Poslední říjnový týden v médiích

Martin Kupka

01.11.2009, zpravy.ods.cz

Poslední říjnový týden byl trochu prázdninový jen pro školáky. Česká politická scéna ani ODS prázdniny neměla. Ta první zejména kvůli Lisabonu, ODS navíc kvůli blížícímu se kongresu.

Úterní jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě nepřineslo žádné velké překvapení. Rozruch vyvolalo jen další doplnění stížnosti ze strany skupiny senátorů ODS. Předseda soudu zareagoval poměrně klidně. Podotkl jen, že toto jednání může hraničit s obstrukcí. Takový dojem toto doplnění zejména s ohledem na načasování určitě vyvolalo i u velké části veřejnosti. Lepšímu obrazu ODS to tedy určitě nepomohlo, spíše naopak. Jako úlevná pozitivní zpráva potom naštěstí zazněl příslib, že další stížnost se už neobjeví. Podle právníků to dokonce ani nelze. Týdenní odklad finálního rozhodnutí Ústavního soudu přijala většina politiků i komentátorů jako zcela pochopitelný nebo téměř nutný. Výrazně odlišná byla jen reakce Jiřího Paroubka, který se do soudu znovu veřejně obul a obvinil jej z liknavosti a snahy zasahovat do sféry, která mu nepřísluší.

Čtvrteční vyjednávání české vlády na Summitu EU bylo nakonec úspěšné a 26 ostatních členských států přistoupilo na výjimku z Listiny základních práv EU i pro Českou republiku. Prezident Klaus se záhy prostřednictvím svého kancléře nechal slyšet, že další podmínku pro svůj podpis už klást nebude. Teď tedy zbývá už jen rozhodnutí Ústavního soudu. Páteční noviny psaly o Klausově vítězství. Svým způsobem to jisté vítězství je. Česká republika bude mít díky výjimce volnější ruce a nebude tolik vázána zejména rozsáhlými sociálními právy. Jeden z hlavních poražených prezidentovy nestandardní šachové partie na sebe upozornil sám. Byl to Jiří Paroubek, kdo trochu naběhl jeho účelovému mediálnímu tahu s Benešovými dekrety a opatrně se na konci minulého týdne za Václava Klause postavil. V pátek ale znovu otočil a napadl vládu, že výjimku vyjednala, a lkal, že Česká republika a její pracující lid přijde o důležité výsady. Snad vůbec poprvé od nástupu do funkce jsme pak mohli vidět opravdu rozčíleného premiéra Fischera, který tento Paroubkův útok jednoznačně odmítl jako nepodložený.

Vraťme se ještě na začátek týdne. Předseda ODS Mirek Topolánek oslovil členy strany dopisem, v němž popsal situaci před kongresem nejen v samotné ODS a vyjádřil také, že by listopadové vrcholné jednání strany mělo především veřejnosti předložit kvalitní programovou nabídku a vizi pro Českou republiku v příštích 10 letech. Ve stejný den odešel členům ODS také text místopředsedy ODS Petra Gandaloviče. Ten znovu otevřel otázku volebního kongresu či vyslovení důvěry předsedovi v tajném hlasování a sám autor v něm oznámil, že je připraven se případně stát vyzyvatelem současného předsedy. Jako třetí jsme další den odeslali členům reakci poslance PČR Marina Římana na oba texty. Zároveň jsme na internetových stránkách ODS zřídili samostatnou sekci, která slouží právě pro diskusi před kongresem. Něco takového by se na stránkách ČSSD patrně objevit nemohlo. Jsem přesvědčen, že k atmosféře i tradici ODS to patří a přes všechny pochybnosti a rozporuplné reakce to svědčí spíše v její prospěch, než v neprospěch. Stejnou nebo podobnou diskusi vedou členové ODS na více místech při různých setkáních. Věřím, že k rozumnému výsledku i pro samotný kongres povede spíše toto otevření než uzavřenost a zakrývání. Přinejmenším je nutné co nejpřesněji pojmenovat, co všechno by mohl volební kongres znamenat před květnovými volbami.