Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually



Sm��it se sami se sebou

Pavel �vanda

REVUE�POLITIKA 9/2004

Prezident republiky pronesl 28. ��jna 2004 v�zvu ke "sm��en� se s n�mi sam�mi, ke sm��en� se s na�� vlastn� minulost�". A�koliv slova V�clava Klause b�vaj� �iv� komentov�na do t�et�ho kolena, tato �vaha pronesen� p�i v�znamn� p��le�itosti propadla jaksi do ticha. Jist�e tak� proto, �e medi�ln� lobby vid� ve sm��livosti neprodejn� le��k. Sv�ry jsou komer�n� v�tan�j��. Ale kulturn� a politick� probl�m ochoty-neochoty ke sm��livosti-nesm��livosti le�� v na�em osudu hloub�ji ne� na �rovni p��padn� medi�ln� debaty.

�esk� kultura moderny, jak vznikla po polovin� 19. stolet� a jak se utv��ela ve 20. stolet�, zahrnuje bojovnost nebo aspo� bojovnou v�mluvnost jako z�kladn� polo�ku. Konfronta�n� v�zvy jsou samoz�ejmou sou��st� ve�ejn�ho d�n� nejen u n�s. Jen�e v �esku je sm��livost p�edstaviteln� jen v soukrom�. Na ve�ejnosti se mus� bojovat a� do konce, ov�em jen ve spr�vn� �as a proti vhodn�mu nep��teli. Pro mnoh� byla a z�stala d�sledn� sv�rlivost pozn�vac�m znamen�m prav�ho �echa, prav�ho komunisty i prav�ho demokrata, p�i�em� v mnoha p��padech se v�echny t�i role a je�t� leckter� jin� ve�ly do jednoho a t�ho� lidsk�ho �ivota.

Je�t� mezi n�mi �ij� ti, kte�� se domn�vaj�, �e je nutno v�st vytrvalou propagandistickou v�lku proti Rakousku-Uhersku a Habsburk�m. St�le je�t� se tedy ventiluje propagandistick� materi�l poch�zej�c� z 19. stolet�. Dnes Habsburci �eskou republiku neohro�uj� ani zven��, nato� z na�eho nitra: sotva m��e b�t monarchistickou spole�nost, kter� nesn�� kohokoliv, kdo se jen vzd�len� podob� aristokratovi. Tak�e s Franti�kem Josefem bojujeme dosti zbyte�n� a t� p��zna�n� bezmy�lenkovit�.

Ani ti, kdo� se dot�en� ohrazuj� v��i ka�d�mu valibukovi, co se s pivem v ruce dob�v� do vrat Walhally, se uva�ov�n�m moc netr�p�. Bojovn�m antifa�ist�m nep�sob� starosti, �e v�ude kolem n�s se docela voln� povaluj� pr�v� ty my�lenkov� komponenty, z nich� byla kdysi smontov�na fa�istick�, respektive nacion�ln� socialistick� ideologie. T�m nemysl�m m�lo �tiv� pamflet "M�j boj" a v�bec u� ne kost�mn� a tane�n� excesy nahn�dl�ch tlus�ou��. Skute�n� fa�ismus se u n�s povaluje na chodn�ku, jen jej zvednout a okart��ovat. Kdekdo p�ece v���me, �e "v zdrav�m t�le �ije zdrav� duch", �e "vl�dnout by n�m m�li ti nejlep�� z n�s", �e �echy a Morava "odjak�iva pat�ily �esk�mu n�rodu", �e "klerik�lov� k�eftuj� s Bohem", �e "st�t by se m�l postarat o to, aby byl po��dek", �e "inteligenti jsou du�evn� vadn�", �e "v prost�m �lov�ku je skryta moudrost v�k�", �e "v�ichni poctiv� lid� v n�rod� by se m�li spojit v jednotnou s�lu", �e "USA ovl�daj� bohat� �idovsk� rodiny", �e "jednou budou padat hlavy". Tak n�jak podobn� se �asto v��� i u soused�: jde nejm�n� o st�edoevropskou infekci. Na�t�st� nen� pr�v� v dohledu ��dn� v��e�n� podd�stojn�k, kter� by z t�chto sou��stek t�kav�ho m�n�n� op�t smontoval funguj�c� politickou ma�inu. Tak�e zat�m celkem vysta��me s pron�sledov�n�m n�ivek, v��ivek, odporn�ch p�sni�ek a opileck�ch gestikulac�. Skute�n�m probl�mem je v�ak sp�e Hitler v n�s.

Tak� profesion�ln� antikomunisty znepokojuje sp�e minulost ne� p��tomnost. Ani jim nevad�, �e v�ude kolem n�s se povaluj� my�lenkov� komponenty, z nich� je�t� p�ed dvaceti, t�iceti lety byla smontov�na komunistick�, respektive bol�evick� ideologie. Ta sice se�t�lej�� mozek ohrozila jen do�asn� nebo v�bec ne, av�ak m�n� pou��van� mozkovny �sp�n� napl�ovala bojovnou nen�vist�. Marx-populismus je v�ra p�chy. Dod�v� iluzi bezohledn� p�evahy. Dosud leckdo p�ece jen up��mn� v���, �e "v�t�ina m� pravdu", "v�ichni m�me stejn� �aludek", �e "kdo nepracuje (rukama), a� nej�", "klerik�lov� k�eftuj� s Bohem", �e "st�t by m�l kone�n� ud�lat po��dek", "intelektu�lov� jsou vadn�", �e "v lidu je skryta moudrost v�k�", �e "u� Masaryk napsal, �e sv�t jde nalevo", �e "podnikatel� jsou zlod�ji a tunel��i", proto�e "velk� pen�ze se nedaj� poctiv� vyd�lat", �e "lid si to donekone�na ned� l�bit", �e "v�ichni pracuj�c� na cel�m sv�t� by se m�li spojit", �e "USA ovl�daj� bohat� �idi", �e "jednou budou padat hlavy". Tak n�jak podobn� se pov�d� po hospod�ch i u soused�. Pom�rn� dost v��e�n�ch politruk� se pokou�� smontovat novou populisticko-leninskou ma�inku na v�robu moci: n�kte�� jednaj� leg�ln�, jin� kdov�kde kdov�jak. Zat�m jim doba jaksi nep�eje. Lid chod� po n�kupech. Na ��inn� spiknut� nen� �as. Tak�e si m��eme dovolit bojovat s b�val�mi agenty, b�val�mi rud�mi policajty, b�val�mi rud�mi zlo�inci, s nimi� si ale soudy nev�d� rady. Av�ak nejen rud� v��ivky, n�ivky a gesta, ale cel� to nacion�ln� leninsk� hara�en� v n�s v podstat� nech�v�me na pokoji. Potud je v �esku Lenin vskutku v��n� �iv�.

P�em��let o tom, co si vlastn� mysl�me? To rad�ji ne! Zato drobn� k�drov�ck� v�lka jako by byla ��m d�l obl�ben�j��. Prezident m� pravdu: pracn� se navz�jem utlouk�me vlastn� �eskou i st�edoevropskou minulost�. Co kdy� se navz�jem z�libn� lustrujeme pr�v� proto, abychom nemuseli o sob� doopravdy p�em��let, abychom se nemohli skute�n� zab�vat skute�n�mi probl�my minulosti? Nap��klad: kde vlastn� v ne��astn�m 20. stolet� kon�il �esk� kolektivistick� nacionalismus a kde za��nala kolektivistick� totalita? Krajn� p�ly lze docela dob�e politicky i kulturn� identifikovat. Ale hrani�n� ��ra v �esk�m v�dom� byla z�ejm� pohybliv�, a� podivn� nez�eteln�. Pro� vlastn� �esk� humanitn� inteligence tak snadno propadala levicov� demagogii a dodnes na ni sly��? Nesouvis� to s na��m v�it�m bojovnick�m syndromem?

V�imn�me si tak� kone�n�, �e n�kte�� antikomunisti�t� bojovn�ci a bojovnice v�l�� s komunismem dosti po komunisticku. Praktikuj� strategii nap�t� a vyvol�vaj� v n�s pocit permanentn�ho v�jime�n�ho stavu. �dajn� bojovn�ci za �istotu demokracie vlastn� pou��vaj� klasickou totalit��skou taktiku. Pr�v� mezi t�mito lidmi jsou k zahl�dnut� nov� (anebo i staronov�) ��rliv� dr�itel� a panova�n� vlastn�ci jedin� pravdy pravdouc�. V protikomunistick�m z�palu na n�s volaj� z pr�vodu prastar� komunistick� heslo: "Poj�te s n�mi bojovat, demonstrovat, svrh�vat, k�drovat, dob�vat lidu pod�l na moci! Kdo stoj� na chodn�ku, ten nebr�n� republiku!" Zatahuj� n�s do sv�r� pr�v� proto, aby n�s mohli manipulovat, pou�ovat, o�i��ovat i vylu�ovat.

My�lenka, �e "p�ijde den!" a budou se zakl�dat nov� uli�n� v�bory, vis� ve vzduchu v�ude, kde p�ich�zej� ke slovu ti, kte�� sami sebe obsazuj� do rol� lidov�ch tribun�. Za z�dy v��e�n�ch naivk� i chytr�k� mezit�m montuj� odborn�ci. Materi�l k sestrojen� nov�, "jedin� spravedliv�" ideologie se zjevn� v�l� pod na�ima nohama. A� tu ma�inu sestroj�, do pr��el� jist� pov�s� Masaryk�v portr�t, asi tro�ku p�est��kan� nazeleno. A bude se �ekat na p��le�itost, na pat�i�n� zah��t�, dostate�n� obluzen� dav, zbaven� kritick�ho smyslu. Propagandist� neklidu v�dy �ekaj� na "drtivou v�t�inu", vyrobenou z psychicky labiln� men�iny. Prezident postihl, �e "nebudeme-li schopni sm��it se se svou vlastn� minulost� � nesm���me se ani se sebou sam�mi. Na�e dne�n� neur�za bude p�etrv�vat. Bude n�s brzdit, bude n�s oslabovat." V konstatov�n�, �e neur�za je to prav�, siln� slovo, je z�rove� v�zva. Nen� v�ak nam��ena jen v��i kolektivist�m z ulice, z m�di�, z politick� sc�ny. Je to ot�zka po �rovni sou�asn� �esk� kultury a po �rovni �esk�ch mrav�.

Jedn�m z doklad� nep��jemn�ho v�voje je zp�sob uplat�ov�n� lustra�n�ho z�kona. Ten byl vytvo�en za p�esn� vymezen�m ��elem. M�l zamezit jist� kategorii funkcion��� a konfident� minul�ho re�imu v p��stupu k p�esn� vymezen�m funkc�m ve st�tn�m apar�tu. Dnes b�val� profesion�ln� funkcion��i p�edlistopadov� KS� od okresn�ch tajemn�k� v��e spl�vaj� s �eskou ve�ejnost� a u� si na n� m�lokdo vzpomene, stejn� jako na vy��� d�stojn�ky StB. Zato seznamy agent� jsou p�dou, z n� vyr�st� rozs�hl� k�drov�ck� folkl�r. M� b�t obsazena funkce �editele divadla? Listuje se v pov�stn�ch "seznamech". Sm� mikrobiolog obdr�et uzn�n� za celo�ivotn� v�zkumn� d�lo? Dopt�v�me se v "seznamech". Chceme pozvat na besedu b�sn��ku? Listujeme, listujete, listuj�. Nebl�� se tato praxe, ostatn� nez�konn�, totalit��sk�mu po��n�n�? Ale co si maj� po��t ti, kte�� cht�j� jmenovat mikrobiologa �editelem, vyznamenat hudebn�ka, vydat b�snickou sb�rku star�� autorce? Nepod�vaj�-li se oni, zalistuj� si jin� (a nelze ne� dodat, �e v podstat� op�t konfidentsk�) du�e. A nalezne-li se v "seznamech" ono jm�no, spust� se hlu�n� sir�na mor�ln�ho poplachu, samoz�ejm� bez p�ihl�dnut� k faktick�m okolnostem v d�vn� minulosti: prokur�tor Urv�lek v n�s!

Na stole le�� je�t� p�edpoklad, �e prezident 28. ��jna vyu�il k tomu, aby si z�skal tu ��st �esk� ve�ejnosti, kter� byla spjata s p�edlistopadov�m syst�mem a dnes je p��le�itostn� (by� v�b�rov�) ostrakizov�na. Sotva v�ak m��e b�t V�clav Klaus v�n� kritizov�n za to, �e vyz�v� ke sm��en�. Pln� t�m roli sjednocuj�c�ho symbolu, kter� se k pra�sk�mu prezidentovi tradi�n� v�e. Mnohem h��e by si po��nala hlava st�tu, kter� by se sna�ila �eskou ve�ejnost zneklidnit a rozd�lit. V�clav Klaus mo�n� neujde v�hrad�m t�ch, kte�� v n�m (podle m�ho n�zoru myln�) vid� budouc�ho �esk�ho Putina. Kdyby si prezident skute�n� upravoval stezku k osobn� moci, postavil by se naopak na stranu k�drov�ck�ho hausmajstrovstv�, podporoval by neklid ���en� profesion�ln�mi moralisty. Volal by s nimi: Je zle a bude je�t� h��!

Nacismus jako politick� s�la neodum�el v pov�le�n�m N�mecku proto, �e byly zak�z�ny partajn� p��ru�ky, n�ivky a prapory. T�ch se tenkr�t v�ude v�lelo dost. Nacismus jako relevantn� protivn�k svobody zanikl, proto�e jeho vyznava�i, pokud p�e�ili v�lku, byli zahrnuti do dynamick�ho demokratick�ho v�voje. Nikoliv v��n� k�drov�n�, n�br� rozvoj je skute�nou integra�n� silou demokracie. Prezident d�razn� p�ipomn�l, �e �ijeme u� patn�ct let ve svobodn�m st�t�, a t�m se dotkl velmi v�znamn�ho t�matu, j�m� je p�irozen� integra�n� s�la svobody. Demokracie odplavuje zlobnou politickou n�ladovost z center st�tu do p�edm�stsk�ch hospod. Tam n�kde si dnes obskurn� bytuje piva�sk� fa�ismus i my�lenkov� vyhasl� marxleninismus. Nositeli autorit��sk� infekce mezi n�mi proto u� nejsou ti, kte�� p�ed patn�cti lety slou�ili jako �adov� podd�stojn�ci, ni��� d�stojn�ci a funkcion��i a tupohlav� sv�domit� partajn��ci. Politickou, ale i docela oby�ejnou neur�zou n�s ohro�uj� sp�e ti hluboce neklidn� bojovn�ci a bojovnice, kte�� v du�i nev��� ani v p�ita�livost svobody, ani v integra�n� s�lu parlamentn� demokracie.

4. ledna 2005



Pavel �vanda
 
  P��stupy: 9916 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA