Evropsk� komise p�ijala dal�� rozhodnut�, v n�m� zve�ejnila seznam zb�vaj�c�ch krok�, kter� je t�eba p�ijmout k zaveden� jednotn�ho firemn�ho da�ov�ho z�kladu (common consolidated corporate tax base - CCCTB). S jeho zaveden�m se po��t� ji� od roku 2010.
Jde o probl�m, kter� n�s mus� zaj�mat - zd� se toti�, �e �esk� republika (bude-li konsolidovan� z�klad p�ijat) ztrat� ��st sv� suverenity v rozhodov�n� o v��i firemn�ch dan�.
Podle n�vrhu CCCTB by m�la EK ur�it jednotn� pravidla pro ur�en� z�kladu dan� firem. V p��pad� firem p�sob�c�ch ve v�ce �lensk�ch st�tech by se celkov� z�klad dan� vypo�etl dohromady za v�echny firemn� pobo�ky a mezi �lensk� zem� rozd�lil podle kl��e stanoven�ho Evropskou komis�. Na p�id�len� pod�l z�kladu dan� by �lensk� zem� uplatnila vlastn� sazbu dan�.
Da� je sou�inem z�kladu a sazby. Nen� tedy ��dn� podstatn� rozd�l mezi t�m, zda EU ur�� z�klad �i sazbu. Dovol�me-li EU p�isvojit si ve jm�nu �vnit�n�ho trhu� pravomoc ur�ovat z�klad, nezbude jedin� argument proti tomu, aby nemohla pozd�ji ur�ovat i sazbu!
To ve skute�nostiznamen� konec da�ov� konkurence. �lensk� zem� sice budou moci uplatnit (zat�m) r�znou sazbu dan�, ale l�k�n� firem touto sazbou bude do zna�n� m�ry bezp�edm�tn�. Objem z�kladu ke zdan�n� bude pevn� p�id�len podle vzorce. Vzorec pro rozd�len� zisku ale nen� zat�m navr�en.
Evropsk� komisi je jasn�, �e snaha regulovat sazby dan� by byla absolutn� politicky nepr�chodn�. Proto se tedy pokou�� regulovat z�klad dan�.
Jde o dal�� pokus EK hanebn� zas�hnout do pravomoci �lensk�ch zem�ch m�t v�hradn� pr�vo ur�ovat p��m� dan�. Zaveden� by znamenalo revolu�n� z�sah do suverenity �lensk�ch st�t� s dalekos�hl�mi hospod��sk�mi d�sledky a v�razn� omezen� da�ov� konkurence v Evrop�. To by �eskou republiku po�kodilo!
N�vrh spo��v� na dvou z�sadn�ch pil���ch: a) stanoven� jednotn�ho z�kladu a b) stanoven� kl��e pro jeho rozd�len� za ��elem zdan�n�.
Stanoven� jednotn�ho z�kladu nep��mo ovlivn� velikost vybran� dan� t�m, �e da� je sou�inem z�kladu a sazby. Znamen� v�razn� z�sah do suverenity hospod��sk� politiky st�tu. Nap�. ot�zka, nakolik m� v�po�et z�kladu (tj. definice ode�itateln�ch polo�ek) podporovat �i nepodporovat investice, mus� b�t v�sostnou pravomoc� n�rodn�ho st�tu.
V r�zn�ch zem�ch je tak� nap�. r�zn� stanovena ode�itatelnost firemn�ch p��sp�vk� na penzijn� poji�t�n� zam�stnanc�. Sjednocen� t�chto pravidel je tak krokem k unifikaci penzijn�ch syst�m�!
Jednotn� stanoven� z�kladu dan� z p��jmu je hlubok�m z�sahem do hospod��sk� politiky. �Rovn� da� by se stala iluz�, proto�e pravomoc ur�it z�klad dan� je neodd�litelnou sou��st� konceptu rovn� dan�.
Zaveden� spole�n�ho konsolidovan�ho z�kladu dan� firem nen� v z�jmu �esk� republiky. Dnes �R vyb�r� na dani z p��jmu pr�vnick�ch osob asi 150 miliard ro�n�. Je pravd�podobn�, �e realizac� syst�mu konsolidovan�ho z�kladu dan� �esk� republika p�ijde o zna�nou ��st tohoto v�nosu. Nikoliv ve prosp�ch sv�ch da�ov�ch poplatn�k�, ale ve prosp�ch jin�ch zem� EU.
N�vrh na konsolidaci z�kladu dan� firem a jeho redistribuci je nep�ijateln�. Stanoven� z�kladu podr�v� suverenitu a jednozna�nou pravomoc �lensk�ch st�t� ur�ovat nejen z�klad jako takov�, ale zprost�edkovan� i hospod��skou politiku v�etn� nastaven� penzijn�ho syst�mu.
N�vrh znamen� naru�en� zdrav� da�ov� konkurence, jeho� d�sledkem nebude r�st ekonomik, ale zpomalen� r�stu. �esk� republice nav�c n�vrh vezme zna�nou ��st da�ov�ch p��jm� ve prosp�ch N�mecka, Francie a dal��ch star�ch zem� EU.
Ministr financ� �R mus� naj�t s�lu a odvahu vetovat tento n�vrh na jedn�n� ministr� financ� �lensk�ch zem�.
Ivo Strej�ek PaedDr. Ivo Strej�ek �len VR a poslanec EP
�len Hospod��sk�ho a m�nov�ho v�boru a n�hradn�k ve V�boru pro mezin�rodn� obchod rezortn� mluv�� klubu pro oblasti: ekonomika a m�nov� z�le�itosti, mezin�rodn� obchod, finan�n� slu�by a bankovnictv�