno�stv� jednotliv�ch �l�nk� (v�t�inou voln� shrom�d�n�ch v publikac�ch sborn�kov�ho typu), ale tak� bezpo�et orienta�n�ch l�stk� pro katalog obsahuj�c�ch bibliografick� �daje se z�kladn� charakteristikou d�la, kter� �asto p�erostla v p�dnou a v�sti�nou kritickou miniaturu.
V Dobr�m d�le vych�zela i n�ro�n� vypraven� d�la v�tvarn�ch um�lc� - za v�echny lze uv�st Georgese Rouaulta a Josefa �apka. Oby�ejn� se p�e, �e krom� prakticky cel�ho d�la �kultovn�ho� L�ona Bloye vych�zela ve Star� ��i mnohdy v nemal�m p�edstihu p�ed ostatn�mi nakladateli i d�la jin�ch autor�. V�t�inou se uv�d�j� dal�� Francouzi jako P�guy nebo Claudel. Vedle filozof� jako Maurice Blondel nebo Gabriel Marcel se v�ak mezi �dobr�mi d�ly� objevily texty rusk�ch myslitel� Lva �estova nebo Vasilije Rozanova �i n�meck�ho teologa Romana Guardiniho. Ve dvac�t�ch letech vy�el ve Star� ��i �kurz� v�novan� v�deck�mu d�lu Alberta Einsteina. Prvn� p�elo�en� texty G. K. Chestertona zde vy�ly u� roku 1910 a jeho st�ejn� d�la Heretikov� a Ortodoxie b�hem prvn� sv�tov� v�lky. S Florianov�m Dobr�m d�lem je rovn� spojen prvn� �esk� p�eklad Kafkovy Prom�ny.
Vyd�v�n� a shroma��ov�n� knih bylo pro �staro��sk�ho samot��e� viditelnou str�nkou uspo��dan� struktury v pozad�, kterou m��eme ozna�it slovem univerzita: zde se Josef Florian z��sti inspiroval v�rokem anglick�ho myslitele 19. stolet� Thomase Carlyla, �e po novodob�m rozt��t�n� a specializaci pozn�n� i vzd�lanosti z�st�v� jedin�m �to�i�t�m obecnosti, univerzality knihovna.
Josef Florian byl strm�, nesnadn� �lov�k, z jednoho kusu. Kdy� tohoto otce jeden�cti d�t� poprv� spat�ila Suzanne Renaudov�, �ena b�sn�ka a v�tvarn�ka Bohuslava Reynka, pr� p�ekvapen� vyk�ikla: To je Kelt! V �esk� spole�nosti p�sobil a byl i vn�m�n coby cizorod� prvek. Z tvrd�ch a trefn�ch Florianov�ch v�rok� na adresu �esk� spole�nosti by se dala uspo��dat antologie; u c�rkve o�ek�val, �e jednou �pacht��e vyst��daj� past��i�.
Z�stal pr�v� jen soupis
Stankovi�ova pr�ce i p�es mno�stv� citac� nen� zat�ena akademickou stati�nost� a jej� text je i p�es ob�asn� odbo�en� (kdosi o Nikolajovi vtipn� prohl�sil, �e sk�kal do �e�i i s�m sob�) vz�cn� plynul�. D�kladn� mapuje jednotliv� etapy staro��sk�ho vyd�v�n�, na n�m� se v pr�b�hu �ty�iceti let pod�lela cel� plej�da spolupracovn�k�: �ep, Deml, Durych, Reynek, Va�ica, Vysko�il, Zahradn��ek - to jsou v abecedn�m sledu ti nejzn�m�j��. Nejpodrobn�ji se Stankovi� zab�v� bou�liv�m zakladatelsk�m obdob�m Dobr�ho d�la zahrnuj�c�m zhruba dobu do roku 1912. D�le�it� m�sto v n�m zauj�m� postava p�ed�asn� zem�el�ho kn�ze Josefa Pol�ka (1880-1907), kter� byl �v r�zn�ch ohledech antipod jak Deml�v, tak Florian�v� a jen� �p�i sv� spont�nn� schopnosti harmonizovat� �sp�n� plnil roli prost�edn�ka v jejich vz�jemn�ch sporech. V tomto ohledu znamenal jeho odchod trag�dii. Kdy� si na za��tku roku 1941 Josef Florian posteskl: �Na�e zakl�d�n� nem� �sp�ch, jako m�la zakl�d�n� sv. Terezie, nebo� nen� s n�mi jednomysln�ch tolik, aby vyva�ovali n�klady,� byla to patrn� jen ��st pravdy. To nijak neumen�uje obdiv nad t�m, co �s pomoc� Bo�� tento �lov�k tonouc� v dluz�ch, jednou nohou v krimin�le (�za Rakouska� kr�tce dokonce ob�ma), s ob�asn�mi konfiskacemi a exekucemi na krku dok�zal vykonat. Florianova knihovna, kter� krom� �dobr�ch d�l� vydan�ch ve Star� ��i obsahovala mno�stv� vz�cn�ch a nenahraditeln�ch titul�, kupodivu p�e�ila druhou sv�tovou v�lku i vl�du komunismu, nikdo nemusel nic �restituovat� v�etn� Rouaultov�ch origin�l�.
To, �e byla knihovna p�ed p�r lety rozkradena a rozprod�na, bylo p�edev��m chybou kulturn� politiky �esk�ho st�tu, nebo� staro��sk� d�m m�l u� d�vno b�t n�rodn� kulturn� pam�tkou - to by v�ak museli mnoz� v�zna�n� st�tn� �initel� p�ekro�it sv�j st�n a zapomenout na ��ed� z�kal� v��i katolicismu. Proto, a t�m sp�, soupis Dobr�ho d�la a analytick� popis v�ech text� v�etn� t�ch, kter� vy�ly mimo edi�n� �ady, nen� ve svazku Andreje Stankovi�e samo��eln� v�c. O jednotliv�ch d�lech, a jde i o vz�cn� v�ci, kter� vy�ly p�ed v�ce ne� sto lety v n�kladu n�kolika des�tek kus�, se ze soupisu dov�d�me, �e existovala. Jejich dosa�itelnost je ov�em prakticky nulov�, i kdy� dost jich lze - v�etn� Florianov�ch dedikac� - dohledat nap��klad v knihovn� Otokara B�eziny, kterou b�sn�k odk�zal Moravsk� zemsk� knihovn�.
D�ky Andreji Stankovi�ovi Florian�v odkaz u� zmapov�n je. V dne�n� elektronick� dob� by nebylo od v�ci Dobr� d�lo shrom�dit a zp��stupnit v digit�ln� podob� - v�etn� vz�cn�ch obraz� a grafik. Ott�v slovn�k digitalizovan� u� m�me, c�rkevn� otcov� jsou nap��klad tak� na internetu dokonale p��stupn� v elektronick�m p�evodu. Byla by to mimo jin� i ��ste�n� n�plast za ned�vno zmizev�� Florianovu knihovnu.
O knize Josef Florian a Star� ��e
Napsal Andrej Stankovi�. Doslov napsala Olga Stankovi�ov�. K vyd�n� p�ipravila, edi�n� pozn�mky napsala, soupis svazk� a rejst��ky sestavila Lucie Barto�ov�. Tri�da, Praha 2008, 1 140 stran, n�klad neuveden, doporu�en� cena 696 korun.
Josef Mlejnek