Konec jedn� �ry?
David Vodr�ka
Mnoz� si jist� pamatuj� devades�t� l�ta a podobu na�� politick� sc�ny. Souboje p�edsed� Klause a Zemana m�ly charakter ostr�ch st�et�, nepostr�daly v�ak obsah. V��ili tomu, co prosazuj�, respektovali jeden druh�ho a dr�eli dohody, kter� uzav�eli. P�i sv�m vystupov�n� m�li p�irozenou eleganci, by� v p��pad� pana Zemana pon�kud osobit�ho charakteru. Oba v�ak cosi symbolizovali.
Doba se vyv�jela. Ve volb�ch 2006 se na�e hlavn� politick� strany st�etly ve velk�m stylu, kampa� byla nesm�rn� ostr� a vyhrocen�. Podobn� tomu bylo i letos p�i kampani, kdy jsme si zkusili volby "nane�isto". Pokud tato dv� obdob� porovn�m a s odstupem se pod�v�m na podobu �esk� politiky, vid�m velik� posun.
Medi�ln� doba
Posledn�ch 20 let na m� p�sob� p�edev��m jako �ra vizu�ln�ch dojm� a p�edstav. Ve svobodn� spole�nosti Z�padu se rodil tento trend postupn�, u n�s zanedban� a vyprahl� medi�ln� kultura p�ekotn� doh�n�la p�irozen� v�voj. Nyn� �ijeme ve zcela medi�ln�m v�ku, v dob�, kdy m�dia vytv��ej� �i z�sadn� ovliv�uj� ud�losti, kter�m se v�nuj�.
Navzdory tvrd�m st�et�m mezi n�mi panuje ur�it� konsensus na fungov�n� st�tu a jeho instituc�, tak�e se v n�kolika oblastech mohou p��stupy k �e�en� konkr�tn�ch probl�m� podobat. Rozd�ly mezi n�mi, jakkoliv existuj�, tak nep�edstavuj� 100% na�ich program�. D�sledkem toho je situace, kdy roste �loha formy nad obsahem, kdy osobn� st�et l�dr� nahrazuje souboj idej� a program�. V souboji slov a obraz� v�t�z� obrazy, proto�e rozhod�� tohoto z�pasu - m�dia - stoj� na jejich stran�.
Nechci b�t jednostrann�, politick� nab�dka nen� tvo�ena pouze programem; jej� stejn� d�le�itou sou��st� je i samotn� nositel. Pokud strana nem� dostate�nou ve�ejnou podporu a politickou s�lu, nem��e ho prosadit A kdy� nem� dostate�nou pevnost vlastn�ch n�zor�, r�da program ob�tuje v povolebn�m vyjedn�v�n�. To potk�v� zejm�na strany mal� a takt� i ty, kte�� cht�j� moc za ka�dou cenu.
Um�lci um�losti a oby�ejn� lid�
Ka�d� politik je v t�to ��e nucen formulovat sv� sd�len� tak, aby je medi�ln� sv�t p�ijal. Nap��klad svou pr�ci na radnici a v�echny jej� v�sledky mus�m shrnout do hesla o �ty�ech slovech, sv� snahy o kvalitu �ivota v Praze m�m vt�lit do patn�ctivte�inov�ho vstupu. P�istupuji k tomu realisticky a sna��m se vyu��vat i jin�, modern�j�� komunika�n� kan�ly, ty st�vaj�c� mi nezb�v� ne� respektovat. Nadvl�da "mainstreamu" nen� alternativn�mi postupy zat�m nijak z�sadn� ohro�ena.
M� osobn� tolik nevad� doba sama, ale sp�e ti, kte�� na dan� syst�m h�e��. Politici, kte�� toto estr�dn� pojet� komunikace miluj� a sv�mi kroky ho posiluj�. Vychutn�vaj� si osobn� st�ety, v televizi argumentuj� ze z�sady proti lidem a ne proti program�m �i my�lenk�m a nejsou schopni na sv�m protivn�kovi nal�zt nic dobr�ho. Hledaj� konspirace, obvi�uj� bez d�kaz� a zamo�uj� ve�ejnou debatu vulgaritou �in� i slov. V m�ch o��ch se jedn� o n�co nep�irozen�ho, um�l�ho. M�, ob�asn�mu p��znivci p��rodopisn�ch seri�l�, p��stup n�kter�ch politik� p�ipom�n� tvorbu temn�ho mok�adu, v n�m� jin� lid� tonou, ale oni sami se p�itom bla�en� rochn�. A je mi l�to, �e dnes tito "um�lci um�losti" nejenom zp�sobuj� postupn� pokles politick� kultury, ale oslabuj� taky d�v�ru lid� v politiku jako takovou.
Symbolem um�l�ho p��stupu je u��van� spojen� "oby�ejn� lid�" - p�izn�m se, �e j� ��dn�ho oby�ejn�ho �lov�ka nezn�m. Snad to tak vypad� z okna limuz�ny, nev�m. Nejsem s�m, spousta lid� mi jist� d� za pravdu, �e ��dn� �lov�k nen� "jen" oby�ejn�, v�dy je na n�m n�co jedine�n�ho a zaj�mav�ho. Kategorie "oby�ejn�ho �lov�ka" je produktem "um�lce um�losti", kter� si t�m vytv��� sv�ho konzumenta a p��znivce.
Optimismus k demokracii
Demokracie stoj� na optimismu. Na v��e v to, �e lid� budou ve sv� v�t�in� nakonec podporovat spr�vn� v�ci a prost�ednictv�m sv� volby umo�n� spole�nosti se rozv�jet. P�izn�m se, �e tento optimismus sd�l�m. Chci, aby lid� postupn� pochopili, �e smyslem politiky nen� na sebe v debat� k�i�et a pak j�t spole�n� na pivo. �e se nelze navz�jem donekone�na obvi�ovat z neprok�zan�ch af�r a perfidn�ch �mysl�. A �e c�lem politick� debaty nen� protivn�ka zni�it, po�pinit a zadupat do zem�, ale p�esv�d�it ostatn� o spr�vnosti vlastn�ho p��stupu.
Usiluji o to, aby se politika zm�nila sama zevnit�, aby se na kandid�tk�ch ji� neobjevovali celebrity a nezn�m� lid� s nezn�mou minulost�, ale sp�e n�kdo, kdo svou p�edchoz� kari�rou prok�zal bez�honnost a schopnosti vykon�vat slu�bu ve�ejnosti. Nesouhlas�m s politickou prax�, kdy se rozhodnut� vytv��ej� v okruhu "poradc�", "p��tel" tajn�ch �i ve�ejn�ch agentur a jejich pr�zkum�.
Politika vydatn� vypl�uje ve�ejn� prostor. Ti, kdo extr�mn� p��tomnost politick�ho d�n� v �ivot� lid� podporuj�, se mohou za�t�tit t�m, �e �lov�k ji� byl d�vno ozna�en jako Zoon Politikon. R�d bych p�ipomn�l, �e to znamen� "tvor spole�ensk�", ne "tvor politick�". Lid� �ij� ve spole�nosti, ale ot�zkou je, jakou roli zde m� hr�t politika. P��l bych si, aby d�ky liber�ln� demokracii a modern�m technologi�m politika postupn� zmen�ovala svou velikost a roli, svou moc a sv�j dosah. Aby umen�ila sv�j pod�l na ve�ejn�m prostoru, co� m��e ud�lat ne tak, �e se skryje, ale tak, �e se sama v�razn� zmen��.
K tomu samotn� optimismus nesta��. Aby se p��stup n�kter�ch vrcholn�ch politik� ke sv� pr�ci zm�nil, mus� pro n�co takov�ho b�t popt�vka. A tu lze vytvo�it pouze nab�dkou v�rohodn� alternativy. Teprve pak m��eme porovnat r�zn� p��stupy a doj�t k n�zoru, �e sou�asn� �ra m� sv�j za��tek a bude m�t i sv�j konec.
David Vodr�ka
1. m�stop�edseda ODS a starosta Prahy 13